iiumu. opolek rozda kazdy rok dva vagOny uhli, z toho cast tez krest. chudine.
Dobrodincem kolinskych Zidu stal se spolek „Derech jesoro", o nemz jsem pojednal zevrubne v c. z. kal. 1928/29 y clanku „Prvni zid. nemocenske pokladny". Spolek ten byl zal. r. 1811 podle vzoru prazskeho spolku tehoz jmena. Jeho ukolem jest pece o nemocne cleny a rekonvalescenty a o stare cleny. V jeho stanovach cteme, ze nesmi byti predsedou muz bohaty, ktery by nikdy nekonal, co se od samaritanskeho spolku zada, aby navstevoval kazdeho nemocneho, aby mu najal, jeli toho potreba, osetrovatele,. aby se mu postaral o dobrou, silnou stravu, aby kontroloval osetrujiciho lekare, aby ziskal*'v nemocnici lezicim clenum dary prizen osetrovatelu, aby venovali jejich clenu zvysenou pozornost. Spolek poslsytuje podporu pri cestach do lazni a dava mesicni podpory starym clenum. V jeho stanovach cteme, ze, co spolek poskytuje svym clenum, nejsou dary, nybrz podpory, na jktere maji vsichni clenove plne pravo. O Derech jesoro ziskal si nehynoucich zasluh Ignac Stein, ktery jej ridil ctvrt stoleti. Prevzal spolek s prazdnou pokladnou a odevzdal jej svym nastupcum se fznacnym majetkem, ulozenym v polich a lukach, ktere nebyly svetovou valkou nikterak znehodnoceny. Po Ignaci Steinovi ridil spolek Julius Wlas in, po nem prevzal jej r. 19O8 Josef Weigner a spravuje jej spolu s Adolfem Arn steinern a Maxem Skucem dosud..
Spolek „Derech jesoro" dal, podnet k vytvoreni jineho spolku, zvaneho Jesu o bei tau (potaflo vcas), ktery si vytkl za. ukol poskytovati podporu tem, kdoz se octli nahle nebo nahodile ve svizelne situaci. Derech jesoro, jsouc vazana svymi stanovami, nemohla prijimati za cleny lidi starsi nez 40 let a nemohla nikdy podporovati necleny. Tuto mezeru vyplnil spolek „Jesuo beitau". V jeho cele stoji Adolf Eisler.
Zamestnani kolinskych Zidu.
Predem poznamenavam, ze kolinsti Zide nepro' davali nikdy koralku. Prvni najemce mestske vinopalny a prodavac koralky byl r. 1824 zemr. David Dub.
Kolinsti Zide zivili se dosti nuzne jako trhovci, podomni obchodnici a majitele kramu, v nichz prodavali sukna, latky, platna, zelezo, saty, vetes a castecne pozivatiny. Nakupovali vlnu, peri, kuze, hadry a zemske produkty. Bylo mezi nimi dosti remeslniku. Byli krejci, rukavickari (krejci a rukavickari tvorili samostatny cech), obuvnici, reznici, sklenari, pekari, zlatnici, kozisnici, mydlari, knihari, povoznici, calounici, nadenici, vyrobci vaty a dymek, brusici granatu, byli najemci myta, pozdeji i pivovaru a pozemku, byli tez trafikanti mezi nimi. Prvnim velkovyrobcem byl v K. Jonas Steinberge r. Mel titul c. 1c. tov. kartounu. Zemr. r. 1814.
Na pocatku 19. stol. byli zde dva lekari (ranhojici) Menase Holding a Efrajim Grun. Jestlize tehdy pral kolinsky Zid druhemu, aby byl hodne zdrav, rekl, narazeje na biblicke pozehnani „ucin te Buh jako ucinil Menasea a Efrajima": Chran te Buh pred Menase (Holdingem) a Efrajimem (Grunem)! Manzelka Holdingova byla porodni asistentkou. Holding i Grun vykonavali take obrizku. Vedle nich pusobil v tomto oboru knihar Marek Muller od r. 18.06 az do r. 1847 ye 395 pripadech, (podle zachovalych zapisku) . Po nem pokracoval Simon K r o n e r, Izrael SJeu ts ch, chirurg Josef Grun, dr. Vilem Herrmann a hlavne Ignac Stein.
Zamozni  Zide   provozovali   take penezni obchody.
