potom starosta ze zvolenych vyboru. Pozdeji ucinen dotaz na okresni hejtmanstvi, ktere vysvetlilo, ze se ma zvolit vybor a hned pristoupit k jeho ustaveni volbou hlavnich funkcionaru. Ale pres to vyckava se i dale na uplynuti osmi dnu na podani rekursu. Jenze z tydne toho byvalo vetsinou tydnu nekolik, ponevadz skoro zadna valna schuze se nesesla napoprve a bylo treba svolavati zase schuzi novou, ktera jednala jiz bez ohledu na pocet pritomnych. Z valne schuze volili se tez dva revisori uctu. Pocatkem let 90 tych dochazi k doplneni stanov v ten smysl, ze se voli 10 clenu vyboru, 4 nahradnici, 6 clenu vyboru sirsiho, 4 clenove rozvrhovaci komise a 2 revisori uctu. Seznam volicu se vyklada v chrame a mimo to kazdy dostane pozvanku pisemnou, kterou musi potvrditi svym podpisem. Poidle stanov jest volicem jen ten, kdo delsi cas (neudava se presna doba) byl clenem obce, platil radne sve prispevky a ovsem byl od vyboru za clena radne prijat. Pri prijimani clenu se vyzadoval obycejne dosti znacny poplatek vstupni, prijimaci taxa. Pred r. 1874 byla v techto vecech pri nedostatku pevnych stanov znacna libovule, a tak mel prvni vybor i jeste nekolik nasledujicich, jak uvidime, znacnou praci, aby obecni zalezitosti uvedl do uplneho poradku.
Pokud se tyce osobnich zmen u vedeni obce, doslo k novym volbam v r. 1877, dne 27. prosince a zvolen za pr. Herrmann B u 1 o v a, jeho nam. Josef Glaser, pokladnikem Leopold K a t z, doz. s. Abraham Gehorsam.
Dne 23. ledna a 13. brezna 1881 zvolen pr. zase Herrmann B u 1 o v a, nam. Jos. Glaser, pokl. Sigm. Heller, ucetnim Jakub S a 1 u s, doz. s. Abraham Gehorsam.
Dne 6. ledna a 20. ledna 1884 pr. dr, Karel Ta u ss i g, nam. Simon Glaser, pokl. Alois Lederei, ucetnim Sigmund Taussig, doz. s. Ignac B u 1 o v a.
Dne 6. prosince a 13. prosince 1886 pr. dr. Karel Taussig, nam. Sigm. Taussig, pokl. Sigm. H e 11 e r, ucetnim Filip Heller, doz. s. Ignac Bulov a.
Dne 12. ledna a 26. ledna 1890 pr. Ignac Bulova, nam. Moritz Kahn, pokl. Ignac F a n t a, doz. s. Simon Glaser.
Dne 2. ledna a 22. ledna 1893 pr. dr. Adolf N e 111, nam. Moric Kahn, pokl. Pavel Stein, doz. s. David Neumann.
Dne 1. prosince a 8. prosince 1895 pr. Julius G 1 as e r, nam. Jindrich F a n t a, doz. s. Hynek Bulov a.
Dne 29. cervna a 18. cervence 1897 zvolen sice Hynek Bulova za pr., ale vzdal se pro churavost a za neho zvolen zase Julius Glaser, nam. Pavel Stein, pokl. Jindrich F a n t a, ucetnim Leopold Freud, doz. s. David Neumann.
Dne 17. cervna a 8. cervence 1903 pr. dr. Adolf N e 111, ktery vsak v dubnu 1905 opustil L. a odstehoval se do Teplic, takze po nem na mimoradne valne schuzi zvolen pr. dr. Karel Taussig. Nam. Pavel Stein, pekl. Jul. Glaser, ucet. Leop. Freud, doz. s. Bernard Fischer.
Dne 14. cervna a 25. cervna 1906 pr. JUDr. Karel T h o n, nam. dr. Karel Taussig, pokl. Siegfried Getreuer, uc. Julius Glaser, doz. s. Bedrich Novak.
Dne 8. zari 1909 a 11. zari 1909 pr. dr. Karel T h o n, nam. Pavel Stein, pokl. Jindrich Fanta, uc. Alois Stern, otec chudych Emil Heller, doz. s. Bedrich Novak.'   ■
Dne 8. zari a 10. zari 1912 pr. dr. Singer, nam. Pavel Stein, pokl. Julius Glaser, uc. Alois Ster n, otec chudych Karel Kahn, doz. s. Bedrich Novak.
