Geschichte der Juden in Luze.

Bearbeitet  von Václav Svátek, Košumberk b. Luze.

ljuže, dříve poddanské městečko panství košumber-ského, byla od dávných dob osídlena mnoha Židy. Tito obývali zvláštní čtvrt, t. zv. Židovskou (Ghetto), kteráž se od sousedící části města na noc uzavírala řetězy. Jméno Židovské ulice se zachovalo do dnešních dnů.

První zmínka o Židech pochází z r. 1620. Jest to česky psaný list v lužské křestní a úmrtní matrice. Jedná o platech Židů (bylo jich v tu dobu v městečku 7 usedlých a 4 podruzi) místnímu faráři. Židé se zavazují za sebe i za své náměistky (potomky) dávati faráři k ísv. Jiří (24. dubna) 3 kopy mís.

Je jisté, že již před tímto rokem byli Židé v L. Když byli do I/, povoláni jesuité (r. 1669), kteří se r. 1684 stali pány panství, úsilí jejich směřovalo také proti Židům. R. 1689 vyhnali z L. dva Židy a vyháněli je ještě i r. 1709. Ale později hleděli je získati k přestupování. R. 1722 byl lužiským Židům rozdán katechismus, jesuitou pro Židy sepsaný a byli nuceni v něm čísti. R. 1756 bylo pokřtěno 6 Židů a: roku následujícího 2. Ale v těchto dobách začali jesuité z hmotných zájmů Židy chrániti, jak svědčí případ novokřtěnce Streita.

(R. 1749 stěžovali si Lužští, že vrchnost jim odnímá právo.výčepu pivního a že na obecní půdě čtyři domy pro Židy postavila, z nichž činži užívala a kontrakty těchto domů na ,svou kancelář potahovala, též že i obecní grunt „kotlinu" bezprávně užívá a novo-křtěnému Židovi Jos. Streitovi přístavbu jeho domu k lužské radnici dovolila i obchod s takovým, zbožím, jaké lužští řemeslníci po domech pracují, k nemalé škodě jejich trpí atd." Adámek..)

Dříve měli lužští Židé svoji soukromou německou školu; tato byla již před r. 1858. Školu navštěvovaly i děti nežidovské, aby se zdokonalily v němčině, Umístěna byla v t. zv. Židovské ul. v domku p. č. 182.

Dějiny Židů v Luži.

Zpracoval

Václav Svátek,.odb. uč., Košumberk u Luze.

R. 1875 někteří zdejší i okolní Israelité podali žádost aby jejich škola byla přeměněna na veřejnou německou školu. Přes zamítnutí žádoisti místní školní radou lužskou byla proměněna na školu veřejnou. Ale na protest téměř všeho lužského občanstva bylo právo veřejnosti r. 1875 odvoláno a škola se stala opět soukromou. Zavedeno bylo vyučování jazyku českému, jemuž vyučoval pensionovaný katolický kněz. R. 1898 byla škola zrušena. Některé školní pomůcky byly darovány lužské škole.                                                 \

Nyní mají Židé v L. velmi starou synagoga a velmi starý hřbitov, položený v malebném místě na cestě k Vyš. Mýtu. Zde bývávalo popravčí rr/ísto městečka L. Nejstarší nápisy, pokud možno rozluštiti, jsou ze 17. stol.

Pečeť žid. obce má 2 trojúhelníky přes sebe položené a kol český nápis „Rabinat v Luži". Matrika rozených pochází z r. 179,4 a kniha úmrtí má první záznam r. 1785.

Dle Sommra „Das Königreich Böhmen" z r. 1837 bylo v L. mezi 263 domy 24 žid. a mezi 1440 obyvateli 53 žid. rodin. Též byla žid. hospoda. V této době byl lužský rb. krajským (chrudimským) rb. R. 1856 byl v městečku 301 Žid. Od tohoto roku stále Židů ubývá. Nejen děti, ale i celé rodiny se stěhují z L.

R. 1880 jest jen 142 Židů, r. 1890 o pět více, r. 1895 pouze 153 a r. 1902 již jen 85. Při posledním sčítání (r. 1930) mezi 1642 obyvateli napočítáno pouze 32 Židů.

Prameny:

V. Oliva: Z minulosti Chlumku u Luze. Dr. K. Adámek: Luze, Košumberk a Chlumek v XVII. a XVIII. stol. Pamětní kniha města Luze.

Alb. Červinka

Synagoga (vnitřek)

Rb. Abr. Kauders





H. červinka

Synagoga (vnějšek)

Olga Červinka

 J"rfl

Bývalá židovská škola

Synagoga a židovská čtvrt

394

395