400 K, a dukladnejsi opravy strechy atd. v 1. 1904 az 1908, jez staly na 600 K. Postaveni noveho schodiste do synagogy samo si vyzadalo v r. 1912 nakladu 400 K a v r. 1913 pribyla jeste polozka osobni —: pense pani Bluzove — rocne 240 K.
V r. 1875 cinila celkova potreba obce uhrnem 2542 zl., z cehoz 2190 zl. rak. meny tvorily platy personalni. Ale suma ta se skoro neustale zvetsovala. Potreba v r. 1876 cinila 2623 zl., r. 1877 — 2615 zl., ale jiz r. 1878 — 2711 zl., 1880 — 2985 zl, 1883 jiz 3000 zl, a v nasledujicich letech rozpocet stale stoupa az do r. 1888/89, kdy dosahuje 3587 zl. V letech dalsich dostavuje se klesani, ktere trva jen kratce. Po r. 1900 (jiz v korunach pocitano) pohybuje se rozpocet takto: R. 1900 — 7058 K, 1901 — 7245 K, r. 1902
—  6976 K, 1903 — 7108 K, ale 1904 — 7637 K (kuiovy spolek 100 K, opravy 100 K, zvyseni sluzneho kt. a podpory chudym), r. 1905 — 7577 K, 1906 — 7677 K, 1907 — 8269 K, 1908 — 7890 K, 1909 — 7571  K, 1910  — 7575 K,   1911  — 7720  K,  1912
—  7900 K, r. 1913   maximum   predvalecne   9493 K. V tomto  roce vzrostl rozpocet hlavne vice nez dvojnasobnym zvysenim nakladu na sluzne nove prijateho rb., i kdyz se pocitalo zatim sluzne jen za 9 mesicu. Dosud cinil naklad na sluzne   rb.   i   s   bytem   pouze 1600 K, v r. 1913 cini jen na 9 mesicu 3300 K (rocni sluzne 4000 K)  a dale zvysena polozka na nepredvidane vydaje a macesy ze 160 K na 500 K. Na teto vysi se pak pohybovaly i rozpocty valecne, vzrustajici jen vydaji ciste valecnymi (podpory vystehovalcum, pujcky a sbirky, invalide a pod.). Nynejsi rozpocet paci se  na  43.282Kc.   Kdybychom  prepocitali tuto sumu podle pomeru valutamich na pomery predvalecne pri kursu koruny sedm a pulkrat nizsim, dostali bychom  cislo potreby pouze 5771  K byvalych. Jest tedy jasne, ze i pri poklesu poctu rodin zidovskych v L. dnesniho dne a tim i pri zvysene kvOte, pripadajici na jednu zdanenou stranu, jest financni zatizeni jednotlivych rodin mncihem nizsi, nez bylo v poslednim r,oce  predvalecnem, kdy  cinil rozpocet 9493  K. Platicich clenu v r. 1913 bylo ovsem o neco vice — 92
—  nez nyni, kdy jejich pocet cini pouze 86, nres to vsak v r. 1913 pripadaly na jednoho poplatnika prumerem 103 koruny, nyni vsak jen, prepocitano na byvalou valutu, prumerem 67 K. Jsou tedy dnesni platy clenstva zdaneneho mnohem, snesitelnejsi, nezli byvaly pred valkou.
