Simon Brumlik. V Krizkove Ujezdci byla — krome jiz zmineneho hrbitova —, tez mala synagoga a spolek pohr. bratrstva isr. a spolek pro podporu nemocnych; preds. byl p. Bernh. Rosenbaum na Nove Hospode.
Dnes je jeste mensi pocet ditek isr. z okoli K., kamz dojizdi za jich vyucovanim — a tez o svatcich k bohosluzbe — uc. nab. p. S. M a n d 1 z Kral. Vinohrad. (Jeho obraz viz v dile J. J. G. M.)
Dle „Jahrb. d. Israel. Cultusgem. z r. 5655" sestavila se obec K. z dobrovolneho pristoupeni techto puvodnich osad: Oujezdec, Dolni Brezany, Cholupna, Jilove, Hosterady, Jesenice, Jircany, Krhanice, Lomnice, Manderseit, Pisecriice, V. Popovice, Psary, Radejovice, Kamenny Privoz, Stirin, Subice, Teptin, Vestec, Voznice, Zlatniky, Chodov, Hodkovicky, Krc, Kunratice. Vlastnich stanov zid.  obec dosud nema a
naboz. dan   skrovne vymerena staci prave na udrzejai synagogy. Jmenovana rocenka vypocitava pro r. 1894 v   celem   obvodu   80   Zidu,   kdezto   statistika   dra   G. Fleischmannavr. 1921 jich stanovi na 93 dusi. Do   nedavna   byly   na   Libusi   tri   rodiny   zid.: J. Popper, farma husi a drubeze, Rudolf Vogel a Gustav Vogel, velkoobchod perim.  Celnymi funkcionari zid.   obce   K. jsou   J. Freimuth z Vestce,   Josef Polacek, velkoobchod  obilim  v Uhrinevsi,  Vilem Bejkovsky,     najemce    liechtensteinskeho     dvora v  Pitkovicich,   Oskar Rezek,   reznik   v Uhrinevsi, Leo   Roubicek,   zverolekar   v   Uhrinevsi,   Bratri Wantochove,   tovarna   na   lihoviny v   Uhrinevsi, A. Fried, velkostatkar v Chodove.
R. k933 byla z. n. o. v K. pripojena k zid. nab. obci v Michli, kterazto obec se uvazala v zachovani synagogy a hrbitovu.
Dejiny Zidu v Kutne Hore a okoli.
Zpracoval
Jaroslav PolakRokycana, Praha.
JVutna Hora byla — protoze kralovske horni mesto — Zidum k obyvani zakazana. Tim pocetnejsi byly obce v jejim blizkem okoli, ba nektera velmi silna strediska Zidu (prikl. Kolin n./L.) vzala svuj puvod jen z te okolnosti, ze byla nablizku tohoto pro obchod vysoce duleziteho horniho mesta.
Do r. 1871 nebylo K. H. ani sdruzeni Z., tim mene nejake nab. obce. Toho roku ustavil se tam „nabozensky spolek" s 14 cleny. R. 1893 bylo v K. H. 169 Zidu a predsedou byl Vojtech Beran; predstavenstvo: Alois Bass, Moric Blattner, Josef Polak, Herman Beck, Jul. Rosenzweig, Ed. Wohryzek; rabin Arnost Rubinstein. Do r. 1892 mela K. H. modlitebnu v soukromem dome najatou. Teprve r. 1902 vystaveli si vlastni, velmi peknou synagogu.
Podobne kulturni spolky, jako byl v K. H., zrizeny byly ivMalineod 16. cervence 1864, Malesove a Zbraslavicich (zalozen pred vice jak 300 lety). Znamy historik prof. dr. Rieh. Feder otiskl r. 1930 v Cesko zid. kal. „M alinskou kroniku Wolfa Stein er a", Lezikorau1), pro nase potomky, k jejich pouceni a orientaci, kterou za souhlasu autora pretiskujeme:
„Pokud jsem mohl zjistiti, byla zavedena bohosluzba v Maline kolem r. 1800. Puvodcem jejim byl reb Menke Eisler, bratr reb Hersche Eislera. Cleny byli: Reb Selomo Schnabel z Rohozce, reb Selomo Markus z Libenic, Singer ze Zabore, reb Naftule Landsmann z Novych Dvorcu. Pozdeji: reb Mause Freund a reb Simon Freund z Ovcar. V dome pak byli ctyri bratri: reb Menke, reb Hersch, reb David a reb Baruch Eisler. Mimo to nekolik starsich balbatim 2), ktere uvadim pri roce 1842, ponevadz byli tehdy jeste na zivu.
*
V r. 1842 prisel pisar techto zaznamu po prve v Maline do modlitebny, ktera se nalezala ve vinopalne pana Hersche Eislera na pude. Byla sice pouze z prken sbita, ale prekvapovala, nebot byla pekne malovanymi tapetami polepena, a strop byl ozdoben sluncem, mesicem a hvezdami. Tyto ozdoby provedl zrucny domaci ucitel Bernard Bauer ze Stok.
