Geschichte der Juden in Luze.
Bearbeitet  von Vaclav Svatek, Kosumberk b. Luze.
ljuze, drive poddanske mestecko panstvi kosumberskeho, byla od davnych dob osidlena mnoha Zidy. Tito obyvali zvlastni ctvrt, t. zv. Zidovskou (Ghetto), kteraz se od sousedici casti mesta na noc uzavirala retezy. Jmeno Zidovske ulice se zachovalo do dnesnich dnu.
Prvni zminka o Zidech pochazi z r. 1620. Jest to cesky psany list v luzske krestni a umrtni matrice. Jedna o platech Zidu (bylo jich v tu dobu v mestecku 7 usedlych a 4 podruzi) mistnimu farari. Zide se zavazuji za sebe i za sve nameistky (potomky) davati farari k isv. Jiri (24. dubna) 3 kopy mis.
Je jiste, ze jiz pred timto rokem byli Zide v L. Kdyz byli do I/, povolani jesuite (r. 1669), kteri se r. 1684 stali pany panstvi, usili jejich smerovalo take proti Zidum. R. 1689 vyhnali z L. dva Zidy a vyhaneli je jeste i r. 1709. Ale pozdeji hledeli je ziskati k prestupovani. R. 1722 byl luziskym Zidum rozdan katechismus, jesuitou pro Zidy sepsany a byli nuceni v nem cisti. R. 1756 bylo pokrteno 6 Zidu a: roku nasledujiciho 2. Ale v techto dobach zacali jesuite z hmotnych zajmu Zidy chraniti, jak svedci pripad novokrtence Streita.
(R. 1749 stezovali si Luzsti, ze vrchnost jim odnima pravo.vycepu pivniho a ze na obecni pude ctyri domy pro Zidy postavila, z nichz cinzi uzivala a kontrakty techto domu na ,svou kancelar potahovala, tez ze i obecni grunt „kotlinu" bezpravne uziva a novokrtenemu Zidovi Jos. Streitovi pristavbu jeho domu k luzske radnici dovolila i obchod s takovym, zbozim, jake luzsti remeslnici po domech pracuji, k nemale skode jejich trpi atd." Adamek..)
Drive meli luzsti Zide svoji soukromou nemeckou skolu; tato byla jiz pred r. 1858. Skolu navstevovaly i deti nezidovske, aby se zdokonalily v nemcine, Umistena byla v t. zv. Zidovske ul. v domku p. c. 182.
Dejiny Zidu v Luzi.
Zpracoval
Vaclav Svatek,.odb. uc., Kosumberk u Luze.
R. 1875 nekteri zdejsi i okolni Israelite podali zadost aby jejich skola byla premenena na verejnou nemeckou skolu. Pres zamitnuti zadoisti mistni skolni radou luzskou byla promenena na skolu verejnou. Ale na protest temer vseho luzskeho obcanstva bylo pravo verejnosti r. 1875 odvolano a skola se stala opet soukromou. Zavedeno bylo vyucovani jazyku ceskemu, jemuz vyucoval pensionovany katolicky knez. R. 1898 byla skola zrusena. Nektere skolni pomucky byly darovany luzske skole.                                                 \
Nyni maji Zide v L. velmi starou synagoga a velmi stary hrbitov, polozeny v malebnem miste na ceste k Vys. Mytu. Zde byvavalo popravci rr/isto mestecka L. Nejstarsi napisy, pokud mozno rozlustiti, jsou ze 17. stol.
Pecet zid. obce ma 2 trojuhelniky pres sebe polozene a kol cesky napis „Rabinat v Luzi". Matrika rozenych pochazi z r. 179,4 a kniha umrti ma prvni zaznam r. 1785.
Dle Sommra „Das Konigreich Bohmen" z r. 1837 bylo v L. mezi 263 domy 24 zid. a mezi 1440 obyvateli 53 zid. rodin. Tez byla zid. hospoda. V teto dobe byl luzsky rb. krajskym (chrudimskym) rb. R. 1856 byl v mestecku 301 Zid. Od tohoto roku stale Zidu ubyva. Nejen deti, ale i cele rodiny se stehuji z L.
R. 1880 jest jen 142 Zidu, r. 1890 o pet vice, r. 1895 pouze 153 a r. 1902 jiz jen 85. Pri poslednim scitani (r. 1930) mezi 1642 obyvateli napocitano pouze 32 Zidu.
Prameny:
V. Oliva: Z minulosti Chlumku u Luze. Dr. K. Adamek: Luze, Kosumberk a Chlumek v XVII. a XVIII. stol. Pametni kniha mesta Luze.
Alb. Cervinka
Synagoga (vnitrek)
Rb. Abr. Kauders


H. cervinka
Synagoga (vnejsek)
Olga Cervinka
 J"rfl
Byvala zidovska skola
Synagoga a zidovska ctvrt
394
395