^.x uvum. jcjicii xnajeteic nemovity se rozrusta' rok od roku. Nemuzeme ovsem dopodrobna podati vycet zidovskeho jmeni nemoviteho v L., ani sledovati presne jeho pohyb a zmeny, ale aspon nektere udaje lze vycisti ze zbyvajicich zaznamu v knihach soudnich, ksaftech, smlouvach a priznanich. Vidime, ze ve meste samem zivili se Zide zase drobnym obchodem, pujcovanim, hlavne na zastavy, pod uroky vetsinou velmi vysokymi, ale take remeslem. Ponevadz vsak nebyli za zadnych okolnosti pripousteni do neprodysne uzavrenych cechu, nezbyvalo jim nez vyhledavati cesty postranni a zabyvati se vyrobou pokoutni. Konkurovati mohli ovsem hlavne jen laci, jsouce zbaveni rozmanitych cechovnich vyhodi, procez byli ovsem vysazeni neustalemu nebezpeci pronasledovani a stihani se strany domacich cechmistru a mestskych uradu, jakozto t. zv. „stoliri" cili „fuseri". V L. se vyskytuje u Zidu, pokud se da zjistit, na pr. provozovani remesla mecirskeho. Zidovske 5). Presny soupis techto domu se nam, bohuzel, nezachoval. Jinou pricinou pronasledovani Zidu byly povesti, ktere se vyskytly zahy po vzrustu nebezpeci tureckeho, za hroziciho vpadu do zemi ceskych. Tvrdilo se, ze dobre placeni potulni Zide zanaseji pozary do ceskych mest, aby tak pusobili zmatek ve prospech Turku. Zikmund Winter priklada tomuto tvrzeni neco viry, zda se mi vsak, ze slo o podobny pripad, jaky nalezame pozdeji v prvni polovine stol. XVIII., za valek s Ludvikem XIV., kdy rovnez vznikly podobne povesti o placenych zharich, jez Arnost Denis rozhorcene vyvraci jako zhola nesmyslne. Jisto jest ovsem, ze skutecne v XVI. stol. postizena byla nase mesta radou velikych pozaru a ze mnohe z nich vznikly ve ctvrtich zidovskych. Pricinou toho vsak bylo spise velike prelidneni ghetta a utajovani remeslne prace, k niz bylo treba ohne, dale ovsem nedostatecna opatreni pozarni a pod. Ostatne nejvetsi pozar v L. r. 1517 nevznikl ani v ulici Zidovske, nybrz na Malem predmesti za branou Prazskou2). Priciny pronasledovani Zidu byly tedy predevsim puvodu hospodarskeho a podnet k nim prichazel z duvodu nejruznejsich. Kdyz doslo v r. 1541 k vybiti a vyloupeni zidovskeho obyvatelstva v Litomericich, Zatci, v Roudnici a v Praze, zakrocily urady kralovske se znacnou prisnosti a zavedly prisne vysetrovani aspon v Litomericich a v Zatci, kde mestska rada byla ucinena zodpovednou za skody Zidum zpusobene, pres to vsak rozhodl se zemsky snem cesky vypovedeti Zidly do terminu svatomartinskeho ze zeme3). Z toho byli vynati pouze urciti plnomocnici, kteri meli uvesti do poradku majetkove zalezitosti odchazejicich Zidu. Kdyz vsak se v L. Zide nemeli k odchodu, doslo k velike bouri, pri niz byli vsichni Zide bez rozdilu vyhnani z mesta a jejich majetek rozchvacen. Ze vsak nedioslo k zadnemu vysetrovani, da se vysvetliti asi tim, ze tu byla mozna vymluva na usneseni snemovni a ze nikdo o zivot neprisel. 0 nejakem vysetrovani proti Lounskym nenalezame aspon nijake zminky. Zustava zahadou, co se vlastne stalo s nemovitym majetkem zidovskym v L. po jejich odchodu. Zda se, ze prece jen bylo tu nejake vyjednavani a ze na konec Zide mohli svuj majetek prodati. Nebot od tohoto roku az do prvni polovice stol. XVII. po Bile hore se s trvalym osidlenim zidovskym v L. neshledavame, zejmena v konskripcich domu mestskych a zapisech soudnich neni zminky ani o jednom zidovskem drziteli domu*). A prece vime, ze po valkach husitskych byla jich v rukou zidovskych hezka rada. Tak konstatuje kronikar lounsky Pavel Miksovic z konce