roven, ze s platem nemuze vystaciti, nebot po odecteni penez za byt, palivo a jine. davky zbyva mu 45 zl., kdezto zakonem stanovena dotace pro ucitele cini 130 zl. a jest nedostatecna.
V r. 1813 vzal si uc. Bresnitz petinedelni dovolenou, prodlouzil si ji vsak o ctyri mesice a ani potom se jiz do K. nevratil. Zustal v Pesti; dostal tam misto ucitele.
I byl zvolen za uc. kolinsky rodak Michael Spitzn e r a pusobil blahodarne az do sve smrti r. 1850. Mel s pocatku 175, pozdeji 200 zl. rocniho platu. Zastaval zaroven misto obecniho pisare, spravce zid. matrik a byl jednatelem domestikalni pokladny. Za to byl zvlast honorovan. Byl mnohokrat od skolnich inspektoru pochvalen. R. 1839 byl ustanoven jeho syn  Juda  jeho   pomocnikem.
Za pusobeni uc. Spitznera byl zaveden na skole skolni plat. Cinil 3 kr. tydne, platili jej vsak, jen zamoznejsi deti, ale i ty zustaly obcas dluzny, a nedoplatku bylo tolik, ze by si byl mohl ucitel poriditi za ne krasny dum, kdyby je byl mohl vymoci. Skolni plat nalezel jemu.
V r. 1823 byl uc. Spitznerovi zvysen plat ze 200 zl. videnske meny na 200 konv. meny.
Po Spitznerovi pusobili na skole David Briickaer (pozdeji spravce skoly v Lomnici na Morave), Bernhard S t e p p e r, Mojzis Guttmann, Mojzis Wurzburger, Hammerschlag, Jakub Singer (pozdeji rb. v Nem. Brode) a posleze trojice: Adolf Pacovsky, Alois Taussik a Aron Fried. Skola byla trojtridni. R. 1898 byla zrusena nem. skola a na miste jejim byla vytvorena j a z ykova a nabozenska skola, ve ktere byli zid. zaci, kteri navstevovali ceske verejne skoly, vyucovani v hebrejstine a nemcine. Po svetove valce zanikla i tato pro nedostatek zajmu. Jeste dnes zije sta a sta lidi, jimz dala kolinska zid. skola dobry zaklad pro zivot, a vzpominaji s laskou a vdecnosti na sve zid. ucitele, kteri plnili s posvatnym nadsenim svuj tezky ukol, za ktery nebyli vzdy podle zasluhy odmenovani.
Chevra kadis;» a hrbitovy.
(Za mnohe zpravy zde obsazene dekuji prof. dru H. S. LieLenovi) Kazda „chevra kadisa gemilus chasodim" ma sve stanovy. Stanovy kolinske chevry jsou z r. 1680 a 1718, basiruji vsak na stanovach z r. 1610. Jest tedy kolinska ch. k. nejstarsi po chevre prazske a tudiz druha nejstarsi ch. vubec.
Kolinska ch. k. vzala si v mnohem prazskou materskou chevru za vzor a napodobovala ji. I ona mela dva cleny, jichz ukolem bylo sledovati, zda odpovidaji stanovy verejnym pomerum, ktere byly jine v dobe miru a jine v dobach valecnych. Podstatne zmeny stanov byly provedeny v letech 1639, 1641, 1650 a 1718. Zmeny byly zapsany do spolkove knihy a byly overeny kolinskymi rabiny. Tak cteme r. 1680 podpis rb'. Feiwesche, ktery se nazyva s pychou zetem Abrahama Lichtenstadta, r. 1718 prazskeho rb. Barucha Austerlitze, pozdeji Eliase Spiry, Jakuba Illowyho, Eleazara Kallira a dra Josefa Gugenheimra.
Kolinska ch. k. nemela nikdy mnoho clenu, ponevadz malokoho za clena prijala, a byti clenem chevry bylo jiz velike, vyznamenani. V r. 1641 mela clenu ctyricet devet. Do stanov bylo v r. 1718 pojato, ze pocet clenu nema byti velsi nez tricet sest, a proto mohli byti novi clenove prijimani, jen kdyz se uprazdnilo misto, bud smrti, bud dobrovolnym vystupem, bud vyloucenim.
