• r. Dovid Turnovsky ben hachover r. Jaakauv veistau, Siesel bas r. Oser, r. Dovid Eisler ben hachover r. Simche, r. Menke Eisler ben hachover r. Menachem. V mesici prosinci 1867 obdrzeli jsme prikaz od c. k. hejtmanstvi v Kutne Hore, abychom zvolili zastupce pro krajske volby do Zemske representace. K volbe dostavilo se pouze 6 clenu. Zvolen byl p. dr. Korec, ktery se dostavil k uzsi volbe do Caslave, kde jednim hlasem propadl.
Nase prijmy jsou: najemne z pole 30 zl., cinze ze dvou svetnic 32 zl., prijem z prodanych micvaus4) o svatcich a dary u tory, dary pri udileni jmena dileti, ohlasky, za postaveni chupe85), prispevky na chram atd.
Ze sedadel jest c. 0 cestne sedadlo starostovo, ale musi je prenechati pri navsteve krajskemu rabinovi, c. I. muzske a zenske nalezi p. Tellerovi, 2. p. Bremslerovi, 3. p. Vilemu Eislerovi z Malina, 4. Albertu Markusovi z Libenic, 5. p. Eislerovi z Malina, 6. p. Josefu Markusovi z Libenic, 7. p. Griinfeldovi z Hlizova, 8. p. Wolfu Steinerovi z Cirkvice, 9. p. Simonu Mayovi ze St. Kolina, 10. p. Bernardu Mayovi, 11. p. Herrmannovi, 12. p. Schickovi, 13. p. Schnablovi, 14. p. Aronu Katzovi, 15. p. Fuchsovi z Veletova, 16. p. Abrahamu Freundovi ze Sv. Kateriny, 17. p. Flaschnerovi z Nov. Dvoru. Ostatni sedadla jsou pronajimana.
7. rijna 1868 byl stary vybor opetne zvolen.
Co stal celkem chram?
stavebni misto
pole 933 sahu
material od sedlecke vrchnosti
uroky z penez
zednici
zednici v r. 1860
spodni stavba
kamen, vapno, drivi, zelezo, 4 rohove kameny, leseni, kameny na desatero 5152 zl. kandelabry a lampy                               160 zl.
dvere, okna, ozdoby                              125 zl.
100 zl.
466 zl. 50 kr. 545 zl. 37 kr. 13 zl. 65 kr. 551 zl. 48 kr. 471 zl. 200 zl.
celkem        7785 zl. r. tn.
Pan Vilem Eisler daroval 10 sahu kamene, bez dovozu.
V r. 1868 utvorili jsme chevre36), ktera mela poriditi stribrne klekaudes 87). Kazdy clen daroval 1 zl. a mimo to odvadel tydne po 5 kr. Mimoradne venoval p. Muhlrad 8 zl., p. Albert Markus 8 zl., Samuel Grunfeld 10 ■zl., Wolf Steiner 8 zl. K teto chevre nalezeli: Krasa, Lewi, Pollak, Vogel z K. Hory, Katz z Kolina, Schick z N. Dvoru, Eisler z Malina, Braunschweig z Koliiia, Moric Markus a May, posledni tri darovali po 5 zl., Fuchs dal 2 zl., Simon May 2 zl. A "tak bylo toto posvatne chramove naradi panem Muhlradern v Praze za 143 zl. koupeno a o sevuaus po prve na tory zaveseno. Nase radost byla velika. Kez se dostane pozehnani vsem darcum!
Dodatecne poznamenavam jeste, ze kdyz v r. 1866 darovali manzele Tellerovi sefertauro, odevzdali je ve vinopalne v Maline. Odtud byl sefertauro slavnostne do chramu odnesen. Pod chuppe, nesenou ctyrmi balbatim, kracel p. Teller, nesa sefertauro, a vedle neho sel jeho zet pan Bondy. Pritomen byl vazeny pan Simche Krener z Kolina, ktery pronesl v chrame krasnou rec a dekoval verejne slechetnym darcum.
Z'chor beris 30) 1868 byl prijat novy kaure, samis byl pro stari propusten. Pan David Bittner bude dostavati rocne 50 zl., pan kantor Glaser byl zbaven lajnovani a bude nadale fungovati jen jako kantor a obdrzi rocne 30 zl.
Tehoz roku dala obec jednu spodni svetnici pekne vymalovati a budeme ji uzivati jednak pri poradach, jednak jako zimni modlitebny. Pri techto pracich ziskal si nemalych zasluh pan K. Muhlrad. Mimo to poridili jsme pro kantora kutnu a sametovou cepici a zavedli jsme sborove zpevy.
