uísnuer, Jtupec, r. liSöü zmíněný již rb. Abraham Kohn, Albert Giinsberger, obchodník s plodinami, Emanuel K o h n, výčepník kořalky, r. 1869 Samuel B a u m e r, lékař, a Jáchym Jeiteles, výčepník kořalky, r. 1870 Ludvík Stein, kupec, Moric I p p e n, obchodník s obilím, r. 1872 Nathan N e t -tel, výčepník kořalky, Karel Stein, kupec, Josef Fränkel, obchodník s lihovinami, Ign. Baum, kupec, a Josef E g e r, bez zaměstnání, a r. 1876 Samuel Soudek, obchodník s galanterním zbožím "). Domovské právo neměl v H. K. v té době žádný žid. R. 1879 žádal o ně Em. Kohn, ale byl zamítnut 2S). Teprve později přece mu bylo- uděleno. První ze židů zakoupil si v H. K. dům (č. 210) r. 1872 obchodník Karel S t ein dl e r 20). R. 1877 ustavilo se bratrstvo pohřební, jež zakoupilo na Pouchově od eráru pozemek pro žid. hřbitov v sousedství hřbitova katolického a vojenského. Téhož ještě roku hřbitov byl založen a částečně oplocen 30). Pokud ho nebylo, byli dle matriky úmrtní konány pohřby žid. od r. 1874 do roku 1876 z H. Kr. a nejbližšího okolí na žid. hřbitovy v Žamberce, Dobrušce, Novém Městě n. M. a Novém Bydžově31). R. 1881 israelská obec založila nadaci pro žid. studujícího reálky (420 K). R. 1890 všichni členové představenstva israelské obce vzdali se svých funkcí, ježto nově usazení v H. K. židé neměli smyslu pro spořádané obecní hospodářství, a mimo to> správu obce starostům po Jáchymovi Riemrovi následujícím, Samuelu Baumerovi a Jakubu Kalbovi, stěžovali. Ale generální shromáždění židů, svolané na den 24. srpna téhož roku, se usneslo, že nemají se konati nové volby, nýbrž že se má ustaviti náboženská obec israelská pro H, Kr. a okolí dle zákona ze dne 21. března 1890 (č. 57 ř. z.). Zároveň provedení usnesení toho a správa obce svěřeny byly zvláštnímu komitétu. V čelo jeho od r. 1890—1894 byl advokát dr. Jos. T a u s i k. Ten zavedl české bohoslužby a provedl ustanovení ž. o., jejíž stanovy byly však schváleny teprve výnosem místodržitelství ze dne 16. března 1896. Žid. ohec v H. Kr. zaujímá obvod soudního okresu královéhradeckého a nechanického s výjimkou obcí Dohalic, Dubu, Klenice, Lodína, Mokrovous, Lužan, Velkých Petrovic, Stra-čova a Sovětic, s místy a samotami k nim přidělenými, jež náležejí k náboženské obci v Hořicích. R. 1894 28. ledna zvolen byl za starostu ž. o. obchodník Bohumír W e i s s, r. 1896 14. května advokát dr. Hugo Geduldiger a r. 1902 advokát dr. Josef Tausik. Od té doby podnes jest stále starostou, vyjímaje dobu od 1. srpna 1914 do 20. dubna 1915, kdy za světové války konal v poli, pak jako velitel rekon-valescentního odidělení ve Vys. Mýtě službu vojenskou jako záložní setník. Dr. Josef Tausik založil Spolek pro udržování válečných pomníků z r. 1866 na bojištích a byl po 30 let jeho jednatelem, sepsal českého a německého „Průvodce po bojišti královehradeckém, u České Skalice a Náchoda", a byl též jednatelem „Spolku pro1 podporu propuštěných trestanců při krajském soudu v H. K."S2). Za své zásluhy byl dr. Tausik několikráte vyznamenán a za .své služby v první Ivovské bitvě dostal záslužný kříž s vyznamenáním a meči. R. 1897 ministerský předseda hr. Badeni padl hlavně pro odpor Němců proti vydaným jím jazykovým nařízením. To bylo příčinou k demonstracím v Praze i v H. K. V. H. K. 2. prosince shlukla se mládež, dělníci i někteří starší občané a za heslem: „Na Němce i židy!" procházeli městem a při tom roztloukli několik oken Němcům a německé nápisy na některých firmách pomazali. Pak vrhli se na Grandhotel právě nově vy- staveny a zařízeny obchodníkem, židem Jos. Frank-1 em Uhlami z blízkého staveniště rozbity byly okenní tabule y přízemí a uvnitř zrcadla a plynové lampy, leprve vojskem byli demonstranti vytlačeni. Druhého Julie Ganzová Leo Taussig dne o polednách mládež podněcovaná dělnictvem vy-tloukla ještě okna Grandhotelu v prvém poschodí. Josef Fränkel, rodák z blízkého Chlumu, památného rozhodnou bitvou r. 1866, člověk hodný a