dungsakt e."), podal istiznost k vyssi instanci, ze alespon graduovane osobe titul „pan" prislusi. Po delsim rizeni bylo mu vyhoveno.
Vetsiho respektu v zivote spolecenskem Zide libochovicti nabyvali, kdyz ze stredu jejich vysel v letech padesatych Jakub Aron Menzel, pansky lekar v Trebivlicich, MUDr. Herman S o h r, lekar v Slanem, JUDr. Jakub Steiner, advokat v Praze, a mn. j.
Vliv jejich rostl, kdyz r. 1846 cela sestina domu, t. j. 37, byla v rukou zid.   
R. 1848, kdyz zrizovana byla „garda", Zide sice do gardy pripusteni nebyli a museli odevzdati veskere zbrane, i ty, ktere nosila patrola v zidovske ctvrti pri nocnich obchuzkach, ale rok na to prijimalo obecenstvo s uplnou duverou papirove penize (poukazky), ktere vydal Semi Kuh. (Takove vydal take Daniel Mayer, Martin Vacek a Jan Vrabcik.)
Jak vyznam Zidu v socialnim zivote rostl, svedci pohreb mestskeho lekare Jakuba Lowyho r. 1862.
Zemrely pro svou lidumilnost a zvlastni obetavost pozival vseobecne vaznosti; o tom svedcila velika ucast na pohrbu.
Pruvod vedl teplicky krajsky rabin Piek a zpevacky spolek „Libuse" zpival po celou cestu k hrobu. —
R. 1867 prvni do obecniho zastupitelstva zvoleni byli: Alexander Gundelfinger (c. IX) a Jakub Neuschul (c. 7).
V letech 1870—1873 byli Zide tez cinnymi ve spolku hasicskem a veteranskem.
Pomery hospodarske.
Remesla, obchod, hospodarstvi polni. Za panovani cisare Rudolfa II. (1576—1612), kdy v Cechach byly velike ruznice stran: katolicke, utrakvisticke a luteranske, stat se r. 1569 panem Libochovic Jiri Popel z Lobkovic, horlivy katolik, protireformator a vyplenovatel husitstvi. K zadosti svych poddanych dal jim r. 1591 „z pouhe dobrotive stedrosti, lasky a milosti" nektere vysady a privileje. Nejdulezitejsi byla privilej na vareni piva.
„On pry jim a. potomkum pivovar pousti a osvobozuje, aby si mohli bila a jecna piva dle poradku sousedskeho variti a senkovati, aby si mohli slady sami delati a v panskych mlynech mliti."
Vysada pro mesto dulezita; prihledneme vsak blize na tu „velikou milost"!
Popel Libochovicim dava to, co od davna jiz mely a nac co mesto maji plne naroky. Popel to jejich pravo sice sam uznava, ale vzdor tomu uvalil na vareni piva velke nebyvate poplatky. Co' horlivy reformator vsunul do vysad techto nasledujici klausuli:
„Vsak milosti tyto, svobody a obdarovani vsecky z stedrosti a lasky dane bez preruseni vselijakeho na casy budouci a vecne trvati maji na tento nizepsany zpusob. Aby totiz oni mestane mesta Libochovic nynejsi i budouci pro vsecky casy v jednostejnem nabozenstvi, to jestv pravekrestanske, svate, katolicke rimske vire a v radnem velebne svatosti pod jednou zpusobou prijimani zustavali a zadneho, kdo by se s nimi ve vire nesrovnaval, neprijimali, ani zivnosti mezi sebou priti povinni nebyli. A k tomu od zadneho z dedicu mych a budoucich dotceneho mestecka Libochovic drzitelu, aby jine religie (krom katolicke) mezi sebe prijimali, jim se osazovati, aneb k provozovani nejakeho postranneho nabozenstvi v domech neb mistech posvatnych dopousteti meli, nizadnym vymyslenym zpusobem, jakzkoliv by to lest lidska vymysliti mohla, nuceni byti nemaji."— ■
Ostri teto klausule namireno bylo proti strane podoboji a proti luteranum, ale postihlo nejvice Zidy;
Pri protireformaci se bud Cast nekatoliku vystehovala a ta cast, ktera tu zustala, vratila se do' luna cirkve katolicke. A tak kletbu toho cinu nesli Zide, kteri
zustali verni vire otcu svych.
