osvetlena. V Kralupech byla tez zid. nab. skola od • /* Vlastni budove zid. obce a v r. 1896 byla z duvodu narodnostnich zrusena. Na skole pusobil ucitel bimon A b e 1 e s ; z drivejsich rabinu a ucitelu jmenujn J Lowy, A. Ehrlich, J. Springer, J. Traub, VI. *reud, Karel Polak; do r. 1926 vyucoval Schwarzovi' 'V' 1926 u£itel J Altschul, 1928 prof dr. utakar Kraus, rabin v Libni substituuje nyni rabma. Spolecne s zid. obci v Postrizine je rr au ■ ?ech sP°leJi Svateho bratrstva „Chevra Jvamsa , jejiz starosta byl r. 1893 Josef Neumann a nyni _. od r. 1929  starosta z. n. o. Viktor S o mmer.  I3  mm  spolecne spravuji z. n. o. tito panove:
R. Fischer senior, Josef Neumann, MUDr. Josef Felix, Bedrich Neumann (od r. 1904 do 1928), Robert Neumann  (od r.  1928 do  1929).
V knize katechety Jul. Nadvornika „Z dejin Kralup n./Vlt.'" neni o Zidech v Kr. a okoli and nepatrne zminky. Prece nepochybujeme, ze v mestskem archivu v Kr. a v knizecim archivu Lobkpvicu v Nelahozevsi n./Vlt. bude veliky pocet listin a dulezitych prispevku k poznani dejin Zidu v tomto kraji. Matrika o narozeni, svatbach a umrtich Zidu v Kr. a okoli byla do r. 1896 vedena na katol. farach. Od r. 1896 je zid. matrika ve Velvarech, kde jsou uschovany i vsechny dulezite listiny techto z, n. o.
Geschichte der Juden in Kuiiratilz bei Prag.
Bearbeitet von Jaroslav Rokycana, Prag.
Zj male farni vesnicky uprostred lesu, jejiz vznik pripomina se jiz r. 1287 a jejiz kostelik pochazi z XIV. stol., vzniklo dnesni malebne mestecko. Fara, v husitskych dobach zanikla, byla obnovena r. 1736, kdezto kdysi vyznamny kostelik sv. Jana byl r. 1787 zrusen a casem uplne znicen.
Od r. 1336 drzel ves prazsky mestan Velf Frenclin, po nem tu byla rodina Bohuslavicu. R. 1407 koupil Kunratice kral Vaclav, jenz tam na navrsi v lese pocal staveti (r. 1410) Novy Hrad cili „Wenzelstein", na nemz take r. 1419 zemrel. Potom tu sidlila kralovna Zofie. R. 1421 byl hrad Prazany zboren, takze na nase doby jen nepatrne rozvaliny pripominaji jeho jmeno. — Potom drzeli kunraticke zbozi zapisne od cis. Zikmunda panove z Rabi r. 1530, Vaclav Zima z Novosedel, dale r. 1541 Hysrlove z Choduv, r. 1602 Josef Prazan, jenz byl predkem Voriskovskych z K. Rod ten byl vystridan r. 1665 Maximem Malovcem z Malovic, r. 1795 hrabetem ClamMartinicem, od nehoz r. 1801 preslo allodialni panstvi, k nemuz nalezely i dvory Seberov a Hrncire (944 ha) v majetek p. A. Korba z Weidenheimu.
Hojne zpravy o K. jsou v kronikach Fontes rerum Bohemicarum, Prameny dejin ceskych, Jos. Emier, dil IV., Kronika Zbraslavska, Kronika Frantiska Prazskeho, Kronika Benese Krabice z Weitmile a j. Do r. 1921 nalezela obec K. do soudniho obvodu nuselskeho v polit, okresu Kral. Vinohrad, avsak nariz. vlady z 19. prosince 1921 (Sb. z. a n. 459) byla obec z tohoto soudniho okresu vyloucena a odtud pripojena k okresu zbraslavskemu.
Zid. obec byla v K. od nepametnych dob! Blizkost Prahy, v jejim zid. meste bylo cizim Zidlum s velikou obtizi dostati inkolat, zpusobila, ze zid. osady na vzdalenejsim jejim okraji (Michle, K., Zbraslav, Liben a j,) pocetne dosti rychle rostly. Zvlaste vyznamu nabyly v dobe vyhosteni Zidu z Prahy za cis. Marie Terezie, kde se znacny jich pocet mohl ubytovati prechodne a odtud navstevovati za dne Prahu. V K. byla — jeste pred zakonem cis. Josefa II. — zid. matrika a k ni prinalezel veliky katastr obci. Zid. hrbitov obce K. byl daleko odtud v lesich, v Krizkove Ujezdci u Jiloveho.
