Cernolice, Cestin (okr. Klatovy), Davle, Holin, Hlubocepy, Hyskov (okr. Beroun), Chotec, Chudobice (?), Chuchle Mala, Klinec, Kosor, Kunratice, Lahovice, Lety, Libus (u Prahy), Lipany, Lipence, Lisniee, Liten, Lochkov, Moran, („panstvi Kaznov"), Mnisek, Modrany, Mokropce, Horni Ves, Nova Ves (okr. Dobris), Orech, Praha, Radotin, Roudnice, Reporyje, Eevnice, Slivenec, Suchdol (u Prahy), Trnova, Trebotov, Uhersky Brod (Morava), Vrane, Vsenory, Zabehlice, Zbraslav a poslez Zvol (okr. Jilove), takze z obci tech jest 266 zapisu.
Ze zapisu techto v prehledu obci i jmen rodin zid. vychazi najevo, ze rodiny ty usazeny tehdy byly na Zbraslavsku hlavne jako obch. a kupci i kramari, zprostredkujici nejen prodej dobytka a potravin a napoju (lihovin), ale v dobe te hlavne i striz vlny, domaciho platna, koudele, luj a kuze, jak to dokazovalo tehdy 31 zivnosti takovych v okrese. — Pak nejvice bylo rezniku 8, pachtyru statku 4, statkari 3, sklenari 2, vinopalnici 2. Uredniku byly tez jen 2 pripady.
Zajimavo ze srovnani jmen techto rodu venkovskych je, ze asimilovala se tehdy z vetsiny nem. jmen tez rada jmen uplne ceskych, jako: Brumlik, Czysar (Slivenec), Klepetar (Radotin), Kohout — Skohut (Kunratice), Kral (Zbraslav), Patek (Cernolice), Rezek a Stransky (Vrane), Vocasek (Lahovice) a Sucharipa (Tocna).
Z nejcelnejsich rodu zid., rozsirenych v nekolika obcich okresu, byly rodiny: Ekstein (Lochkov, Slivenec," Zbraslav), H ar tma na (Cisovice, Lipenec), Jakerle (Kosor, Lipany, Lipenec), Konig (Lipenec, Zbraslav), Rezek (Chotec, Slivenec, Trnova, Vrane,' Zbraslav), Richter {Lipenec, Lochkov), Veiner (Lochkov, Sidka, Zbraslav), Weisskopf (Slivenec, Zbraslat), U r b a c h (Cernolice, Vrane, Vsenory) .
J. G. Sommer ve svem spise z r. 1849 „Das Konigreich Bohmen" v 16. dile: Berauner Kreis, uvadi pocet zid. rodin takto: Bus, 1 zid. rodina, Cim, z 397 obyvatel 5 zid. rod., Davle, z 517 obyv. 5 zid. rod., Hvozdnice, 1 rodina, Krizov 1 rod., Mnisek (panstvi 3127 obyv.)
4  isr. rodiny, Aidka, z 313 1 zid. cod., Trnova, z 276 obyv. 4 zid. rod., Vsenory, z 258 obyv.  11   zid.   rod, Vonoklasy, z 288 obyv. 18 zid.   rod.,   Z.   na  panstvi 7, 9171 obyv. 10 zid. rodin a Z. sama z 1420  obyvatel
5  isr. rodin. — J. Liehmann, okresni tajemnik zbraslavsky,   v  r.   1874 uvadi ve  statistickem vykazniku z 21.532 obyvatel vyznani zid. 477 lidi, tedy prumerne neco nad 2%, coz je vice o jednu  polovinu  procenta nez obvykly v Cechach na  venkove  prumer' v   letech osmdesatych.
Statistiky ty souvisi zrejme se stanovenim zemskeho zakona z 21. cervna 1877, kdy urceny obvody z. o. s jednim rb., a mensi s ucitelem nabozenstvi a vydrzovani modliteben „s jazykem v obci obvyklym", coz ve Z. stalo se od r. 1896, kdy v modlitebne (cp. 155) zavedeno ceske vyucovani nabozenstvi a uradovani. N. o. z. ve Z. vytvorila se spojenim 3 drivejsich pohrebnich spolku v LochkoveSlivenci, KosoriTrebotove a ve Vsenorech.
Davle s okolim zustala samostatnou, pohrbivajic na Dobris. Synagoga davelska v nynejsi podobe pochazi z let 1880.
K davelske obci, v niz nejprve starostou byl Mich. SeidJ, nyni Ludv. Rezek, shromazduji se tez z osady Sazava a cetneji z obci: Slapy, Stechovice a Zahorany.
Ve Z. ^orad starostu n. o. z. byl nasledujici: Jos. Priester, K. Steidler, K. Klein, Em. Rezek a nyni Ad. Weisskopf, soucasne tez propagator domacke vyroby a prumyslu kosikarskeho na celem Zbraslavsku, exportujiciho do cele stredni Evropy.
