u sousedů si vyhledati. Tím nemá býti přetrženo ustanovení privilegia císaře a krále Ferdinanda II., jež nedovoluje jich přechovávání v H. K. Oni židé ná to prosili, by mohli na neurčitou dobu v H. K. zůstati. Městskou radou bylo jim odpověděno, že, budou-li se pokojně chovati, za to žádati mohou a také laskavou odpověď dostanou11). R. 1651 bylo v H. K. již několik židů usazeno a měli již dokonce svého rabína. Byl to David Tachovský, 43 lety vdovec. Bydlel v H. K. v nájmu 26 let a s ním po tři léta jeho zeťové Vít a Izák se svými ženami Annou a Lídou. Měl syna Samuela a dcery Dorotu, Salku a Alynku, kuchařku Zuzanu a služebníka Abrahama. Mimo ně bydleli tehda v H. K. v nájmu ještě židé: Lebl Bon 26 let se ženou Johanou, dcerami Lídou a Esterou, synem Izákem, kuchařkou Eliškou, služebníkem Jakubem, kantorem Bernardem, který tu žil 4 roky, jeho ženou Reginou, syny Leblem a Jakubem a dcerou Sávou. Adam, žijící v H. K. 25 let, žena jeho Eva, synové Tobiáš a Samuel a dcera Lída. Enoch Syk, 26 lety, v H. K. narozený, žena jeho Mariana, syn Wolf, kuchařka Alina a služebník Samuel. Lebl, žijící v H. K. 4 léta, Anna, jeho žena, dcera Káča a syn Jakub12). Rok nato císař a král Ferdinand III. listem z 23. Června 1652 potvrdil Hradeckým jejich dřívější privi-leje, při čemž jim nařídil, že žádné židy v městě svém nesmějí trpěti. A tak ňiusili 4. prosince 1652 židé do jednoho H. K. opustiti13). Dne 18. října 1658 dal purkmistrovský úřad v H. K. židu Leblovi Bonovi, který tu ještě r. 1651 bydlel a obchod vedl, vysvědčení, že.ze žádné jiné příčiny z nařízení obce do Nového Bydžova se nevystěhoval, než jediné z té, že v potvrzení privilegií městu H. K. císařem Ferdinandem III. výslovně bylo nařízeno, že žádný žid v něm bydleti a zdržovati se nemá nyní i na věčné časy budoucí. Z téže příčiny i jiní židé hradečtí jinam musili se obrátiti14). Nedlouho nato r. 1665 první biskup královéhradecký Matiáš z Bilenberka o nešporách v jesuitském kostele pokřtil žida, kterého s sebou přivezl15). Na potvrzení privilegií města H. K. císařem Ferdinandem III. odvolala se i městská rada, když zamítla žádost nějakého žida, podanou 29. srpna 1746, aby mu o podzimním výročním trhu toho roku bylo povoleno prodávati. Ale brzo nato přijat byl do H. K. žid vino-palník s podmínkou, že žádný žid nesmí u něho přes noc zůstati, leč by se u primasa ohlásil a městskému rychtáři poplatek za to zaplatil10). V r. 1747 začla se zmáhati náboženská sekta isra-elitů čili Abrahamitů hlavně v okolí N o v é h o B y d-žova a Chlumce n. C. K ní přistupovali i četní tajní nekatolíci. Duševním vůdcem sekty té býl rabín Mendl z Nového Bydžova. Když se schůze israelitů prozradily, byl větší počet jich zatčen a uvězněn v H. K., kde je krajský hejtman Václav Vančura z Řehnic 24. února 1748 počal vyslýchati. Při vyšetřování 62 z nich působil též známý jesuita Koniáš. Mnozí z uvězněných israelitů byli, když se bludu svého odřekli a vyznání víry učinili, propuštěni a pouze nad čtyřmi vynesen byl rozsudek smrti. Upálen z nich byl však v H. K. jen ovčák Jan Vacek, kdežto třem