Za valky svetove od 19. zari 1912 az do 30. brezna 1919 byl pr. nepretrzite dr. Adalbert Singer, po nem od 30. brezna 1919 do 27. srpna 1922 dr. Emilian Fischera od te doby zase nepretrzite volen nynejsi pr. obce Alois Stern.
tJredni reci lounske o. z. byla od nejstarsi doby nemcina, ktera se vlivem starsiho clenstva udrzovala i za zmenenych pomeru az do r. 1893. Na valne schuzi dne 17. prosince 1893 podal dr. Adolf Taussig navrh, aby zavedena uredni rec ceska. Zajimavo jest, ze se o veci rozvinula vasniva debata, jak o tom svedci zapis v protokolech. Pres to vsak navrh dra Taussiga nasel vetsinu a od toho dne uredni reci obce byl tedy jazyk cesky. Nasledek toho bylo i navazani dobrych styku zdejsi obce se Spolkem ceskych Zidu, jemuz od te doby zasilany prispevky, ackoliv nezapominano ani na Unii rakouskych Zidu ve Vidni.
Z vnitrni cinnosti predstavenstva nejvice casu zabiraly ovsem repartice prispevku, coz bylo zaroven nejchoulostivejsim predmetem veskerych schuzi a porad, dale prijimani placenych zamestnancu obce, zalezitosti skolni, veci, tykajici se synagogy a vztahy k obcim venkovskym.
Jiz v r. 1885 vyskytla se myslenka postaviti si vlastni dum zidovsky v L. pro ucely spolkove, skolni atd. K tomu ucelu zvoleno komite stavebni, jehoz cleny byli panove Isnac Bulova, Simon Glaser, David Neumann, Sigmund Taussig a dr. Adolf Nettl. Na schuzi teze, dne 24. dubna 1892, jednano o tom, jak opatriti potrebny naklad. Bylo usneseno, ze se zdvojnasobi repartice na 3 nasledujici roky, ze se venuje na stavbu i vynos kostelnich sedadel a dary soukrome, pripadny zbytek by se uhradil pujckou. Komise dala vyhotoviti plany a zahajila praci, avsak mimo nadani vec nejakym zpusobem odlozena, plany zaplaceny a konecne z veci nebylo nic. Proc vlastne se stavby nadobro seslo, o tom nemame v protokolech ani nejmensi zminky. Snad se nezdalo clenstvu ucelnym vynakladati tak veliky peniz na budovu, ktera by se nikdy nemohla rentovati, jak bylo na jedne schuzi predstavenstva receno primo, snad i dvojnasobna repartice na 3 roky nebyla vitana. Schuze se konaly zprvu ve skole, pozdeji v hotelu Union, ktery patril panu Taussigovi, kdyz byla skola zrusena.
Jinou starosti predstavenstva bylo upraveni vztahu k venkovskym jednotkam, ktere patrily bud k obci lounske, nebo se k ni casem hlasily. Puvodne (v r. 1874) patrilo k ni pouze 12 obci okolnich. Byly to vesnice: Citoliby, Chozov, Chlumcany, Jimlin, Blsany, Lenesice, Listany, Orasice, Senkov, Touchovice, Vrsovice a Zemechy. Samostatna o. z. se utvorila v obci Hriskove a mimo to take obec R oc o v s okolnimi vesnicemi tvorila vlastni z. o. podle stareho organisacniho statutu. K ni patrily obce okolni: Horany, Domousice, Hrivice, Hrivcice, Markvarec, Brloh, Brodec, Pnetluky, Solopyskv, Smilovice, Pochvalov a jine, v nichz ani zadnych Zidu nebylo. Rocovska obec poridila si vlastni modlitebnu a dum cp. 8 7, ktery byl pripsan knihovne z. o. v Hor. Rocove. Na to vsak vypujcili si Rocovsti v zatecke sporitelne 3000 K, ale ve skutecnosti zvlastni obci nikdy nebyli, nebot jiz prvni clanek stanov pravi, ze jsou clenv z. o. lounske. Kdyz se financni situace obce rocovske ukazovala cim dale tim mene udrzitelnou a funkcionari tamni, zejmena pan Fischl, byli nuceni neustale dosazovati ze sveho v podobe pujcek, obratili se Rocovsti na obec lounskou s zadosti, ze by se radi pripojili k Lounum. O tom jednala schuze lounskeho vyboru obecniho dne 5. listopadu 1906 a znova dne 11. listopadu tehoz  roku a  celou zalezitost priznive
projednala. Lounska o. z. prejala do svych rukou rocovskou synagogu a v r. 1908 prodala dum cp. 87 v Rocove obci Hornimu Rocovu za 3800 K, o cemz se usnesla schuze predstavenstva dne 5. unora 1908. Zaroven upraveno tam vyucovani nabozenstvi isr. na ten zpusob, ze bude tam dochazeti zdejsi ucitel Schwarzkopf jednou za 14 dni na dve hodiny za plat 280 K rocne.
