byla horlive vyvijena v nasledujicich spolcich: Spolek pro podporovani chudych a nemocnych Zidu, zal. v r. 1809.
Spolek pohrebni, ktery byl take majitelem pohreb, vozu, zid. krejcarovy «polek, Spolek zidovskych pani, spolek „Bikkur Cholim", ktery existoval do r. 1888 a byl premenen v r. 1889 na dobrocinny spolek Kranken und NachstenliebeVerein in M.
Vroce 18 2 2, dne 15. brezna, narodil se v M. H. Leopold Kompert, syn Josefa Komperta5), obchodnika, a Zuzany, roz. Kinstlerove, dcery skolniho sluhy. Byl nemeckozidovskym spisovatelem. Studoval na prazske universite a jako vychovatel v rodine Andrassyho v Pesti ucastnil se politickeho a novinarskeho ruchu v letech 1848—1852. Pozdeji se vratil do> Vidne, kdez se oddal spisovatelstvi. Sebrane jeho spisy vysly v 8 svazcich v Berline a v Lipsku. Jsou cerpany zejmena z uzavreneho zivota zidovskeho, jejz dovedl mistrne charakterisovati; vzdyt se narodil sam v ghettu mnichovohradistskem8). Podle poznamky v knize Mannschaftsbuch der Stadt Munchengratz z r. 1837 obdrzel r. 1861 dle vyn. viden. magistratu c. 474 ze dne 9. brezna domovske prislusenstvi. Zemrel tam v r. 1886.
V r. 1 8 3 7 bydlelo v Hradisti 177 Zidu 7). Pripojuj! seznam, dle ktereho je vidno, jakymi zivnostmi se hradiststi Zide zabyvali: 2 obchodnici zelezem, 1 doktor medic., 2 krejci, 1 tkadlec, 2 tovarnici (Kartonfabrikant) (tiskarna latek — kartonka) a byli to Sigmund Hahn, naroz. 1790 a Moritz Mauer, naroz. 1799), daile 1 cukrar, 1 lekarnik (Pharm. Mag.), 1 kartonaznik (Schachtelmacher), 1 knihar, 2 zlatnici (Falkenau), z nichz pochazi majitele velkozavodu se zlatem a brilanty, Bratri Falkenau, Praha, Revolucni tr., dale 1 obchod striznim zbozim a 1 ucitel (PrivatSchullehrer)  Samuel Donebaum.
Seznam jest vsak neuplny, nebot u mnohych Zidu neni uvedeno povolani, jsou zapsani pouze jmeny. V obecnim chudobinci zidovskem, cp. XI (Gemeindespital), bydlila rodina Zida Markuse Winternitze se 4 detmi.
V  roce   1847   dne  5.  dubna na  podekovani  zemepanu, ze jej zvlastnich zidov. dani zprostil a tim izraelity stejnych prav obcanskych oucastny ucinil, konana byla   jako   ve   vsech  jinyeh  mestech   mocnarstvi   rakouskouherskeho i zde v Mnichove Hradisti slavnost dikucineni. Slavnost konana byla v synagoze a  celebroval ji mistni rabin doktor Marek Melis a kantor J.  Rosenthal,  posledni vytecny bohapevec  s  nadhernym,   dle   pravidel   hudebnich   dobre   uzpusobenym, cituplnym,   srdce   dojimajicim  hlasem.   Slavnost  byla zdarila a zucastnili se ji izraeite z mesta i z okoli, jakoz i mnoho prislusniku jinych nabozenstvi.
Dle scitani lidu, provedeneho v r. 1848 v kvetnu, melo mesto Mnich. Hradiste 4074 obyvatel (v r. 1930 — 3990), z toho bylo Zidu 135.
V   r.   1852  zal.   byla  Ephraimem  Kompertem tovarna na obuv (rukodilna). Vyrobky teto rukodilny vyvazely se az do Svedska, Ruska, Nemecka a Elsaska. Majiteli tovarny  stali se pozdeji synove  Frantisek  a Edmund. Tovarna svymi dobrymi vyrobky ziskala si svetoveho  jmena,  trva  az  dosud  a po  prevrate byla premenena  na   akc.   spol.   Jejim  reditelem   jest   pan Vitezslav G1 a s s e r.