Od 2. ledna 1868 zasila nam Zemska representace tistene zpravy o svych zasedanich. Pt>pud k tomu dal malinsky starosta pri volbe noveho representanta. Tak vykonala nejmensi obec dobrou sluzbu vsem.
7. rijna 1868 konala se nova volba vyboru. Z 31 opravnenych volicu dostavilo se jich 18 osobne a 4 zaslali sve hlasy pisemne. Zvoleni byli jednomyslne: p. Teller radnim, Wolf Steiner starostou, Moric Muhlrad pokladnikem, Bernard May kontrolorem. Nahradniky byli zvoleni pp. Simon May a Albert Markus z Libenic.
10. listopadu konala se u nas svatba. Nevesta byla Zany, dcera pani Rozalie Eislerove z Malina, a zenich byl p. Reiter z Haber. Obrad se zdrzel az do 4 hod., ponevadz pan rabin dr. Gugenheimer z Kolina nechtel snoubence oddati, nepredlozili svoleni od porucenskeho uradu. I musil p. Muhlrad do Hory a svoleni vymoci.
Tyden nato konala se opet pri plnem osvetleni svatba pana Emanuela Wassermanna s Emilii Steinerovou z Cirkvice, vykonal ji p. rabin dr. Gugenheimer.
Po radostech nasleduji strasti. 4. teves 3S) 1868 zemrel v Koline velice zaslouzily pan Hersch Bxemsler, ktery ma plny narok na nehynouci pamatku nasi. My vsichni zucastnili jsme se jeho pohrbu. Pokoj, pokoj jeho popelu!
Obec ma povinnost vzpomenouti ho pri kazdem mazkir. Bohuzel, neprichazi zadne nestesti samo, nebot 28. kvetna 1869 zemrel velice vazeny lidumil a dobrodinec trpicich p. Michael Teller na zaludecni chorobu. Deputace malinske obce odebrala se na pohreb do Prahy, byla tam dobre prijata, privolana k tajre39) a obdrzela pri konduktu fiakr. Ze smutecnich reci, pronesenych nad jeho rakvi, poznali jsme teprve zcela vynikajici vlastnosti zesnuleho. Mame povinnost vzpomenouti ho pri kazdem mazkir.
Na pamatku uvadim zde, ze parsas mataus umasoei0), t. j. 10. cervence 1868, prisel mlady pan Vilem Teller do malinskeho chramu a tazal se starosty, proc neni chram zvenku nahozen. Odpovedeli jsme, ze jen proto, ze nemame dosti penez. Ptal se dale, mnoholi mame v pokladne a jaky rozpocet mame na omitku. Odpovedeli jsme, ze mame v pokladne 170 zl. a ze mame rozpocet na 360 zl. Tu rekl: „Jmenem sve milovane matky beru tuto praci do vlastni rezie a dam vam, co vam na penezich chybi." 10. cervence obdrzel jiz nas pokladnik slibenou castku. Pozehnana budiz rodina po panu M. B. Tellerovi, nebot bez jejiho prispeni nebyla by nase velka stavba dokoncena!
V  r. 1870   dali jsme   chram vymalovati a zaplatili jsme   za   to 200 zl. Mimo   to se usnesla obec, ze da udelati novy krasny porauches a k tomuto ucelu venovali jiz po 10 zl. pani Muhlrad a Markus z Libenic a 5 zl. pan May ze St. Kolina.
