;    na.:950'zI., ale ;v r. 1888 dava se mu pololetni vypoved t    od   1. zari 1888.  Bylo   to   v  dobe, kdy   se   provadela ,       reorganisace skoly a slo. o to prijmouti levnejsi  silu. Ale rb;drv Blitz projevil ochotu spokojiti se s nizsi castkou, sleviv az na 600 zl. rocnich a tak zustal v L. i   dale.   Zase   vsak   jen   prozatimne, ;na   jeden   rok. V r^ 1889, kdyz mela mu byti dana vypoved, postihlo jeho rodinu nestesti, nebot jeho manzelka .zesilela  a nasledkem toho obec ponechala jej zase na tri roky na miste a zvysila jeho sluzne. Zustal pak i nadale a teprve v r. 1899 docitame se zase o nem. Prichazeji . stiznosti na  to,  ze nezastava  sve  funkce  s nalezitou horlivosti  a  ze  nema  zadnych  uspechu  vyucovacich. Jedna  se  o jeho  propusteni a vypoved.  Vypsan   dokonce,  v r. 1899   konkurs   na   misto   noveho ucitele, s drem Biitzem nema se dale jednati, ale pres to zase ponechan na miste.   Ukazalo  se,  ze  dobre  kvalifiko^ vany rb.  prisel by  obci velice  draho,  a  jezto   prijat novy ucitel nabozenstvi, zdala se vec dobre opatrena. Krome toho respektovano i jeho stari a delsi jeho pusobeni v L. Teprve zase v r. 1905 vyjednava se s nim, zdali   hy   prijal   pensionovani   za    800    K   rocnich. .. Dr. Blitz i k tomu projevil ochotu, ale s veci zase nejakym, zpusobem seslo a obec se s nim na konec smirila. V r. 1907 slavil sve jubileum 25 tileteho pusobeni dne 31.  srpna a  tu obec uchystala mu slavnost.  Pozvan jeho byvaly zak Ph. Dr. Kurrein z Teplic, aby promluvil y templu pri slavnostni pocte rb. Zvlastni deputace predstavenstva mu pak s gratulaci odevzdala v   den   31. srpna   jakozto   dar   200 K   rak. papirove renty. Dr. Blitz dozil se v^plne cinnosti jeste r. 1912, kdy koncern kvetna v L. zemrel.  Obec mu vystrojila na svuj naklad slavny pohreb, pozvavsi do L. k obradum   rb. .dra Richarda Federa z Roudnice   a   dra Weinera   z   Kral. Vinohrad.   Jeho   vdove   stanovena pense 240 K, kterou d. d. sp. doplnil na 300 K. Na schuzi dne 2. brezna 1913 pak usneseno postaviti mu na hrbitove nakladem obce dustojny pomnik.