dobrý, měl velkou škodu, která nikýrn nahrazena mu nebyla. Hluboce roztrpčen prodal pak Grandhotel okresnímu zastupitelstvu královéhradeckému ÄS). R. 1905 zbudována byla v H. Kr. dle plánu architekta Václava Weinzettla, později ředitele státní kamenické a sochařské školy v Hořicích, synagoga na rohu Třídy českosl. vojska a Třídy Pospíšilovy a byla 24. září 1905 slavnostně zasvěcena. Mimo modlitebnu jsou v nádherné budově té byty rabína, kostelníka, domovníka a zasedací síň s archivem. O stavbu synagogy hlavní zásluhu získal si starosta dr. Tau-isik. R. 1905 zemřel rabín Abraham Kohn a téhož roku ustanoven byl za nástupce jeho dr. Vilém K 1 a u b e r, který začal úřadovati 1. října téhož roku, když byl již při zasvěcení synagogy věčné světlo rozžehl a kázání měl. R. 1911 byl hřbitov na Pouchově rozšířen a r. 1918 nově oplocen. R. 1915 15. března zemřel rabín dr. Vilém Klauber. Od té doby obstarává duchovní správu, vyučuje náboženství a spravuje matriky jako rabín od r. 1905 v H. Kr. působící kantor Oskar E i s n e r, který původně povolán byl na pomoc zestárlému rabínu Abr. Kohnovi34). Za světové války již r. 1915 přibyli do H. Kr. první uprchlíci z východního bojiště a po nich následovali jiní v letech 1916—1917. V H. Kr. utvořil se hned r. 1915 „Pomocný komitét péče o uprchlíky". Členové jeho byli vesměs židé. Ve schůzi 14. dubna 1915 zvolen byl předsedou Arthur Singer, místopředsedou Leo T a u s i g, referentem K. R. Müller, poklad- ■Hradec Krdlopé 4 308 Könlggratz 4 níkem B. Stückgold, jednatelem Ed. Müller a účetním Max Fischer z H. Kr. Komitét staral se hlavně o< uprchlíky židovské, ale podporoval i uprchlíky jinověrce. Opatřoval jim šaty, obuv, přikrývky, slaniníky i potraviny. Několika ženám opatřeny byly i šicí stroje. Vydání kryla se z příspěvků poplatníků ž. o. královéhradecké a z darů, jež docházely z Prahy, Brna, Liberce, Svitav a i z. některých měst v Německu. Již v roce 1915 přijelo přes 400 uprchlíků, kteří byli rozděleni po obcích okresu královéhradeckého. Byli z Haliče, Bukoviny a Ukrajiny. R. 1916 bylo jich na Královéhradecku 1606. Někteří vrátili se již r. 1917 do Haliče. Většina však tu ještě zůstala. R. 1917 byla pro děti uprchlíků zřízena škola polská a německá škola ukrajinská na Pražském Předměstí u H. Kr. a polská škola ve Všestarech. Asi na 100 dětí chodilo mimo to do českých škol. R. 1918 v červenci byly školy pro< děti uprchlíků na Pražském Předměstí a ve Všestarech zavřeny. Do konce r. 1918 poslední uprchlíci vrátili se domů35). Na žid. hřbitově na Pouchově pohřbeni byli zemřelí v H. Kr. za svět. války vojíni, dva důstojníci a sedm mužů3e), a mimo to 30 haličských a bukovinských uprchlíků. Také pochována tu byla jako oběť světové války Marie Kreitnerová, choť továrníka z Třebocho-vic p. Orébem, jež zemřela nakazivši se skvrnitým tyfem při ošetřování válečných uprchlíků. V r. 1920 byla ž. o. y H. Kr. na oslavu dra T. G. Masaryka založena nadace v částce 14.000 Kč pro pět studujících středních škol v H. Kr. bez rozdílu vyznání a r. 1927 na pamět 70. výročí narozenin starosty téže obce dra Josefa Tausika nadace v částce 10.000 Kč pro chudého studenta a chudého příslušníka náboženské obce israelské. Mimo to israelská obec věnovala dlouholetému starostovi dru J. Tausikpvi pamětní desku mramorovou v synagoze umístěnou a dala v zasedací síni vyvěsiti jeho podobiznu37). V r. 1929 ž. o. v H. Kr. měla 437 členů, mezi nimi 170 poplatníků. Potřeba v rozpočtu roku toho činila 33.814 Kč a úhrada státní dotace 2500 Kč, příspěvky členů 22.754 Kč, obvyklé poplatky rituální, platy za sedadla v synagoze a dary. V r. 1890 byli v městě H. Kr. mezi 7816 obyvateli 292 židé, r. 1900 mezi 9767 obyv. 309 ž., r. 1910 mezi 11.065 obyv. 299 ž. a r. 1921 mezi 13.011 obyv. 314 Ž. R. 1930 židé advokáti byli v H. Kr. 4 a Iékan 2. Někteří lékaři i 2 advokáti, kteří dříve byli židy, jsou nyní bez vyznání. Domů v H. Kr. mají židé 25, mezi nimi 15 