V  r. 1871 nastava jiz chaos, nebot tu prisli Kutnohorsti  s   myslenkou,  ze   si  zridi   svou  vlastni  modlitebnu,  a  nalezli pouze jedineho  odpurce.  Utvorili si chevre, ktere odvadeji mesicni   prispevky, a  az   pry budou   miti   200  zl.,   zahaji   pry vlastni bohosluzbu. Nas   bol   jest   tim   vetsi,   ze u nas navsteva chramu klesne a tam v Kutne Hore sejdou se jiste jen zridka k modleni. Brzo   nato   resignoval   nas   pokladnik   a urad ten zustal az do hosanarabba neobsazen. Toho dne   mela   se   konati volba, ale musila byti pro ne
330
patrnou ucast clenu odlozena.,Usnesli jsme se, ze svolame schuzi do Kutne Hory a tam se dostavilo 16 clenu osobne a 12 clenu poslalo pisemne volebni listky. Zvoleni byli: Wolf Steiner starostou, Bernard May kontrolorem a Moric Markus pokladnikem. Wolf Steiner zdrahal se vsak prijmouti misto starosty, ponevadz odstoupil jiz obchod svemu synovi a hodla se z Cirkvice odstehovati, na coz prece jiz o sukaus41) obec upozornil. Ale ponevadz ho volici nutili, prijal opetne volbu, ale zadal, aby byl § 6 ve stanovach bud zrusen anebo zamenen, ale to se nelibilo dvema clenum a ti postavili cely kohol3) na hlavu. Proto prohlasil starosta nejprve ustne a potom take pisemne, ze volbu neprijima. Oposici provadeli ovsem Kutnohorsti, kteri se chteli od malinskeho chramu odtrhnouti. Divim se ovsem, ze si dali Malinsti, kteri vykonali tolik pro postaveni chramu, od kutnohorskych odpadliku porouceti, ale cas ukaze, jak nespravne jednali. Malinsti maji jen tu utechu, ze se tovarni urednici k oposici nepripojili a zustali cleny nasi synagogy.
Ze jsme byli stale jeste zivota schopni, dokazuje, ze jsme akceptovali zase kantora Glasera na dva roky a dali jsme mu 50 zl. misto 30 zl., kdyz se pisemne zavazal, ze setrva u nas. do r. 1872. V r. 1872 ustavil se kutnohorsky minjan a tamni pani vyzvali Glasera, aby vstoupil do jejich sluzeb, k cemuz se 6n pisemne zavazal, aniz nam byl dal vypoved. Nedosti na tom, Kutnohorsti premluvili i kaure a samise, a tak zustava Malin bez funkcionaru. Na koho spada odpovednost?
V  unoru   r.  1872   zemrel   sladek reb  Jakub Griinfeld, ktery daroval nertomid pro chram. Byl nas horlivy zastance a pilny navstevnik chramu. Pokoj jeho popelu! Cela obec byla na jeho pohrbu a nesla rakev az ke hrobu.
10. dubna tehoz roku zemrel nejstarsi clen nasi obce reb Lebl May a byl pochovan v Koline. Byl to jeden z nejpoboznejsich muzu vubec, u nas fungoval dlouho jako starosta a chazen, dosahl 90 let a videl bez bryli. Pokoj  jeho popelu!
I mesic srpen byl pro nas osudny, ponevadz zemrel nam vsem drahy clen p. Wolf Eisler.
V  lete vypsali jsme   konkurs   kantora a doslo   nas 8 zadosti. Zvolili jsme pana Benese ze Zbraslavic na 3   leta    s    platem    250   zl.    rocne.    Urad    nastoupil 18. rijna.
Jako zvlastnost uvadim, ze jsme meli o obou dnech roshasono pres ctyri minjonim v chrame. Chvala Bohu, jenz nas neopousti!
R. 1873 nebyl pro obec priznivy. Dosud jsme byli toho mineni, ze i kdyz nemame zadneho jmeni, nemame take zadnych dluhu a ze vynosem pole, cinze a nabozenskych prispevku, jakoz i dobrovolnych daru (nedorim) uhradime vsecky sve potreby. Po deseti letech dostali jsme nahle zalobu od pani Alzbety Friedlandrove z Kolina, dcery p. Hersche Bremslera, na 1000 zl., jez vazly na 101 sahu stavebniho mista, na nemz stal chram. K zalobe byla pripojena listina, podepsana p. Albertem Schnablem a Bernardem Mayem, potvrzujici tuto pohledavku. Radili jsme se, co bychom meli delati a usnesli jsme se, ze nabidneme panu Friedlandrovi 300—400 zl. splatnych v 6—8 rocnich splatkach. 14. cervence meli se odebrati pani Wolf Steiner a Bernard May k ustnimu jednani do Kolina. Ale na Severozapadni draze srazily se toho dne dve lokomotivy a proto neprijel zadny vlak, ale p. May prijel Statni drahou a neveda o nehode, cekal na p. Steinera a kdyz dlouho neprichazel, sel sam k p. Friedlanderovi a vyrovnal vec 600 zl., splatnymi v 6 letech. Teprve odpoledne prijel Wolf Steiner a neveda nic o uskutecnenem vyrovnani, sel k p. Fried
landrovi. Ten se vsak tvaril velice hrde. Pravil jsem, ze prichazim z usneseni obce a ze mu nabizim 400 zl., splatnych v deseti rocnich splatkach. Ale on pravil: „Nemam s vami co mluvit, nebot jsem se jiz vyrovnal s p. Mayem na 600 zl., splatnych v 6 letech a vec je jiz podepsana." Nato jsem rekl, ze si muze timto spisem . . . ., opustil jsem dum a vypravoval jsem vysledek sve obci.