Na vypsany konkurs prihlasilo  se nekolik petentuVybor si pocinal neobycejne opatrne a .dukladne zkoumal   kvalifikaci zadatelu,  neprihlizeje   tentokrat   tak uzkostlive k nakladu, spojenemu se ziskanim vynika'' jici sily. Pricina byla i v tom, ze financni situace ohce; byla velmi dobra. A tak doslo k prijeti nabidky d"Ta Richarda    Federa,   dosavadniho    rb.    v   Roudnici, ktery   nastoupil   dne   1. srpna 1912,   Vymereno mu sluzne    4000    K.    Tentokrate 'melo    predstavenstvo ■ppravdu stastnou ruku, nebot v dVu Federpyi ziskaja obec   osobnost  opravdu   vyznamnou. ^Vyinkal^ijak^^ recnik, spisovatel a  cloyek uslechtily,  ktery se tesil ., ve meste ucte a sympatiim. .Za neho znova pozadala ■obechriskovska  o ■pripojeni k rabinatu lounskemu ;a dr. Feder zadal 500 K za vyucovani dvakrat do mesice a cestovne. Nerii nam znamo, jak .vec  skoncilaDr. Feder zaujimal sve misto v L. po vetsi cast valky ., a' vydal vrele psany spis o pomeru Zidu a krestanu» ; kde se ujima po staleti utiskovaneho zivlu zidovskeho ;s hlediska filosofickeho. Dnem 1. unora 1918 nastoupil y L/dnesni rb. dr. Ludvik B r u n n e r. .   ;  Do r. 1877 pusobil pri obci lounske jako kt. a ucitel Baruch Weiss, po nem Josef Bass z Pardubic do r. 1880. Toho   roku   prijat   konkursem   na schuzi I. cervence  1880 novy kt.  a  ucitel  Simon  Ábeles na 3 roky se 700 zl. rocniho platu. Dne 11. rijna 1887 dal vypoved, ktera byla prijata s podminkou, ze zustane   na   svem   miste, pokud   nebude  nalezena   nova sila ucitelska. Usneseno, ze se misto vypise  soucasne s  novym mistem poducitelskym,  aby  tak ziskan byl ■ zaroven radny ucitel pro jazyk cesky. Ale Simon Ábeles na  tuto  podminku nepristoupil,  nybrz  prohlasil,
Louny 11
ze se odstehuje jiz koncem rijna. Aby vyucovani netrDelo prerusenim, hledan rychle ucitel novy a prijat za poducitele dne 17. rijna Adolf Kahn, ktery pusobil dosavad jako ucitel . a xb. v Kasejovicich. Ten skutecne take hned nastoupil dne 18. rijna, kdyz mu vsak byla prominuta podminka, stanovena ve vypsanem konkursu, ze uchazec musi se vyznati ve hre na harmonium. Obdrzel sluzne 600 zl. rocne. Na misto kantorske pak vypsan konkurs, v nemz se vyzaduje mimo jine i schopnost predcitati toru v cas potreby. Misto obdrzel Arnost R ii b e n s t e i n. Prijat od 1. srpna 1888 a vymereno mu sluzne 1000 zl., pribytecneho pak 120 zl. na dobu jednoho roku prozatimne. Zustal vsak v L. jen do r. 1891, kdy obsazeno jeho misto kt. a ucitelem Simonem Richtmanne m na schuzi dne 20. zari 1891, zase provisorne na rok se sluznym 600 zl., ktere mu pozdeji nekolikrate zvyseno. Jeho provisornim temer kazdorocne vzdy jen na jeden rok obnovovano. V r. 1902, maje za to, ze dostane misto v Pribrami, dal vypoved. Kdyz mista neobdrzel, zadal zase zpet, ale jeho zadost byla odmitnuta. Proto podal zadost novou, opatrenou podpisy dlouhe rady clenu obce lounske. Ponevadz byli podepsani i clenove vyboru, doslo k velmi bourlive senuzi, ktera se rozesla bez rozhodnuti. (Dne 21. dubna 1902.) Teprve na nove schuzi sirsiho vyboru dne 5. kvetna bylo j&ho zadosti vyhoveno,                   :
Znacny pohyb se jevi vubec v osobach ucitelskych. V r. 1887, jak jiz vyse povedeno, prijat byl jako vypomocny ucitel Adolf Kahn, ktery tu zustal jen do r.   1889. Tehdy   prijat  misto  neho   poducitel L o w y s platem 200 zl. a 120 zl. pribytecneho a r. 1891 zase jiz novy, tentokrate radny ucitel ze Sobeslave, Ludvik Kraus   se 700  zl.  na rok  prozatimne. Mimo   neho prijat v  r.  1894 jako ucitel  cestiny zdejsi ucitel na ceske skole, H o u s a, ktery take hral po dobu 1 roku na harmonium za odmenu 75 zl. V r. 1895 vsak hral jiz   Ludvik Kraus, ktery   jiz   predtim   hraval.  Kdyz byla r. 1897 zavrena skola, vzdal se L. Kraus za odskodne   150 zl.  sveho mista  a kratce  potom zemrel. Potom  se  prijimali  jen ucitele  nabozenstvi.  Byl jim v r. 1900 Ignac N a s s z Libochovic  s platem 1500 K a za hru na harmonium 200 K od 1. zari 1900. Ten vsak   odesel   koncem   skolniho   roku   do   Kolina   a v srpnu se hledal novy ucitel. Prijat na zaklade konkursu Eduard H. Spielmann z Hroznetina s platem 1500 K. Ale ani ten se tu neudrzel. Dal v srpnu 1902 vypoved od 15. zari a na jeho misto nastoupil Sigmund K o h n od 17. zari 1902. Obec nebyla s nim spokojena a po opatrnych zkouskach a vybirani prijat za ucitele  Jindrich Schwarzkopf na 2 roky od 1. kvetna 1905.   V dobe   pozdejsi   veskere   vyucovani nabozenstvi preslo na rb. a obec zadneho zvlastniho ucitele nyni nevydrzuje.