Pujcovali yetsinou sedlakum na kratkodoby uver. Ponevadz pujcovali velmi mnozi, proto byla prave v tomto;, oboru nejvetsi konkurence a ta snizovala uroky casto pod sazbu zakonem dovolenou. I rabini byli nuceni privydelavati si pujcovanim penez.
Dosti velkou obtiz meli chudi Zide, aby si zaopatrili provozoyaci kapital pro sve obchudky. Velmi blahodarne pusobila v tomto ohledu zidovska pujcovna, zvana Darlehenskassa, ze ktere dostavali penize na nizky uver, ale musili i jistinu po castkach splaceti, aby byl dluh ve dvou nebo trech letech uplne umoren. Ke konci 18. stol. zanikla tato pokladna. Nevim, zda nevsimavosti anebo prilisnou laskavosti posledniho pokladnika Judy Lowa Saudka. Asi pred 60 lety vznikl v. K. novy podobny ustav pod nazvem ,„A h.a v.a s r e a" (laska k bliznimu), ktery sebral nekolik tisic zl. a pujcoval je na nizke uroky a na kratkou dobu. Vypomohl cetnym souvercum v dobe nejhorsi. Po valce pozbyl sveho vyznamu, nebot prostredky, ktere ma k disposici, neodpovidaji dnesnim hospodarskym pomerum. Predsedou jest Albert M e i s 1.
Dnesni povolani kolinskych Zidu jsou velmi ruzna.
V  r. 1850 zilo jeste v meste K. 313 zid. rodin a nenylo  jedine  vesnice  na   okrese,   aby  tam  nezily  zid. rodiny. Ale pres to nebylo v K. nikdy mnoho bohacu, zato vsak mnoho  chudiny.
Kolinsti Zide ve svete.
Mnozi kolinsti Zide nabyli mimo K. vetsiho vyznamu.
..;". Zname predevsim tri lekare, kteri se uplatnili ve svete. Dva z nich, Mojzis B e e r a jeho syn Jakub ben Mojzis, ziskali si velikou prizen v Zeleznici (Eisenstadt) v Uhrach. Prvni zemr. r. 1769, druhy 1806. O prvem cteme na nahrobku, ze lecil chude a nuzne zdarma a o druhem, ze byl dovednym lekarem a mohelem a ze byl ve spolku Ch. k. velmi cinnym. V tricatych letech m. st. pusobil v Polne lekar Adam Spitz, kolinsky familiant. Byl tak chudy, ze mu soudni vykonavatel nemohl nic zabaviti, kdyz ho pro nedoplatky dani navstivil.
Nejvetsim ucencem, ktery vzesel z K., byl nesporne Samuel H a 1 e v i. Zil jako rektor talmudicke skoly v.Boskovicich, sepsal velice cenene dilo M acha cis hasekel. — Mladoboleslavsky krajsky rabin Izak Spitz (basnik Moric Hartmann byl jeho vnukem), nar. se v K. r. 1766. Jeho otec Benjamin Spitz byl krasopisec, pisar a opisovatel tory (saufer). — Dr. Filip Pollatschek, rb. v Polne, nar. se v K. r. 1817. — R. 1818 nar. se v K. Filip Flaut. Stal se rabinem ve Velke Surani na Slovensku. Je autorem jedenactisvazkoveho dila „Likute Chaver ben Chaim". Zemr. r. 1895. — 21. unora 1838 nar. se v K. Josef P.opperLynkeus: Navstevoval v K. obecnou skolu a nizsi realku. Vetsinu zivota ztravil ve Vidni a vynikl jako vynalezce, spisovatel, filosof a sociolog. Zemr. 21. prosince 1921. Na jeho rodnem dome v byv. Zidoyske ulici, zvane dnes Na hradbach, c. 50 byla mu 20. prosince r. 1931 odhalena pametni deska, dilo socharky Erny E n g e 1B a i e r s d o tf o v e, Jctera je pra vnuckou rabina Deutschmanna. O zasazeni desky zaslouzil se nejvice star. mesta K. dr.  Miroslav Jelinek.
V  K.  se  nar.   a  nabyl  prvniho  vzdelani grafolog Robert   S a u d e k,   jeho   bratr   lekar   a    spisovatel dr.   Ignac   S a u d e k   (zemr. v Brne)   a jeho sestra spisoyatelka Giza PickoyaSaudkova. — Z K. pochazi   universitni   profesor,   basnik   a    spisoyatel dr. Otakar Fischer, spisovatel a prekladatel Kamil H,offmann, redaktor Narodni politiky Leo Bor
296