Od 1. srpna 1917 zastava urad rabina v K. dr. Richard Feder, absolvent akademickeho gymnasia v Praze, videnske university a videnskeho theologickeho ustavu. Jest zaroven smluvnym profesorem obchodni akademie v K. Vydal tri knihy Zidovskych besidek, hebrejske ucebnice a .j.
Kolinsti dbali ve svem chrame take o pekny zpev a meli dobre kantory, jimz se v starsi dobe rikalo jednoduse chazen nebo Schulsinger. Roku
1779 pusobil Feischl Sallomon. V stare knize vydaju nalezame tuto poznamku: „den 30. April habe ich mein Solario als Schulsinger durch 26 Wochen, dann wegen cster Feiertags Tuplex aus der Gemeind Kassa in einer Suma Empfangen 56 fl." Mel tedy 2 zl. tydenniho platu. Zda se, ze zastaval dlouho svuj urad. Podle zpravy dra Jakobovitse prijal tento Feischl jmeno Schon a pravdepodobne nasledoval po nem jeho syn
1816 Vit S c h O n. Zemr. r. 1816.
1816—1856 pusobil Joachim Pol lak a jeho syn Josef P o 11 a k.
1855—1865 Salomoun Muller, ktery se jiz podpisuje „kantor". Pro dusevni chorobu musil se vzdati sveho mista.
1865—1905 Mojzis Kulka. Byl Moravan, umelec ve svem oboru. Mohutnym a nezapomenutelnym dojmem pusobily na kazdeho posluchace hlavne jeho pohrebni melodie.
1905—1909 Josef Mojzis L a m b e r g, prvni vrchni kantor, za neho byly zavedeny v synagoze varhany a smiseny sbor.
1909—1911 Max Gross.
1912—1919 Salamoun Reicin.
Od r. 1907 pusobi v K. Richard R e i c h n e r, roz. • v Lomnici na Morave. Byl vedle tri poslednich vrchnich kantoru druhym a od r. 1919 je prvnim kantorem. Poziva pro svou skromnost a horlivost, se kterou svuj  urad zastava, vseobecne ucty.
Varhany do synagogy daroval Bernard M a n d elik, prumyslnik a velkostatkar v Ratbori u K. Od odchodu vr. kt. R e i c i n a  se jich neuziva.
Starostou chramu je Adolf E i s 1 e r.
Skola.
Jako vsude, tak pecovali i v K. zidovsti otcove o to, aby se dostalo jejich detem, predevsim jejich synum, vzdelani, ktere by bylo nejen prupravou pro boj o skyvu chleba, ale zajistovalo take nesmrtelny zivot. Proto posilali sve deti do skol. Skoly byly ovsem dlouho veci soukromou a mely vsecky vyhody a nevyhody soukromych,, lepe receno, pokoutnich skol. O vychovu zidovskych uciteju se nikdo nestaral a kdekdo zridil si svou skolu, to jest najal si svetnicku, ktera slouzila za byt jemu a jeho nezridka cetne rodine, a tam vyucoval hebrejskym disciplinam, hlavne talmudu. Vyucovani bylo vetsinou mechanicke, tu nebylo metodickeho postupu od lehkeho k tezsimu. Sotvaze se naucily deti cisti, a to umely v nekolika tydnech, predlozily se jim tezke texty a nikdo se nestaral, mohouli je utle detske duse chapati a mohouli miti pro ne zajem. Proto byly skoly mucirnami deti, a kdyby nebyli rodice nalehali a ucitele prisne trestali, byly by chodily deti radeji za skolu. A ucitele byli hodne prisni a metlou se prekonaji casto i ty nejvetsi obtize, proto vzeslo i z kolinskych soukromych skol mnoho muzu s neobycejnym vzdelanim. Soukrome skoly hebrejske soustrediti v jediny ustav bylo dlouho zboznym pranim rabinu, ale neporidili nic ani s uciteli, ani s rodici, nebot boj proti starym, byt i zcela zastaralym, tradicim jest vzdycky obtizny a zpravidla nevede k uspesnemu konci. Vazny pokus
0  to ucinil v K. rb. Chajim Deutschmann, ktery pusobil v K. od r. 1828 do r. 1837. Pokus se vsak nezdaril a prinesl svary a hadky, proto zustalo pri starem zpusobu, ktery mel tu vyhodu, ze kdo byl nespokojen u jednoho ucitele, sel k druhemu. Mimoto jevili vsichni soukromi ucitele velkou horlivost, aby docilili u   kazdeho   zaka   nejlepsich   vysledku, nebot   otcove kontrolovali  stale  ucitele  a  zkouseli  kazdou   sobotu sve hochy,  dovedli je pripadne  i k rabinovi, aby je prezkousel, a ucitel mohl proto  slyseti kazdy tyden, zda jsou otcove s nim spokojeni nebo ne. Nespokojenost znamenala vsak ztratu zaka a hmotnou skodu na dlouhou dobu, spokojenost pak mimoradnou odmenu, na kterou cekala pani ucitelova jako rolnik na dest.