Pokud se tyce ostatnich zrizencu, snad by se mohl uvesti jeste sluha, kustos, jimz byl od r. 1874 Lazar Ábeles, jenz pozival 225 zl. rocnich. Po nem v r. 1890 nastoupil Markus Sager, jejz nahradil v r. 1907 sluha Gold. Teprve v poslednich letech nastaly nove zmeny. Dnes zastupuje misto kustoda Max Neub e r g.                                                              •
Reditelem kuru byl po dlouha leta lounsky ucitel hudby Vejsicky, ktery dostaval 150 zl., od r. 1902 500 K rocne. V poslednich letech jest reditelem kuru Kolarik, zdejsi ucitel hudby.
Z obci mimo lounsky okres zadaly o pripojeni k lounskemu rabinatu take Trebivlice. Jejich zadosti vyhoveno na valne schuzi clenstva 17. pros. 1893 s podminkou, ze budou platit jako prispevek na rb. 50 zl. rocne. V pozdejsi dobe se od L. zase odloucily.
Lounska o. z. pristoupila za clena k Ceske zemske o. z. Po prve v r. 1890 dne 10. srpna se ucastni voleb do vyboru tim, ze voli ze sebe tri volitele, kteri maji voliti jednoho clena zemskeho vyboru a jednoho nahradnika  pro  byvaly kraj  zatecky. Pokud se  tyce krajskeho   rabinatu   zidovskeho,   byl   tento uprazdnen   jiz v r. 1871   a   dale zustaval   neobsazen. Mistodrzitelstvi prazske, jakozto urad dohledaci, snazilo se jej znova vzkrisiti. Dne 7. ledna 1876 dosel obci lounske pripis c. k. okresniho hejtmanstvi v; L. s dotaznikem, jenz obsahoval dve otazky: 1. Mali byti znova zrizena funkce kr. rb. pro kraj  zatecky, ktera byla   y  r. 1871/72 uprazdneiia?   2. Mali byti   ustanoven take namestek kr. rb. Na schuzi predstavenstva k tomu svolane dne 14. ledna 1876 odpovida predsednictvo: V ohledu znovuzrizeni krajskeho rabinatu dluzno se opriti o  vynosy zidovske representace pro Cechy   se   sidlem   v Praze, ktera   poklada   ve   smyslu cetnych narizeni c. k. ministerstva kultu a vyucovani toto misto za zrusene a vsecka ostatni, dosud trvajici, jen za dozivotni a k zruseni zpusobila. Poklada tedy lounske  predstavenstvo   znovuzrizeni krajskeho   rabinatu zateckeho za zbytecne a funkci tu za neschopnou zivota. Proto  odpada sama  sebou i odpoved na otazku  druhou.  K  zrizeni  krajskeho  rabinatu  tehdy skutecne nedoslo. Zajimavy jest dodatek k odpovedi na zmineny dotaznik:  Zrizeni substituta pro  zatecky kraj  (ktery by snad jen zastupoval rb. v obcich pro pripad nemoci a pod.)   zaviselo by na subvenci vladni, na  kterouzto  otazku  se  od  c.  k. mistodrzitelstvi  jiz davno ocekava odipoved. (To nam take vysvetluje negativni  stanovisko  obce  k restauraci krajskeho  rabinatu. Bezelo o znacne naklady pro zucastnene obce. Tato cela otazka byla vyresena teprve pozdeji.)