Cast vydaju ovsem byla vzdy kryta prijmy obecnimi, ktere nebylo nutno hraditi primo* repartovanymi castkami. Odi r. 1875 pohybovaly se prijmy obce, ktere nebylo treba kryti repartici, kol castky 1000 zl., takze repartice cinila v r. 1875 jen 1542 zl., v r. 1883 vsak klesly prijmy a stouplo vydani, takze rozvrzene poplatky cini 1505 zl., pri cemz v pokladne zbyvala z minuleho roku znacna hotovost 842 zl. S ko 1 a vynesla jen 652 zl., v r. 1886 jen 600 zl., sedadla chramova 600 zl., zbytek pokladni 600 zl., repartice jen 1428 zl. Vynos skoly se zapocitava az do r. 1891, kdy se vede uctovani skoly jiz zvlaste a jeji vytezek se "do 'prijmu ani do vydani (mimo prispevek rocni jako dar), nepocitaji. V r. 1887 vynasi skola 800 zl., 1888 asi 812 zl. a na r. 1889/90 pres 1000 zl. Na rok dalsi jiz se v preliminari prijmu neuvadi. Polozku stalou, v prijmech cini pokladni hotovost a nedoplatky, ktere se obcas vymahaji s velikou energii i soudnim zakrocenim, nebo aspon pohruzkou soudniho vymahani. Pokladni prebytky se objevuji.po prve v r. 1881, kdy cini 600 zl., nejvetsi vidime v r. 1883 842 zl., 1885'zase 800 zl.,. r. 1886 jen 600 zl., 1887 510 zl., 1888 606 zl., 1889 544 zl. i se
skolnim prebytkem, 1890 400 zl., 1891 zase 400 zl., ale v pristim roce jen 39 zl. R. 1893 529 zl. V r. 1894 700 zl.,   1895 225 zl.,   1896 411 zl.   a   naposledy   se vede  r. 1897 jako pokladni hotovost 506 zl. Teprve zase   v r. 1911 . se   uvadi   prebytek   479 K, r.  1912 104 K a 1913 dokonce 993 K rak. m. Pohledavky cili  nedoplatky  se   objevuji  odi r.   1887,  kdy cini   200 zl.,   1888 300 zl.   1889   se   skolou   681 zl., 1890 320 zl., 1891 450 zl., 1892 580 zl. a r. 1893 dokonce znacnou sumu 708 zl. 2 toho vidime, jak tezke bylo reparticni bremeno  v  tech letech a  jak mnoho stran nemohlo vcas sve platebni povinnosti plne dostati.    Prave   proto   se ' usnesla   tehdy   representace obecni na prisnem vymahani dluhu a hned v r. 1894 jiz  klesa  tato  polozka  na  270  zl.  Zase  vsak  stoupa v   pristim   roce   na   500 zl., v r.  1896   na   700 zl. a r. 1897 na 550 zl. V dalsich letech mizeji pohledavky z   rozpoctu   prijmu   vubec.   Dalsi   znacnejsi   polozka, kterou nutno uvesti, byl prijem z kostelnich sedadel, ktery se vede od r. 1898, kdy doslo k novemu pronajimani jejich. Toho roku vynesla sedadla 1000 zl.,   r. 1899 1150 zl.   a   r. 1900 2400 K.   1,901 2200 K, 1902 2194 K, 1903 2124 a kolem 2000 K se pohybuje  jejich  vynos  neustale   az   do   r.   1913,  kdy cini 1750 K.   Konecne   lze  jako   stalou   polozku  prijmovou uvesti jeste dary. Jsou to dary jednak nahodne, jednak sem patri tak zv. „snodr"' o jehoz odstraneni bylo  sice nekolikrate jednano,  ale  ktery  se prece jen stale  udrzoval.  V r.  1900 uvadi se  castka 340 K, nejvetsi v r.  1913, kdy vynesly dary 400 K. Ponevadz   synagoga   stoji   na   miste   domu   pravovarecneho,    preslo   na    obec   take   toto    pravo, spojene s jistym mensim  prijmem, ktery cinil 50 zl. v r. 1898 a 1899. V dalsich letech se zvlast neuvadi a  shrnuje  se   pod  rubrikou  „ruzne".  Ostatni  prijmy obecni,   jako  poplatky  za  oddavky,  najem  rocovsky, prijem z Trebivlic, uroky   a   jine   mensi castky   prijmove netvori jiz podstatnejsi polozky  prijmu, takze veskeren   ostatni   naklad   pripadal   na   poplatniky   a rozvrhovan    na    jednotlive    zamoznejsi    a    placeni schopne  rodiny.   Pro   rozvrhovani   platu  sestavovala   se   vzdy  zvlastni  komise   reparticni,   ktera stanovila   potrebu,   kterou   nutno   uhraditi   poplatky, vypocitala  kvOtu,  ktera  by   pripadla   na   jednotlivou stranu    a    pak    rozdelila    vsecky    poplatniky   podle schopnosti   platebni   na   tridy, jichz   byvalo zprvu 6, pozdeji 10 az 11. Stanovila nejvyssi poplatek a  nejnizsi, nacez   potrebu   rozvrhla. Byla   to   vzdy   prace choulostiva   a   nevdecna.   Vyse   reparticni  sumy  byla podle prijmu ovsem velmi ruzna. Podle jednotlivych let od r. 1875 do r. 1913 pohybovala se takto: R. 1875
— 1542 zl., 1876 — 1650, 1877 — 1773, 1878 — 1411, 1879 — 1656, 1880 — 1521, 1881 — 1289, 1882 — 1605,   1883 — 1505,   1884 — 1625,   1885 — 1590. 1886 — 1428,  1887 — 1743,  1888 — 1644,   1889 — 1730,   1890 — 1271,   1891 — 1599,   1892 — 2129, 1893 — 1377,  1894 — 1921,  1895 — 2329,  1896 — 2099,   1897 — 2120,   1898 — 2102,   1899 — 2153, 1900 — 4190 K,  1901 — 4827,   1902 — 4409,  1903
—  4798, 1904 — 5092, 1905 — 5009, 1906 — 5444, 1907 — 6031,   1908 — 5680,  1909 — 5449,  1910 5659,  1911 — 5150,  1912 — 5460,  1913 — 6329 K.
