u sousedu si vyhledati. Tim nema byti pretrzeno ustanoveni privilegia cisare a krale Ferdinanda II., jez nedovoluje jich prechovavani v H. K. Oni zide na to prosili, by mohli na neurcitou dobu v H. K. zustati. Mestskou radou bylo jim odpovedeno, ze, budouli se pokojne chovati, za to zadati mohou a take laskavou odpoved dostanou11).
R. 1651 bylo v H. K. jiz nekolik zidu usazeno a meli jiz dokonce sveho rabina. Byl to David Tachovsky, 43 lety vdovec. Bydlel v H. K. v najmu 26 let a s nim po tri leta jeho zetove Vit a Izak se svymi zenami Annou a Lidou. Mel syna Samuela a dcery Dorotu, Salku a Alynku, kucharku Zuzanu a sluzebnika Abrahama. Mimo ne bydleli tehda v H. K. v najmu jeste zide: Lebl Bon 26 let se zenou Johanou, dcerami Lidou a Esterou, synem Izakem, kucharkou Eliskou, sluzebnikem Jakubem, kantorem Bernardem, ktery tu zil 4 roky, jeho zenou Reginou, syny Leblem a Jakubem a dcerou Savou. Adam, zijici v H. K. 25 let, zena jeho Eva, synove Tobias a Samuel a dcera Lida. Enoch Syk, 26 lety, v H. K. narozeny, zena jeho Mariana, syn Wolf, kucharka Alina a sluzebnik Samuel. Lebl, zijici v H. K. 4 leta, Anna, jeho zena, dcera Kaca a syn Jakub12).
Rok nato cisar a kral Ferdinand III. listem z 23. Cervna 1652 potvrdil Hradeckym jejich drivejsi privileje, pri cemz jim naridil, ze zadne zidy v meste svem nesmeji trpeti. A tak niusili 4. prosince 1652 zide do jednoho H. K. opustiti13). Dne 18. rijna 1658 dal purkmistrovsky urad v H. K. zidu Leblovi Bonovi, ktery tu jeste r. 1651 bydlel a obchod vedl, vysvedceni, ze.ze zadne jine priciny z narizeni obce do Noveho Bydzova se nevystehoval, nez jedine z te, ze v potvrzeni privilegii mestu H. K. cisarem Ferdinandem III. vyslovne bylo narizeno, ze zadny zid v nem bydleti a zdrzovati se nema nyni i na vecne casy budouci. Z teze priciny i jini zide hradecti jinam musili se obratiti14).
Nedlouho nato r. 1665 prvni biskup kralovehradecky Matias z Bilenberka o nesporach v jesuitskem kostele pokrtil zida, ktereho s sebou privezl15).
Na potvrzeni privilegii mesta H. K. cisarem Ferdinandem III. odvolala se i mestska rada, kdyz zamitla zadost nejakeho zida, podanou 29. srpna 1746, aby mu o podzimnim vyrocnim trhu toho roku bylo povoleno prodavati. Ale brzo nato prijat byl do H. K. zid vinopalnik s podminkou, ze zadny zid nesmi u neho pres noc zustati, lec by se u primasa ohlasil a mestskemu rychtari poplatek za to zaplatil10).
