Synagoga (vnitřek)

Karel Weil

Žofie Vrkocová

Hynek Vrkoc

Geschichte der Juden in Müncliengrätz*

Bearbeitet  von

V. Pařík, Stadtchronist, Münchengrätz.

Dějiny Židů v Mnichově Hradišti.

Zpracoval V. Pařík, t. č. kronikář města Mnichova Hradiště.

lVdy bylo město založeno, není známo, ale na začátku XI. stol. jmenuje se tu Heřman z Ralska (1054), jenž tu založil cisterciácký klášter r, 1144 nebo 1145, hojně nadaný. Město vyrostlo z původní rybářské osady Rybitví « farním kostelem, rozkládajícím se v nynější dolení části města. Později začalo se stavěti na vyvýšené planině a po splynutí obou těchto částí vzniklo původní město Hradiště. Jako město připomíná se Hradiště r. 1556 a r. 1557 seděl tu Jindřich Žibřid z Vélechová.

J. V. Šimák v díle „Dějinné paměti okresů mnicho-vohradištského" na str. 184 píše: Hradiště dostalo se Žibřidovi. Příslušelo k němu: město Hradiště s Rybi-tvím, se vším příslušenstvím, průhony, obceüü, lidmi osedlými i zběhlými, sirotky i ;vdovami, platy i důchody peněžitými, šenkovními, kurmi, vejci, ospy obilními, robotami, kopaninami, podacím kostelním v Rybitví, varným, tržným, jarmarečným, platem z krámů masných, z vína, od Židů i s vůlí všelijakou. -Místopis města Mn. Hr. okolo r. 1600: V kopci pod kostelem, mezi hradbami trvala. 1 chalupa, nyní zbořená (č. 63 a 72), 1 pod skalkou při úvoze (č. 229) a 2 ve svahu (kde dnes č. 64—71), vpravo při cestě ke strouze 3 chalupy (č. 227—230, 225, 226, 222—223) a veliký dvůr se sladovnou a při svažité cestě k lázni vlevo ďva dvorce (z nich jeden, tuším, potom židovský VI a V á 56). (Šimák, n. str. 225.) Židé pod ochranou pánů r. 1557„ přebývali jen tři, platíce za' to po IV2 kopě panskému důchodu. Adam, syn Jindřicha Žibřida z Velechova, jenž zemřel r, 1576, odkázal Hradiště manželce Krescencii, provdané- později za Krištofa Budovce. Synovec Vád. z Budova1) zdědil r., 1602 Hradiště. (Šimák, n. str.227,) ■:   •       '                   '   .'

Václavem Budovcem z ÍSudova dostalo zboží pána dobrotivého. Vyprosil městu privilej na 4 výročni trhy, zlepšil právo dědické, vzdal «e platů ž trhů a jarmarků i cla ve prospěch obee, dal 33 měšťanům právo várečné a připojil ke Hradišti Klášter.        '

V té době dařilo se v Hradišti živnostem znamenitě, zvláště cechu řeznickému, kde počet mistrů vzrostl na 17 i utvrdil se znovu pořádkem a roku 1602, dine 3Q^_července, - vyprosili si od vrchnosti artikuly, äby'se jimT^řídili. V nichž jest učiněna první obšírná zmínka o Židech ve městě. Jeden artikul jest celý věnován Židům a zní takto: Židé, kteříž by se zde v Hradišti a kdekoliv na gruntech mých zdržovali, poněvadž ti k veliké překážce a škodě témuž řemeslu řeznickému jsou, dobytek, všelijaký, bijí, jej pokoutně zde i po vesnicích prodávají, protož aby oni Židé nyní i potom nižádným vymyšleným způsobem žádného dobytka nebili; a pokudž by se i potom toho dopustili, budou moci řezníci a mistři jim takové maso pobrati, tolikrát, kolikrát toho by se dopustili, je do špitálu a do školy, též do šatlavy vězňům dáti. Pakliže by chtěli

Židé maso míti, budou moci sobě od řezníků koupiti a zařezati buď skopového, telecího i hovězího dobytka'):

Po stětí Václ. Budovce z Budova byl statek jeho zabrán od královské komory a prodán r. 1622 Albrechtu z Waldštýna. Od doby té žili Židé v Hradišti klidně. Kdy bylo nařízeno, aby si Židé zřídili zvláštní obec, volili své starší, kteří vybírali dávky a své příslušníky vedli v řádné patrnosti, není přesně známo. Matrika zemřelých a narozených jest vedena od roku 1788 až po naše časy. Židé měli zde své „ghetto" v dolení části města v nynější ulici Havlíčkově. Domy této židovské čtvrti označeny byly druhdy římskýini číslicemi 1, n, ni, iv, y, vi/i,vi/2, vil, vrti,:ix, x,

XI. Ghetto bylo uzavíráno každý večer dle dochované tradice „řetězem".

Ž. 0. byla od městské obce hradišťské úplně nezávislou i zřídila si vlastní soukromou školu s vyuč. jazykem německým (pare. 309/1, čp. 58), synagogu (pare. č. 309/1, čp. 311) a vlastní .hřbitov, který se prostírá od města na západ\'';nk V-výsplce.'??kálé'-nad řekou Jizerou a měl býti v roce 1710; založen 3)r„

V matrice zemřelých z r. 1787 na titulní desce uvnitř jest vlepen list s následujícím zněním: Wir Endesgefertigten Vorsteher der hierortigeii.jüdischen Beerdigungsbrüderschaft bezeugen hiemit laut Sterbebuch folio 73 zur Steuer der Wahrheit öffentlich, dass Salamon Pick aus Dobroyan? Herrschaft '■ Krzinetz Bunzlauer Kreises im Jahr 1792, schreibe Eintausend siebenhundert neunzig und zwey gestorben und hierorts beerdigt worden. Münchengrätz, den 25. September 1837 4).                                             ; ^   .   -: ;•

Podepsáni: Josef K o m p e r t, Beerdigungsbrüderschaf ts-Vorsteher. B. Wolf Iserstein.

Jak vidno z výše citovaného záznamu v knize zemřelých z té doby (1788—1823), byli sem pohřbíváni Židé "zdaleka, mimo okres mnichovohradišťský též z Mimoně, Doleního Bousova, Rožďalovic u Jičína, Domousnic a Přeper u Turnova.

Stavba synagogy spadá tuším asi do té samé doby konce 18. stol., poněvadž v knize „Buch übet sämtliche Sitzplätze in der Synagoge zu Münchengrätz" se připomíná, že zaplatil z místa Samuel Kantor dne 26. srpna 1799 13 zlatých 51 kr. Soukromá škola židovská založena byla počátkem století devatenáctého. Obec, která nesla název Israelitische Kultusgemeinde in Münchengrätz (Náboženská obec židovská v Mnich. Hradišti), řídil starší obce (starosta), který měl k ruce obec. písaře, pokladníka, kantora (rabína), košeráka, sluhu a kostelníka. Košerák měl právo porážeti ritu-elně dobytek a maso z něho rozprodávati mezi své souvěrce.

Jedním z nejdůležitějších oborů obec. hospodářství byla humánní a charitativní péče o chudé Židy, která

Múnchengrátz 1