Novi clenove musili zaplatiti pri vstupu poplatek. Tento byl odstupnovan.  Synove clenu spolku platili
, Kolin 18
malo, zetove vice, a kdo nemel ve spolku pribuznych, platil nejvice. Mimoto platili clenove mesicni prispevky a male castky na slavnostni hostinu (chevre sude). Tato se konala kazdeho roku a byla vzdy velikou udalosti.
Clenove spolku byli povinni vesti zivot prisne nabozny a meli se dostavovati pravidelne ke vsem trem dennim bohosluzbam. V chrame meli se zbozne modliti a meli byti vzorem zboznosti pro jine. Hostincu nemeli navstevovati. Kdo tak prece cinil, zvlaste v dobe bohosluzby, byl trestan po prve penezitou pokutou, po druhe vyloucenim. Hra v karty byla nerada videna u Clenu; byla vyslovne zakazana v pondeli a ve ctvrtek, v predvecer novoluni, v postnich dnech a prirozene i v sobotu a o  svatcich.
Jiz r. 1610 dostala ch. k. od rabinatu pravo, aby smela trestati nehodne cleny nejen penezitymi pokutami, nybrz i nejtezsim trestem, klatbou.
Pri schuzich obycejnych i slavnostnich a i pri pohrebnich ukonech bylo clenum dbati presne stanoveneho radu, podle ktereho meli uceni clenove prednost pred mene ucenymi a starsi pred mladsimi. Tyto ukony meniti nebylo dovoleno. Za nejvetsi provineni platilo, jestlize clen chevry porusil umyslne nektery nabozensky predpis, anebo kdyz zaloval sveho souverce u verejneho soudu. Bylli nekdo z chevry vyloucen, musil zaplatit vsecky nedoplatky a tri zl. pokuty.
V sluzbe hledelo se prisne na poradek. Jakmile nastal pripad umrti, dal svolati starosta spolku cleny bratrstva. Ti prisli a cekali pred Prazskou branou, az ■se vratil sluha z obchuzky. Pak se odebrali spolecne na hrbitov, kam byl zatim dopraven neboztik.
Mezi nejvyznamnejsi cleny kolinske ch. k. nalezel Icik K a t z, primas venkovskeho Zidovstva (1692) a rabi David, ktery byl r. 1681 jmenovan proti zneni stanov dozivotnim starostou ch. k. Zaslouzil si teto cti. Tehdy radil v K. mor, tedy nejtezsi doba pro cleny bratrstva. Pro kazdy pripad umrti byli vylosovani ctyri clenove, avsak, rabi David chodil dobrovolne ke vsem ukonum. Dal tim krasny priklad jinym.
Kolinska ch. k. mela od nepametnych dob hrbitov. Nejstarsi nahrobek jest z r. 1418, jest tedy kolinsky stary hrbitov pres pet set let stary. Na hrbitove stal dum, majetek ch. k. (Byl pred triceti peti lety prodan.) Slouzil domaci chudine za nemocnici a projizdejicim souvercum za nocleharnu  (hekdes). Sluha spolku, zvany „liberer", osetroval tu za. urcitou nahradu nemocne i cizince.
Velikou polozku ve vydajich bratrstva cinila podpora domacich i cizich chudych. Vyse udilenych podpor byla odstupnovana podle potreby a ucenosti. V dobe, kdy se cestovalo pesky anebo vozem, prihodilo se casto, ze zavitali do K. vyznamni Zide, aby tu prenocovali anebo aby si tu odpocinuli. Kolinska ;di. k. dala jim zpravidla nejaky darek na pamatku. Nejvetsi financni zatizeni pro ch. k. bylo udrzovani budovy na hrbitove a rozsirovani hrbitova. Stalo se tak hlavne v 1. 1688, 1789 a 1858.
V  uzkem spojeni s bratrstvem byla i pokladna pro  vybavovani  chudych  nevest   (hachnosas kalo).
V  cele  ch.  k.  stali tri starostove,  kteri se  ve sve starostenske funkci kazdy mesic stridali, a pet clenu vyboru,   z   nichz   byl jeden duvernikem  obce. Volici byli vylosovani z clenu, kteri byli aspon tri leta ve spolku.  Jestlize to byli ucenci, stacily jim dva roky. K vuli udrzovani kontinuity musil byti z vystupujicich clenu aspon jeden opet volen. Volba konala se o hosana raba. O simchas tauro konala se pak slavnostni hostina. Pri ustanovujici schuzi musili sedeti vsichni
294
clenove podle hodnosti a stari na mistech, ktera jim byla vykazana. Po skoncene volbe byly ucty uzavreny a pokladna byla ihned odevzdana novemu pokladnikovi. O slavnostni hostine musila se vzdy konati ucena prednaska. O prednasku byl nejprve pozadan mistni rabin. Bylli nahodou jinak zaneprazdnen, byl pozadan jiny ucenec, a to nejprve ze clenu bratrstva a potom teprve ze clenu obce. Cestny honorar za prednasku cinil pul zlateho.