Vzdalenejsi osady zid. pochovavaly sve mrtve do T re botova u Kosore, kteryzto hrbituvek byl z rozkazu'riejy. rady obci zid. v Cechach katalogisovan a popsan v r. 1930 prof. drem Jakobovicsem. Z cenne teto monografie, ktera bohda brzy vyjde nakladem jmenovane korporace, uvadim, ze nejstarsi tam zjisteny nahrobek pochazi z r. 1760, ze vsak mnohem starsi kameny budou — hluboko v zemi zapadle. Nahodou je onen nejstarsi — z r. 1760 — pro dejiny Zidu v Cechach o velke dulezitosti, nebot nalezi Jakubovi synu Sondel Popper na Smichove — patrne bratru primatora Zidu Wolfa Poppera z Breznice.
Dejiny Zidu v Kunraticich u Prahy«
Zpracoval Jaroslav Rokycana, Praha.
Dojemny je napis na nahrobku Samuela Ballenbergera, praotce znameho ceskozidovskeho tiskare Leopolda Ballenbergera:
„Misto odpocinku zbozneho manzela, laskaveho otce a uceneho rabina Samuela Ballenbergera. Zde je ukryt skvost sveho rodu, cest a nadhera Israele, veliky ucenec a vehlasny rb, Samuel Ballenberg e r, syn rb. Jakuba bl. p. z Bamberka (!!). Samuel zemrel 6. adaru a byl pochovan v utery dne 7. adaru 5614 (1854). A jeho let bylo 82. Otce! coz mame Ti postaviti jen kamen k ucteni tve pamatky? Jen ten ze by mel zvestovati budoucimu pokoleni Tvou dokonalost? Coz mozno na kameni sdeliti budoucim pokolenim o Tvem konani a o Tve moudrosti a obdivuhodne ucenosti Tve a spravedlnosti? Veru! zub casu znici jej zahy a kamen zvetra, po letech — a kamen tu nebude! Ty vsak mas nehynouci pomnik na vysostech; tam je zaznamenan prstem Bozim na vecnost! Andele miru obdaruji Tebe kruhem slavy. Tvuj duch vznaseti se bude v zari nebeske a bude ucasten vecnych radosti v oblastech zivota.
Jeho duse budiz spojena se svazky zivota!" Abychom si dnes mohli uciniti obraz, kolik Zidu z venkova v poslednich desetiletich se odstehovalo do Prahy, nahledneme jen do „Statistickeho popsani okresu Zbraslavskeho" z r. 1879! Tam najdeme v obcich — nekterych dnes zcela prostych Zidu — tento jich pocet:
Bojanovice 5, Cernolice 22, Cernosice 5 Chuchle 5, cisovice 9, Davle 7, Dobrichovice 51, Hvoznice 25, Jiloviste 4, Klinec 8, Kosor 14, Kytin 11, Lochovice 11, Lety 11, Lipany 4, Lisna 7, Lochkov 10, Mnisek 61, Modrany 3, Mokropec 14, Radotin 9, Revnice 8, Skochovice 9, Slivenec 10, Stechovice 18, Tocna 21, Trebetov 5, Voneklasy 22, Zabehlice 10, Zbraslav 65.
Uzsi obvod zid. obce v K. mohl jsem jiz pred r. 1852 presne urciti a to v knize rab. Alb. Kohna „Die Notabeinversammlung der Israeliten Bohmens" (Viden 1852). Byl to obvod „Kreisrabbinatu Karlinskeho", kteryzto urad, zastaval tehdy rb. M. Perl, sidlem v Libni:
Kunratice 9 rodin, Hostivar 1 rod., Seberov 1 rod., Keeg (Kyje) 1 rod., Zabehlice 7 rod., Prace 1 rod., 1 synagoga (v K. nebyl tehdy vlastni rabin).
Blizkost velke Prahy zavinila znacny odliv zid. rodin z tohoto (gbvodu. Jeste r. 1910 bylo: v Kunraticich 13 Zidiu, v Libusi 7 Zidu.
V r. 1921 poklesl tento pocet v K. na 4, v Libusi na 1 Zida.
R. 1894 bylo predst. z. o. K. takto sestavene: Daniel Wiesner v Seberove, star.; vybor: Ed. J ak e r 1 e v Pisecnici, Hynek Back v Jesenici, Lazar Jakerle v Kunratici, Josef Vogel v Libusi, Josef Polak v Seberove. Ucitelem nab. a kt. byl tehdy