Co  do poctu clenstva,  ktere v jednotlivych letech nalezelo k z. o. lounske, lze zjistiti s urcitou presnosti jen pocet clenstva platiciho. Avsak ani tento pocet neni zcela spravny, ponevadz repartice,  o nez se tu muzeme opirati, neplatili vzdy vsichni clenove platici, nebot  se mnohdy placeni na rok, ba i  vice, nekteremu   clenu   prominulo,   zvlaste   kdyz   se   octl v tezke situaci hospodarske, v nemoci atd. Stejne neni mozno s naprostou jistotou stanoviti pocet clenu platicich z ruznych obci mimo vlastni L., nebot knihy se vedly dlouho bez oznacovani obce politicke a jen tu a tam, jednaloli se o noveho prislusnika, dosud malo znameho, pripsalo   se,  odkud   vlastne   jest. Nicmene urcity obraz techto pomeru od r. 1875/76 (repartice rozvrhovaly se podle kalendare  zidovskeho)  muzeme si uciniti  prece.  Jest  ovsem litovati,  ze  se nevedly podrobne knihy clenstva a ze i zapisy protokolu jsou velmi nejasne. Hlavni kadr platicich clenu nalezame prirozene ve meste. Na r. 1876 zdaneno jich 44,  a pocet ten rychle stoupa rok co rok. V r.  1881  jest jich 51,  r. 1890 63,   1892 73,   1896 77,   1901 82   a 1902 83.    Stejne v roce nasledujicim  1903.  To  jest zaroven nejvyssi pocet platicich clenu z mesta pred valkou. Po techto dvou letech pohybuje &se stale kolem 75. Prumerny pocet zdanenych z mesta za celych 38 let by cinil asi 68 platicich  clenu rocne. Pocet platicich clenu vesnickych se menil dosti znacne. Na r.  1876 vidime jich jen 10, ale ani ten pocet se neudrzel. Klesl v r. 1879 a 1884 na 6, v r. 1891 az 1894 stoupl ha 15, 1895 na 16, potom zacina zase pokles az do pripojeni obce rocovske. Na r. 1907 zdaneno venkovskych jiz 18 a v nasl. letech 17, 18, 18, 19, 17 a na r. 1913 zase 17. Az do pripojeni obce rocovske cinil   prumer   zdanenych  clenu  venkovskych   asi   10 clenu rocne. Za osiatnich 7 let do konce r. 1913 vsak jiz 18. Za vsech 38 let prumerem bylo venkovskych
clenu zdanenych • pouze 11. To znamena, ze platicich prislusniku mestskych pri prumernem zdaneni vsech clenu za 38 let 78 — bylo temer 86 %, kdezto vesnickych za vsecka leta pouze 14% prumerem. Do r. 1879 platily toliko obce: Citoliby, Listany, Zemechy, Jimlin, Chlumcany. Od r. 1880 k tomu pristupuji jeste Dobromerice a Rana, od r. 1884 Senkov, od! r. 1886 Lenesice, od r. 1887, avsak jen do r. 1893, platil i Hradek, od r. 1890 az do 1895 prispivaly Telce, od r. 1891 az 1893 Slavetin, 1894 az 1899 Konetopy, 1894 pristupuji Touchovice. Teprve od r. 1907 zdanen Horni Rocov, Domousice, Treboc a Pochvalov, ktere az do te doby platily na obec rocovskou. Nejvetsi pocet clenu platicich mela tedy obec lounska v r. 1898 a pak zase 1911 a 1912 poctem 95 ci., maximum vubec jen v r. 1908 — 96 ^elenu. Minimum zdaneno v r. 1879 — pouze 52 clenu.
