.erst in diesem J. wurde durch die Initiative des Herrn Jakob Hirsch in K. ein Friedhof geschaffen und gleichzeitig eine Ch. K. gegründet. Dem ersten Ausschuß gehörten folgende Herren an: Jakob Hirsch, Friedrich Ritter, Edmund Feld-' mann, Julius J. F i s c h e r, Julius M ä n d 1 und Theodor Konirsch. Herr Jakob Hirsch, der seit Bestand der K. G^dem Ausschuß derselben angehörte und auch als T/i V. und Schriftführer fungierte, verstand es auchtals erster Obmann der Gh. K. mit Energie und Tatkraft in kurzer Zeit den jungen Verein zu einer ;;a"nsehnlichen Höhe emporzubringen. Für seine Verdienste um den Verein wurde er am 12. Dezember 1897 zum Ehrenmitgliede ernannt. Andere Ehrenmitglieder des Vereines sind: Prof. Dr. Karl Thieberger, Edmund Feld-mann, Karl Gans, Siegfried Heller, Dr. S. Kirchenberger und Julius M ä n d 1. Unter der Ägide děs Herrn Jakob Hirsch spendete die Ch. K. 1000 Kč für die Erbauung eines Jemenitéh-heimes und wurde auch im J. 1910 die Bethalle auf dem Friedhofe zu einer Zeremonienhalle erweitert. Im J. 1919 trat Herr Hirsch wegen hohen Alters von seiher Stelle als Obmann zurück und wurde zum Ehrenobmahn ernannt. Ihm folgte Herr Siegfried Heller, der bereits seit 1903 die Stelle eines Ob-mannsstv. bekleidete und sich nun als Obmann bestens bewährt. Nachdem Herr Heller infolge Überbürdung im J. 1921 auf seine Stelle resignierte, wurde Herr Alfred Ries zum Obmann gewählt, welcher dieses Amt bis zum heutigen Tage in gewissenhafter Weise versieht.

Die Renaissancebewegung im Judentum fand auch in unserer Gemeinde Eingang und führte im J. 1904 zur Gründung des Vereines „Theodor Herzl". Dieser Verein hat sich um die Verbreitung und Vertiefung des zionistischen Gedankens und des jüd. Lebens in unserer Gemeinde große Verdienste erworben. Der erste Obmann war Herr Dr. Friedrich Weihs, dz. Rb. in Teplitz. Ihm folgte Dr. Hermann Hirsch, der für seine Verdienste um den Verein zum Ehrenobmann ernannt wurde, ferner Ing. Thein und Dř. Seligmann. Seit drei Jahren steht an der Spitze des   Vereines   ein   Präsidium',   bestehend   aus

dem Obmann Robert Heller und den Stv. S. 0. Lichtner und Willi Konirsch. Als Nationalfondkommissär fungiert seit vielen Jahren Leopold Schiller. Am 25. und 26. Mai 1929 wurde der 25 jähr. Bestand dies Vereines, sowie der 25. Todestag Herzls durch ein Bankett und einen feierlichen Gottesdienst begangen. Beide Veranstaltungen standen auf einem hohen Niveau und haben dem Verein viele Freunde und Anhänger gewonnen. Nach den Unruhen in Palästina/im August 1929 wurde eine Notstandaktion durchgeführt, welche einen nahmhaften Betrag erzielte. Auch die Aktion anläßlich des 80. Geburtstages des Präsidenten Masaryk zeitigte ein sehr schönes Ergebnis.

Der jüd. Sport- und Turnverein „Makkabi" wurde im J, 1920 durch Robert Heller ins Leben gerufen und macht sich die körperliche Ertüchtigung und sittliche Hebung unserer Jugend zur Aufgabe. Seit Bestand des Vereines .bis zum heutigen Tage wirken Hugo Hirsch als Obmann und Robert Heller als Turnwart. Im Juni 1930 feierte der Makkabi K. in Verbindung mit dem Brudervereine Brüx, Aussig und Teplitz das 10 jähr. Vereinsjubiläum durch Veranstaltung eines großen Sportfestes in Teplitz.