Ze zaslouzilych osobnosti drivejsich casu (19. stol.)
Zbraslav S
312
v okr. zbraslavskem nelze prehlednouti isr. rodiny MendlunaZ. (J. Mendl, kupec, Ludvik Mendl,. ranhojic, Markus Mendl, kozeluh a Sam. Mendl, najemce
Josef Fischl
Karel Fuchs
myta a poslez lidumilnosti vynikajici a dosud zijici rodak zbraslavsky, emert. red. viden. Bankvereinu, J. Mendel v Praze).
Z doby poprevratove vdecne vzpomina se na pomnicich padlych ve svetove valce a za svobodu vlasti mrtvych legionaru, a sice ze Z.: Robert Feder a v Stechovicich Rudolf Weigert.
Ke konci pak pripomenouti jest, ze nikoli zasluhou, ale chapanou povinnosti vetsina, rodin isr. na Z. jest uvedomeni a smysleni ceskeho a demokraticke republice verneho.
*) Die Angabe 1879. Encyclopaedia Judaica, Band III, Kol. 735, von Dr. S. H. Lieben ist nicht richtig.
Prameny:
Zide. Zikm. Winter: I. dil. Kulturni obraz' ceskych mest, str. 6, 123, 171—211, 286, 332, 372, 536, 549?, 600, 604, 620, (733. "' Zide. Zikm. Winter: II. dil. Kulturni obraz ceskych mest, str. 48, 137, 149, 152, 163, 180, 183, 201, 205, 230, 232, 274; 295, 296, 379, .422, 426 443, 444, 454, 467, 489, 497, 498, 558, 616, 661, 664, 671, 702, 721, 762,773, 827, 829, 831, 842; 843; 862, 864, 865, 871, 875.
Zide. B. B on dy, upravil Fr. Dvorsky. Historie Zidu v Cechach, na Morave a ve Slezsku od r. 906 do r. 1620. Vydal RivnaC 1906. Material: dejepisny, listinny, vypsani z kronik, rejstrik vecny i osobni (domacich i cizich), 1000 let nepretrzite v Cechach, obchody, platy, obrana, pronasledovani, stehovani, bully papezu 1247, 1272, 1422, 1447, 1540. Zakladni rad Zidu v Cechach, „O chr anny li s t" od Premysla Otty II. potvrz. Vaclav. IV. r. 1300 (obnovil Karel IV., Vaclav IV.), souditi jen kral. ur., 1500 snem cesky, neutiskovati Zidu, potvrdil Vladislav 1570, Ferdinand 1527, Maxmilian a Rudolf II. potvrdil svobodu zid. ucastenstvi pri vitani a korunovaci kralu. Pobrani knih zid. 1324, synody zid. 1348, 1605, za Ferd. I. vypovez. Zidu ze zeme, spehy pro Turky, glejt na zustav, v C. 1546, 1000 jmen zid., tez ceskymi jmeny.
Davle.
Isr. naboz. obec v Davli je dnes odbockou obce zid. na Zbraslavi, avsak v r. 1880 byla konstituovana jako samostatna naboz. obec s prvnim star. Mich. Seidlem v cele. Predtim se zde ustavil spolek zid., ktery pak v dusledcich zakona o zid. naboz. obcich zadal vlastni stanovy. Tato zid. obec soustredila nektere mensi vukolni obce, v nichz zil roztrousene mensi pocet zid. rodin: Hvozdnice, Mechenice, Trnova, Klinec, Slivenec, Zahorany, Lochkov a Vsenory; tyto obce tvori severni obvod okresu, kdezto Davle, Sazava, Stechovice, Slapy, Zahorany tvori jeji jizni obvod. Zahy po jeji konstituci r. 1880 zakoupila zid. obec v D. maly domek, jejz prestavela jaa modlitebnu. S pocatku mela obec i sveho rabina,
avsak byla tak nemajetna, ze jej nemohla trvale ustanoviti. Proto se schazeli zdejsi a okolni Zide jen o vysokych svatcich za ucelem poboznosti. Zakonem z 2L brezna 1890 byla D. pripojena k zid. obci zbraslavske.
Mistni kronika let valecnych zaznamenava tez nekolik jmen z obce D.; rovnez i nekolik zid. legionaru; tech vzpomenuto v dejinach zid. obce na Z. Velikych zasluh o osudy ceskych vojaku za valky narukovavsich k prazskemu pl. v Solnohrade ziskal si rodak stechovsky MUDr. Art. Aschermann, ktery velmi obetave pomahal bezpocetnym ceskym lidem ke s v o b o d e.
/. i?.
Zbraslav 3
313