ostatním udělena byla na popravišti milost a odsouzeni byli k obecnímu dílu na silnicích. Mimo ně odsouzena byla ještě israelitka Ludmila Baurová, žena sedláka z chlum-ského panství, pro rouhám k useknutí ruky a k upálení za živa. Rozsudek ten vykonán byl na ní v H. K. také ještě r. 1748. Přední z israelitů, krejčí Jan Pita z Chudonic, upálen byl r. 1748 18. prosince v Novém Bydžově a rabín Mendl teprve 7. března 1750 v Praze»)- . . ^ ^ . . ■ V době, když H. K. stal se pevností, jež začla se stavěti r. 1766, židům až na nepatrné výjimky nebylo v H. K. dovoleno bydletij~~ále mohli -sem docházeti; Když však chtěli z pevnosti vyjíti, musili míti od velitelství jeho povolení, aby byli z bran puštěni. R. 1773 městský rychtář poslal vojenské stráži lístek, aby z města židy pustila. Pevnostní velitelství cítilo se tím v právu svém dotčeno, že rychtář neposlal lístek jemu, nýbrž dal rozkaz přímo stráži u brány. Vysvětlilo se pak, že lístek byl omylem donesen stráži místo vojenskému velitelství18). V r. 1774 bydlel v H. již žid A u s t e r 1 i t z. Roku toho židu Eliáši Winternitzovi, který měl již dozor nad tabákem v kraji hradeckém, povolen byl prodej tabáku v H. K. I žádal městskou radu, aby mohl tu bydleti s usazeným židem Austerlitzem. Městskou "radou žádosti jeho bylo vyhověno, ale s podmínkou, že bude v H. K. bydleti bez rodiny tak dlouho, pokud bydlení v městě tomto od gubernia nebude mu povoleno. Když povolení dostál, přestěhoval se do domu Pulpánova. Děkan císařskému rychtáři Fr. Schneidrovi to vytýkal a žádal, aby se Winternitzovi byt vykázal někde stranou. Ze r. 1774 bylo již několik židů obchodníků v H. K., dokazuje, že městská rada roku toho se usnesla, že židům má se naříditi, by se neopovažovali v čase procesí míti krámy otevřeny19). Na počátku devatenáctého století přijat býl za obyvatele města H. K. žid Jos. Winternitz. Od „Pravovarního měšťanstva" měl najatu vinopalnu. R. 1808 platil z ní nájemného 12 set a r. 1810 15 set zl. C. M. R. 1822 „Pravovarní měšťanstvo" žádalo magistrát, aby mohlo Jos. Winternitzovi pálení kořalky vzíti a samo v domě u „Zlatého lva" ji páliti. Ale bylo se žádostí svou zamítnuto. Odvolalo se nato ke guberniu v Praze, u něhož to vyhrálo, ale pak Winternitzovi přece zase vinopalnu na tři roky, t. j. do r. 1826, pronajalo 20). Tento žid Winternitz byl dobrý člověk. R. 1804 a 1805 panoval velký hlad, zvláště v českých horách. Mnoho tkalcovských rodin proto je opustilo a stěhovalo se do Moravy. V Olomouci byli však zadrženi a domů přes H. K. počtem 205 posláni. Tu tábořili na Velkém náměstí a domácí lidé nosili jim jídlo. Žid Winternitz pak dal každému na cestu dva krejcary, jež tehda měly dosti velkou cenu proti krejcarům pozdějším. I modlili .se za křesťany i židy 2l). R. 1800 zal. byla na děkanství v H. K. kniha, obsahující matriku narozených a obřezaných a matriku oddací a úmrtní židů z H. K. a z obcí k němu přifařených. Poslední zápisy v ní jsou z r. 1859. Mimo to zapsána byla do ní též dřívější narození dětí a sice r. 1790 Josefa Rousbergra, obchodníka v Malšovicích, k