Synagoga (vnitrek)
Karel Weil
Zofie Vrkocova
Hynek Vrkoc
Geschichte der Juden in Muncliengratz*
Bearbeitet  von
V. Parik, Stadtchronist, Munchengratz.
Dejiny Zidu v Mnichove Hradisti.
Zpracoval V. Parik, t. c. kronikar mesta Mnichova Hradiste.
lVdy bylo mesto zalozeno, neni znamo, ale na zacatku XI. stol. jmenuje se tu Herman z Ralska (1054), jenz tu zalozil cisterciacky klaster r, 1144 nebo 1145, hojne nadany. Mesto vyrostlo z puvodni rybarske osady Rybitvi « farnim kostelem, rozkladajicim se v nynejsi doleni casti mesta. Pozdeji zacalo se staveti na vyvysene planine a po splynuti obou techto casti vzniklo puvodni mesto Hradiste. Jako mesto pripomina se Hradiste r. 1556 a r. 1557 sedel tu Jindrich Zibrid z Velechova.
J. V. Simak v dile „Dejinne pameti okresu mnichovohradistskeho" na str. 184 pise: Hradiste dostalo se Zibridovi. Prisluselo k nemu: mesto Hradiste s Rybitvim, se vsim prislusenstvim, pruhony, obceuu, lidmi osedlymi i zbehlymi, sirotky i ;vdovami, platy i duchody penezitymi, senkovnimi, kurmi, vejci, ospy obilnimi, robotami, kopaninami, podacim kostelnim v Rybitvi, varnym, trznym, jarmarecnym, platem z kramu masnych, z vina, od Zidu i s vuli vselijakou. Mistopis mesta Mn. Hr. okolo r. 1600: V kopci pod kostelem, mezi hradbami trvala. 1 chalupa, nyni zborena (c. 63 a 72), 1 pod skalkou pri uvoze (c. 229) a 2 ve svahu (kde dnes c. 64—71), vpravo pri ceste ke strouze 3 chalupy (c. 227—230, 225, 226, 222—223) a veliky dvur se sladovnou a pri svazite ceste k lazni vlevo dva dvorce (z nich jeden, tusim, potom zidovsky VI a V a 56). (Simak, n. str. 225.) Zide pod ochranou panu r. 1557„ prebyvali jen tri, platice za' to po IV2 kope panskemu duchodu. Adam, syn Jindricha Zibrida z Velechova, jenz zemrel r, 1576, odkazal Hradiste manzelce Krescencii, provdane pozdeji za Kristofa Budovce. Synovec Vad. z Budova1) zdedil r., 1602 Hradiste. (Simak, n. str.227,) ■:   •       '                   '   .'
Vaclavem Budovcem z ISudova dostalo zbozi pana dobrotiveho. Vyprosil mestu privilej na 4 vyrocni trhy, zlepsil pravo dedicke, vzdal «e platu z trhu a jarmarku i cla ve prospech obee, dal 33 mestanum pravo varecne a pripojil ke Hradisti Klaster.        '
V te dobe darilo se v Hradisti zivnostem znamenite, zvlaste cechu reznickemu, kde pocet mistru vzrostl na 17 i utvrdil se znovu poradkem a roku 1602, dine 3Q^_cervence,  vyprosili si od vrchnosti artikuly, aby'se jimT^ridili. V nichz jest ucinena prvni obsirna zminka o Zidech ve meste. Jeden artikul jest cely venovan Zidum a zni takto: Zide, kteriz by se zde v Hradisti a kdekoliv na gruntech mych zdrzovali, ponevadz ti k velike prekazce a skode temuz remeslu reznickemu jsou, dobytek, vselijaky, biji, jej pokoutne zde i po vesnicich prodavaji, protoz aby oni Zide nyni i potom nizadnym vymyslenym zpusobem zadneho dobytka nebili; a pokudz by se i potom toho dopustili, budou moci reznici a mistri jim takove maso pobrati, tolikrat, kolikrat toho by se dopustili, je do spitalu a do skoly, tez do satlavy veznum dati. Paklize by chteli
Zide maso miti, budou moci sobe od rezniku koupiti a zarezati bud skopoveho, teleciho i hoveziho dobytka'):
Po steti Vacl. Budovce z Budova byl statek jeho zabran od kralovske komory a prodan r. 1622 Albrechtu z Waldstyna. Od doby te zili Zide v Hradisti klidne. Kdy bylo narizeno, aby si Zide zridili zvlastni obec, volili sve starsi, kteri vybirali davky a sve prislusniky vedli v radne patrnosti, neni presne znamo. Matrika zemrelych a narozenych jest vedena od roku 1788 az po nase casy. Zide meli zde sve „ghetto" v doleni casti mesta v nynejsi ulici Havlickove. Domy teto zidovske ctvrti oznaceny byly druhdy rimskyini cislicemi 1, n, ni, iv, y, vi/i,vi/2, vil, vrti,:ix, x,
XI. Ghetto bylo uzavirano kazdy vecer dle dochovane tradice „retezem".
Z. 0. byla od mestske obce hradistske uplne nezavislou i zridila si vlastni soukromou skolu s vyuc. jazykem nemeckym (pare. 309/1, cp. 58), synagogu (pare. c. 309/1, cp. 311) a vlastni .hrbitov, ktery se prostira od mesta na zapad\'';nk Vvysplce.'??kale'nad rekou Jizerou a mel byti v roce 1710; zalozen 3)r„
V matrice zemrelych z r. 1787 na titulni desce uvnitr jest vlepen list s nasledujicim znenim: Wir Endesgefertigten Vorsteher der hierortigeii.judischen Beerdigungsbruderschaft bezeugen hiemit laut Sterbebuch folio 73 zur Steuer der Wahrheit offentlich, dass Salamon Pick aus Dobroyan? Herrschaft '■ Krzinetz Bunzlauer Kreises im Jahr 1792, schreibe Eintausend siebenhundert neunzig und zwey gestorben und hierorts beerdigt worden. Munchengratz, den 25. September 1837 4).                                             ; ^   .   : ;•
Podepsani: Josef K o m p e r t, Beerdigungsbruderschaf tsVorsteher. B. Wolf Iserstein.
Jak vidno z vyse citovaneho zaznamu v knize zemrelych z te doby (1788—1823), byli sem pohrbivani Zide "zdaleka, mimo okres mnichovohradistsky tez z Mimone, Doleniho Bousova, Rozdalovic u Jicina, Domousnic a Preper u Turnova.
Stavba synagogy spada tusim asi do te same doby konce 18. stol., ponevadz v knize „Buch ubet samtliche Sitzplatze in der Synagoge zu Munchengratz" se pripomina, ze zaplatil z mista Samuel Kantor dne 26. srpna 1799 13 zlatych 51 kr. Soukroma skola zidovska zalozena byla pocatkem stoleti devatenacteho. Obec, ktera nesla nazev Israelitische Kultusgemeinde in Munchengratz (Nabozenska obec zidovska v Mnich. Hradisti), ridil starsi obce (starosta), ktery mel k ruce obec. pisare, pokladnika, kantora (rabina), koseraka, sluhu a kostelnika. Koserak mel pravo porazeti rituelne dobytek a maso z neho rozprodavati mezi sve souverce.
Jednim z nejdulezitejsich oboru obec. hospodarstvi byla humanni a charitativni pece o chude Zidy, ktera
Munchengratz 1