V nekterych letech po rozvrzeni platu se ukazalo, ze je repartice vetsi nez potreba. Tu se obycejne slevilo nekolik procent, aby se zbytek co nejvice blizil potrebe. Nekterym rodinam vzdalenejsim se slevovala cela tretina platu, hlavne lenesickym.
Na  rozpoctech je zajimavo,  ze  se  nezalozil  vubec zadny fond reservni, takze pri nahodilych potrebach    :. bylo   nutno   svolati   obec   a   pozadati   o   mimoradne
sbirky za urcitym ucelem. Jakmile se objevil vetsi prebytek pokladni, ihned se sahlo k snizeni repartici. Nejvetsi repartici podle podaneho prehledu nalezame v r. 1913, nejnizsi vubec v r. 1890, kdy cini 1271 zl. Pocet stran, ktere byly do rozvrzeni dani pojaty, nekryje se ovsem vubec s poctem prislusniku, jenz se pohybuje jiz dlouha leta kolem cisla 250 — 300 prislusniku. Letosniho roku 2 7 4 dusi.
Valecne pomery zasahly ovsem take zdejsi z. o. Z rad jejich ucastnilo se mnoho jednotlivcu jak cinne sluzby vojenske doma i v poli, tak i pracovalo podpurne v obci a ve svem okoli. Bylo treba podporovati halicske uprchliky zidovske, jichz se mnoho uchylilo i do L., pecovati o nemocnici a lazaret, kde pracoval zejmena lekar MUDr. Singer a pod.
Jako padli prislusnici z. o. lounske uvadeji se: Ant. Glaser, Bedrich Heller, Vilem Heller a Arnost Kraus z L,. Josef Lauscher, Rudolf Fanta, Otto Fanta, Richard Goldstein, Josef Holzl a Gustav Holzl z Hor. Rocova, Leo Albrecht z Domousic a Oskar Kohn z Touchovic. Na jejich pamatku zasazena jim v r. 1930 v chrame pametni deska.
Kulturni a hmotne postaveni prislusniku z. o. lounske muze se dnes povazovati za velmi dobre. Rozmnozila se zejmena rada jejich inteligence, advokatu a lekaru, vetsina rodin se domohla vlastnich domu ve meste i na venkove, jini jsou drziteli rozsahlych statku, cihelen, prumyslovych podniku, obchodu a vynikajicich zavodu zivnostenskych vseho druhu. Take ve verejnem zivote, spolecenskem i politickem, zaujimaji namnoze vynikajici postaveni, ktere jest podporovano jejich zamoznosti d vrozenou inteligenci, takze muze lounska o. z. hledeti bez obav vstric klidne a stastne budoucnosti, po vsech utrapach a staletych bojich, ktere jim bylo i v tomto meste podstoupiti.
/. Zide do valek husitskych.
*)  Sedlacek:  Hrady, zamky a tvrze kral.  ceskeho.  XIV., str. 229. Mimo to  az dosud se jmenuje ona  cast mesta  „Na visce",
2)   Fr. Stedry: Dejiny mesta L., 1930, str. 5.
3)   Tamtez,  str. 3.
4)   Otazka    umisteni    starych   domu    zidovskych   v   L.    patri k    nejobtiznejsim    partiim    pro    nedostatek    materialu,    nebot domy   jsou   urcovany   jen   podle   puvodniho  majetnika   a   podle polohy mezi dvema sousednimi domy ci usedlostmi jinymi. Velikou   cast   materialu   sem  spadajiciho   zpracoval   Fr.   Stedry   a urciL  ovsem s  velikymi mezerami,  drzitele domu lounskych  az do XIX.  st.  Prispel  autoru  clanku ze sveho  rukopisu mnohymi ^elmi   cennymi  pokyny.
