dime jen ve Vrsovicich — uvedeni jiz vyse Dienstei110ve ■—, ve Slavetine rodina Reichu, v Citolibech aniove v Lisfanech Holzelove, v Pobromericich a v Hradku Munkove, v Rane Steinerove, V Chozove K ihnove, v Senkove Propperove, v Lenesicich vedle r laseru i siara rodina Fdelsteinu, v Zemechach Glasnerove, Kahnove i Kohnove, na Penici Steinove, v Chlumcanech Taussigove a Fantove, v Rocove Fischlove a jini4).
Lounska o. z. uzivala stare modlitebny :.v dome c. 3 v Zidovske ulici a obou hr bito v u zidovskych, jak Na melcich, tak i na kopci, ktery patri nyni obci vrsovicke. Oba dva jsou dnes uplne zpustle. Zda se vsak, ze hrbitova Na melcich, ktery, jak receno, porizen lounskymi Zidy v dobe velikeho moru v r. 1680, nebylo tak dlouho pouzivano. Vime totiz, ze tam po bitve u Chlumu za valek napoleonskych v r. 1813 bylo pochovano 816 vojinu zemrelych v L. na rany v bitve utrzene a postaven jim tam, veliky kriz B). Z toho by se dalo usuzovati, ze na tom. miste Zide jiz tehdy nepohrbivali. Hrbitov vrsovicky vsak uzivan jen do r. 1858, kdy tam jako posledni pohrbena pani Edelsteinova, patrne ze vsi Lenesic. Nevime tedy, kam se pochovavalo mezi r. 1858 az do zrizeni nynejsiho hrbitova noveho. K tomu doslo hned po urednim ustaveni z. o., lounske, a to jiz v r. 1875. Platil sice od r. 1868 zakon ze dne 25. kvetna 1868, jehoz CI. 2., par. 12?; stanovil, ze zadna o. z. nemuze odepriti pohreb na svem hrbitove osobe jineho vyznani, nenili hrbitov jejiho vyznani v miste, avsak nemame zadnych dokladu, ze by nekdy v L. bylo doslo k zidovskemu pohrbu na nektery hrbitov krestansky. Take je nemyslitelno, ze by po celych 17 let nebylo k zadnemu zidovskemu pohrbu v L. ''ci v okoli doslo. Snad tedy se v teto dobe prechodne odvazely pohrby do nejblizsiho okoli, do Slaneho nebo jinam.
Vlastniho rb. mela lounska obec jiz pred reorganisaci obce podle novych stanov. Pokud jsme mohli zjistiti z protokolu obce, byl to rb. Leopold Miil1 e r, ktereho nachazime v L. az do r. 1873. R. 1871 doslo take k postaveni monumentalni synagogy v Hubertove ulici v L. Za tim ucelem ustavena byla stavebni komise pri o. z., ktera sbirala mezi prislusniky obce dary a. prispevky. Zakoupeno bylo misto stavebni na miste dvou zborenych domu cp. 70 a 71. V tech mistech byvala umistena stara posta lounska, avsak oba domy lehly v r. 1849 za velikeho pozaru popelem a obe parcely zustaly nezastaveny6). K aceIum kostelnim se misto v tiche ulici, kudy nejde ruch poulicni frekvence, znamenite hodilo. Na darech sesla se sice suma slusna, ale na stavbu nestacila. Komise vypomohla si jednak tim, ze prodavala sedadla chramova, zajistena knihovne, jednak pujckou v Mestske anuity. Plany zhotovil prazsky arch. Stanek, stavbu provedl za 19^000 zl. stavitel Paul z Jimlina. Synagoga jest zbudovana v znamem, arabisujicim slohu synagogovem, smeruje frontou k jihu, na strane severni poji se k ni sirsi nezastaveny pozemek smerem k byvalym hradbam, odkud se naskyta nadherny pohled do Ceskeho Stredohori. Take zbytek parcely c. 70 zustal na strane zapadni nezastaven, tvore nadvori a zahradu. O zakoupeni teto parcely a mista dozadu za synagogou pokousel se v pozdejsich letech notar dr. Brdlik pro pani Augustinu Brdlikovou a Marketu Knappovou, ktere tam v r. 1878 zrizovaly v c. 69 hostinec a potrebovaly misto pro kuzelnik. Ale predstavenstvo o. z. zadost nekolikrat zamitlo a k navrhu nepristoupilo z jasnych duvodu, ze by hluk hospodsky rusil bohosluzby. Dvur byl opatren mrizemi., ktere  bylo  nutno   casem  zhustiti proti  zlomyslnemu
znecistovani nadvori. Do synagogy opatren slusny nabytek, harmonium, nova tOra a svicny, potrebne ke dnum svatecnim a pro bohosluzby. K dozirani na potreby synagogy volen jako clen predstavenstva predstaveny synagogy a k jejimu uklidu a cisteni najat zvlastni kustos, ktery mel na staroati tez zhasinani svetel.