Velky obrat nastal v K. prichodem rb. Daniela Franka r. 1839. Navstivil hned po svem prichodu vsecky tak zvane hebr. skoly a byl s vysledkem sve inspekce nespokojen. Videl, ze tu neni zadne soustavy a zadneho planu, ze tu neni discipliny a ani nejprimitivnejsi pece o zdravi. Vylozil stav veci s kazatelny a prohlasil energicky, ze se vzda sveho mista, nebudouli ho predstaveni i rodice podporovati a neumoznili mu zrizeni skutecne skoly, rozdelene na tridy, v nichz by vyucovali dobri a osvedceni ucitele za pevny plat. Kolinsti Zide poznali ihned, ze vec jest dobra a nalehave nutna, a proto poskytli svemu duchovnimu vsempznou podporu. Byli to Wolf Popper, Nathan T u r n a u, David S c h 1 u s s n e r, Nathan Schickler a Tobias P o r g e s, kteri se '■ chopili dila, najali vhodne ctyri mistnosti a po podzimnich svatcich r. 1839 byla. jiz ctyrtridni hebr. skola v provozu. Byla pod dozorem rabina a pracovalo se v ni s nadsenim. Vysledky tohoto vyucovani byly prekvapujici. Jiz prvniho roku navstivil kolinsky „Hebrejsky ustav" (Bet HamidraschAnstalt) slavny prazsky vrchni rabin Salamoun Rappaport a vyjadril se o nem takto: „Na sve ceste do Prahy byl jsem prekvapen zde v K. velice prijemne. Byl jsem zdejsim rabinem uveden do noveho hebrejskeho ustavu a zkousel jsem zaky z nabozenstvi, z bible, z hebrejske mluvnice, jakoz i z talmudu. Zaci odpovidali duchaplne, takze bylo patrno, ze jsou ucelne vyucovani, ze ucitele nepestuji jen pamet zaku, nybrz se snazi, aby pusobili na rozum a srdce. Zvlastni obratnost jevi zaci v prekladani z nemciny do hebrejstiny a z hebrejstiny do nemciny, coz v tomto veku velice prekvapuje. Jak vidim, jest to dilo dustojneho pana rabina. Vsemohouci Buh budiz na veky chvalen, ze dava svemu narodu tak moudre vudce! Kez by bylo mijoho takovych v Izraeli."
R.    1840   navstivil   hebr.   ustav, baron   z Vetz
1 e r u,  komisar   kraje   kourimskeho.  Doprovazel   ho starosta   mesta K.  Jiri .Schecher. Zkouska   zaku dopadla   k  plne   spokojenosti  obou vzacnych   hosti, kteri    podali   o   skole    uradum   nejlepsi   dobrozdani. Hrabeci komisar odnesl si ze skoly tak trvale dojmy, ze   pak   nabadal   kazdeho Zida, se   kterym se sesel, aby podporoval kolinsky hebr. ustav.
R. 1844 dostalo se skole uredniho schvaleni a rb. Daniel Frank prisel ihned s navrhem stavby vlastni skolni budovy. Vhodne misto bylo rychle nalezeno, nadvori pred synagogou. Bylo to jedine volne misto v Zidovske ulici a vyhovovalo v kazdem ohledu. Melo jen tu nevyhodu, ze zastinilo synagogu, takze se octla nahle ve dvore. Ale kolinsti Zide nepotrebovali tehdy, aby meli chram bozi na ocich, byli zvykli tam denne dochazeti a myslili, ze tomu tak bude na vecne casy.
