Geschichte der Juden in Libochowitz.
Bearbeitet  von
Direktor Karl Krenek, Libochowitz.
T
ak jako z roztrousenych sidlist obyvatelstva predhistorickeho kolem nynejsich Libochovic vyvinula se za prvnich Premyslovcu soustredena obec, ktera jiz r. 1336 jmenuje se „mesteckem", a to „hrazenym", ■— aby domoci se mohla rozlicnych prav a vysad, — tak pozdeji z rozptylenych rodin zid. po ruznych strastnych dobach vyvinula se v L. obec zidovska. Slo to pomalu; alespon zpravy o tom jsou velmi spore.
Mestecko L., ktere bylo od r. 1560 „panskym mestem poddanym", patrilo od r. 1336 do 1558 mocnym panum z H a z m b u r k a. R. 1558 preslo koupi na hofmistra kralovstvi Ceskeho, Jana nejstarsiho z. Lobkovic, ktery u cisare Ferdinanda I. vymohl, ze L. vysazeny byly za mesto, ktere si mohlo voliti 12 konselu, z nichz kazdy vedl jeden mesic urad purkmistrovsky, a prvni z purkmistru zvan byl primatorem.
Majitel L. Jan III. z Hazmburka psal v srpnu r. 1538 Zdislavu Berkovi z Dubu, nejvyssimu hofmistru kralovstvi Ceskeho, toto:
,,Jakoz jest pohnan pred urad Vasi Milosti a pred pany vladyky krale Jeho Milosti rady soudu komorniho poddany muj Jakub Zid z Libochovic od Zidu prazskych pro suamu 43 kop 12 grosu ceskych, kteriz pokladaji, ze jsou za tehoz poddaneho meho Zida krali Jeho Milosti dali; jezto me se zda takovy jich puhon byti neporadny, ponevadz tyz Jakub Zid poddany muj berni J. M. krale podle jinych poddanych mych, jsouc pode mnou osedly, z sacunku statecku sveho jest dal, coz jest na neho prislo. Proto za to Vasi Milost zadam i tu viru k Vasi Milosti mam, ze mimo to na tehoz Zida poddaneho meho tezkosti dopustiti neracite. ■—"
Prvni vetsi bezpecnou zpravu o Zidech v L. nachazime v „Knize zapisu mesta Libochovic z r. 1455 az 1601". Cteme tam:
„R. 1583 ve stredu po sv. Michalu, t. j. 5. rijna, pani purkmistr a konsele mesta Libochovic nad. Ohri s povolenim slovutneho pana Jakuba Lhoty, hejtmana na Libochovicich, prodali jsou kus lada tri ctvrti provazcu siri a tolikez zdyli k dedine knezske, prinalezejici a po* dle vinice Karla Vodolana lezici Zidum v Libochovicich bydlejicim nynejsim i budoucim k pohrbu jejich mrtvych, a to na zpusob tento: aby kazdeho pul leta, pocnouc pri sv. Jiri 1584 a pri sv. Havle tehoz leta, po 12 grosich misenskych a take potom na casy budouci i vecne uroku pololetniho z tehoz kusu fararum, kterizbykoliv tu v Libochovicich na fare bytem stalym byli, platili. A kdybykoliv ktery prespolni Zid s vuli vsak Libochovickych Ziduv tu na temz miste byl, od toho kazdeho ma tez panu farari Libochovickemu 10 grosu misenskych se davati.
Actum zapisem za uradu Floriana Rakovnickeho v patek 13. dubna 1584."
V teto dobe byli v L. knezi viry „podoboji".
Tento poplatek odvadeli Zide farari az do vyzved
Dejiny Zidu v Libochovicich.
Zpracoval
Karel Krenek, reditel mesi. skol v. v. v Libochovicich.
nuti poddanstva a do vyvazeni pozemku z davek em' fyleutickych.
