o. (2 krejc.), na cp. VI Jakoba Nathana (2 krejc.) a na cp. VII Davida Volfa (16 krejc.)•
Na panstvi tyneckem v mestecku Janovicich Zide nemeli priciny, aby si na svoji vrchnost stezovali, jako to bylo na sousednich panstvich. Obyvatelstvu mestecka, ktere se venovalo zemedelstvi a obchod nebo remesla povazovali za vedlejsi prijera, neprekazeli Zide, jako to bylo na priklad v Planici nebo ve Kdyni. Na Zidy nemalo se hneval p. hr. Maxmilian Valentin z Martinic. fi. 1661 narizuje Planickym, aby oni i budouci potomci jejich na budouci vecne casy nebyli povinni do Planice zadnych Zidu prijimati a tu je trpeti. Hrabe Jan Filip Stadion r. 1720 Zidy z koutskeho panstvi vypovida. Ale Zide se brani u krajskeho uradu a nestehuji se. Tu pan vrchni koutecky podezira pana krajskeho hejtmana, ze mu potreli ruku zlatou masti. Jeste r. 1725 radi hrabeti, aby Zidy z Kouta vypovedel. Nebyti tech Zidu, to pry by si sedlaci lip stali. Zeny pry za zady muzu vymlacene obili z pudy odstrani a tajne Zidu odnesou za nejakou krajku neb zavoj na cepec, cimz Zid tezi a podvody provadi. R. 1784 obchodnici kdynsti si stezuji, ze pod ochranou vrchnosti stojici Zide Mosaj Isak a Machri Hahn ze Kdyne s osadnim zbozim hausiruji, nedbajice nedeli a svatku. Vrchni koulecky pohrozil, zbozi ze jim sebere a oni dle kralovskeho narizeni budou potrestani 14).
Ve valecnych letech meli Zide prilezitost k vynosnym obchodum. Jiz ve valce 30 lete pomahali obema stranam, jak stavovske tak i cisarske, proto se Zide tesili ochrane Habsburku. V teto valce rada Zidu zbohatla dodavkami proviantu vojsku a proviantmistrum, jako na pr. Hermanovi a Janovi Cerninum. Za sve platne sluzby byla jim dana privilegia, jako r. 1628 a 1648, takze mohli na vsechny trhy koruny ceske jezditi a zivobyti vyhledavati ve vseh kramskych obchodnich predmetech la).
Tak take na panstvi tyneckem dne 16. kvetna 1788 stala se mezi poddanymi a Samuelem Janovickym, Zidem % Nyrska, smlouva o lifrovani 261 meric zita a 659 meric ovsa do Budejovic do statnich skladist za sumu 285 zlatych 18 krejc. Na smlouve krome Samuela Janovickeho jsou podepsani vsichni rychtari celeho panstvi16).
Modlitebna obce J. byla stavena r. 1723, jak svedci
0   tomto   napis  umisteny   nad   vchodem   do   templu. Modlitebna je stavena ve slohu baroknim neznamym mistrem. Podle prolamovaneho zabradli na emporach da se  souditi,  ze ji  stavel tyz jako  faru janovickou. Modlitebna  neni  velkych  rozmeru.   Stoji tesne vedle zidovske  jednopatrove   skoly, od   ktere  je   oddelena stitovou zdi a ukoncena sedlovou strechou se zdenymi stity,   bez   nejakeho   prolamovani  a ozdoby.  Zda se .vsak, ze puvodni barokni stity vzaly nekterym pozarem   za   sve.   Modlitebna   uvnitr   je   pudorysu   temer ctvercoveho o strane 9"50 m pri sile zdi obvodovych vice nez 1'OOm. Do ulice jsou prolomena do  modlitebny dve bohate prolamovana barokni okna. Rovnez
1  na  stranu sousedni  a zadni.  Sklenuta je banovitou klenbou s  pendantiry zplostelou. Fasada je  do  ulice clenena dvojitymi, lesenami, pri krajich a mezi  okny s hlavicemi. Okna jsou ramovana. Do modlitebny vstupuje se z klenute predsine dvermi nalevo vedoucimi, napravo do skoly. Nad predsini je empora  (pr0  zpevaky), prolomena do modlitebny 3 pulkruhovite sklenutymi otvory s prolamovanym baroknim zabradlim. Empora osvetlena je  oknem   z   ulice   nad  vchodem. Rohy   modlitebny   jsou   skoseny   pro   vetsi   stabilitu klenby.
Hrbitov zidovsky, lezici u Hvizdalky, pochazi take
z teze doby, co modlitebna. Neni vsak vylouceno, ze by se nepochovavalo tam jiz drive, ovsem na hrbituvek rozmeru velmi skrovnych.
Zajimavo je konstatovati, co jsme zjistili podle matrik na janovicke fare ulozenych. Od r. 1840—1850 za dobu 10 let bylo zapsano do matriky 32 narozenych nemanzelskych deti, a z techto pouze je 15 pripadu, kde se otec k diteti prihlasil. Zjev tento, trebaze je vzhledem k dobe nasi nepomerny, se ukazuje i u katoliku, pres to dava nam doklad o nezamoznosti a chudobe mnohych Zidu.
