Ehemalige Judengasse in Großbock

Dvůr Králové 1

310

KöniginTtof 1

Geschichte der Juden in Zbraslav (Königsaal),

Bearbeitet von Direktor Em. Neumann, Zbraslav.

Dějiny Židů na Zbraslavsku.

Zpracoval Em. Neuman, říd. uc. v. v., Zbraslav.

J e nasnadě, že i v starých dobách, kdy Židé byli usazeni jen v podhradí pražském a vyšehradském, že rozšířili se a působili též v nejbližším okolí těchto středisek českých — tedy inaokresezbraslav-s k é m, i když časem postavováni tu byli do horších poměrů a mnohdy pronásledováni i vypovídáni byli. Pravděpodobně bylo tomu tak na Zbraslavsku za doby Přemysla Otakara II., který stal se též majitelem lovčí tvrze na Z., když r. 1254 udělil Židům výsadu usazovati se v obcícb a městech královských.

Zde, blízko v dosahu moci. král., platili asi za Jana Lucemburského značné dávky peněžní, zvláště pak když král Václav IV.  podřídil je komoře královské.

Jako jinde, za válek husitských stavěli už hojně v městečkách: domy „pod plat", i když za Ferdinanda I. r. ■ 1542 nuceni byli Židé vystěhovati se (hlavně do Polska), ale r. 1559 Maximiliánem opět povolen jim návrat, až posléze v době Ferdinanda II. za pomoc v obraně Prahy proti Švédům dovoleno jim usazovati se všude tak, že r. 1650 na venkově omezen počet jich jen dle stavu v r. 1618.

Jistě na Z. Židé přibyli též v 18. stol., když k rozkazu Marie Terezie z 18. prosince 1744 musili se houfně z Prahy vystěhovati a usaditi se v nejbližším okolí pražském, obdrževše teprve za cis. Josefa II. dekretem z 3. srpna 1797 volnost osazovací

V „Kronice zbraslavské" (Chronicon Aula Regie), v let. 1392—1396 nazvíce opatem Petrem Žitavským psané, činí se zmínka o Židech několikráte a sice r. 1296, 1.336, 1351, ovšem ne přímo zbraslavských. Je nepochybno, že v přílivu cizích národů, v době zbohatnutí Čech (hojným dolováním stříbra v Kutné Hoře a ražením „bílých pražských grošů" tamtéž) nastěhovali se do Čech, i do Prahy a jejího okolí Židé větší měrou, neboť měli za králů Václava II. a hlavně Václava III. styky s klášterem zbraslavským. Posléz jmenovaný panovník pro tažení své do Polska vypůjčil si od pražských Židů přes to, že Kutná Hora vydávala bohatství stříbra, nejen peníze, ale i bohoslužebné skvosty od kláštera zbraslavského, z nichž některé pak v Praze zastaveny zůstaly.

První písemný záznam o Židech na Z. usazených pochází z arch. panství zbraslavského z r. 1715. Ve „Visitation-Befundu de Anno 1715" uvádí se z rodin žid. na Z.: „Isac David Jud No. 54", Jakob Hahn, čp. 55 a Isac Wiener, v Lahovicích pak David Taun. 100 let později zajímavou jest smlouva panství toho o přenechání dalšího pozemku v rozměru 800 sáhů čtverečních pro israelský hřbitov v Třebotově. Mezi knížetem Bedř. Oettingem-Wallersteihem spolu s jeho manželkou, kněžnou Waí-lersteiňovou, rozenou Černínovou,; a mezi isr. p o-hřebním bratrstvem t ř e b o t o v s k -ý.'neobnovena byla 20. prosince 18 . . (dle smlouvy o žid. hřbitově  třebotovskěm, kterou  22.  května  1761  po-

tvrdil opat kláštera zbraslavského Desiderius) nová smlouva, vymiňující na isr. hřbitov ten volný vjezd za poplatek 1 zlatého při pohřbu staršího člena, a 30 kr. za mladšího. V arch. zbraslavském jsou seznamy pochovaných z let 1840—1848 pak 1849—1852. V arch. téhož panství poznamenány jsou ještě ve „Elenchus Archivus od 1784" v r. 1780, že ze SJiyence „židovka Rachel Winternitz přestoupila ke křeší, vyznání" a z r. 1784 zaznamenány testamenty Židovek: Ester Šelenbergové ä Kateřiny Stadlerové.

Ačkoliv ke guberniálnímu výnosu (z r. 1787) oznámeno, že před ním na Z. žádných Židů usídleno nebylo, přece z listin panství r. 1715 vychází najevo, že tu byli usazeny zprvu jmenované tři rodiny, jenom jako tak zv. „Bestandsjude". Dle téhož visitačního protokolu v Řevnicích jmenováni byli Josef Berv nart a Bernard Polák, v Třebotově Wolf Kohn. Dle listiny z r. 17 8 7 „neintabulovaným" israelitům nebylo dovoleno usazovati se ve Z. Z téhož pramene je zřejmo, že r. 1788 zavřena byla synagoga ve V o n o-klasech ak žádosti věřících bylo povoleno otevření její jen k prohlídce, zda vlhkem nebylo desatero poškozeno; po ní opět nařízeno zavření modlitebny,

Z r. 17 8 9 stává dokument zbraslavský o smlouvě s Isakem Wienerem, že na panství oprávněn je kupovati kůže z padlého dobytka; jmenovaný kupoval též popel. Později r. 17 9 3 měl též pronajaty trafiku a vinopalnu zbraslavskou, spolu pod ochranou panství Dobříše.

R. 1795 jmenuje se smlouvou Isak Wiener „po kupci Allanovi" jako první Žid na Z., maje kromě obchodu střižním zbožím pronajatu linopalmu a též ..flusárnu" na 6 let. Týž žádal asi r. 1787 panství za ochranu a zproštění daní, což však kraj. úřad výnosem z 2. března 1796 odmítl, ač předloženo bylo od obce i vysvědčení chudoby; až teprve k obnovené žádosti r. .1793 platné usídlení povoleno mu bylo.

R. 1799 uvádí se v listinách o Velké Chuchli : Isak Herzl a Mojžíš Ráchtr.

Z doby následující, začátkem 19. stol. v různých spisech ž. n. o. obsaženy jsou již četnější záznamy i z ostatních obcí okresu zbraslavského.

Žid. matriky při ž. o. n. ve Z. zachované jsou:

1. „Israelitische Geburtstnatrik1'', 2. „Israelitische Todten-MatriW (mrtvých pochovaných v Třebotově) dle guberniálního nařízení z 24. dubna 1838, začatých dnem 1. listopadu 1839 při „dominiu V seňory", 3. ,,/ü-dische Geburtsmatrik" a ..Todtenmatřik" -pio Lochkov, Slivenec, začaté t. 1840 a potvrzené: prvé dvě kraj. úřadem rakovnickým ve Slaném a posledně jmenované kraj. úřadem berounským 11. července 1839 v Praze. Všecky ty spisy obsahují rozsáhlý .obvod přečetných obcí se záznamy nejen okresu zbraslavského, ale i ze sousedních a též vzdálených panství, a sice z následujících míst: Báně, Bráník (u Prahy), Břežany (Dolní),

311

Kčnigiaal í