Mestane „v z a v r e t i bran" meli vysadu na vareni piva az na nasi dobu; ovsem museli byti katolici. Zid, i kdyz se stal majitelem „praivovarecneho domu", variti nesmel. I remeslnici, — pozdeji cechy, klausuli   tu   pro   sebe  hledeli   vyuzitkovati.
Tato neblaha klausule vlekla se az do nasi doby.
Nektere ukazky vybrane z mestskych kneh (manualu, protokolu radnich sessi a j.) jsou k tomu nejlepsi ilustraci:
R. 1720 zadal Moises Nathan, vinopal, o misto na stavbu domku za mestem. V obecnim zastupitelstvi byla vsecka vota proti tomu, „an neslusne jest, aby se
mestske grunty Zidum prodavaly".
R. 1557 potvrdil Vaclav, Mikulas, Jirik a Kristof z Hazmburka Libochovicim artikule cechu reznickeho a sladovnickeho a vlozil do nich, ze cizi maso nesmi se sem dovazeti, jinak ze se sebere a da chudym do spitalu nebo zakum ve skole. Zide to obchazeli; vrchnost ale, kdyz na ne stezovano bylo, chovala se velmi liberalne. 
R. 16 9 9 podali cechmistri remesla reznickeho stiznost Dietriehsteinovi Ferdinandu, uvadejice, ze Zide dovazeji sem cizi maso; v cechu ze nejsou a co jinoverci dle Popelovych vysad nemaji v Libochovicich vubec obchodovati a remesla provozovati. Eeznici ze museji platiti z kramu rocne 12 zl. r. a ze Zide davaji jednu libra masa o 1 kr. lacineji. Zidum pry to povolil jeden hejtman, ktery nejakym darem od Zidu sve svedomi zprznil. (Poznamka: Tehda prodavala se jedna libra za 4 kr. a 3 denary; Zide ho prodavali za 3 kr. 3 denary, temer o 25 % lacineji.)
Dietrichstein nevyhovel reznikum z techto duvodu:
1.  Reznici nemivaji dost masa.
2.  Kdyz davaji Zide o 1 kr. lacineji, takz   toho ma zase ostatni obecenstvo uzitek.
3.  Jinde na panstvich take Zide opatruji maso. Vrchnost take proti vuli mesta prodala Zidum r. 1836   porazku a jatky.
Dne 11. prosince 17 2 0.
Zid Aron senkoval vino. V sessi radni se to zarazilo. Byli tam poslani rychtarove, — rozbili dzbanky a hrnce a senk zakazali, an to jest proti privilegiim.
Pri „Ratifikacni komisi" r. 1717 stezovali si zastupci cechu krejcovskeho takto: „V Libochovicich jest nekolik remeslniku, nejvice krejcich a sevcu; zivnosti jich spatne a mizerne, kdyby nemel kazdy kousek pole, nemohl by se uziviti. R. 1654 bylo ve meste Zidu jenom 6 — ted jich jest na 90, jsou nam na zahubu a na prekazku, hlavne krejcim a reznikum; — maji mnoho zivnosti a kus chleba nam rikajic od huby vyrazeji."
Vrchnosti na to neodpovedely.
R. 1740 podal cech krejcovsky velikou stiznost na Zidy, nabozensky zabarvenou, a to: „Drive krejcovali jen 2 Zide, nyni jest jich 13 sem privtelenych, kdezto vsech krejcich v cechu z Libochovic a okoli jest 32."
„Zide maji pry privileje od jeho milosti cisarske a kralovske vrchnosti a proto jim bylo povoleno pracovati pro lid, ale oni behaji po chalupach a u sedlaku a nabizeji zbozi, ktere by na jarmarku prodati mohli. Chodi po venkove. jako na potupu v nedelich, kdyz maji lide byti na msi svate a tim je zdrzuji; — a tak skrze 5Z i d y pan Buh vsemohouci, jeho bozska cest se umensuj e\"
ftSA.