Aspon jednou za ctvrt roku konala se vyborova schuze. I jinak se schazeli clenove vyboru dosti casto, ponevadz uradujici predseda nesmel vydati bez souhlasu vyboru vice nez pul risskeho tolaru. Ke konci kazdeho mesice musil uradujici predseda (Monatshalter) svolati schuzi a predati urad svemu nastupci. Kdo by tak nebyl ucinil, nesmel po dleset let zastavati funkci starosty. •
V  uzkem spojeni s ch. k. bylo sdruzeni zboznych zen   (nosim   cidkonijaus),   ktere vykonavaly pohrebni ukony u zen.  Nebyl to samostatny  spolek, nybrz   zeny   ridily   se   pokyny   muzu.   Toto   sdruzeni bylo reorganisovano r. 1718 a tu byl stanoven pocet zen cislem osmnacti.
Ch. k. mela dlouho vlastni modlitebnu a jeji clenove schazeli se v ni k bohosluzbe. Meli take svuj svitek tory a stribrne ozdoby (kle kaudes) na toru. To darovala ch. obci a vyminila si pravo, aby smela o sobote beresis vyvolavati sve cleny k cteni; tory." R. 1835 darovala ch. k. ■ synagoze korunu (keser) ve vaze 234 lotu, zhotovenou z jemneho stribra, a zadala, aby byla tato nasazovana na toru o vsech svatcich a o sobotach, kdy se vyjimaji ze schranky dve tory, dale o sobote beresis a kdykoliv nektery clen ch. k. kona nejakou rodinnou slavnost.
Mezi obci a ch. k. byl zpravidla dobry pomer. Starostove nab. obce byli nezridka vyznamnymi cleny pohrebniho bratrstva. Obec byla dosti casto nucena vypujciti si od bratrstva penize. Bratrstvo bylo opatrne a pujcilo obci jen na zastavu a nescislnekrat putovaly vsecky cenne veci, ktere mela obec, jako zastava k pokladnikovi chevry.
V   dome   pokladnika   ch.   k.   vystridalo   se   ovsem mnoho zastav a skoro pri kazdem pohrbu z venkova prichazely nove. Kolinsti Zide neplatili nic za pohrby, venkovsti   vsak   platili   poplatky   podle   sveho   jmeni. A" tu musili zaplatiti celou pozadovanou castku, jakmile   objednali   hrob.    Kdyz   nemeli . dost   hotovych penez, musili odevzdati cenne predmety: saty, knihy, latky,  skvosty,  domaci  naradi  a  pod. Tyto  poplatky byly pomerne nizke a cinily v mnohych pripadech 36, 40,   44,   72   nebo   80   krejcaru.   Jen   nejvetsi  bohaci platili 20 az 30 zl. Z techto poplatku dostala polovinu ch. k.  a polovinu obec jako spolumajitelka hrbitova. Tak prijala obec v r. 1832 za 24 pohrbu z venkova 38 zl.  38 kr., v r. 1836 za 10 pohrbu 7 zl. 47 kr. Prave tolik dostala take  chevra.