Einer unserer jüngsten Vereine ist die durch Frau Dr. Berta B r i 1 1 bewerkstelligte Gründung der Ortsgruppe K. des Landesverbandes jüd. Mädchen und Frauen. Dieser Verein, welcher unsere Frauen vertraut machen will mit den kulturellen und sozialen Problemen des Judentums und der speziellen Aufgabe der jüd. Frau, hat in der kurzen Zeit seines Bestandes sich viele Anhänger und Freunde erworben. Die Ortsgruppe K. zählt heute bereits zu den mustergültigsten im böhm. Landesverbände. Seit Rücktritt der ersten verdienstvollen Präsidentin, Frau Dr. Berta Brill, führte Frau Anna Hirsch mit geschickter Hand die Leitung des Vereines. Als Vizepräsidentin fungierte Frau Dr. Krakauer. ' Zu erwähnen wäre noch, daß die Bibliothek eines ehemals bestandenen Geselligkeitsvereines „Concor1-dia" nach dessen Auflösung in den Besitz der Gemeinde überging, welche ihrerseits die Verwaltung der Bibliothek dem hiesigen Techeleth-Lawan übertrug.

304

Geschichte der Juden in Königgrätz.

Bearbeitet  von OGR. L. Domečka, Königgrätz.

riradec Král. byl důležitým místem obchodním již v době předhistorické a i pak v době knížecí a královské, pokud nebyl ještě městem. Obchodníci ubírali se tudy po jedné z nejvýznamnějších cest, spojující Moravu přes Čechy se Slezskem a i po cestě, jež od ní odbočovala ku Praze a po několika, rovněž od ní odbočujících cestách podřadnějších. Za doby knížecí a na počátku doby královské bydleli řemeslníci, jakož i někteří obchodníci před hradem stojícím na opevněném jednom z dvou návrší nad stokem Labe s Orlicí a jiní asi již tehda i v podhradí. A tehda snad tu byli také již židé jako v podhradí ve Znojmě, kde se připomínají r. 1052 ).

Před r. 1225 král Přemysl Otokar I. založil nad stokem Labe s Orlicí na předhradí, do něhož pojal i starý hrad a sousední návrší, do té doby neopevněné, město Hradec. Bylo to první město v Čechách, založené podle práva německého, starší než Staré Město Pražské. Když prostora pro nove město byla vyměřována, bylo při tom pamatováno i na místo, kde by mohli býti usazeni židé. Zprávu o místě tom máme sice až z konce 14. stol., kdy nazývá se Židovským náměstím, nynější to Kavčí plácek, ale jistě bylo do plánu města H. K. pojato již při jeho založení. Jinak nebylo by možno si vysvětliti, proč by bylo vedle samého Malého náměstí bývalo utvořeno ještě jiné náměstíčko, kdyby nebylo vyhlédnuto pro zvláštní účel a proč by nebylo zastaveno domy. Náměstí to bylo uzavřeno a do něho vedl jen úzký vchod z Malého náměstí, dosud zachovaný. Ten byl buď uzavřen branou nebo řetězem jako v jiných městech část jejich, kde židé bydleli, kde měli své ghetto í vlastní domy.

Zprávu o žid. náměstí (platea judeorum) převzal kronikář královéhradecký K. J. Biener z Bienenberku do svých německy psaných dějin z berního rejstříka města Hradce z 1. 1390—1404, z něhož jen něco málo listů se zachovalo. Píše v nich též, že byla škola ve druhé, t. j. východní části města. Ale na plánku, ke spisu svému připojeném, spletl si to a klade školu na Židovské náměstí2). To svedlo později k domněnce, že to byla škola židovská. Ale, jak jsem z jiného pramene dokázal, nebyla to škola židovská, nýbrž křesťanská, a ta byla na jiném místě, v nynější Mýtské ulici0).

Židé ve 14. stol. v H. K. neměli ani školy, ani synagogy. Na Židovském náměstí mohli míti tři, nejvýše čtyři domy, obývané třemi nebo čtyřmi židovskými rodinami. Ještě v polovině 17. stol. bylo v H. K. pouze pět žid. rodin. Pro malý počet židů nebylo také tehda třeba ani synagogy, ani školy.