V r. 1747 zacla se zmahati nabozenska sekta israelitu cili Abrahamitu hlavne v okoli N o v e h o B y dzova a Chlumce n. C. K ni pristupovali i cetni tajni nekatolici. Dusevnim vudcem sekty te byl rabin Mendl z Noveho Bydzova. Kdyz se schuze israelitu prozradily, byl vetsi pocet jich zatcen a uveznen v H. K., kde je krajsky hejtman Vaclav Vancura z Rehnic 24. unora 1748 pocal vyslychati. Pri vysetrovani 62 z nich pusobil tez znamy jesuita Konias. Mnozi z uveznenych israelitu byli, kdyz se bludu sveho odrekli a vyznani viry ucinili, propusteni a pouze nad ctyrmi vynesen byl rozsudek smrti. Upalen z nich byl vsak v H. K. jen ovcak Jan Vacek, kdezto trem ostatnim udelena byla na popravisti milost a odsouzeni byli k obecnimu dilu na silnicich. Mimo ne odsouzena byla jeste israelitka Ludmila Baurova, zena sedlaka z chlumskeho panstvi, pro rouham k useknuti ruky a k upaleni za ziva. Rozsudek ten vykonan byl na ni v H. K. take jeste r. 1748. Predni z israelitu, krejci Jan Pita z Chudonic, upalen byl r. 1748 18. prosince v Novem Bydzove a rabin Mendl teprve 7. brezna 1750 v Praze»)             .        . ^ ^              .     .    ■
V  dobe, kdyz H. K. stal se pevnosti, jez zacla   se staveti r. 1766, zidum az na nepatrne vyjimky nebylo v H. K. dovoleno bydletij~~ale mohli   sem   dochazeti; Kdyz vsak chteli z pevnosti vyjiti, musili miti od velitelstvi jeho povoleni, aby byli z bran pusteni. R. 1773 mestsky   rychtar   poslal   vojenske   strazi   listek,   aby z  mesta zidy pustila.  Pevnostni   velitelstvi   citilo   se tim v pravu svem dotceno, ze rychtar   neposlal   listek jemu, nybrz dal rozkaz primo strazi u brany. Vysvetlilo se pak, ze listek byl omylem donesen strazi misto vojenskemu velitelstvi18).
V  r. 1774 bydlel v H. jiz zid A u s t e r 1 i t z. Roku toho zidu Eliasi Winternitzovi, ktery mel jiz dozor nad tabakem v kraji hradeckem, povolen   byl prodej tabaku v H. K. I zadal   mestskou   radu,   aby mohl tu bydleti s usazenym zidem Austerlitzem. Mestskou "radou  zadosti  jeho  bylo  vyhoveno,  ale  s  podminkou, ze bude v H. K. bydleti bez rodiny tak dlouho, pokud bydleni v meste tomto od gubernia nebude mu povoleno. Kdyz povoleni dostal, prestehoval se do domu    Pulpanova.   Dekan    cisarskemu    rychtari    Fr. Schneidrovi to vytykal a zadal, aby   se   Winternitzovi byt vykazal nekde stranou.
Ze r. 1774 bylo jiz nekolik zidu obchodniku v H. K., dokazuje, ze mestska rada roku toho se usnesla, ze zidum ma se nariditi, by se neopovazovali v case procesi miti kramy otevreny19).
Na pocatku devatenacteho stoleti prijat byl za obyvatele mesta H. K. zid Jos. Winternitz. Od „Pravovarniho mestanstva" mel najatu vinopalnu. R. 1808 platil z ni najemneho 12 set a r. 1810 15 set zl. C. M. R. 1822 „Pravovarni mestanstvo" zadalo magistrat, aby mohlo Jos. Winternitzovi paleni koralky vziti a samo v dome u „Zlateho lva" ji paliti. Ale bylo se zadosti svou zamitnuto. Odvolalo se nato ke guberniu v Praze, u nehoz to vyhralo, ale pak Winternitzovi prece zase vinopalnu na tri roky, t. j. do r. 1826, pronajalo 20). Tento zid Winternitz byl dobry clovek. R. 1804 a 1805 panoval velky hlad, zvlaste v ceskych horach. Mnoho tkalcovskych rodin proto je opustilo a stehovalo se do Moravy. V Olomouci byli vsak zadrzeni a domu pres H. K. poctem 205 poslani. Tu taborili na Velkem namesti a domaci lide nosili jim jidlo. Zid Winternitz pak dal kazdemu na cestu dva krejcary, jez tehda mely dosti velkou cenu proti krejcarum pozdejsim. I modlili .se za krestany i zidy 2l).
R. 1800 zal. byla na dekanstvi v H. K. kniha, obsahujici matriku narozenych a obrezanych a matriku oddaci a umrtni zidu z H. K. a z obci k nemu prifarenych. Posledni zapisy v ni jsou z r. 1859. Mimo to zapsana byla do ni tez drivejsi narozeni deti a sice r. 1790 Josefa Rousbergra, obchodnika v Malsovicich, k H. K. prifarenych, r. 1795 Abrahama Mayera, trafikanta v H. K. a r. 1799 Jos. Grafa, obchodnika v Malsovicich.