Stejne potize mela obec hriskovska, ktera nebyla s to vydrzovati vlastniho rb. Prisla tudiz s navrhem, ze se pripoji k rabinatu lounskemu. Schuze, konana za tim ucelem dne 29. prosince 1906, pristoupila k navrhu a zadala za toto pripojeni rocni prispevek na rb. 100 K, ale cestovne a remuneraci za vyucovani atd., ze by si platil Hriskov zvlaste. Po delsim otaleni dosla odpoved, ze se Hriskov pripoji radeji k rabinatu slanskemu, ponevadz pry tamejsi rb. jest ceskym kazatelem. Tim byla vec nadobro rozresena. O tom dosel do L. pripis od hriskovskych dne 20. brezna 1907. Znova pak o veci jednano v r. 1912 bezvysledne.
V r. 1898 zrizen v L. zidovsky ustav chudinsky, jemuz venovano hned 150 zl. do zacatku. Krome toho ustaven damsky dobrocinny spolek a prispivano na chude zidovske prislusniky kazdorocne slusnymi castkami. Zejmena o velkych svatcich poskytovano nemajetnym v domacnostech zdarma pohostinstvi.
Z   rituelnich  potreb   pusobil  stale  nesnaze rad   koserovaci, ktery   nekolikrat   opravovan a upravovan, hlavne v r. 1884 (na schuzi dne 10. unora t. r.). Pokud se tyce skoly lounske, patrila  pece o ni k nejdulezitejsim ukolum predstavenstva. Obec najala mistnosti vyse zminene od Neuberga a platila mu najmu 180 zl. rocne, mimo to za cisteni a otop 65 zl. rocne. Tridy byly dve, system byl koedukacni. Pocet deti ovsem nebyl stejny,  nybrz kolisal podle prilivu deti mimolounskych. Obycejne se pohyboval mezi 30 az   40   detmi.   Celkovy   naklad   na   skolu   byval   asi 1000 zl., pocitaje v to i sluzne uciteli a pozdeji i poduciteli, jakoz i mimoradneho ucitele jazyka ceskeho. R. 1887 provedena velka reorganisace skoly, ktera se ukazovala   na   nove   pomery   zastaralou. Tehdy   take odnato   vyucovani   cestiny rediteli kuru Vejsickemu, ktery za to dostaval honorar 6 zl. mesicne, snizen plat rabinovi, kantorovi a kustodovi a vypsano misto pro poducitele   s   podminkou, ze   bude vyucovati cestine. Ponevadz pak mistnosti stare skoly v dome Neubergove se ukaaaly nedostatecnymi, zrizeny nove mistnosti v dome cp. 306 v nynejsi Zizkove ulici. Ponevadz vsak mnoho zactva skole odpadlo, kdyz zrizena v L. skola realna v r. 1896, kterou prevzal pozdeji stat do sve spravy, doslo v r. 1897 k uzavreni zvlastni skoly zidovske.   Zarizeni   prodano,   o   knihach   usneseno,   ze maji byti rozdany zakum dosavadnim, ale usneseni to bylo   oddaleno   a   posleze   neprovedeno.   Naklad   na skolu se  hradil rozvrhovanim skolneho kazdeho  pul roku, nebot se delil skolni rok na dva behy. Chudym zakum,  vetsinou  venkovskym,  se   skolne   odpoustelo, k cemuz obec kazdorocne prispivala urcitym penizem. Spojeni skoly s obci vubec bylo  co nejtesnejsi a nevyhodne. Proto  casem  oddeleny veci skolni od zalezitosti obecnich docela, vedlo  se jeji uctovani zvlast a predstavenstvu se tim znacne uvolnilo. Pro  dozor nad skolou volen byval zvlastni skoldozorce. Ucitele se najimali verejne vypsanym konkursem v novinach a prihlaseni byli pozvani do L. na utraty obce, aby pred zvolenou komisi pronesli "libovolnou prednasku, coz  melo  vyznam  jakesi  zkousky,  podle  niz  se  pak nejschopnejsi vybiral. Velmi caste byly stesky na ne