Nab. obec janovicka obsahovala podle zapisu matricnich v 1. 1807—1860 tyto osady: Janovice, Bezdekov, Tynec, Klenova, Pocinovice, Loucim, Lipkov, Dlazov, Beharov, Miletice, Soustov, Spule, Slavikovice, Mlynec (1860), Maloveska (1844), Zdaslav (1842), Smrzovice, Modlin.
Nejvyssiho cislovani zidovskych domu dostoupilo se v 1. polovine stol. XIX. R. 1824 nachazime c. XXIX v majetku zida isaka Steindlera lr). Zruseni poddanstvi a roboty neprospelo Zidum primo, ale pres to cilejsim zivotem na vesnicich novym vzrustem jejich a zejmena penezitymi pujckami a vetsi potrebou, vyvolanou zvysenymi zivotnimi naroky venkovskeho obyvatelstva, pomohlo Zidum k zvysenemu blahobytu. Svoboda r. 1848, trebaze kratka, se notne oslavovala hlucnymi pitkami nejen ve mestech, ale i na venkove, kde v tomto vynikali zejmena gardiste. Rychleji se zilo a penize mely take rychlejsi obeh. Jisto je, ze peneznictvi meli Zide v te dobe stale ve svych rukou a take nejvetsi prilezitost k vynosnemu  obchodu.
Nicmene vsak i krise let 70 tych a 80 tych minuleho stol. dolehla tezce na Zidy, zejmena chude. Tito nasledovali prikladu i jinych z obyvatelstva venkovskeho a s celymi rodinami se stehovali do Ameriky „za stestim" a snazsim zivobytim. Tak i v J. rodin zidovskych ubyvalo, takze r. 1891 bylo v Janovicich pouze 11 rodin zidovskych a 61 osob. Zide se vsak stehovali i potom, takze v nynejsi dobe zbyly pouze 3 rodiny, a  to:  Sucharipa,  Feldman  a Leder,  majitel  perovny.
V teto dobe patri J. pod spravu rabina E. Klaubera v Nyrsku. Prijmy ze znacne zmensene obce jiz nestaci k vydrzovani samostatneho spravce.
Rabini. Z rabinu se pripominaji: R. 1811—1851 Simon Levitoch, ucitel a vedouci matrik. 1851 az 1853 Ludvik P o 11 a k, 1854 Leopold Muller, 1857 az 1867 Jakub Stein, ktery zastaval take funkci obrizkare a vedouciho matrik, r. 1872 Karel P o 1 e s i, 1873 Salomon Kulka a pak Dr. Reisera z Klatov otec18)  Dr. Reiser.
Ucitele. Z ucitelu se pripominaji: 1807—1810 Samuel Lowy, 1811—1851 Simon Lowitoch, r. 1834 Rudolf Kahn, 1851—1853 Jakub Topfer, pred timto v r. 1849 jako skolni pomocnik, 1871 az 1873 Bernard Klein, ucitel a postmistr v J., r. 1877 Rafael Richnovsky, pak ucitele Weiskopf, G a n s a B e c k.
Obrizkari. R. 1842—1845 pripomina se Volf Sieb er, zkouseny obrizkar, 1818—1842 Jonathan Kahn, 1846—1862 Leopold Veis a 1857—1867 Jakub Stein.
Co se tyce narodnosti, prihlasili se v r. 1890 nekteri Zide k narodnosti nemecke19).
1)   Radni protokoly  c. 13, 16,  17 v klatovskem museu.
2)   Radni protokol c. 13, fol. 221.
3)   Ibid., fol. 260.
4)   Grundbuch  17,  ulozene  v knihovne  okres,  soudu  v  Kla
tovecl,   Obsahuje:  mestecko  Janovice,  vsi   Spuli,  Rohozno,  Ondrejovice. Zalozena byla roku 1721.
5)  Ibidem, fol. 5.
«)  Ibidem, fol. 19.
2) iSm, fit. So! Na teto chalupe byl pak Salomon Herschl.
9)  Ibidem, fol. 60.
2} TeAniky  Sastr   panstvi   tyneckeho,   24 a   v   Archivu
zeme Ceske.               .                          „,   ~f i    on
*)  Gruntovni kniha panstvi Tynce 2 b, fol. ay.
") Je ulozena v obecnim archivu mestecka Janovic. *    Z archivu kouteckeho, Bedrich Holub: „Pohled do zxvota Zidu" v Kdynske Strazi z r. 1928, e. 42.
«)  Viz Frant. Teply: Dejiny mesta Jindrichova Hradce, 204. «)  Gruntovni kniha  c.  33,  fol. 456  a  457 v  Arch.vu  zeme
CeS^)e'R.   1839 bylo  v  Janovicich  8  zid.   domu  s  21   rodinami, znacna  cast Zidu byla  pouze v najmu.
18) Tradice.
5n)  Ant. Hubka: Nase mensiny, 93.
„it, a. d. A.