XVI. stol., ze v r. 1505 bylo v L. 12 domu zidovskych, trebaze snad pocita tu jen domy v ulici , zachoval. Nektera jmena a majetkove pomery Zidu po valkach husitskych vsak prece zname. Je to zminene jiz pribuzenstvo Izraelovo, s kterym se shledavame v Ulici biricu. Tak v r. 1451—1455 uvadi se jako majetnik domu cp. 177 a v r. 1459—1468 domu cp. 179 Jona Zid, syn Musina a Dury, jeho manzelky. Tito manzele se uvadeji znova v r. 1449, kdy jim patri dum cp. 177, jejz po nich syn Jona zdedil nebo spise prevzal, ponevadz oba ziji jeste r. 1452, kdy se uvadeji ve spojeni s domem c. 181. V r. 1440 jim patrilo i pul tlomu cp. 182. Pribuzenstvo to drzelo tedy radu domu od c. 176 az k c. 182, a ponevadz cela ulicka koncila cislem 183, byla skoro cela v jejich majetku. Ale objevuji se tu jako majitele ci spolumajitele i jina jmena zidovska. K r. 1475 az 1502 patri jiz dum c. 179 Zidu Esdrasovi, jehoz manzelka sluje S a r k a. V r. 1491 patri dum c. 178 manzelum jinym. Je to Izak Zid a manzelka Vilge (Uilge uxor). Jim patril v r. 1498—1505 take dum c. 181. Vilge byla prvni manzelka Izakova. Jeho druha chot slula H e n 1 e, jiz patril dum c. 176 v r. 1453 az 1456, a v r. 1442 take dum c. 175. To byli tedy v drzeni Ulicky biricu zastupci rodiny Izraelovy. Shledavame totiz, ze jim patrily domy c. 175, 176, 178 a 181. Mimo to vsak nalezi jim v ulici Zidovske v r. 1456 take dum c. 167. Nezli se dostal dum c. 181 do rukou Izakovych, byl nejakou dobu jeho drzitelem Jira Zid, syn Zlatka — a to" v r. 1481 az 1484. Zvlastni jmeno se vyskyta ve spojeni s domem c. 180. Je to Libuse Slavetska Zidovka. Prijmi to by jasne ukazovalo na to, ze ve vsi Slavetine zila rodina zidovska ve druhe polovine XV. stol. Vec ta jest vysvetlitelna tim, ze Slavetiii nalezel tehdy nejaky cas obci louniske a pozdeji zase lounske rodine Vaclava Sokola z Mor, ktery jej koupil od panu z Hazemburka. Ostatne jeji jmeno se uvadi casteji. Nejdrive ve smlouve z r. 1474, kdy nelze dobre zjistiti, o ktery dum vlastne bezi. Sem patri i jmeno Lip man Zid, Zemle manzelka a Juna (Juona), bratr jeho. Juna uveden ve smlouvach o< dum c. 174 v r. 1501, c. 176 v r. 1498 a cisla 174 a 175 jiz r. 1459. K r. 1506 se uvadi, ze dum c. 179 vedle „struhy obecni" prodal obci Elias Zid hutsky. Jinde se vsak s timto jme nem nesetkavame. S jmenem Lipmanovym vsak se shledavame jiz v r. 1456 a 1459 pri jednani o dum c. 177. Majer Zid se uvadi k r. 1501 pri smlouve O' dum c. 174, v r. 1489 pri dome 181 a konecne i v r. 1485 (cislo domu nelze urciti). Zid Markvart byl mecirem. Zminky o jinem remesle primo nenachazime. Uvadi se pri dome cp. 176, vedle ulicky a domu Majerova. Podobne pri temze cisle se o nem mluvi i v r. 1478 a 1479 pri zmince o c. 177, kdezto pri c. 176 jsou r. 1493, 1498 a 1504. Prodav totiz dum c. 177, koupil vedlejsi c. 176 (snad). Zid Mates uvadi se v souvislosti s domem c. 177 k r. 1502 a jiz predtim r. 1478. Jest synem Jakuba Zida, ktery koupil r. 1479 dum od Tomase Hvala na hlavni ulici — Prazske — c. 76. Zda se, ze spekuloval spise s pozemky a stavebnimi parcelami, nez aby se zakupoval pro svou rodinu. Nebot tehoz roku .se uvadi ve spojeni s nynejsimi cisly pop. 73, 74, 77 a 175. Prvni tri uvedena cisla byla snad jeste tehdy zborenistem. Tam staval kdysi klaster dominikansky, ktery byl za bouri husitskych v r. 1419 Lounskymi spalen. Dum c. 175 v dnesni Zalozenske ulici (zboreny) vidime zase jiz v ulicce vedle struhy, stejne jako dum c. 173, jejz drzel r. 1478 pri domech c. 180 a 177. . 