H. K. přifařených, r. 1795 Abrahama Mayera, trafikanta v H. K. a r. 1799 Jos. Gráfa, obchodníka v Malšovicích. Židů bydlelo dle zmíněných matrik v H. K. v době od r. 1800 do r. 1859 již několik. Vedle Abrahama Mayera Bernard B a r o c h (1802) a Jonáš Turnovský (1803), jichž zaměstnání není uvedeno. Israel W e i s s (1804), Emanuel L Ö w y (1808), Josef W i n-t e r n i t z, o němž výše stala se zmínka. Byl to asi týž, který byl v H. vinopalníkem a, když jím přestal býti, měl loterní kolekturu. Zemřel r. 1844. Markus Juda Bochshorn, israelský domácí učitel, který se oběsil r. 1828 ve vyšetřovací vazbě a byl pod Novým Hradcem pohřben. Leopold Winternitz (1844) byl synem Jos. Winternitze a měl po něm loterní kolekturu. Byl též výběrčím okresní žid. daně. R. 1843 oženil se s Marií, dcerou Abrahama Fleischra z Doudleb. Mojžíš Polek (1857), ná- jemce mýta v H. K., David Sommer, israelský učitel (1857), Nathan Lustig (1857), Jakub Růžička, obchodvedoucí (1832), a Marie Kubínová, služka, 90 roků stará (1835). V Malšovicích, k H. K. přifařených a zčásti i náležejících, bydleli Filip L ö -•vv y (1814), zmínění již Jos. Graf a Jos. Rous-b e r g e r, dále Vít T a u s i k, nájemce hostince (1855), Jakub Klein, chalupník a výčepník (1859). Ježto v H. K. nebylo židovského hřbitova, byli židé tu a v okolí zemřelí pohřbíváni na židovských hřbitovech v Hořicích, Nov. Bydžově, Vamberku a v Nov. Městě nad Metují. R. 1813 přistěhoval se do části Malšovic u H. K., jež náležela ke statku Dolnímu Přímu, z panství doudlebského žid Filip L ö w y, podomní obchodník. Od r. 1815 měl tu i trafiku. Ježto byl to obchodník čilý, který zacházel i do H. K. i okolních obcí, šest hradeckých obchodníků se střižným zbožím těžce neslo jeho konkurenci. I stěžovali si na něho magistrátu a žádali, aby byl vyhoštěn. Když se stížností svou byli zamítnuti, rekurovali ke krajskému úřadu. Při vyšetřování, jež úřadem tímto bylo zavedeno, bylo zjištěno, že otec Filipa Löwyho Emanuel Löwy a jeho rodina byli dle t. zv. židovského patentu připsáni k panství doudlebskému a dle guber. dekr. z r. 1801 obdrželi č. 642; že Filip Löwy byl ženat a otcem čtyř dítek, že provozuje podomní obchod a prodává v Malšovicích tabák na základě úředního povolení. Poněvadž nemohlo se mu za vinu klásti nic nezákonného, byl rekurs hradeckých obchodníků i krajským úřadem zamítnut. Ale dva z nich a dva noví, z nichž jeden, Josef Riedel, nebyl vlastně obchodníkem, nýbrž jenom prýmkařem, v pronásledování žida Löwyho i pak neustali. Odvolali se ke guberniu v Praze a v odvolání svém opírali se o některé, jak bylo zjištěno, nepravdivé důvody. Proto nepochodili ani u tohoto úřadu. Zajímavé jsou důvody, jež uvedeny byly úřadem tímto pro zamítnutí odvolání hradeckých obchodníků. Mezi nimi zvláště tyto: Filip Löwy zdržuje se od r. -1815 jako trafikant v Malšovicích, v dílu panství přimského, a pobyt byl mu tu i guberniem r. 1819 povolen. Hradečtí obchodníci snaží ise zmařiti konkurenci žida Löwyho, aby mohli si určovati libovolně a zištně ceny svého zboží na úkor občanstva. Hradečtí střižní obchodníci