Zidu bydlelo dle zminenych matrik v H. K. v dobe od r. 1800 do r. 1859 jiz nekolik. Vedle Abrahama Mayera Bernard B a r o c h (1802) a Jonas Turnovsky (1803), jichz zamestnani neni uvedeno. Israel W e i s s (1804), Emanuel L O w y (1808), Josef W i nt e r n i t z, o nemz vyse stala se zminka. Byl to asi tyz, ktery byl v H. vinopalnikem a, kdyz jim prestal byti, mel loterni kolekturu. Zemrel r. 1844. Markus Juda Bochshorn, israelsky domaci ucitel, ktery se obesil r. 1828 ve vysetrovaci vazbe a byl pod Novym Hradcem pohrben. Leopold Winternitz (1844) byl synem Jos. Winternitze a mel po nem loterni kolekturu. Byl tez vybercim okresni zid. dane. R. 1843 ozenil se s Marii, dcerou Abrahama Fleischra z Doudleb. Mojzis Polek (1857), na
jemce myta v H. K., David Sommer, israelsky ucitel (1857), Nathan Lustig (1857), Jakub Ruzicka, obchodvedouci (1832), a Marie Kubinova, sluzka, 90 roku stara (1835). V Malsovicich, k H. K. prifarenych a zcasti i nalezejicich, bydleli Filip L o •vv y (1814), zmineni jiz Jos. Graf a Jos. Rousb e r g e r, dale Vit T a u s i k, najemce hostince (1855), Jakub Klein, chalupnik a vycepnik (1859). Jezto v H. K. nebylo zidovskeho hrbitova, byli zide tu a v okoli zemreli pohrbivani na zidovskych hrbitovech v Horicich, Nov. Bydzove, Vamberku a v Nov. Meste nad Metuji.
R. 1813 pristehoval se do casti Malsovic u H. K., jez nalezela ke statku Dolnimu Primu, z panstvi doudlebskeho zid Filip L o w y, podomni obchodnik. Od r. 1815 mel tu i trafiku. Jezto byl to obchodnik cily, ktery zachazel i do H. K. i okolnich obci, sest hradeckych obchodniku se striznym zbozim tezce neslo jeho konkurenci. I stezovali si na neho magistratu a zadali, aby byl vyhosten. Kdyz se stiznosti svou byli zamitnuti, rekurovali ke krajskemu uradu. Pri vysetrovani, jez uradem timto bylo zavedeno, bylo zjisteno, ze otec Filipa Lowyho Emanuel Lowy a jeho rodina byli dle t. zv. zidovskeho patentu pripsani k panstvi doudlebskemu a dle guber. dekr. z r. 1801 obdrzeli c. 642; ze Filip Lowy byl zenat a otcem ctyr ditek, ze provozuje podomni obchod a prodava v Malsovicich tabak na zaklade uredniho povoleni. Ponevadz nemohlo se mu za vinu klasti nic nezakonneho, byl rekurs hradeckych obchodniku i krajskym uradem zamitnut. Ale dva z nich a dva novi, z nichz jeden, Josef Riedel, nebyl vlastne obchodnikem, nybrz jenom prymkarem, v pronasledovani zida Lowyho i pak neustali. Odvolali se ke guberniu v Praze a v odvolani svem opirali se o nektere, jak bylo zjisteno, nepravdive duvody. Proto nepochodili ani u tohoto uradu. Zajimave jsou duvody, jez uvedeny byly uradem timto pro zamitnuti odvolani hradeckych obchodniku. Mezi nimi zvlaste tyto:
Filip Lowy zdrzuje se od r. 1815 jako trafikant v Malsovicich, v dilu panstvi primskeho, a pobyt byl mu tu i guberniem r. 1819 povolen. Hradecti obchodnici snazi ise zmariti konkurenci zida Lowyho, aby mohli si urcovati libovolne a zistne ceny sveho zbozi na ukor obcanstva. Hradecti strizni obchodnici maji male sklady, kdezto Lowy, maje u tovarniku velky uver, vzdy nejlepsim vyberem zbozi muze poslouziti. Obchod podomni provozuje nejen v H., nybrz i v okolnich mestech a vesnicich. Hradecti strizni obchodnici prodavaji zbozi sve hlavne o tydennich a vyrocnich trzich, dale o nedelich a svatcich. V H. K. pripadaji trhy na sobotu, kdy Lowy jako zid neobchoduje a v nedeli a ve svatek nesmi, jezto ve dny ty podomni obchod neni dovolen.
