Geschichte der Juden in Laiin.
Bearbeitet von Prof. Kamil Linhart, Laun.
I. Zide do valek husitskych.
Kralovske mesto Louny, s jehoz dejinami jsou tez osudy zdejsiho zivlu zidovskeho tesne spjaty, byvalo puvodne vesnici, na miste dnesnich starych L. se rozkladajici, dosti vysoko nad rekou Ohri polozenou, aby netrpela zaplavami jejimi. Ves velmi stareho puvodu z doby predhistoricke mela stredem jednak tvrz Visku1), jednak i farni kostel, dnesni kostelik sv. Petra2). Pres reku vedl dulezity prechod, brod, na ceste od severu z Misne pres mesto Most, vedouci do stredu zeme ku Praae a tato cesta se tu krizovala s jinou velmi dulezitou cestou od Chebu a Zatce, vedouci kolem reky Ohre na vychod smerem k Litomericim. Cesta prazska postupovala branou mezi poslednimi vybezky bridlicne vysociny. stredoceske a Dzbanu na zapade a navrsim bytinskym, kterym tu konci nedaleko Chlumcan kridova plosina vychodoceska. Je to brana, kterou se ubiral ku Praze jiz znamy arabsky obchodnik Abraham ihn Jakub1 ve stol. IX. na trh otroku a nalezite ji popsal. Poloha osady byla obchodne dulezita i tim, ze na severu v Krusnych horach od pradavna bylo vyznacne a v zemich ceskych vlastne jedine teziste rudy cinove a medene, takze dulezita poloha mista si sama primo vynutila zdvizeni mesta opevneneho na ochranu techto obchodnich zajmu.
A tak doslo v polovici «t. XIII., jeste za vlady krale Vaclava I., k vysazeni mesta kralovskeho vedle stare, vesnice, pri nove zalozenem klastere doministare vesnice, pri nove zalozenem klastere dominikanskem. Bylo to pravde/podobne prave pred nastoupenim krale Premysla II. v r. 1253 8), kdy usazeni v L. nem. koloniste ze Saska, podeleni statky pod uroky povinnymi do komory kralovske a nadani pravem t. zv. magdeburskym, jakym se ridilo take mesto Litomerice a  Mala  strana  prazska.
Kral Premysl II., veden snahou zvysiti duchody kralovske komory, ktere byly znacne ztenceny jednak vzrustajici moci slechty, jednak emancipaci cirkve z tesneho podruci moci kralovske,' vydal r. 1254, tedy prave rok po zalozeni L. jako mesta kralovskeho, majestat na ochranu obchodniku zid., kteri se stali tak vlastne casti komory kralovske. V dusledku tohoto majestatu zacali se Zide z prelidnenych koncin zapadniho Nemecka i z jihu evropskeho usazovati v kralovskych mestech ceskych, a tak asi dostali se take do L. Jen pusobenim jeho dovedeme si vysvetliti, ze hned od sameho pocatku dostali se Zide dovnitr hradeb mestskych, kde sdileli podobne osudy s neprivilegovanym obyvatelstvem ceskym, usidlivse se v postranni ulici, podel jizniho useku hradeb vedouci. Ulice ta se delila na cast vychodni, smerem ku brane Prazske, ktera slula Ceska, a cast zapadni, .smerem ku brane Zatecke, jez prave byla sidlem Zidu a nazyvala se Zidovska. Od sebe byly oddeleny ulickou, pri
Dejiny Zidu v Lounech,
Zpracoval
prof. Kamil Linhart, Louny.
chazejici od namesti z fortny, vedouci na hradebni parkan. Ovsem ze behem casu rozsirili se Zide z teto ulice, ktera nebyla veskrze jen jimi obydlena, take do ulic sousednich. Zakupovali se hlavne v ulicce, ktera vznikla kolem strouhy, vedouci od hradebnich prikopu do ulice Prazske, jiz se snad privadela voda do prikopu nebo odvadely splasky z mesta. Behem casu dostali se Zide v drzeni temer cele ulicky. Kdyz pak prodali jeden dum obci, usazeni tana meststi straznici neboli biricove, odkud i ulicka dostala nazev „Ulice biricu". Je to zcasti dnesni ulice Zalozenska. Nekolik tehdejsich domu nebylo obnoveno a strouha sama  ovsem zasypana.