5)   Jar. Celakovsky: Privilegia kral. mest venkovskych v kral. ceskem,   Praha   1895,   str.   222.   (List   ze   dne   22.   dubna   1325 v  Praze).  Opis  v  kopiari  archivu lounskeho,  sign.  IB 6,   orig. bez peceti,, tamtez, sign.  II,  2.
6)   Lounsky    arch.    obsahuje    velikou    radu    knih    soudnich, z nichz prvni cast, I C 1  az I C 11, tvori oddil zapisu o sporech majetkovych  a  civilnich.  Jest shrnuta v oddil zvany „Iudicium bannitum". Pro nase ucely nejdulezitejsi jest kniha  I C 2   (leta 1380—1392), ktera vsak jiz delsi cas neni na miste, byvsi pujcena    arch.   prazskemu   k   studiu   knih   mestskych.   Viz   take: Vavrinec  Dusek,  „Arch.  kral.  mesta  L", Praha  1898.
7)   Zapis ze XVI. st. v arch. lounskem, akta XVII titl. „Akta zidovska".   Obsahuje   jeste   jednu   prisahu,    opsanou   ze   starsi knihy   zvane   „Bic   zidovsky".   Jeji   otisk   podava   z   „Pamatek archeologickych"  X.,  str.  180,  v  uved.  pojedn.  Dusek.
//. Obdobi predbelohorske.
1)   Z. Winter:  Kulturni obraz  ceskych mest,  I.  dil, str. 209.
2)   Rud. Wuns: Dejiny  svob. kral.  mesta L.,  1868, str. 42.
3)   Winter: 1. c, str.  204 nasl.
4)   Seznamy  tyto  dluzno  hledati roztrousene  po  vsech  soudnich knihach arch. lounskeho,  zejmena v Libri testamentorum, sign.  I C 12 az 13 a v knihach trhovych IC 41  az 50. Podobne neco   malo   v   knihach   bernich   a   ucetnich,   zejmena   v   t. zv. listech priznavacich IB 1 z let 1583  az 1632, dale ve vlastnich uctech   obecnich   od   r.   1450  az 1631, zvanych libri rationum I E 9 az 24, konecne i v registrech bernicnich I E 45 az 54. Pro veci    zidovske   byvala   ovsem   vedena   sumarni   akta   a   knihy zvlastni,   ktere   se  vsak   nezachovaly,   takze   nutno   hledati   jen
zminky o majetku a platech zidovskych, pri cemz je tezko ciniti naroky na uplnost.
5) Pavel Miksovic: Chronica urbis Lunensis, z r. 1526—1631, jejiz original chova arch. valdstejnsky, dnes v Mnichove Hradisti. Vydana tiskem po malych castech od Stedreho a Kovare ve „Sborniku histor. krouzku druzstva Vlast", roc. I—XVI. Z neho cerpal tez Jan Mojzis: Letopisy mesta Luna, z r. 1784 a vsichni ostatni kronikari a historikove lounsti. Tohoto mista se tyka  zapis  k r. .1505.
*) Vsechny uvedene zrneny v drzbe a zpravy o prodejich lze nalezti na mistech, uvedenych v poznamce 4.
7)  Jar.  Celakovsky:  Privilegia,  str.  328,  c.  205. '
s)  Jar.  Celakovsky: Privilegia, str. 767,  c. 601.
///. Obdobi do r. 1848.
1) O Leblovi Miroticovi v aktech soudnich arch. lounskeho z let 1660 az 1700. Kde ubytovan, zjistil Stedry ve sve rukopisne praci o  topografii mesta L.,  o niz se tuto  opiram.
*) Wuns, 1. c, str. 87.
3)   Viz pozn. 1.
4)   O   dalsich   osudech   rodiny   Leblovy   vesmes  v   „Soudnich aktech".  O  Leblovi Miroticovi svazek aktu pod tit. „Apellace" (1594—1700). K r. 1694 ze dne 7. cervence je tu uvedeny pripis  apelacniho  tribunalu s podpisem Abrahama Aarona primasa a  ostatnich.  O  smrti Leblove v „Apellacich"  dopis  Abrahamuv ze   dne   2.   kvetna   1694   k   uvedenemu   datu.   Ostatni   vesmes v t,Soudnich aktech". David Mirotic c. 246 a 247 ve sv. XVIII. Josef Mirotic dopis k r. 1706 a znova k r. 1707. Marek Mirotic sv. XV., 287, list ze dne 12. rijna 1712.