V, dejepisnem mistopisu L. z 1878 od Josefa Capka docitame se, ze Zide prebyvali drive v blizke obci Radovesicich a ze teprve okolo r. 1583 obec svou v L. zalozili, a ze z casu sveho prebyvani v Radovesicich chovaji stare desatero v hebrejskem jazyku na pergamene psane.
V  dobe te prestehoval se Kristof z Hazmburka ze znacne zpustleho1 hradu Hazmburka  do L. a r.  1558 prodal  cele panstvi Hazmburske  (Libochovice, Radovesice, Klepy a jine okolni vesnice) Janu Popelovi z Lobkovic, ktery v L.  co  v sidle sveho panstvi vystavel si zamek r. 1560.
O zidovske obci v Radovesicich chybeji doklady. V gruntovni knize panstvi Hazmburskeho (1560—1581), ke kteremu patrily Radovesice, neshledavame se se jmeny zidovskymi, kdezto v „manualech mesta L." cteme: „R. 1564 koupil Abraham Benda Zi d grunt od Mateje Kadlce za 31 kop grosu misenskych a hned ho take zaplatil. Po jeho smrti mel ho r. 1583 syn jeho Abraham. — R. 1583 prodal Simon Zid dum svuj na namesti (nyni mestska radnice) Tomasi Rabuskemu a sam si koupil 1588 dum jiny, ve kterem se uvadi jeste r. 1591.''
V   Radovesicich   objevuje   se   zid.   rodina   Israela F r a n k 1 a, ktery tam koupil r. 1 8 6 5 domek (c. 73) od Karla Subrta. —
V  zapisech mestskych se docitame, ze r. 1630 koupil Huspekovisky dum dilci (nyni c. 33 a 34)  M o y z 1 a M a u s 1.  Od r.  1633  mel  dum Mauslovsky syn jeho Samuel  („Smule" a od toho slul pak ten dum Smu1 o v s k y. 13 strychu pole pri nem zabrala vrchnost. Oba tyto domy za valky tricetilete byly opustene, a tak kdyz   za   Ferdinanda   III.   provadela  se   revise   majetku, zapsano bylo v „Calculus Revisionis" 1654 v L. 47 domu osedlych a 21 pustych. Ve meste nebyl ani jeden  zid.   dum   osedly, ale mezi pustymi uveden byl dum   Mauslovsky   a   dum Smulovsky.  (Dum Mauslovsky koupil po r. 1654 od vrchnosti V. Kacerovisky za 70 kop. Kdyz se r. 1920 opravoval, nasly se uvnitr zdiva pri dverich zazdene hebrejske pisne Davidovy.) Pri teto revisi v r. 16 54   napocetlo   se v L. toliko 12 Zidu. Na „predmesti" uvadi se dum Zida Abrahama. — —
Pred ukoncenim valky tricetilete uvadeji se ve spisech mestskych v rozlicnych castech mesta nekteri majitele domu:
Marek Zid koupil domek 1628.
Elias Zid koupil dum freimarkem. 1629.
J o j z 1 Z id koupil domek 1636.
Zrizeno zde „zidovskemest o", v nemz pozdeji z nedoistatku mist zrizovaly se „dilci domy" a misto manzelek mnozily se „hospodyne", — — ■—
Vzdoir narodohospodarskym utiskum Zidu v L. pribyvalo, hlavne za vlady Dietrichsteinu od r. 1676, kteryzto rod mel osvicene a tolerantni hlavy. Tez osvicenska doba cisare Josefa II. (1780—1790) byla pro ne priznivejsi. R. 1717 bylo zde 8 5 Zidu a r. 1719 9 0.
V pamatkach mestskych uvadi se v r. 1720 Jakub Noel, Daniel Barta, Bluma Berlin, Mendle Abraham. V r. 1726 Mojzis David. V r. 1736 Slatinansky senkyr, Aronova svagrova, Elias, Friedlant Daniel, Flekac Abraham (Fleischel), Tomas Filip, Simku Izak, Krote Aron. 1753 Jakub Lobel, jinak „Koza", Aron Simon. 1788 Khue Wolf, Moises Popper. V roce 1791 Nephtali, Ulmanova Sara („Schutzjudin"), Pereles Abraham.