Židé v H. K. udrželi se nepochybně i v době husitské. Teprve nařízením krále Ludvíka z 25. července 1454 byli ze všech zemí koruny české, tudíž i z H. K. vypověděni4).   Ale netrvalo ani dlouho a usadili se

Dějiny Židů v Hradci Králové.

Zpracoval vrchní právní rada L. Domečka v Hradci Králové..

v H. K. zase. Dovídáme se o nich jako hradeckých, usedlících z listu vdovy po králi Ludvíkovi I., daného v Linci 4. března 1521, kterým městu H. K. potvrdila dřívější jeho privileje. V něm mezi jiným se nařizuje, že nikdo nesmí u židů hradeckých mimo vůli a vědomost přísežných města H. K. žádných půjček, lichev, prodejů, frajmarků a jiných všech obchodů činiti pod propadnutím toho, čehož by se dopustil. K tomu se dodává, že se to v H. již prve pro uvarování těžkostí a budoucích lidských nesnází nedopouštělo5). Tento dodatek zároveň prozrazuje, že židé již před r. 1521 opět v H. K. bydleli.    '

Zanedlouho musili se však židé opět z H. K. stěhovati. Dle usnesení sněmovního z r. 1541 a dle následujícího nato nařízení krále Ferdinanda I. z r. 1542 byli židé ze zemí českých vypověděni s tím, že kdyby byli tu přistiženi, mají býti na hrdle trestáni mimo ty, kdo by od krále měli povolení zůstati do příštího sv. Jiří. R. 1545 pobyt židů v zemích českých byl ná rok prodloužen a pak ponecháni v nich byli nadále °).. R. 1551 nařízeno bylo, že židé musí nositi ženský plášť a na něm na levé straně přišité kolečko ze žlutého sukna, aby se lišili od křesťanů7).                         ~

V H. však po r. 1542 více žádný žid stálého bydliště neměl, ani zdržovati se nesměl, což vysvítá i z náiglédu-jící zprávy: R. 1549 Pavel, zámečník, trestán byl šatlavou, že židy přechovával. Též r. 1549 Havel H.ořicka a Jan Zavagesta trestáni byli věží, že s židy činiti niěli a dluhu jim nezaplatili3).

R. 1589 žid. děvečka u Markyty Choustnické, chtíc se dáti pokřtíti, žádala, by byljt v H. K. přijata pod ochranu. Žádost její byla městskou radou zamítnuta, ježto národ žid. v městě H. K. své stanoviště nemá a neví se, co by z toho vzejíti mohlo. I přikázáno jí bylo, aby se jinam obrátila, ježto nemůže býti trpěno, by při městě v H. K. byt svůj měla. K tomu kronikář hradecký Fr. Švenda ve svém „Železném obraze města Králové Hradce" poznamenal: „Tak ani z naděje křest přijíti židovinu Hradečtí v městě těch časů netrpěli*)."

Listem daným ve Znojmě 28. července 1628 císař a král Ferdinand II. městu H. K. potvrdil všecky jeho dřívější privileje a v něm mimo to poručil, by židů mezi sebou ani v městě ani na předměstí i na jiných gruntech svých netrpěli, nejsouce k tomu povinni, a jim tu žádného bytu nepřáli pod uvarováním jeho hněvu a nemilosti, jeho dědiců, budoucích králů českých, též propadení všech dřívějších privilejí10).

Než Hradečtí se rozkazem tím neřídili. R. 1651 bydleli již v H. K. t ř i židié 26 let, jak níže podrobněji bude o tom psáno, tedy od r. 1626. A r. 1636 8. ledna městskou radou třem židům byly pronajaty do dne a do roka a nic dále dva domy v ulicích s podmínkou, že musí se pokojně íhoyáti a jiných židů žádných více k sobě nepřijímati. Do té doby mají svých pohledávek

'Hradec Králové 1    20

305

Königgrätz 1