350 Jine jmeno z konce XV. st. jest Zidovka Matr on a, o niz se deje zminka k i\ 1490 pri dome c. 177 a pri temze dome znova r. 1491 a 1493. K domu c. 181 se uvadi r. 1476 a k c. 178 r. 1487. Zid Michal prichazi ve smlouvach z r. 1449 a 1452 (dum c. 177 a 176). V r. 1459 cteme jmeno Zidovka Mir use pri jednani o dum, c. 177. Trikrate setkavame se se jmenem Zid Mojzis teplicky, svagr Jakuba Zida, O' nemz byla zminka jiz vyse. Je to v zapise o dum c. 178 k r. 1491, o dum c. 177 k r. 1487 a posleze r. 1506 v zapise o dum c. 181. Z jeho pribuzenstva jest i C i z a Zidovka, jez byla „sestra Jakuba Zida". O ni se deje zminka pri dome c. 181. K r. 1474 se pripomina Zid Jakub Zele nk a pri dome cp. 174, jehoz synove jsou Mates (r. 1504) a David (r. 1504). O tomto .poslednim cteme pri zapise o dum c. 178. Dcera vyse zminene Matrony slula Nechanba, pripominana v r. 1493 pri c. 177 a 174. Jine jmeno jest Zidovka Bersabe Rotseba z r. 1506, jiz patril dum na miste zase klastera dominikanskeho, ktery vsak prodala toho roku Pavlovi pivovarniku6). Z toho vseho muzeme usuzovati, ze pocet Zidu v L. ve st. XV. a v prvni polovine st. XVI. byl velmi znacny. Kdybychom prijali Miksovicuv pocet zidovskych domu 12, nezmylime se zajiste mnoho, budemeli pocet Zidu tehdy v L. usazenych odhadovati nejmene na 100 dusi, neli vice. Pri tom, jak patrno z jejich koupi a prodeju domu a pozemku, byla jejich hospodarska kapacita velmi .znacna. Proto jest temer nepochopitelne, jak mohly urady kralovske jejich vypuzeni z mesta prejiti mlcenim tak naprostym, acli opravdu k vysetrovani nedoslo. Pokud se tyce venkovskych obci, ktere dnas patri k z. o. lounske, nemohli jsme najiti pred st. XVII. na venkove mimo uvedenou Libusi Slavetskou zadne zidovske rodiny. Pricina toho ovsem lezi nasnade. Bylit Zide jiz od nejstarsich dob pokladani od panovniku ceskych za soucast komory kralovske. O tom jasne svedectvi podava jiz list cisare Karla IV. jako markrabete moravskeho z r. 1338, jimz narizuje obyvatelum Nove Plzne, aby chranili Zidy, ponevadz jiz podle narizeni 'jeho otce jsou „servi camere regie" T) a stejne nazyva je Vaclav IV. ve svem liste vsem kralovskym mestum ceskym, z Prahy, datovanem dne 8. cervna 1385, aby jejich rychtari i konsele a purkmistri pomahali Zidum ku pravu, ponevadz jsou sluhove komory kralovske8). Povoleni chovati urcity pocet Zidu ve meste bylo zvlastni milosti kralovskou a udelovano jen za zvlastni zasluhy jednotlivym mestum. Jestlize tedy L. mohly chovati libovolny pocet Zidu ve svych zdech, predpoklada to dusledne zvlastni privilegium kralovske. Slechte byvalo takove privilegium povolovano jen vyjimecne a proto na jejich statcich Zidu nenalezame, nybrz jen v sosovnich vesnicich mestskych, dokud ovsem pravni pomery se nezmenily ve prospech slechty, jak tomu bylo v dobe pobelohorske. Zahadou dosud neobjasnenou zustava nam v L., l^am velika z. o. lounska ve stol. XV. a XVI. pochovavala sve mrtve. Ze se v XVII. a XVIII. stol. pochovavalo na blizkem navrsi nad polohou, zvanou „Na Melcich" u reky Ohre blize vsi Brezna, o tom neni pochybnosti. Ve stol. XIX. pribyl k tomu hrbituvek na vrchu nedaleko vsi Vrsovic. 