Bezili o to, zjistiti presne, jake bylo .socialni a pravni postaveni Zidu za tohoto obdobi do valek husitskych, narazime na neprekonatelnou prekazku v tom, ze nejstarsi prameny k dejinam lounskym do r. 1325 se ztratily jiz v dobe velmi stare, takze kral Jan Lucembursky byl sam nucen Lounskym jiz tehdy vsechna jejich privilegia a prava zrekapitulovati a obnoviti, vytykaje jim jejich lehkomyslnost .slovy „iura. .. quae ipsa ciuitas pridem habuit, sed nunc ciues eiusdem perdiderunt improuide . . .", t. j. „prava, kteraz obec ta drive mivala, avsak nyni jeji obcane ztratili z neopatrnosti". Pres to vsak muzeme si z knih a zapisu «byvajicich uciniti dosti jasny obraz o techto vecech.
Pokud se tyce zamestnani zidovskych obchodniku lounskych, bylo stejne jako v jinych mestech kralovskych. Zabyvali se drobnymi pujckami na znacne vysoke uroky, jezto krestanum bylo prisne zakazano pujcovati penize na uroky. Mimo to kupovali a prodavali reality docela svobodne a pujcovali i na zastavy. Ze se to neobeslo beze sporu a soudu pri vymahani pohledavek, tot ovsem samozrejme.
Tyto spory prichazely pred soudi konselsky, iudicium bannitum, ktery se konal asi dvacetkrat rocne, vzdy v patek. Dulezitejsi veci byvaly odkladany na soud kralovskeho podkomoriho nebo kralovskeho hofrychtyre, kteri prijizdeli do L. s pocatku dosti casto, aspon ctyrikrate do roka, a soudili za pritomnosti cele obce na namesti pred budovou radnicni. Pro zalezitosti zidovske byl vyhrazen zvlastni den a zvlastni zasedani soudu. V knize soudni z let 1380—1392 mluvi se o techto soudech a nazyvaji se „iudicium judeorum in iudeorum causis". Pri techto sporech o dluhy a zastavy uzivalo se zvlastni prisahy zidovske, predepsane kralem Janem Lucemburskym, kteraz se zachovala v aktech lounskych v opise. Narizena kralem r. 1324. Jeji zneni citujeme nynejsim pravopisem:
„Kral, povolav.k sobe svetskych i duchovnich rad,' rozkazal, aby se Zidum pri soudech prisahy vydavaly jako i krestanum. I zustav na tom, aby Zide, jestli by byli v cem narceni a vyvesti se z toho nemohli, pri.y sahu cinili, tu, kteraz jest ~nap.saria v knihach prav
nich  Justiniana   cisare,  jez   slove   dvojnasobna,  zpusobem timto:
Zid prisahati ma sam druhy, stoje bosyma nohama na svinske kuzi, nove odrene, toliko v kosili, a druhy Zid ma stati proti nemu na zemi a tvrditi jeho prisahu;  prisahajici pak ma mluviti takto:
,Jaicoz jsem narcen od N., ze jsem statek jeho, totiz klenoty takove a takove, saty takove a takove, tak, jakz jest od toho mluveno a proti mne vedeno, k sobe prijal, je mam, a o nich vim. I prisaham. Panu Bohu, kteryz stvoril nebe a zemi i vsecky veci, kterez v nich jsou, prisaham skrz vsecka jmena jeho  svata, kteraz napsal Mojzis,  sluzebnik jeho,  prisaham  skrz  patery knihy Mojzisovy, v nichzto napsano jest Desatero bozich prikazani, ktere sam Pan Buh svou rukou napsal, a mne krive prisahati zapovedel, ze ja toho statku nemam, ani tech klenotuv, aniz satuv, jakz on N. pravi, aniz jsem co od neho prijal. Toho mi dopomahej Buh, jenz jest pocatek a konec, jehoz jest jmeno Adonay.' Druhy Zid, proti nemu stoje, ma mluviti takto: ,Jakoz jsi   prisahu   ucinil, N., ze   tim statkem N. vinen nejsi   a jeho   k sobe ze jsi neprijal, aniz jsi ho v sve sprave choval, ani v svych stenach, ani v svych zdech, ani v sve zemi, ani zadna celadka tva, jestlize prave prisahas, tak tobe Buh dopomahej, ten, kteryz stvoril   z niceho   nebe i zeme, hory i doly, povetri i vody, listi i travu, take i tebe.