Daleko nesnadnejsi byla ovsem druha otazka: kde sebrati potrebny peniz na stavbu dvoupatrove skolni budovy. Prostredky kolinskych Zidu nestacilv. Mno
b.y prispel sice dobrovolnym darem, ale dohromady to nic nebylo. Tu poradil zase rb. Daniel Frank. Se svolenim obce dal natisknouti akcie po 20 zl. a kolinsti Zide nabizeli je pribuznym a znamym. Rabin je prodaval pri svatbach a nabizel je kazdemu, kdo prisel k nemu v jakekoliv zalezitosti. Ale ani vytezek z prodeje akcii nestacil jeste. Tu se odhodlal rb. k ceste diO Vidne a tam chodil od jednoho zamozneho souverce k druhemu a nabizel koupi akcii, na stavbu skolni budovy. Rabin byl svou myslenkou nadsen a dovedl pro ni nadchnouti i jine. Nikdo ho neoslysel, kazdy se mu obdivoval a kazdy prispel podle moznosti a odkoupil nekolik akcii, o nichz predem vedel, ze nebudou na zadne burse kOtovany. Prodal jich ve Vidni 70, doma 57.
Po navratu z Vidne bylo se stavbou skolni budovy zapocato a v r. 1846 byla dokoncena. I kolinsky star. mesta Jiri Schecher prispel na stavbu skoly zid. castkou 20 zl. koupi jedne akcie.
Do budovy prestehovala se take nem. zid. skola, ktera byla  dosud v najatych mistnostech.
V hebr. ustave vyucovalo se temto predmetum: elementarnim zakladum,, bibli v hebr. originale s ohledem na moralku a mravouku, nabozenstvi, bebr. mluvnici, uvodu do aramejske reci, neobligatne talmudu; nemeckym naukam, dejepisu a zemepisu. Jak vidime, prevladala hebrejstina a tedy ohledy nabozenske. I divky byly do skoly prijimany a pro ne byla ziskana industrialni ucitelka. I o zabavu tylo postarano, nebot Zide ziskali od mesta cast parkanu za synagogou a zridili tam telocvicnu (Turngarten). Podle vzoru kolinskeho hebr. ustavu byly pak zrizeny podobne skoly v Ml. Boleslavi, v Ceske Lipe, Roudnici, y Cernem Kostelci a jinde.
Snahou  ucitelu  bylo,   aby   odnaucili  deti  zargonu, jimz mluvily doma s rodici.
Hebrejsky ustav v ,K.. navstivilo mnoho vyznamnych muzu a vsichni se vyjadrili o nem velmi pochvalne. V srpnu r. 1846 dlel v K. prosluly vidensky kazatel Noe M an nheimer a napsal do pametni knihy hebrejskeho ustavu toto: „Pri svem kratickem pobytu v Koline jsem se k svemu velkemu poteseni presvedcil o mimoradnych vykonech jak ucitelu, tak zaku zdejsi izr. skoly, ktere podavaji dukaz jednak horlivosti, pilnosti a bdelosti zde pusobicich ucitelu, jednak vnimavosti a snahy zdejsi mladeze. Vyslovuji prani, aby toto krasne a slechetne... pusobeni prinaselo i v budoucnosti nejlepsi vysledky a oblazovalo zakladatele a tvurce teto skoly, aby prinaselo cest a uznani zdejsi obci a pozehnani dospivajicimu pokoleni."   .
Prave tak pochvalne se vyslovili i rabini: Jakub M a h 1 e r, dr. S. Sachs, dir. E 1 b o g e n, Gutmann Klemperer, Philipp P o 11 a t s c h e k, dr. I. J e i t e 1 e s, Albert K o h n, Herman Hamburger, Aron. Gunsburg, Mojzis Bloch, Jakub H a 11 e r, David L o w y a reditel izr. skoly v Praze Marek Winternitz.
R. 1855. poctil hebr. ustav v K. svou navstevou velky filantrOp Mojzis Montefiore z Londyna s celou svou druzinou, ve ktere se nalezal take dr. L. Loewe, reditel zid. theologickeho seminare v Londyne. Montefiore znal pul sveta, projel nejvzdalenejsi zeme, venoval vsecku svou pozornost zidoYskym institucim a prece byl tim, co v kolinske zid. skole videl a slysel, tak potesen, ze zalozil nadaci ve prospech  chudych zaku teto  skoly.
I krest. skoldozorci byli velmi spokojeni, kdykoliv navstivili tento ustav. Jan Patek, c. k. skolni rada, napsal   do   pamatni   knihy 7. unora 1865: „Buh zeV\2)     hnej krasnemu pusobeni panu ucitelu!"
