Ehemalige Judengasse in Grossbock
Dvur Kralove 1
310
KoniginTtof 1
Geschichte der Juden in Zbraslav (Konigsaal),
Bearbeitet von Direktor Em. Neumann, Zbraslav.
Dejiny Zidu na Zbraslavsku.
Zpracoval Em. Neuman, rid. uc. v. v., Zbraslav.
J e nasnade, ze i v starych dobach, kdy Zide byli usazeni jen v podhradi prazskem a vysehradskem, ze rozsirili se a pusobili tez v nejblizsim okoli techto stredisek ceskych — tedy inaokresezbraslavs k e m, i kdyz casem postavovani tu byli do horsich pomeru a mnohdy pronasledovani i vypovidani byli. Pravdepodobne bylo tomu tak na Zbraslavsku za doby Premysla Otakara II., ktery stal se tez majitelem lovci tvrze na Z., kdyz r. 1254 udelil Zidum vysadu usazovati se v obcicb a mestech kralovskych.
Zde, blizko v dosahu moci. kral., platili asi za Jana Lucemburskeho znacne davky penezni, zvlaste pak kdyz kral Vaclav IV.  podridil je komore kralovske.
Jako jinde, za valek husitskych staveli uz hojne v mesteckach: domy „pod plat", i kdyz za Ferdinanda I. r. ■ 1542 nuceni byli Zide vystehovati se (hlavne do Polska), ale r. 1559 Maximilianem opet povolen jim navrat, az posleze v dobe Ferdinanda II. za pomoc v obrane Prahy proti Svedum dovoleno jim usazovati se vsude tak, ze r. 1650 na venkove omezen pocet jich jen dle stavu v r. 1618.
Jiste na Z. Zide pribyli tez v 18. stol., kdyz k rozkazu Marie Terezie z 18. prosince 1744 musili se houfne z Prahy vystehovati a usaditi se v nejblizsim okoli prazskem, obdrzevse teprve za cis. Josefa II. dekretem z 3. srpna 1797 volnost osazovaci
V „Kronice zbraslavske" (Chronicon Aula Regie), v let. 1392—1396 nazvice opatem Petrem Zitavskym psane, cini se zminka o Zidech nekolikrate a sice r. 1296, 1.336, 1351, ovsem ne primo zbraslavskych. Je nepochybno, ze v prilivu cizich narodu, v dobe zbohatnuti Cech (hojnym dolovanim stribra v Kutne Hore a razenim „bilych prazskych grosu" tamtez) nastehovali se do Cech, i do Prahy a jejiho okoli Zide vetsi merou, nebot meli za kralu Vaclava II. a hlavne Vaclava III. styky s klasterem zbraslavskym. Poslez jmenovany panovnik pro tazeni sve do Polska vypujcil si od prazskych Zidu pres to, ze Kutna Hora vydavala bohatstvi stribra, nejen penize, ale i bohosluzebne skvosty od klastera zbraslavskeho, z nichz nektere pak v Praze zastaveny zustaly.
Prvni pisemny zaznam o Zidech na Z. usazenych pochazi z arch. panstvi zbraslavskeho z r. 1715. Ve „VisitationBefundu de Anno 1715" uvadi se z rodin zid. na Z.: „Isac David Jud No. 54", Jakob Hahn, cp. 55 a Isac Wiener, v Lahovicich pak David Taun. 100 let pozdeji zajimavou jest smlouva panstvi toho o prenechani dalsiho pozemku v rozmeru 800 sahu ctverecnich pro israelsky hrbitov v Trebotove. Mezi knizetem Bedr. OettingemWallersteihem spolu s jeho manzelkou, kneznou Wailersteinovou, rozenou Cerninovou,; a mezi isr. p ohrebnim bratrstvem t r e b o t o v s k y.'neobnovena byla 20. prosince 18 . . (dle smlouvy o zid. hrbitove  trebotovskem, kterou  22.  kvetna  1761  po
tvrdil opat klastera zbraslavskeho Desiderius) nova smlouva, vyminujici na isr. hrbitov ten volny vjezd za poplatek 1 zlateho pri pohrbu starsiho clena, a 30 kr. za mladsiho. V arch. zbraslavskem jsou seznamy pochovanych z let 1840—1848 pak 1849—1852. V arch. tehoz panstvi poznamenany jsou jeste ve „Elenchus Archivus od 1784" v r. 1780, ze ze SJiyence „zidovka Rachel Winternitz prestoupila ke kresi, vyznani" a z r. 1784 zaznamenany testamenty Zidovek: Ester Selenbergove a Kateriny Stadlerove.
Ackoliv ke gubernialnimu vynosu (z r. 1787) oznameno, ze pred nim na Z. zadnych Zidu usidleno nebylo, prece z listin panstvi r. 1715 vychazi najevo, ze tu byli usazeny zprvu jmenovane tri rodiny, jenom jako tak zv. „Bestandsjude". Dle tehoz visitacniho protokolu v Revnicich jmenovani byli Josef Berv nart a Bernard Polak, v Trebotove Wolf Kohn. Dle listiny z r. 17 8 7 „neintabulovanym" israelitum nebylo dovoleno usazovati se ve Z. Z tehoz pramene je zrejmo, ze r. 1788 zavrena byla synagoga ve V o n oklasech ak zadosti vericich bylo povoleno otevreni jeji jen k prohlidce, zda vlhkem nebylo desatero poskozeno; po ni opet narizeno zavreni modlitebny,
Z r. 17 8 9 stava dokument zbraslavsky o smlouve s Isakem Wienerem, ze na panstvi opravnen je kupovati kuze z padleho dobytka; jmenovany kupoval tez popel. Pozdeji r. 17 9 3 mel tez pronajaty trafiku a vinopalnu zbraslavskou, spolu pod ochranou panstvi Dobrise.
R. 1795 jmenuje se smlouvou Isak Wiener „po kupci Allanovi" jako prvni Zid na Z., maje krome obchodu striznim zbozim pronajatu linopalmu a tez ..flusarnu" na 6 let. Tyz zadal asi r. 1787 panstvi za ochranu a zprosteni dani, coz vsak kraj. urad vynosem z 2. brezna 1796 odmitl, ac predlozeno bylo od obce i vysvedceni chudoby; az teprve k obnovene zadosti r. .1793 platne usidleni povoleno mu bylo.
R. 1799 uvadi se v listinach o Velke Chuchli : Isak Herzl a Mojzis Rachtr.
Z doby nasledujici, zacatkem 19. stol. v ruznych spisech z. n. o. obsazeny jsou jiz cetnejsi zaznamy i z ostatnich obci okresu zbraslavskeho.
Zid. matriky pri z. o. n. ve Z. zachovane jsou:
1. „Israelitische Geburtstnatrik1'', 2. „Israelitische TodtenMatriW (mrtvych pochovanych v Trebotove) dle gubernialniho narizeni z 24. dubna 1838, zacatych dnem 1. listopadu 1839 pri „dominiu V senory", 3. ,,/udische Geburtsmatrik" a ..Todtenmatrik" pio Lochkov, Slivenec, zacate t. 1840 a potvrzene: prve dve kraj. uradem rakovnickym ve Slanem a posledne jmenovane kraj. uradem berounskym 11. cervence 1839 v Praze. Vsecky ty spisy obsahuji rozsahly .obvod precetnych obci se zaznamy nejen okresu zbraslavskeho, ale i ze sousednich a tez vzdalenych panstvi, a sice z nasledujicich mist: Bane, Branik (u Prahy), Brezany (Dolni),
311
Kcnigiaal i