Jina jest otazka, jak to bylo s lounskou zidovskou s k o 1 O u. Ze mivali Zide lounsti svou skolu v Zidovske ulici cp. 3, o tom ucinena jiz vyse zminka. Patent josefinsky i znamy nam Frantiskuv „Judensystem" z r. 1797 predpisoval Zidum dokonalou znalost jazyka nemeckeho. Tomu vyhovoval predpis v temze patentu z r. 1797 obsazeny, ze maji deti zidovske navstevovati skolu hlavni, a ze ten zidovsky syn, ktery se chce zeniti, musi se vykazati absolutoriem teto skoly a znalosti nemciny. V L. po zaniku starych skol latinskych v r. 1778 zrizena byla podle terezianske organisace skolske skola hlavni, kterou tedy mohly, ba mely deti zidovske navstevovati, starajice se o soukrome vyucovani nabozenstvi svymi uciteli. Ale za neznamych okolnosti tato skola zanikla a promenena v pouhou skolu trivialni, ktera se udrzela v L. az do r. 1863 T).
Na skole hlavni se vyucovalo jazykem nemeckym, ale mame za to, ze po r. 1848 zavedena na skolu cestina a proto skola promenena v skolu trivialni, ponevadz neopravnovala ke vstupu na stredni skolu. Jakym zpusobem potom opatrovali Zide lounsti vzdelani svych deti, zustava nejasne. Deti snad navstevovaly skolu trivialni, priucovany jsouce soukrome nabozenstvi a nemcine od zidovskeho ucitele. Kdyz pak doslo k nove prganisaci lounskeho skolstvi (na podklade ceskem) v r. 1863 a V.L. povoleno zrizeni skoly hlavni a realne, tehdejsiho typu a trech tridach, rozhodli se take lounsti Zide zriditi vlastni skolu s nemeckym jazykem vyucovacim.
Doslo k tomu teprve v srpnu r. 1874 a navstevoval ji asi stejny pocet ditek zidovskych, jako predtim skolu ceskou, ackoliv neco deti zustalo ve skole ceske, hlavne ve tridach realnych. Pocet byl ovsem na druhe strane doplnen detmi ze sousednich osad. Mistnosti najaty byly od pana Adolfa Neuberga v jeho dome, v zadnim traktu dnesniho domu cp. 115, takze byl vchod do skoly umisten vzadu, z ulice nyni Valterovy, tehdy zvane Dlouha. O dalsich osudech skoly uslysime sireji nize.
Stanovy byly schvaleny s datem 4. srpna 1874, coz jest zaroven datum vzniku uredni z. o. lounske8). Do." te doby pr. obce byl pan Volf B u 1 o v a, jeden z nejzaslouzilejsich pracovniku, za nehoz prave doslo k reorganisaci obce, ke zbudovani synagogy a porizeni moderniho noveho hrbitova pri ceste citolibske. Dne 8. rijna 1874 doslo k novym volbam predstavenstva podle novych stanov a zvolen byl za pr. Josef K a h n, jeho namestkem Josef Glaser, pokladnikem Josef Heller, kdezto pan David Neumann dostal dokonce funkce dve, byv zvolen kontrolorem uctu a doz. s. zaroven, coz oduvodneno znenim paragr. 57 stanov. Jiz na schuzi te vidime, jak neradi mnozi clenove obce prijimali zodpovedne funkce v obci. Zvoleni clenove se svych funkci o prekot vzdavaji. A i kdyz potom si uvedeni funkce ponechali, dochazi stale k novym resignacim, ktere vsak vybor smahem odmita jako» neoduvodnene a vyhrozuje pozdeji i ztratou volebniho prava. Je tu i jakasi pocatecni nejistota v tom, jak vykladati volebni rad na pr. o volbe starosty. Praktikuje se jeho volba s pocatku tak, ze se zvoli jen sedmiclenny vybor na tri roky, pak se vycka tyden na podani pripadnych rekursu a namitek proti volbam, nacez se svola nova valna schuze a na ni se voli teprve
ny7
354
RL Salomon Knopfelmacher                 Josef Glaser