Tento „hebrejsky ustav" pozbyl sveho puvodniho hebrejskonabozenskeho razu a stal se prevazne nem. obecnou skolou, kdyz nabyl r. 1871 prava verejnosti.
Od r. 1782 stavala v K. take nemecka skola, zrizena podle narizeni cisare Josefa II. Nalezala se v najatych mistnostecha. nekolikrat se stehovala. Od r. 1805 az do r. 1810 "byla v Prazske ulici c. 2 v dome Martiny Valkove. Odtud se prestehovala do Kourimske ulice a byla v c. 12 v dome Josefa Palecka az do r. 1816. T. r. byly pro skolu najaty a vhodne adaptovany hostinske mistnosti v dome Frantiska Vojtechovskeho c. 15 za 64 zl. konv. mince rocne. Zde jiz zustala az do prestehovani do vlastni skolni budovy v Zidovske ulici r.  1846.
Prvnim ucitelem na kolinske nem. skole byl Gutmann Freund. Byl kolinsky rodak. Vyucoval tydne 20 hodin, a to v I. tride zaky ve stari od 6 do 11 let 10 hodin a v II. tride od 8 do 15 let take 10 hodin. V I. tride se vyucovalo znalosti pismen, slabikovani a cteni 5 hodin, psani na tabuli a na papire 3 hod., zacatkum poctu 1 hod. a sklonbe podstatnych jmen 1 hod. — V II. tride se vyucovalo mravouce a nauce o povinnostech 2 hod., cteni tisku a pisma 1% hod., krasopisu 2 hod., pravopisu a diktandu IY2 hod., poctum jednoduchych a slozenych cisel 1% hod. a nem. mluvnici 1% hod.
Pocet zaku na teto nem. skole cinil s pocatku 41, stoupal vsak rychle a dosahl poctu 92, pozdeji az 200.
Horlivym pritelem nove zrizene nem. skoly byl Juda Low S a u d e k, ktery daval vsecky nutne potreby provadeti a ktery venoval mnohou pomucku skole ze svych prostredku. Nemene horlive pecovali o skolu: Bohumil Sau dek, Marek Sau dek, Marek D u b, Joachim Vlasim, Joachim Dormitz e r a Samuel G 1 o g a u e r.
V r. 1795 byla zavedena na skole novinka: pilni a nadani zaci dostavali zvlastni cestne listky, kdyz se ve skole vyznamenali. Juda Low Saudek dal jich ze svych prostredku 100 zhotoviti.
Ve skolnim r. 1796 bylo vyucovani na delsi dobu preruseno, nebot hrozny pozar znicil vsecky domy v Zidovske ulici a zpusobil obyvatelum velike skody. Proto darovalo c. k. zemske gubernium kolinske nem. skole 50 skolnich knih. Ale proto prece dopadla t. r. 15. zari konana zkouska k vseobecne spokojenosti jak krajskeho skolniho komisare, tak vsech predstavenych a spoluobcanu a vzacnych hosti, mezi nimiz byl abbe Alexander P a r i z e k* cisarsky reditel normalni skoly v Praze, a abbe Vaclav Muller, reditel hlavni skoly kutnohorske. Zaci, kteri se pri teto zkousce vyznamenali, dostali za odmenu knihy, chudi pak dostali puncochy  a strevice.
Pochvalneho uznani dostalo se take uc. Gutmannu Freundovi, jehoz zaci psali nejen cistym, ale castecne tez ozdobnym pismem a jevili horlivost pro Boha a pro vlast, modlice se ucitelem sepsanou modlitbu za stesti c. k. vojska.
Po sedmnactilete pusobnosti zemr. r. 1799 uc. Gutmann Freund. Rok pred smrti byl mu na natlak magistratu zvysen plat ze 175 zl. na 200 zl.
Jeho nastupceta se stal Izak P r a g e r. Byl povolan z Turnova. Sveho predchudce nahradil uplne, ba v mnohem ho i predcil. Pusobil v K. do r. 1807. Po jeho odchodu uchazeli se tri muzove o uprazdnene misto: Michael Spitzner, Marek Bresnitz a Bernard Schlesinger. Dostal je Marek Bresnitz. Jeho plat cinil 175 zl. Ale i tento maly plat byl mu vyplacen nepravidelne a 2. zari si stezoval, ze od 11. dubna krejcaru od Zidu nedostal. Stezoval si zi