Obec tvorilo tehdy 24 otcu rodin, a jezto clenu pri. byvalo, byla modlitebna stale tesnejsi, cleny obce byli: 1. Hersch Eisler, domaci pan, 2. David Eisler, 3. Anschel Grunfeld z Hlizova, 4. Leb Wolf ze Zabore, 5. Josef Markus z Libenic, 6. Selomo Eisler z Habrkovic, 7. Jechiel Schulhof z Kateriny, 8. Mause Steiner z Cirkvice, 9..Jehuda Leb Lederer z Cirkvice, 10. Jakub Schnabel z Rohozce, 11. Mates Leder ze Stuzakova, 12. Majer Spitz z Hlizova, 13. Jakub Eisler z Malina, 14. Menke Eisler z Malina, 15. Baruch Eisler z Malina, 16. Hersch Bremsler z Hlizova, 17 .Jakub Grunfeld z Hlizova, 18. Selomo Lederer ze Sv. Mikulase, 19. Leb May ze St. Kolina, 20. Ber May ze St. Kolina, 21. Majer Poljatschek, vyberci myta, 22.  Amschel Lederer,
23.   Abraham   Freund  z   Kateriny,   24.   Ber   Lederer z Cirkvice.
Modlitebna existovala tehdy jiz pres 40 let, ale nebyla zadnym uradem uznana, nikdo vsak take nic proti ni nenamital, ponevadz bylo vsude daleko do chramu, nebot nablizku nebyla zadna kehilo kedauso 3).
Obec nemela tehdy zadnych prijmu, ledaze nekdo koupil micvaus 4) nebo neco snudroval5), nebot za sedadla (Stutgeld) se neplatilo. Potreby byly ovsem take nepatrne, ledaze nebyl zadny balbus 2) schopen jako chazen") a musil byti nekdo prijat, anebo ze musil byti placen kaure 7) za lajnovani. Jinak jsme byli radi, kdyz nam zbylo na esrog 8), na havdole 9) a jine nezbytnosti. Star. byl Hersch Eisler, kaure 7) jeho ucitele, jinak byl samisem 10) Mause Steinerz Cirkvice. Modlitebna pro zeny byla v prilehajici suke "•), ovsem prichazely zeny pouze o roshasono 12) a jomkippur 13) a tu musily vetsinou stat, ponevadz nebylo dosti mista pro sedadla.
Tehdy bylo usneseno, aby byla modlitebna pro muze rozsirena. Byla dosud staromOdne zarizena, sulchon 14) stal uprostred a kolem dokola byla sedadla se stojanky. To vse bylo odstraneno a v r. 1847 byly objednany lavice se 36 sedadly za 96 zl. konvencnich anebo 240 zl. vidlenske meny. Take byly koupeny dve mosazne lampy, cimz modlitebna velice ziskala.
Tehdy bylo trochu penez usetreno, ponevadz nebyl zadny chazen °) najiman, nebot Leb May ze St. Kolina modlival se sacharis 15) a Leb Wolf ze Zabore musaf 16). Tim se dosahlo uspor, takze jsme mohli poslati v r. 1848 na vyzvu zl. 50 v. m. ke krajskemu uradu do Caslave pro chude v Uhrach.
Rok 1848 prinesl konstituci a nastala volnost stehovani. I prislo nekolik rodin do K. H. Prvnim byl pan Teller, ktery tam zridil cukrovar a mel jen zidovsky personal, ktery navstevoval obcas malinskou modlitebnu. Brzy nato byly v Kutne Hore zrizeny dva sklady koralky, jidelna a v kratkem case bylo tam vice nez cele minjon") balbatim2) a mala modlitebna ovsem jiz nestacila. Pomyslelo se na jeji zvetseni. To by bylo vyzadovalo, aby byl zbudovan v sousedove zahrade pilir a nad nim klenba, na ktere by spocivala rozsirena modlitebna. Majitel zahrady slibil toto misto zdarma, ale kdyz se melo zaciti stavet, zadal 200 zl. kovovych za ctverecni sah. Ale tolik penez nemela nase obec, proto jsme nechali vsecko pri starem.
Tehdy byl zvolen starostou'pan Ber May, ktery zastaval tento urad svedomite az do vybudovani noveho chramu.
V r. 1856 prvniho dne pesachu ls) sesli jsme se opet v nasi modlitebne, bohuzel ze naposledy, nebot odpoledne vypukl ve vinopalne pozar a drive, nez se sbehli lide z okoli v Maline, nezbylo z nasi modlitebny nic, pranic. Tri sifretauro 19), porauches 20), talesim 21), machzOrim 22), lampy, zkratka vse, co jen jmeno ma, shorelo az na stribrnou jad23), kterou kdysi venoval zbozny Mendl Rabenbaum z Golcova Jenikova a kte