5)   Atestace bez data ve stare registrature archivni pod sign. 17/2 s nadp.: Zid David.                                          :....•
6)   Ze stare registr. „Konskripce   remesel",   fascikl 3,  XVI/5, ')  Ze   stare  registr,   fascikl bez  signatury,  obsahujici  vsecka
akta,  tykajici  se  konkursni  podstaty  a   drazby  svrsku  po   Janu Lerchovi, vetsinou z rijna 1766.
8)   O Gabrieli Taussigovi a jeho rodine hlavne ze stare registratury   v   knize   nadepsane   „WaisenConscription",   ktera   vedena od r. 1796. Bez signatury.
O  hrbitove Na melcich viz Wuns, 1. c, str. 89.
O Jakobovi Taussigovi v arch. loun. k r. 1820, fasc. IG 15, pod nazv. „Alphabetisches Register samtlicher Hausbesitzer", bez data. Urceno pouze priblizne.
9)   Ve   zvlastnim   fasciklu   zachovano   rozhodnuti   apelacniho tribunalu  bez   data,  a  to  jen tri  listy,  obsahujici  t.  zv.  „Entscheidungsgrunde", t.  j.  duvody rozsudku o  sporu s Raitlerem, z   nichz   se   nedovidame,   jaky ..byl   vlastni   vznik   a    prubeh procesu.
10)    Johann   Rafael   Wladika:   Notizen   uber   L.,   z   r.   1844. V arch. bez sign., jakozto 131. cislo, podle titulu, nalezejici ke knihovne  lounskeho  magistratu.
IV) Listina prodejni, kterou prechazel dum c. 3 do rukou jinych; v ni potvrzeni uradu o vlastnictvi dosavadnim. V soukr. rukach  pana  Menzla,   dnesniho  majetnika  domu.
12)   Z byv.  arch. vrsovickeho  zjistil Prokes: Kralovske mesto L.,   ve    sbirce   „Louny a  Lounsko",   vyslo   u   Fastra v L: bez data, asi 1920, str. 30 v pozn.
13)   Arch.   loun.   (Akta):   „Listy   hejtmanu   kraje   zateckeho" k r.  1704.
14)   Z matriky narozenych a  zemrelych z dek. uradu loun.
15)   Matrika  lounska k r.  1816  (krty).
10) Stara registr., fasc. Specification der ubel verhaltenen Jueden", cirkular z kraj. hejtm. bez  data na dvou listech.
IV.  Obdobi od r. 1848.
a) Omezeni svobod cis. nar. z 2. rijna 1853 viz Vladni vestnik z r. 1853.
2)  Vladni vestnik z r. 1850  (nar. ze dne 1. kvetna 1850).
s)  Wuns, 1. c, str. 102 nasl.
4) Protokoly z. o. lounske iz r. 1874. Nejstarsi jmena v zapisech mestskeho uradu duchodniho. Podobne jmena prispevsich mestanu na stavbu nove skoly v L. z r. 1869. (Vestnik hlavni; nizsi realne, vyssi divci a prumyslove skoly v kral. svob. meste L. za I. pulleti sk. r. 1869, v knih. mest. musea v L, sign. 34 A 28.) Vsechny rodiny zidovske v L., pokud byly zamoznejsi,  prispely na  tuto stavbu.
6) Wuns, 1.  c, str. 97.
6)   K.Linhart: Historicke pamatky mesta L.   (Vyrocni zprava stat. realky v L. z r. 1929/30), str.' 16.
7)   Fr.   Stedry:   O  'skolach   okresu   lounskeho   od   nejstarsich dob  az dodnes, otisk ze „Sborniku Historickeho krouzku", roc. VIL, str. 20. Viz take prislusne odstavce v Stedreho „Dejinach mesta  L.".
8)   Vsechny udaje o zivote  a cinnosti z. o. lounske od r. 1874 az do  posledniho roku  pred valkou svetovou cerpany z protokolu  z.   o.   lounske,  nektere   z  primeho  dotazovani   pametniku, data  povalecna, pokud se  o nich  deje zminka, zakladaji se na zprave sepsane dnesnim pr. obce p. AI.  Sternem.  Cennymi pokyny prispel v tech vecech take nyn. rb. lounsky, pan dr. Lud   D/   \ vik Brunner, prohlednuv zejmena zdejsi matriky uradu farniho, vvi f