V letech padesatych i sedesatych existovala take tovarna na koberce (rukodilna) a chemicka tovarna, ktere obe patrily J. Polackovi. Prvne jmenovana zasilala sve vyrobky rukodilne hlavne do Uher, Ruska a Polska, pozdeji zanikla. Tovarna druha trva az na
Mnich. Hradike 2                                                                                                  ■■    A
nase casy a byla po prevrate prenesena do Prahy VIII. Majiteli byli Hugo Polacek a Jindrich B r i 11 ; byli dobrodinci chudych zdejsiho mesta. Darovali sirotkum po legionarich v M. H. 20.000 Kc. R. 1928 pro chude ditky opet 10.000 Kc a mimo toho kazdorocne velke prispevky mnohym mistnim spolkum. Jindrich Brill zemrel v r. 1921. Hugo Polacek zemrel v r. 1931 v PrazeLibni, byv uprimne zelen vsemi obcany celeho mesta. Na pocest jeho vynikajici lidumilne cinnosti byla jeste za jeho zivota mistnim okraslovacim spolkem, jehoz byl zesnuly zaslouzilym clenem, pojmenovana cesta v mistnim parku v sadech Legii  (lidove na Zidovske strani)   cestou Polackovou.
Julius Nettl
Do konce r. 1876 nema o z. v M. H. zadnych zaznamu o cinnosti v obci, az teprve dne 4. unora r. 1877 jest ucinen prvni zaznam do nove zalozene knihy protokolni, ktery pojednava o Vykonane volbe starosty a obecnich funkcionaru. Volby byly tehdy provedeny za pritomnosti . volebniho komisare J. Auera, urednika c. k. okresniho hejtmanstvi. Zvoleni byli: Marcus Furth, st. o., Jindrich Faltin, pokl., Jonas Hahn a Adalbert Fanta, cleny vyboru. Odi vyse jmenovaneho roku az do r. 1892 jsou v obec. protokole zapisovany zalezitosti financni, skolni, hospodarske, nabozenske, spolkove a hrbitovni.
Kazdeho roku konana byla mimo schuzi obvyklych jedna schuze generalni. Pokud mi bylo lze zjistiti, byli starosty nabozenske obce zidovske nasledujici panove:
Marcus F ii r t h v letech 1877—1888, Jonas Hahn 1888—1891, Frant. Kompert 1891—1904, Bernard L e d e r e r 1904—1910, Gustav S t r o s s z Bele pod Bezdezem 1910—1913, Jindrich Brill, Adolf B o n d y 1913—1918. Po prevrate: Albert Ábeles, Zikmund Deutsch, Moric Lamm, reditel v Bele p. Bezdezem. Posledni zastava funkci starosty dosud. Matrikarem obce jest p. Julius Nettl, pokladnikem a mistostarostou p. Karel Straka.
Rabini a kantori:
V r. 1837 Abraham G r u n f e 1 d, rabin, nar. r. 1800 v Koline, v r. 1837 Josef Wirzburg, uc. pomocnik (Schulgehilfe), nar. r. 1819 v Koline, v r. 1847 Dr. Marcus Melis, nar. r. 1811 v Praze (rabin), v r. 1847 Joachim Rosenthal, uc. pomocnik (Schulgehilfe), nar. r. 1819 v Koline, v r. 1877 Emanuel P o 11 a k, Kantor und Lehrer, v r. 1877—1879 Jindrich L obelle, Kantor und Lehrer, v r. 1883 S. Fischm a n n, Kantor u. Lehrer, v r. 1884—1888 Boss. Kantor u. Lehrer, v r. 1888—1889 M. Bussgan g, Kantor u. Lehrer, v r. 1889—1891 Gabriel Gott1 i e b, Kant. u. Lehr., v r. 1891 Siegm. Schreck er, Kantor u. Lehrer, v r. 1891—1920 Adolf Lieben, Kantor u. Lehrer, Max K o h n, Kantor u. Lehrer, Leop. Fischer, Kant. u. Lehr.,: Rudolf Freund, Kantor u. Lehrer, Gustav Blan, Kantor u. Lehrer, Isak Nettl Kantor u. Lehrer. '         •
. Issak. N e t.t.l byl poslednim rb. a uc. u o. zidiovske. Na skole zid. nevyucoval, ta byla jiz zrusena pro nedostatek deti. Nyni jezdi do mesta k nabozenskym ukonum rb. z Mlade Boleslave.