Obyvatelstvo „zidovskeho mesta" r. 1787 (za Jana Karla z Dietrichsteinu):
(Domy oznaceny jsou rimskymi  cislicemi.) I. Abraham Jakub (zidovsky dum). II. Schondl Plochin Zid.
III.  Josef Berl.
IV.  Misto panske (byvala slachta zidovska). . V. Selig Petschau (zidovsky dum).
VI. Lewy Heller.
VII. Salomoun Metz (po nem vdova Elke.) VIII. David Wolf (po nem Aron Herschel). IX. Argo Lob. X. David Wolf.
XI. Dum zidovsky (majitel Dietrichstein). XII. (Neobydleu.)
XIII.  Lewy Heller (.zidovsky pohorely dum).
XIV.  Skischl Abraham (po nem Chemdie Hersch). XV. Marcus Saar.'
XVI. Rifka Bunzel.
XVII. Mayer Altschul, Rive Sandl, Sajder Katman. XVIII. Josef Katz Joachim. XIX. Panska  vinopalna. XX. Jakub Lobel.
Obec zidovska — Synagoga nebo skola. Pocet   Zidu   ve   stol. 19. stale   rostl. Dle   „M a n ns c h a f t s b u c h" mesta L. z r. 1 8 4 6 bylo v zidovske ctvrti cisel I—XXVII; ponevadz   ale   byly   dilci domy (Vx, V2 . . .), udavalo se domu 52, v nichz bylo 21 zid. rodin se 196 obyvateli. V meste branami hrazenem bylo 16 rodin zid. s 65 obyvateli. Celkem bylo 37 zid. rodin s 261 obyvateli. Uvazimeli, ze vseho   obyvatelstva   ve meste   bylo 1575, je z toho patrno, ze Zidu bylo 17'5%.
Jednotlive rodiny dle „Mannschaftsbuchu": a) ve ctvrti zidovske:
Leopold L e d e r e r, obchod kozemi, Izak B r i 11, L o w i,   ranhojic,   L o w i,   ob
obchodnik,  Joachim   L ^ .. ,   ___    „
chodnik, Leopold Lowi, mydlar, Aron Grunsburg, lokalni rabin, Josef B r i 11, hausirnik, Aron Menzel, obchodnik, Moric R a p p, Herschel B 1 o c h, hausirnik, Lobel Steiner, sklenar, Veith Kuh, najemce poli, Nephtali S o h r, svec, Simon Kuh, obchodnik, Simon Neusckul, hausirnik, Josef L ed e r e r, Israel S o hr, hausirnik, Lobel Katz, krejci, Markus Katz, obchodnik, Moser K o h n, varic potase, Josef Lowi, soukromnik;
fejvemestebranamihrazenembydleli: Joachim Popper, Markus Getreuer, Karolina Getreuer, Leopold   Rohr, Elias   F a n t a,   Elias Getreuer, rukavickar, Josef Grunfeld, Rozalie L e d e r e r, Tereze  Kuh, Joachim   B 1 o ch, hausirnik, Leopold Getreuer (handeis jud), Filip B r i 11, sklenar, Frantisek  Getreuer  (hausirnik), Herman Steiner, hausirnik, Wolf H e i 11 e r, reznik, Josef •   Weisberge r, pachtyr vinopalny  panske.
Vrust zidovskeho obyvatelstva.