Stary hrbitov za Prazskou branou je vzacna pamatka a byl by hoden bedliveho studia. Tam odpocivaji klidne vedle sebe Zide, kteri zili pul tisicileti po sobe v K. a sirem okoli. Jest tam 2637 nahrobku a mnoho hrobu, ktere nikdy nahrobkem oznaceny nebyly, a mnoho jinych, z nichz nahrobky jiz davno se rozpadly. Z uvedeneho poctu jest asi 450 nahrobku bud castecne nebo uplne necitelnych, ostatni hlasaji dosud, kdo v jejich lune odpociva a jak zil, jak svemu Tvurci slouzil, kdy zemrel. — Uprostred hrbitova jsou pochovani kolinsti rabini: Daniel. Frank (1860), Chajim Deutschmann (1837), rodak z Rychnova n. Kn., Eleazar Kallir (1802), kourimsky kr. rb., Jakub    lilovy    (1781)    a   Michel   ben   Jehudo
(1745). Vedle nich tli od r." 1600 Becalel, syn prosluleho prazskeho rabina L e v a a nedaleko odtud bratr L e v u v. O onom vypravuje kolinska povest, ze zemrel nahle v K., otevrev svevolne dopis, ktery mel z otcova rozkazu donesti do Uher. Kolinsti Zide chteli pry dopraviti mrtvolu nestastneho mladika do Prahy, ale ani nekolik paru koni nebylo s to, aby jen hnuly vozem s mrtvolou. I spechali do Prahy, aby podali otci truchlivou^ zpravu o smrti jeho syna. Jakmile vesli do rabinova pokoje a prohlasili, ze jsou z K., prerusil je moudry rabin slovy: „Prichazite mi hlasit smrt meho syna Becalela a prichazite se ptat, co mate udelati s jeho mrtvolou, kterou nemuzete dopraviti do Prahy. Pochovejte klidne meho syna na svem hrbitove. Jest tam dosti zaslouzilych muzu, kteri jsou hodni cti, aby muj syn odpocival vedle nich."
Stare nahrobky jsou ruzne zdobeny a prozrazuji namnoze svym slohem dobu sveho vzniku. Napisy az do sedesatych let minuleho stol. jsou veskrze hebr. Odtud hebr.nem., posledni jiz take hebr.ceske.
Stary hrbitov byl az do r. 1887 pouzivan. Dalsi pohrbivani na nem bylo pres mnohe protesty uredne zakazano, trebaze tam bylo jeste mnoho volneho mista. Toho r. zridila ch. k. spolu s nab. obci novy hrbitov na Zalabi a opatrila jej krasnou, velikou obradni sini a bytem pro hrobare. Na novem hrbitove byli pochovani vedle sebe rb. dr. Josef Gugenheimer (1896) a jeho syn a nastupce v urade dr. Rafael Gugenheimer  (1916).
Kolinska ch. k. mela dosud stesti; byla spravovana . vzdy starosty, kteri si byli vedomi sveho vzneseneho ukolu. Budtez zde uvedena jmena jejich alespon od r. 1900: Josef Saudek stal v cele do r. 1904, Ignac Sach sel do 1906, Raimund Heller do 1908, dr. Max Braun do r. 1909, Adolf E i s 1 e r do r. 1915, Jindrich Singer do r. 1929, Pavel Polacek do 1931. Nynejsim preds. jest obchodni rada vrchni reditel Max Singer, syn dlouholeteho a zaslouzileho star. Jindricha Singra. Pokladnikem jest neunavny Rudolf Adler. V cele zboznych zen stoji Hilda  Federova.
Kolinska ch. k. plni dosud sve lidumilne poslani: udrzuje oba hrbitovy ve vzornem poradku, pecuje o mistni a projizdejici chude souverce, spravuje hachnosas kalo, fond pro vybavovani chudych nevest, opatrila hroby zde za svetove valky zemrelych vojinu nahrobky a udrzuje styk s nosim cidkonijaus. Jen jednu povinnost zanedbava: neporada jiz kazclorocne spolkove hody. Ale to zavinily dnesni pomery.
Ostatni spolky.
V K. bylo vice nez dvacet zid. spolku a sdruzeni, z nichz mnohe nasledkem zmeny pomeru uplne zanikly a jine jen zivori. Zanikla sdruzeni talmudistu „Saschevre" a „Rasichevre" a existuje jeste „Talmud tOra", aby opatrovala nekolik legatu. „Bikur choulim" a j. splynuly s obci. Ani nedavno zrizeny spolek pro pestovani chramoveho zpevu neni cinny.                 .
Udrzel se spolek „Anijim" a „Evjaunim", ktere rozdavaji palivo a macaus chudym.
Velice blahodarne pusobi „Spolek zid. zen a divek". Je neunavne cinny ve shonu za penezi, jimiz 'podporuje velmi stedre zid. chude, zijici V Koline a jinde. Prispiva tez na podporu projizdejicich chudych souvercu. Byl dlouho rizen Zofii Polacko v o u, Ruzenou Saudkovou a Antonii Skucovou, dnes stoji v jeho cele Irma Braunovi, chot zubniho lekare, s Herminou H e 11 e r o v o u, "Pavlinou    Polackovou    a    Bertou    Weissen stei
J3S