0 jinem pohrebisti se vsak zadnych zprav nezachovalo. Zda se tudiz, ze jiz od nejstarsich dob pohrbivali Zide lounsti na Melce a ze po jejich vypuzeni z L. nalezelo to misto obci, od niz teprve v r. 1680 bylo zase zidovskou rodinou lounskou zakoupeno v soukromy majetek zidovsky jako pohrebiste. Tvrzeni to nemame ovsem zadnymi doklady potvrzeno. Ponevadz Zide netvorili zadne korporace pravni az do let padesatych minuleho stol., mimo z. o. prazskou, bylo nutno opatrovati jejich hrbitovy cestou soukromou, aby mohly byti pripsany jako majetek urcite osoby pravni. III. Lounsti Zide do r. 1848. Pokud se dalo pri naprostem nedostatku podrobnejsich pramenu konstatovati, usadilo se v L. hned za ceske valky nekolik rodin zid., z nichz na konec po r. 1655 zbyla tu jen jedna. Byl to Zid Lebl M ir o t i c, jejz vzalo mesto pod svou ochranu a ponechalo ho v L. i po r. 1655, kdy doslo k udalosti velmi pohnute. Po svem prichodu do L. usadili se Zide pravdepodobne zase v ulici Zidovske a rychle jich pribyvalo1). Prave v te dobe vsak lehla popelem. Mimo to byla ukradena z dekanskeho chramu monstrance. Do L. se dostavila krajska visitacni komise, ktere si Lounsti stezovali, ze Zide vypalili celou ulici, ze se vloupali do chramu, ukradli monstranci, kterou rozbili, procez byl jeden Zid upalen a ostatni vyhnani z mesta, jenze pry se pozdeji zase do mesta vloudili a zde se zase zahnizdili. Zda se, ze ukradenou monstranci asi nektery Zid opravdu koupil za laciny peniz a k ucelum zlatnickym rozlil2). Komise ponechala v L. rodinu Miroticovu, ktera ubytovana v t. zv. Laure. Byl to sklepni, nebo spise podzemni byt proti radnici na namesti, odkud byl pozdeji Lebl Mirotic se svou rodinou odstehovan do jineho domu, ktery tehdy patril obci, v Zidovske ulici3). Byl to dum dnesni cp. 3, kde rodina Lebla Mirotice zridila si modlitebnu pro sve prislusniky a pro Zidy okolni, pokud prichazeli do mesta za obchodem, K tomu ovsem potreboval kazdy Zid zvlastni povoleni s vytcenim, za jakym ucelem smi do mesta a jak dlouho se tu muze zdrzeti. Tak se stala z Miroticu „chranena" rodina zidovska mesta L. Zname z ni radu prislusniku, z nichz prave Lebl pozival znacne vaznosti i mimo mesto v ceskem zidovstvu. Byl totiz clenem zemske representace zidovske, jak patrno z pripisu zemskeho apelacniho tribunalu na krajsky urad zatecky. Byla to stiznost proti nespravnemu zvysovani davek a podepsani na ni 4 clenove zemske representace zidovske. Prvni jest zemsky primas Aaron Abraham s titulem „Hochfurstlicher Markgroff badtischer undt Pfalzgroff Neuburgl. Hoff Judt, dale Elias Gotzel, Jakob Siisskindt a posleze nas Lobl Siemon von L. Primas Aaron nam take zanechal datum smrti Leblovy dopisem mestske rade ze dne 2. kvetna 1694, v nemz pravi, ze Lebl Mirotic, ktery nedavno zemrel, byl mu dluzen za mnohe prace, ktere pro neho podnikl, a zada, aby pani pridrzeli jeho dedice k zaplaceni techto jeho pohledavek. Z toho vysvita, ze Lebl zemrel nekdy v dubnu 1694. Dedicem Leblovym se stal jeho syn David M i r ot i c, s kterym se setkavame dlouhou radu let, zatim co ostatni sourozenci v L. ochrany nenalezli. V r. 1710 prosi David Mirotic, aby mu pani poseckali na 14 dni zaplaceni cinze 30 zl., r. 1718 se shledavame s jeho stiznosti proti vdove Ludmile Kostkove, ktera mu upira dluh. Ale jiz v r. 1714 prichazi nan stiznost z Prahy, ze sam nechce zaplatiti svuj dluh Saulovi Soboticovi a z narizeni zemskeho apelacniho soudu byl ihned vsazen do vezeni, az nabidl jakesi vyrovnani a zase*z narizeni apel. soudu z vezeni propusten. Do teze rodiny patril i Josef Mirotic, k vuli nemuz r. 1699 prichazi pripis z Kadane, aby tam byl zaslan soupis jeho majetku, ponevadz je tam komusi dluzen 54 zl. 57 kr. V Citolibech se setkavame s Markem Mirotice m, snad bratrem Davidovym. Ale tam se mu nepodarilo zakotviti, 351