pravovárečných. „Jüdischer Frauenverein" byl v H. Kr. zal. r. 1880. — R. 1922 přezván byl: „Česko-židovský spolek paní a dívek." První předsedkyní byla Pavlína Franklová, choť obchodníka a druhou od r. 1891 do 1933 Julie Ganzová, choť obchodníka. Od r. 1933 je předsedkyní Berta Franklová, choť obchodníka. Spolek podporuje chudé a zchudlé souvěrce a vypomáhá všude, kde je bída. Během r. 1930 postavena byla na žid. hřbitově v Pouchově dvorana dle návrhů rodáka královéhradeckého Františka B e r g r a, architekta v Praze, který bezplatně plány israelské obci vypracoval. Členové israelské obce v H. Kr., mezi nimiž jsou vynikající průmyslníci a živnostníci, hlásí se a také dříve hlásili se k českému národu a mnozí konají dobré služby všeužitečné. (Dr. Hugo Kafka jako člen měst. rady, Karel Müller jako předseda ředitelství měst. spořitelny a Otto Fränkel jako Člen výboru pravoyárečného měšťanstva a j.) Představenstvo pak ž. o. snažilo se vždy o to, aby mezi jejími příslušníky a příslušníky jmých vyznání náboženských panovala pravá občanská snášenlivost. Od r. 1932 do 1933 byl stár. o. ž. Karel Müller, továrník. 1) Dr. H. Einhorn: Geschichte der Juden in Znaim v díle Hugo Gold: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, 574. 2) K. Biener z Bienenhergu, Geschichte der Stadt Köuig-grätz, 189. 3) Kde byla městská Škola v Hradci Král. ve stol. 14. Osvěta Lidu 1929, č. 1. I) Dr. H. Einhorn, tamtéž, str. 581. 5) J. J. Solař, Dějepis města Hradce Král. nad Labem, 59. e) Ottův Slovník naučný, d. XVII., 833. Fr. Švenda, Železný obraz města Hradce Král., rozdíl 3, str. 16, 40. 7) Fr. Švenda, tamtéž, str. 90. 8) Fr. Švenda, tamtéž, str. 80. 9) Fr. Švenda, tamtéž, rozdíl 4, 170. 10) J. J. Solař, tamtéž, str. 117. II) Fr. Švenda, Měděný obraz města Hradce Král. nad Labem, rozdíl 1, str. 257. 12) Archiv ministerstva vnitra v Praze. 1.3) Fr. Švenda, tamtéž, rozd. 2, str. 165. 14) Fr. Švenda, tamtéž, str. 214. 15) Fr. Švenda, rozd. 3, 11. 16) Fr. Švenda, Hliněný obraz města Hradce Král., rozd. 2, str. 74. ' ' . . : 17) Ant. Rezek, Dějiny prostonárodního hnutí náboženského, 114, 115. Israelité čili Abrahamité, Kalendář česko-židovský 1889—1890. Fr. Švenda, tamtéž, rozd. 4, str. 108—111. 18) Vine. Paulus, Židé v Hradci Král. Hradecký kraj III, 195—196. . . 19) V. Paulus, tamtéž, str. 196. 20) Psaná kniha od Ignl Straníka, Über Brandwesen nebst anderen Gegenständen zu Königgrätz. Majetek R. Helviehä v Hradci Král. 21) Pamětní kniha hlavní školy královéhradecké v ředitelně obecné školy chlapecké v Hradci Král., 67. 22) R. Zuman, Dvacetiletý zápas královéhradeckých střižních obchodníků s podomním obchodníkem židem Fil. Löwim v 1. 1813—1833. Obchodní Listy 1928, 212—214, 222—223. 23) Opis její v měst. historickém museu v Hradci Král., 24. 24) V. Paulus, Bývalé osvětlování města Hradce Král. Ratiboř 31. října 1908. 25) Sdělení JUDra Jos. Tausika. starosty židovské obce v Hradci Král. ae) Krajan 1872, č. 2. 27) Matrika židovské obce v Hradci Král.,*uložená v tamní synagoze. Do r. 1859 psány byly židovské matriky na děkanství v Hradci Král. Od r. 1860—1864 se židovské matriky ztratily. V synagoze jsou od r. 1864. 28) Protokoly o schůzích měst. zastupitelstva v Hradci Král. z r. 1879. 20) Pozemková kniha města Hradce Král. v listovně tamního okresního soudu. 30) Sdělení dra J. Tausika. 31) Matrika uložená v synagoze v Hradci Král. 32) Sdělení dra J. Tausika. 33) Ratiboř 1897. 685, 700. Hradecká revoluce v r. 1897, Osvěta Lidu, 1930, č. 27, str. 4. 34) Sdělení dra J. Tausika. 35) Protokol „Pomocného komitétu péče o uprchlíky", uložený u Ed. Müllera v Hradci Král. se) Na židovském hřbitově v Pouchově pochováni byli Fr. Singer, dělostřelecký poručík, Zikmund Klein, poručík, který se utopil při koupání, Samuel Goldschmidt, štáb. šikovatel, a Michal Singer, Kar. Fink, Konrád Blöde, Šalomoun Epstein, Jindř. Hei-mer a Kar. Eisner, vojíni. Sdělení dra J. Tausika. 37) Sdělení téhož.