mají malé sklady, kdežto Löwy, maje u továrníků velký úvěr, vždy nejlepším výběrem zboží může posloužiti. Obchod podomní provozuje nejen v H., nýbrž i v okolních městech a vesnicích. Hradečtí střižní obchodníci prodávají zboží své hlavně o týdenních a výročních trzích, dále o nedělích a svátcích. V H. K. připadají trhy na sobotu, kdy Löwy jako žid neobchoduje a v neděli a ve svátek nesmí, ježto ve dny ty podomní obchod není dovolen. Ale zmínění hradečtí obchodníci neustávali dále podávati stížnosti na žida Löwyho. A když v jedné stížnosti uvedli, že požívá protekce úřadů a v jiné stížností, podané přímo císaři, nepravdou hleděli ho oklamati, byli krajským úřadem v H. K. r. 1824 odsouzeni: Antonín Kyncler jako původce toho hanebného jednání ke třem dnům vězení a 10 zl. C. M. a Tomáš Kapoun, Jan Nikelsgeld a Jan Riedel,, každý ke 24 hod. vězení a 5 zl. C. M. pokuty. Odsouzení proti tomyto nálezu podali ještě téhož roku odvolání k zemskému guberniu v Praze. Následovalo dlouhé vyšetřování, jež ještě r. 1833 nebylo skončeno22). Jak to na konec s pronásledovateli žida Löwyho' dopadlo, není známo, ježto spisy o tom se nezachovaly. V r. 1836, jak zapsáno je v „Pamětní knize města Hradce Králové", směli v městě H. K. bydleti jen dva židé se svými rodinami. Byli to již výše zmínění Abra- ham Mayer, trafikant, a Josef Winternitz, loterhí ko-lektant23). R. 1841 10. dubna podkomořský úřad upoaornil magistrát v H. K., že nemohou býti žádány od židů příspěvky na osvětlování města, když je také křesťané neplatí24). V letech 1850—1859 připomíná se již v H. K. žid. učitel David Sommer. V téže době bydlelo již několik rodin žid. nejen v městě, nýbrž i na jeho předměstích, Pražském Předměstí, Kuklenáeh. Novém H. a Malšovicích. Následek toho byl, že r. 1860 utvořila se v H. K. israelská obec se zvoleným představenstvem, ale byla dlouho trpěna, ježto nemohla do-síci přes opětovné žádosti od místodržitelství potvrzení svých stanov. Prvním starostou zvolen byl r. 1860 obchodník Jáchym R i e m e r, po němž až do r. 1890 byli starosty Samuel B a u m e r, pensionovaný vojen- Jáchym Riemer Samuel Bäumer ský lékař, a Jakub Kalb. R. 1864 byl přijat za rabína Abraham Kolín, jehož otec Josef K ö h n byl rabínem v Žamberce. Obdržel právo oddávati, zapisovati do matriky a starati se o< vyučování náb. žid. Rb. Abraham Kohn Josef Bäum v H. K. Též soukromně vyučoval vědám literním. Bohoslužby konaly se v soukromých domech č. 17, 76 a 64. V tomto posledním domě upravena byla modlitebna. R. 1887 najat byl dům Č. 67. V něm"bydleli též rabín a šochet (spolusluha) a na dvoře postavena byla synagoga 25). R. 1872 S. J. P o 1 a c k, švagr Abrahama K.o.h n a, zařídil si v H. K, německou školu. Když žactva přibývalo, najal pro ni celý dům. Ježto neměl pro vychovatelnu koncesi, okresní školní rada pro město mu školu zakázala, ale nerozpustila ji, nýbrž ponechala do doby, až si koncesi pro ni opatří26). Když se S. J. Polack z H. K. odstěhoval, německá škola zanikla. Po r. 1860 víc a více židů v H. K. přibývalo. Tak dle matriky narozených bydleli tu r. 1867 Wolf