Na stiznost tuto odpovedela vrchnost takto: „Remeslnici krestansti maji sva privilegia a vyssi patenty; ale ponevadz take i Zide privilegia od Jeho Milosti kralovske Ferdinanda dostali, ktere nasledovne od Jeho kralovske Milosti Leopolda konfirmovane maji, dle kterych take Zide remesla se uciti a takove N. B. ve svych jenom pribytcich, lec by nekdo do sve habitaci je povolal, pravo maji — procez bych za nejlepe uznal, kdyby bez meho ponizeneho predpsani tuto stiznost na urad hejtmansky uvrhla, kdezto by se mezi
nimi srovnani udelati mohlo."•—
Zpravy o remeslech a obchodech Zidu libochovickych jsou velmi chude. Z ruznych mestskych pisemnych pamatek dovidame se, ze v stoleti 17. prevladaji krejci a reznici; v stoleti 18. uvadeji se sevci, kozeluzi (1711 Abraham Lederer), vinopainici (1717 Mojzis Fajsl, 1719 Nathan Moisl, 1791 Pereles Abraham). Mojzis Elias zhotovoval egyptske cihly. Ve stol. 19. objevuji se mydlari, varici potase (Moser Kohn), sklenari, soukenici, rukavickari. Nejvice starsich zprav shledavame o obchodovani masem. Zide meli konkurenci i u souvercu. Tak o chromem Zidu Vosrlovi rozkrikovali, ze roznasi „francovite maso".
Vzdor stalemu omezovani a osocovani meli obchod ve meste i v okoli rozvetveny. Tim take bohatli a silil V malem obchodovali „hausirnictvi m" (peri, „smejd" a ruzne drobne galanterni zbozi); ve vetsich rozmerech obchodovali platnem, kozemi, konmi, obilim. (Z hebrejsky psane knihy jednoho obchodnika vycisti muzeme, ze vedl obchody s rolniky z Klapeho, Duban, Slatiny, Kresyna, Chotesova, Radesina a j. v roce 1785—1788.) Mnozi byli i cleny vyvozniho spolku „G ranaten Compagni e".
Jan Lederer vyzvednul si r. 1725 pas, aby mohl po okoli prodavati koreni a lecive rostliny. Trafiku mel Moses Moscheies. Stalych vetsich kramu zidovskych bylo r. 1722 osm, o jarmarce bylo 73 kramu krestanskych a 32 zidovskych. R. 1856 bylo 18 obchodu v rukou zidovskych a 15 v rukou krestanskych; a r. 1859 4 reznici Zide a 5 krestanu.
Hospodarstvim polnim zamestnavali se Zide pramalo. V roce 1846 mel vice poli vlastnich i najmutch Veith Kuk a Grunfeld Elias. V r. 1851, kdyz meli Zide 52 domu, byly pole jen pri 15 domech. Vetsi pozemky pri dome mel Josef Lewi a Simon Katz. Ze sporych techto zprav poznavame, ze vzdor utrapam a protivenstvim udrzeli se Zide na sve vysi; svou pili, pricinlivosti a znacnou inteligenci domohli se slusneho majetku, coz jim priznavali i odpurci jejich pri komisich ratifikacnich. Malo se dovidame o jejich domacnostech a o jejich zivote rodinnem.
Male nahlednuti do soukromeho zivota podava nam „pozustalostni rizeni" pO zemrelem „Jo a c h y m u B e r 1 L o w y". Pochazel z Libne a v L. co „Schutzjude" pujcoval penize.
Pri konanem rizeni u magistratu u pritomnosti purkmistra syndicusa a radnich sepsan 1784 protokol, v nemz cteme, ze odkazuje sve zene a dceri „Rossle" kapital 100 zl. rynskych, hotovost 152 zl. 22 kr., mobilie 9 zl., celkem 261 zl. 22 kr.
Z jinych ruznych veci uvadi se nausnice 3 zl., snura granatu 6 zl.
Vylicitovano bylo: stribrne misky, kabat stribrem vysity, sukne s kabelkou, kabatek se zlatymi krajkami, muselinove satecky se zlatymi krajkami a krajzlikem, stucel atlasovy, bohate cepce zlate a stribrne, cepicky s kozisinou, korsety cervene a modre, detske, lozni a stolni pradlo atd.
Pokud se tyce stranky narodohospodarske a postaveni jich v zivote spolecenskem, mozno rici, ze existenci svou Zide cestne uhajili.