Jestlize krive   a lzive prisahas, dej Pan Buh   tobe za dobroreceni zloreceni, tak aby tobe   tva modlitba, kteraz  jest  Tasrkassim napsana, nic neprospela,  aby na tebe zadna milost Bozi neprisla, ale aby uschl jako hory Gelboe, kterez proklel David, na nichz zamordovan jest Saul a tri synove jeho, aby te napadlo alchimelech a prestoupilo na te jako na Gezy malomocenstvi Mamanovo, aby ■ na te prisla iskopa, na tvou zenu, na   tve   deti, i na   tvuj veskeren   rod. Jestlize krive   prisahas, dejz Buh, aby   na   tebe   padala sira, smola a ohen plapolajici, jako padala na Sodomu devet dni a devet noci, aby te ohen spalil jako; Nadaba a Abyn, jako padesate muzuv na zadost Eliase   proroka, aby zeme tve krive prisahy snesti nemohla, ale tebe jako Datana   a Abyrona ziveho   pozrela, jestlize krive   prisahas,   dejz   Pan   Buh,   aby   tve   deti,   tvoji vsickni pratele i tvuj veskeren rod neprisli mezi deti Abrahamovy, a ty abys nikdy neprisel do Jerusalema a Mojzis v budoucim zivote aby tobe nedal jisti serabara a ieviacham. Tak tobe pomahej Buh vecny, jehozto   jest   svate   jmeno   Adonay.   Amen.'"
Teto dvojite prisahy uzivalo se tedy, jak patrno, v takovych pripadech, kdy nemel obvineny nalezity pocet svedku k sve obhajobe. Trebaze zachovany text byl psan az ve stol. XVI., jest pouhym opisem skutecne uzivaneho zneni prisahy, jehoz original se nam nezachoval7).
Pokud se tyce samospravy techto nejstarsich Zidu lounskych,   netvorili   zadne    korporace     samostatne, nybrz   po   utvoreni   prazske obce zidovske prisluseli pod  pravomoc teto  obce  a  uchylovali se  v urcitych pripadech a potrebach k jejim starsim o pomoc. Za Lucemburku nedarilo se Zidum ceskym dobre vubec. Kral Jan, potrebuje velice mnoho penez na sve jizdy zahranicni,  dovedl   svou   ochranu   prodavati jak nalezi  draze.  Nicmene  prave  proto, ze mohl  se  naditi od nich caste podpory, nebranil nikterak jejich pronikani   do   zeme. Za Karla IV. objevovaly se snahy, zaraziti   tento   postup   a pocalo jiz   tehdy   dochazeti k protizidovskym bourim,. K nejvetsim   z nich   patri boure   chebska,   k niz   doslo   v r. 1350. Ta   nalezla znacny ohlas i v jinych mestech zapadnich Cech, neda se vsak zjistiti, ze by take v L. bylo doslo k nejakym vystrednostem. Kral Vaclav IV. pouzival Zidu
jako kralovske komory a dovoloval "obcas obirati zid. obyvatelstvo prazske, nicmene k vypuzeni Zidu neprivolil jiz z antagonie vuci vysokemu kleru a z vrozene vypocitavosti dobreho hospodare, jakym se jevi tento kral po celou dobu sve vlady, pres rozmanite chyby sve povahy.