Pan Friedlander si vsak vzal advokata a zaloval nas. Na domluvu vetsiny nasi obce povolil jsem zaplatiti bez utrat 500 zl. v deseti pololetnich splatkach. V cervnu 1875 obdrzeli jsme teprve radnou smlouvu od panstvi sedlckeho na koupi celeho pole a dali jsme je hned zaknihovati. 31. brezna 1875 zaplatil jsem p. Friedlandrovi ctvrtou splatku po 50 zl. a prosil jsem ho, aby nam ze zbytku 300 zl. polovici slevil a dovolil, abychom mu smeli druhou polovici 150 zl. splaceti v pololetnich splatkach po 25 zl. Odpovedel mi vsak, ze neslevi ani krejcar. Odpovedel jsem mu, ze nase pokladna jest zcela prazdna a ze nase prijmy jsou nepatrne, ze jsme proto nuceni propustiti kantora, vylozil jsem mu, ze uz nemuzeme dalsich obeti prinesti a prosil jsem ho, aby udelal neco lesem scmajim.
Nato mi dali manzele Friedlandrovi tuto odpoved: ,.Pane Steinere, prohlasujeme vam zde a jsme ochotni toto prohlaseni opakovati pred dvema svedky, ze dokud vy zijete a chodite do malinskeho chramu, a prejeme vam ze srdce, aby to jeste hodne dlouho trvalo, nemusite nam zcela nic platiti, vsak my uz pro sve male dite take par zlatych sezeneme." Jaky jsme meli dales, dokazuje nejlepe, ze jsme byli nuceni pozadovati soudne prispevek ■ od nekolika clenu, doufam ovsem, ze se mi od nich dostane jenom par nebo nekolika paru klolaus. Je to veru hanba, ze ti lide jsou cleny jen podle jmena, ale kdyz se neco prihodi, pak vedou prvni slovo!
Zaknihovani pozemku provedl pan dr. Ourednicek.
16. cervence 1875 podal kantor Benes zadost^ aby byl opetne prijat. Prijali jsme jej s rocnim platem 200 zl. na rok. Dalsiho roku jsme jej mlcky ponechali dale a pridali jsme mu 15 zl. za prace samisa. Musili jsme take dati opraviti strechu, coz stalo 51 zl.
Rok 1876 byl pro malinskou obec velice vyhodny, nebot toho roku najal hlizovsky dvur nejaky pan Heller, jenz je velice bohaty, navstevuje pilne nase bohosluzby a mame z neho znacny prospech, takze nemame zadny schodek. Plat pro kantora jest uhrazen, v chrame jest vse v nejlepsim poradku az na porauches, ale mame nadeji, ze jej dostaneme, nebot pan sladek Stein ze Sedlce se ozenil a slibil, ze jeho manzelka da sama porauches vysiti. Jen dodrzili slovo!
Jako delegat do Zemske representace byl zvolen p. Stein ze Sedlce.
Jako kuriositu zaznamenavam pribeh, ktery se stal v Kutne Hore, v tomto trefe mokaum 42), kam nesmel do r. 1849 zadny Zid bez dovoleni vstoupiti. R. 1877 ozenil se sikovatel od regimentu „Salvator", vzal si Zidovku, snatek byl civilni, a do roka narodil se jim hosik. A on dal hosika obrezati a obrizky byly v kasarnach. Mauhel43) byl p. Stein z Kolina, sezeni mel p. Muhlrad, broche 44) p. Blattner, svedkem byl jeden zidovsky sikovatel a slecna Zofie, dcera p. Markusa.
V r. 1877 za*cala malinska obec kOrachovat4o). Mistodrzitelstvi vydalo totiz zakon, ze vsechny obce, ktere nemaji potvrzene stanovy, budou prideleny k jinym obcim, Malin ke Golc. Jenikovu. Nahodou se mely prave u nas konati ohlasky snatku. I otazal jsem se v Jenikove a dostal jsem od tamniho starosty odpoved, ze podle zneni mistodrzitelskeho narizeni musi byti ohlasky v Jenikove. Prednesl jsem pak vec