schopnost nekterych  ucitelu, na  zanedbavani  povinnosti a spatne vysledky vyucovaci, jak ostatne byva na vsech soukromych skolach, kde jednak ucitel jest zavisly na  clenech korporace, skolu vydrzujici, jednak na   druhe   strane  neni  prece  jen radneho dohledu  a jasnych osnov vyucovacich. To byl zajiste take jeden z duvodu, proc byla skola konec koncu zavrena. Po uzavreni skoly bylo  nutno   opatriti  vyucovani  nabozenstvi isr. na verejnych skolach lounskych, coz svereno nejdrive zvlastnimu uciteli,  pozdeji tuto  funkci prejal mistni rb. za zvlastni honorar. Ale i tu pak dochazelo  k  stiznostem,  ze vyucujici venuji  vyucovani nabozenstvi velmi malo hodin a ze vubec vyucovani zanedbavaji. V tom ohledu vyslovena na pr. pisemna nelibost rb.  dru Blitzovi, ktery i na skole soukrome se spatne osvedcoval. Dokud byla zidovska skola soukroma v  cinnosti, vysilala obec sveho zvlastniho  zastupce do mistni skolni rady. Zruseni nemecke skoly zlepsilo podstatne vztahy lounskeho Zidovstva k ceskemu  obyvatelstvu  mesta i jeho  okoli,  ktere  pokladalo Zidy prave z toho diYvodu za sve narodni nepratele. Bylo to obdobi vasnivych politickych boju jazykovych mezi Cechy a Vidni, ktere se rok co rok stupnovaly. V L. se tehdy utvorila politickohospodarska organisace  s programem  antisemitsky  silne zabarvenym,   pod   nazvem   „Ceska   druzina",   ktera   vznikla v r. 1897 a zahajila silnou propagacni cinnost protizidovskou ve meste, hlavne vsak na venkove. Zvala si vynikajici recniky, kteri bourili na schuzich po celem venkove,   pouzivajice   ke   svym   uce'lum, ktere   byly predevsim   hospodarske   a   zivnostenske,  prave hesel narodne vlasteneckych. Vetsinou  se pridavali k Druzine meststi i venkovsti zivnostnici, kteri se nemohli smiriti se silnou konkurenci zidovskou. Zajimavo jest, ze neprichazeli nikdy snad  s  duvody  rasovymi, kterych se uzivalo a uziva v bojich protizidovskych na strane nemecke, nybrz temer vyhradne duvodu nacionalnich.   Predstavenstvo   z. o. lounske   bylo   nuceno pomysleti na obranu a proto  si  stezovalo  okresnimu hejtmanu   lounskemu.   Oznamilo   mu, ze   hodla proti temto stvanicim zakrociti soudne. Avsak okresni hejtman je pozadal, aby  zatim nic vice nepodnikali,  ze on sam ve veci zakroci a tak soudni rizeni proti puvodcum   a   svolavatelum   schuzi   bylo   odlozeno   (ve schuzi  dne 9. brezna  1898)   a k zadnemu zakroceni pak   opravdu   jiz   nedoslo. Cinnost Druziny   v   tomto smeru nemela skutecne dlouheho trvani a obratila se smerem  jinym, k  politicke  praci mensinove  na  ceskem severu. Jiste pak k usmireni techto rozporu prispelo   i   uzavreni   zidovske   skoly   nemecke   v   L.   — Zamestnanci  obci  vydrzovani  byli:   rfo., kt. a ucitel, pozdeji poducitel, kustos ci sluha, varhanik a casem jeste vypomocny ucitel. Jejich prijimani a vyber, jak jiz receno, pusobil obci dosti znacne starosti. Bylo treba jednak vyplaceti jim sluzne a rozhodovati  o  jejich   chronickych  zadostech  o  zlepseni prijmu, dozirati na jejich cinnost, rovnati spory mezi nimi a clenstvem.
V r. 1874 byl rb. od r. 1873 dr. Salomon Knopfelmacher, pozivajici velike vaznosti a ucty nejen mezi cleny o. z., nybrz i ve meste vubec. Dne 16. brezna 1882 jednalo se o jeho vypovedi, kterou predlozil obci a motivoval ji tim ze" se mu nabizi lepe placene misto v Praze. Jeho vypoved byla s politovanim prijata a na vylohy stehovaci pro neho a cetnou jeho rodinu usporadana bvla sbirka mezi clenstvem. Po vypsani konkursu doslo k prijeti rb. dra Davida Blitze dne 23. cervna 1882, se sluznym 800 zl. a 120 zl. pribytecneho. Byl vsak prijat jen prozatimne na 3 leta a pak znova na 3 leta. Jeho sluzne zvyseno
351
Laun LO