Jisto jest, ze jiz pred valkami husitskymi meli lounsti Zide svou modlitebnu a snad i svou skolu. Az dosud se melo za to, ze byla v nekterem dome v zidovske ulici. Ve skutecnosti tomu • tak bylo teprve ve stol. XVII. Ve stol. XIV. a XV. nalezame ji umistenu v dome c. 182 v uvedene jiz vyse „Ulici biricu"9).
Z Zidu   pred   valkami   husitskymi ve   meste usedlych setkavame se nejdrive s Izraelem k r. 1403. Patril   mu   dum c. 181, ktery se v knihovnim zapise nazyva   „Zidu   dum". Tento   dum   nalezel   mu   jeste v r. 1424, tedy uprostred bouri husitskych. Jeho manzelka slula Hajla. Jim patril v r. 1417 take zmineny dum „Nad struhou", cp. 179,   jenz   pozdeji   prodan obci. V letech 1411/12   se   uvadi jako   majitel domu dnesni cp. 178 Jonka Zid. Izrael mel bratra Musina, jehoz manzelka slula Dura (psano Dwora), jejich   syn   byl Jonas. Temto   manzelum   patril v r. 1416   dum   cp. 176, od r. 1417 pak i dum cp. 181. Jak se cele to pribuzenstvo rozrostlo a zbohatlo prubehem husitskych valek a uprostred! velikych majetkovych   pomeru   one   doby, jez vynesla mestum neslychane   rozsireni jejich   drzavy na ukor   klasteru a katolickych vrchnosti i cirkve, o tom uslysime v obdobi predbelohorskem.
Z uvedenych jmen vidime, ze nebylo zadneho omezeni v nabyvani majetku pro Zidy mestske, ani omezeni jejich poctu omezenim snatku ci zavedenim numera klausa, jake se objevuje pozdeji za vlady panovniku z domu habsburskeho. Nedochazi v dobe predhusitske v L. ani k zadnym bourim z duvodu cechovnich nebo majetkovych, obyvatelstvu zidovskemu ponechana uplna svoboda rozvoje, treba ze nucen Zid platiti za pravni ochranu znacne davky, neprijiman do cechu a podroben ziv i mrtev mytu za osobu i zidovskou davku z hlavy.
II. Lounske Zidovstvo v obdobi predbelohorskem.
Nejslavnejsim obdobim v dejinach mesta L. jest beze sporu obdobi husitske. V tomto hnuti slo veskero Zidovstvo ceske verne a vytrvale po; boku ?trany revolucni, kalisnicke, jiz prokazovalo podle svych moznosti platne sluzby. Proto za celou dobu vlastni valky domaci, ani za nejnebezpecnejsich situaci ne doslo k zadnemu nepratelstvi mezi lounskymi kalisniky a domacimi Zidy. Winter ma za to, ze toto prilnuti Zidovstva k husitum spociva na vyborne politicke, mezinarodni orientovanosti, ktera dala tusiti Zidum jiz predem, jak mohou jedine valky husitske skonciti1). Mam vsak za to, ze tu hrala jistou ulohu i silna antipatie . proti dosavad vsemocne vladnouci cirkvi rimske, od niz se nikdy nedockalo Zidovstvo niceho dobreho a snad i vzpominky na nekolikere krute pronasledovani Zidu v zemich zapadnich, odkud prichazela vojska krizacka.
Jisto jest, ze i po uklidneni pomeru tesili se Zide pomerne klidnemu vyvoji v L. az do pocatku stol. XVI., kdy stoupajici drahota a zmenene pomery hospodarske zacaly buditi v kruzich mestskeho zivnostnicfcva cechovniho nespokojenost s konkurujicim zivlem zidovskym a pocina dochazeti k bourlivym udalostem protizidovskym i v L. Tyto boure se stupnuji po nastoupeni Habsburku s prichodem protireformacni cinnosti jesuitske a vedou posleze k uplnemu vypuzeni Zidu z mesta za vlady cisare Ferdinanda IHospodarska situace Zidu' az do te doby byla vel