Zivot kulturni po strance nabozenske, skolni, obecni spravy, spolkove a spolecenske.
Zivot kulturni po strance nabozenske dobre nam lici  Alexander  Gundeflnger ve  svych zapiskach.
V Libochovicich jest u Zidu vyvinuty orthodoxismus. Kazda novinka byla jim hroznym odpadlictvim. Modlitby, sabat a jine veci konali vice z nabozenstvi nezli z lasky, jen aby poslechli verse z bible. U nich byla synagoga vice mistem k studiu v tore nezli mistem k uctivani boha. Tradicionelni formy bohosluzeb v synagoze se vsemi svetlymi a temnymi strankami, s prisnou naboznosti byly jim vsim. Gundelfinger byl prodchnut nabozenstvim viry, lasky — plnym zivota a sily —, opakem do orthodoxni ztrnulosti.
Nebyl pro to, aby se odstranovaly smahem stare zvyky, byl jen pro odstranovani nepristojnosti, pri nich provozovanych. Rozhodne se pricinoval o odstraneni licitaci slavnosti „palmove" — nepristojnosti pri obrizce a j.
S vyvojem Zidovstva v L. sly ruku v ruce reformy ve vecech nabozenskych bez poruseni starych tradic a zakorenenych zvyku.
Synagoga za starych dob byla drevena (Riegelbau — prickovane zdivo). Pozdeji byla vystavena z kamene. R. 1809 vysel v zidovskem meste ohen a znicil 18 domu a take synagogu. R. 1835 byla nove postavena prispenim vrchnosti.
Z inventare slusi jmenovati velky kandelabr, svicen starozitny, stribrne ozdoby, toru a nadherne vysite plastiky na toru. Jedna velmi ozdobna z r. 1850 darovana byla od patricijske rodiny Abrahama Lederera. Spravu ve vecech nabozenskych vedli rabinove. V prvni polovine 19. stol. pusobil zde rb. Seligmann R a p p, Samuel Neuburg. Po nem n. o. rabinat neobsazovala, proto urad ten prevzal bezplatne Neftali Gundelfinger.
Ruzne ritualni obrady obstaraval Marcus Menzel („MinchaGebet", „SchachritGebet"). Po nem prevzali to synove jeho Aron a Elias (Schachrit) a Jakub Gundelfinger (Mincha). Tento Jakub Gundelfinger . konal obrizky jako „prvni zkouseny autorisovany operater pro obrizky v Cechach".
Po Nef tali Gundelfingrovi prevzal rabinat Jakub Gundelfinger. Za neho byla 1835 nove postavena synagoga. Pri jejim vysveceni mel vzletnou rec okresni rabin Piek na tema: „Dobre jest, ze toho jednoho chapes, ale neupoustej od druheho."
Po kratkem jeho uradovani zvolen za rabina Aron Giinzburg. Hmotne jeho postaveni bylo slabe. Plat jeho byl rocnich 150 zl. r.; proto take delal obci ucetniho a ve skole vedle hebrejstiny vyucoval tez nemcine. V synagoze zavedl nemecka kazani. Za dobu pusobeni jeho v L. napsal knihu „D ogmatischhistorische Beleuchtung des Judentum s". Od lidu byval insultovan z domnenky, ze brozurami svymi dela utoky na krestanstvi. R. 1848 ujel do Ameriky, kde se stal profesorem gymnasia.
Po nem dostal rabinat Simon Friedmann (1850 az 1859). Byl vyborny nemecky kazatel a talmudista. Jemu   nasledovali   dr.   Bernard   Altar   (1859   az 1864), Samuel Nagel (1864—1872).                   _
Po jeho odctibdu se rabinat neobsazoval. Vyucovani nabozenstvi sverilo se kantorovi. Vedle rabinu byvali tez tak zvani „vorbetri" (predrikavaci modliteb). Byl to r. 1835 Nathan Lederer, ktery zastaval tez urad obecniho sekretare. Po nem prisel Lazar Sanger, ktery s velikou pili pestoval choralni zpevy mladeze a Salamon Federmann, ktery jako kantor se osvedcil.
3+5
Lihnchocvitz 4