Ale zmineni hradecti obchodnici neustavali dale podavati stiznosti na zida Lowyho. A kdyz v jedne stiznosti uvedli, ze poziva protekce uradu a v jine stiznosti, podane primo cisari, nepravdou hledeli ho oklamati, byli krajskym uradem v H. K. r. 1824 odsouzeni: Antonin Kyncler jako puvodce toho hanebneho jednani ke trem dnum vezeni a 10 zl. C. M. a Tomas Kapoun, Jan Nikelsgeld a Jan Riedel,, kazdy ke 24 hod. vezeni a 5 zl. C. M. pokuty. Odsouzeni proti tomyto nalezu podali jeste tehoz roku odvolani k zemskemu guberniu v Praze. Nasledovalo dlouhe vysetrovani, jez jeste r. 1833 nebylo skonceno22). Jak to na konec s pronasledovateli zida Lowyho' dopadlo, neni znamo, jezto spisy o tom se nezachovaly.
V r. 1836, jak zapsano je v „Pametni knize mesta Hradce Kralove", smeli v meste H. K. bydleti jen dva zide se svymi rodinami. Byli to jiz vyse zmineni Abra
ham Mayer, trafikant, a Josef Winternitz, loterhi kolektant23).
R. 1841 10. dubna podkomorsky urad upoaornil magistrat v H. K., ze nemohou byti zadany od zidu prispevky na osvetlovani mesta, kdyz je take krestane neplati24).
V letech 1850—1859 pripomina se jiz v H. K. zid. ucitel David Sommer. V teze dobe bydlelo jiz nekolik rodin zid. nejen v meste, nybrz i na jeho predmestich, Prazskem Predmesti, Kuklenaeh. Novem H. a Malsovicich. Nasledek toho byl, ze r. 1860 utvorila se v H. K. israelska obec se zvolenym predstavenstvem, ale byla dlouho trpena, jezto nemohla dosici pres opetovne zadosti od mistodrzitelstvi potvrzeni svych stanov. Prvnim starostou zvolen byl r. 1860 obchodnik Jachym R i e m e r, po nemz az do r. 1890 byli starosty Samuel B a u m e r, pensionovany vojen
Jachym Riemer
Samuel Baumer
sky lekar, a Jakub Kalb. R. 1864 byl prijat za rabina Abraham Kolin, jehoz otec Josef K o h n byl rabinem v Zamberce. Obdrzel pravo oddavati, zapisovati do matriky a starati se o< vyucovani nab. zid.
Rb. Abraham Kohn
Josef Baum
v H. K. Tez soukromne vyucoval vedam liternim. Bohosluzby konaly se v soukromych domech c. 17, 76 a 64. V tomto poslednim dome upravena byla modlitebna. R. 1887 najat byl dum C. 67. V nem"bydleli tez rabin a sochet (spolusluha) a na dvore postavena byla synagoga 25).
R. 1872 S. J. P o 1 a c k, svagr Abrahama K.o.h n a, zaridil si v H. K, nemeckou skolu. Kdyz zactva pribyvalo, najal pro ni cely dum. Jezto nemel pro vychovatelnu koncesi, okresni skolni rada pro mesto mu skolu zakazala, ale nerozpustila ji, nybrz ponechala do doby, az si koncesi pro ni opatri26). Kdyz se S. J. Polack z H. K. odstehoval, nemecka skola zanikla.
Po r. 1860 vic a vice zidu v H. K. pribyvalo. Tak dle   matriky   narozenych   bydleli   tu r.   1867  Wolf