Dnesniho dne nalezi k z. o. lounske 42 obci z polit, okresu lounskeho, z ciziho okresu Zadna.
Jsou to obce: Brloh, Blsany, Brodec, Brinkov, Citoliby, Cerncice, Dobromerice, Domousice, Horany, ■ Hrivcice, Hrivice, Chlumeany, Ghozov, Chraberce, Konetopy, Kystra, Lenesice, Listany, Markvarec, Necichy, Obora, Orasice, Pnetluky, POcedelice, Pochvalov, Rana, Rocov, Senkov, Smilovice, Solopysky, Touchovice, Treboc, Trteno, Tynec Mnichovsky, Ulovice, Velteze, Vlci, Velenice, Vrsovice, Zbrasin, Zichovec.
Avsak zidovske obyvatelstvo ve vsech nebydli, nybrz pouze v Domousicich 3 rodiny, v Hriyicich 2, v LeneSicich 6, v Rocove 7 a v Treboci 1. Po L. je tedy nejvetsi osadou v obci Rocov a vedle neho Lenesice.
Prirozeny nasledek toho byl, ze i velka vetsina duchodu pochazela a pochazi od osadniku lounskych samotnych, na nichz tedy spociva hlavni tize vydrzovani obce.
Vydani obecni byla od pocatku.velmi znacna a jejich uhrazovani tizilo cleny obce nekdy tak, ze dochazelo k neprijemnym rekursum proti rozvrzeni poplatku   obci   povinnych,   repartice   sama   pak   byvala li    ezka       komplikovana   nebot   dochazelo  i ke
plaiUtU     UWl    i)uv.uiVv„,     ^______
velmi tezka a ■ komplikovana, nebot dochazelo i ke Stiznosti k uradu dohledacimu. Obycejne ■ se rekursy rozhodovaly v t. zv. rozhodci komisi, do niz si volila strana  rekurujici  dva  cleny, vybor  obecni take  dva
cleny.?
Polozky vydani byly az do zruseni skoly zatezovany jeste podporou nemajetnych zaku, prispevky na ucebne pomucky atd., takze bylo nutno zabyvati se velmi opatrne i reparticemi skolniho platu, aby skola nebyla pasivni. Byvaly take doby, kdy se objevilnejaky zIjvtek ze skolnich prijmu, ale ten byl zase hned ztracen slevami na skolnem pro pristi r,ok.         ■         /     ;
Nejvetsi polozky vydani tvorilo vzdy prirozene sluzne zamestnancum.                                 .                 ■
Byla to polozka   na sluzne rb., na   jeho . byt, dale sluzne a pribytecne kt., plat sluhuv a jeho byt, pozdeji ,■ ucitel a poducitel, organista a reditel kuru, jimz jie■«•byvaly vzdy osoby tytez. Dale byly polozky skolni: Najem mistnosti, cisteni a vytapeni, Ob.vykla subvence chudym zakum a na pomucky. Dale polozky na synagogu a veci rituelni: Anuity sporitelni, cisteni a osvetlovani, pojistka, vytapeni, hlidani a potreby rituelni. Mimo  to byly tu statni dane, kolkovne na smlouvy, drobne a nepredvidane vylohy, podpory chudym, kupovani   macesu   funkcionarum a   chudym v   obci na velke svatky, podpory spolkum a korporacim. Po pripojeni obce rocovske rozmnozilo se vydani o uroky do . sporitelny  zatecke, uciteli nabozenstvi  pro  Rocov a naklady na tamejsi modlitebnu.  Take lounska  synagoga vyzadovala obcas nakladu zvgtseneho. Tak na pr. bylo zavedeno do ni elektricke osvetleni, ktere stalo