Pri scitani 'lidu, konanem v roce 1890, bylo napocitano na okrese mnichovohradistskem 214 osob nabozenstvi zidovskeho.
Zide bydlili v nasledujicich obcich: Bakov 10, Borec 2, Bela p. Bezd. 20, BitouchovMala Bela 6, Cista 2, Kluky 5, Kovanec 4, Kovan a Krasnoves 7, Litkoyice 7, Loukovec 6, Liny 3, Mnichovo Hradiste 123, Nova Ves u Branzeze 3, Velky Solec 2,Vratno 2, Skalsko 3, Zdar 7, Zehrov 2.
Ze zaslouzilych Zidu mistni o. z. dluzno jmenovati zesn. pana Alberta Ab e 1 es a, byv. starostu o. z. v historicke dobe poprevratove. Zesnuly, ac jiz stary pan, byl jednim z pokrokovych Zidu. Zacal Od piky, bez grose, domohl se velkeho majetku, avsak nezapominal na Svuj chudy puvod a rad se chlubival, ze chodil s pytlem po vesnicich. Kde mohl, prispel nejenom chudemu Zidu, ale i jinoverci. V meste zalozil nadaci a z uroku nadace, te dostava chudy izraelita a po druhe krestan pri  osamostatneni se 3000 Kc.
Jinak se Zide ve meste zivili prevazne obchodem a mnoho jich, jak jiz predeslano, domohlo se znacneho jmeni a tesili se u mistniho obyvatelstva velke vaznosti.
Tesne pred valkou a v dobe valecne se bohate rodiny zidovske zde vyprodaly a odstehovaly se do Prahy a jinam. Po valce jiz nevzrostl .pocet Zidu do predvalecne vyse. Ti, co zustali, zivi se obchodem a zastavaji mista  urednicka v tovarnach..
Dle posledni presencni listiny z roku 1932 cita zidovska obec nabozenska v M. H. i s okolim (Bakov n. Jiz., Bela pod Bezd'., Panin Dvur, Skalsko, Vratno, Podkovan, Rostkov a Bezdez)  celkem 40 hlav.
r r am eny:
J.   V.  Simak:  Dejinne  pameti   okresu  mnichovohradistskeho. Frant.   Kysela:   Kronika    ,Mesta  Mnichovo   Hradiste." Dr. J. A. Herold: Mnichovohradistsko prirodou i pamatkami. Tomas Hindi:  Dejiny panstvi mnichovohradistskeho  v  rukopise,  zapujceno  p.  ucitelem A.  Simonem z Klastera. Listinny material zdejsi obce zidovske. Pametnice mesta Mnich. Hradiste.
1)   Vaclav Budovec z Budova,  narozen 28.  srpna  1551  v Janovickach,   dnesnich   Cervenych   Janovicich,   okres   kutnohorsky, stat   na   Staromestskem   rynku   pro   vzpouru   stavovskou   dne 21. cervna 1621. Vystavel roku 1606 z tvrze Hradistske zamek. Waldsteinove zamek zvetsili a jsou dodnes jeho majiteli.
2)   J. V. Simak: Dejinne pameti okresu mnichovohradistskeho, str.  236, 238.
3)   Mesto    Mnichovo    Hradiste,    rukopis,    kronika     od    Fr. Kysely.
4)   V  Pametnici  mesta  Mnich.   Hradiste,  zaloz, v roce  1834, cini kronikar  zminku,  ze  hrbitov  zidovsky  jest  temer  500  let stary,   coz  jest   nepravdive  vzhledem  na   presne   zaznamy   prof. Simaka, ktery ve svem dile „Dejinne pameti okresu mnichovohradistskeho cini prvni zminku o  Zidech v roce 1557
B)  Dle  matric,  zaznamu.
e) Pramen     Dr.    Herold:     Mnichovohradistsko     prirodou     a pamatkami.
7)   Mannschaftsbuch  der Stadt M. v. J.  1837.
8)   Pramen   Tomas   Hindi:    Dejiny   panstvi   mnichovohradistskeho,  v  rukopise.