V „U r b a r i u m" mesta L. z r. 1851 uvadeji se zid. majitele domu: Jakub Neuschul (c. 7), Steiner (c. 36), Vilem Lewi (c. 77), B. Bril (c. 105), Izak Popper (c. 108/6), Simon Grunfeld (c. 96). Josef Capek uvadi ve svem „Dejepisnem mistopisu" L. pri r. 1876 zid. domy ve meste puvodne hrazenem tyto:
Jakub Neuschul (c. 7), Anna Steinerova (c. 95), Mojzis Kuh (11 a), Adolf Getreuer (13), Jakub Lederer (c. 32), Juda Kuh, Herman Steiner (36), Jakub Lederer (38), Joachim Bloch (47), Juda Kuh (39), Joachim Fanta (49 a), Moric Neustadte! (59), Moric Weisberger (68), Marie Griinfeldova (96), David Popper (100), David Weinberg (105), Juda Kuh (1I2), Albert Sohr
(8).
Celkem meli Zide 18 domu ve meste. Ve ctvrti zid. bylo v rukou zid. 21 domu (v rukou krestanskych 6 domu).
Celkem bylo v L. v r. 1876 195 domu krest. a39domuzid.
Socialni pomery Zidu v Libochovicich.
Jako vsude po Cechach, tak i v L. tvorili Zide zvlastni tridu obyvatelstva, ktera az do r. 1848 v obcanskem zivote v rozlicnych smerech byla znacne omezovana. Uplne na roven ostatnim obcanum postaveni byli teprve r. 1867. Predtim Zide, uzavreni ve sve zid. ctvrti (zvane Josefske), odlouceni byli od ostatniho obyvatelstva v meste; prav nepozivali, za to, ze je vzala vrchnost pod svou ochranu, museli ji platit dan zidovskou „Schutzgeld". R. 1784 Joachim Berl Levy „S c h u t z j u d e". R. 1791 Sara Ulmanova „Schutzj u d i n" a j.
R. 1734 zaplatilo v L. vrchnosti 16 rodin Schutzgeldu 90 zlatych rynskych. (Na rodinu by to cinilo ted 20 Kc 06 hal. Tehdy na tu dan za jednu rodinu by musel pracovati zednik 14 dni, dostala by rodina za tu dan 37 kg hoveziho masa nebo 2 strychy jecmene.) Za tuto dan pozivali Zide od vrchnosti nejen ochrany, ale dostavali mnohe vyhody pri zeneni a pod.
Vzdor tomu ale museli snaseti z ruznych, casto i vymyslenych duvodu mnoho utisku a protivenstvi.
Drivejsi socialni postaveni Zidu v Libochovicich charakterisuje vyborne Alexander Gundelfinge r ve svych zapiscich pro „P ohrebni bratrstvo vLibochovicich" dne 1. prosince 1900. Byl clenem nabozenske israelske obce v L.; — muz .vysoke inteligence, hluboky myslitel a pravy prakticky filosof. Zapisky sve psal r. 1900. („C hronik der Libochowitzer Israeliten Gemeinde. l. Dezember 19 00.")
V zapiskach pise: „V prvni polovici 19. stol. bylo zapotrebi miti pevnost charakteru, zmuzilost a sebevedomi hlasiti se zrejme k zidovstvi, pro nas Zidy necht plati sentence: ,Je enger die Gassen des Verkehrs, desto offener und weiter die Herzen ...'":— „S uspokojenim tvrditi mohu, ze nase rodne mesLo L. v celku s velkou snasenlivosti k nam se chovalo." — „Vrchnosti prichazely nam vzdy s ochotou vstric, kdyz jsme se k nim o pomoc obraceli. Plati to zejmena o poslednich clenech «rodiny Dietrichsteinske, — osvicenske a naskrz tolerantni."
Zajimavou episodu podava ve svych zapiscich. Do r. 1848 nebyly vsecky uredni dopisy na Zidy titulovany jinak, nezli „Zid"; na pr. „Steiner Zid", Levy Heller, Schutzjude, Jakub Gundelfinger, prvni v Cechach zkouseny pro obrizku ritualni (Diplom: „Geprufter autorisierter Operateur zur Vornahme selbstandiger Beschnei