„J„„e,^6u uyiv v jv. jeste nekolik spolkovych modliteben v soukromych domech'; . jedna nalezela „Saschevre", jina „Rasichevre", jina spolku „Sevakeruim". Kolinska synagoga byla nejen sidlem vrouci zboznosti, nybrz i hluboke ucenosti. K talmudickym vykladum rabinu v sobotu po mincha pojily se vazne debaty, ktere trvaly az do maariv. 0 techto vypravuje mistni povest toto: Rabin vytahl pri prednasce z kapsy sobotniho plaste stribrnou tabaterku, aby si snupl a podle zvyku podal ji druhemu, a ten tretimu talmudistovi. Tak putovala z ruky do ruky. Ke konci vykladu prohlasil rabin, ze nedostal tabaterku zpet. ■Kdo ji podrzel? Podezreni padlo na nejchudsiho Zida. Nikdo jeho jmeno nevyslovil, ale pohledy pritomnych tomu nasvedcovaly, ze ho vsichni z kradeze podezrivaji. Cely tyden mluvilo se o rabinove tabaterce a o spatnosti lidske. Pristi sobotu sesli se zase vsichni v chrame, aby vyslechli rabinuv vyklad. Chybel jen chudas, ktery byl podezrivan z kradeze. Mezi vykladem sahl zase rabin mane do kapsy a vytahl svou tabaterku. Ulekl se. Svym zrakem hledal ihned chudasa. Nebyl v chrame. I vyzval vsecky pritomne, aby sli s nim. Ubirali se k domu onoho chudeho obcana a nalezli ho doma placiciho. Plakal, ze nemuze jiti do chramu a naslouchati krasnemu, duchaplnemu vykladu rabinovu. Rabin jej pozadal, aby sel s nim do chramu. Uposlechl. V chrame ho prosil rabin za odpusteni a koncil slovy „muvtoch ani jsem si jist, ze zemres jako bohac". Slova .rabinova se splnila a onen nabyl tak velkeho majetku, ze se u neho penize merily na vertele. V K. bylo mnoho ucencu. Poslednim byl Abraham Schiff, ktery zemr. r. 1919. Vyznal se dokonale v cele talmudicke literature a citoval zpameti kterekoliv misto. Vypravoval casto, jak nabyl svych vedomosti. Rano ve ctyri hodiny chodil jiz s jinymi k svemu uciteli a ztravil u neho cely den az do pozdni noci. Uceni prerusil jen modlitbou, kterou konal v chrame, a jidlem. Neznal prazdnin mimo soboty a svatky. Listujemeli v starych matrikach, nalezame u cetnych muzu poznamku „talmudista" nebo „ucitel talmudu". Tak cteme na pocatku 19. stol. jmena: Abraham Frohlich, Jesajas Piek, Azak A11schul, Jakub Zwicker, Izak Polacek'a jurista Natan S i d 1 o w, o nemz pojednava dr. Bohumil Stein ve svem jako rukopis tistenem dile „F a m ilie Schidlof f". Mezi temito ucenymi cleny obce mohli se uplatniti jen vehlasni rabini, jake mel K. v dobach minulych. Pusobili tu: 1441—1559 Mojzis Malostransky. 1588 Kaiman ben Viktorin. 1603—1608 rb. M i c h a e 1. 1614 zemr. v K. Chajim beii Sinai. Na jeho nahrobku cteme „rabin v Koline a v Ivancicich". 1626 zemr. v K. Ansl ben R e f o e 1. Po nem pusobil Izrael ben Mordechai Lipschitz. 1680 opustil K. Abraham Hirs P o r j e s a nastoupil misto v Ivancicich. Jeho pani byla dcera Mojzise Lipschitze, ktery byl asi bratr Porjesova predchudce. Zemr. v Praze 1673. 1684 byl rb. Uri Srage Feibisch, syn rb. Eleazara Menelesa z Vidne. Z K. odesel do Ml. Boleslave a odtud do Uh. Brodu. (Jakobovits, Das Prager und Bohmische Landesrabbinat.) 1697 Elias Wolf Vedeles, syn vrchniho prazskeho rb. Simona SpiryWedelesa. Sidlil v Praze a Kolinsti dojizdeli casto k nemu. 1718 Baruch Au ster lit z. 1739—1745 Michl Juda, vlastne Jeh.uda ben Mi Kolin 14 chael, syn. Jechiela Michla. Glogau, autora knihy „Nezer hakaudes", ktery zemr. ve Vidni 1730. Byl tez kourimskym kr. rb. Zemr. velmi mlad. Je pochovan V K. ; . ; 1746—17.81 Jakub 11 o w y, syn Pinkasa Ilovyho. Pochazel z Uh. Brodu. Byl jako jeho predchudce tez rabinem kraje kourimskeho. Od kolinske obce dostaval 4 zl. tydne, celkem 200 zl. Tento plat mu nebyl nikdy zvysen. Pozival velike vaznosti. Zevrubne pojednava o nem jeho potomek spis. Rudolf lilovy v c. z. kal. 1930/31. 1782—1802 prosluly ucenec Eleazar K a 11 i r. Pochazel ze Zeleznice (Eisenstadt) v Uhrach. Z Wachsteinova monumentalniho dila: „Die Grabschriften des alten Judenfriedhofes in Eisenstadt" se dovidame, ze se nar. asi r. 1739 po smrti sveho otce, ktery zemr. ve veku asi dvaceti let. Sveho vzdelani nabyl ve svem rodisti. Brzy vynikl jako bystry talmudista, vyborny recnik a obratny stilista. Pusobil jako rabin nejprve y Zabludove na Litve, potom v Rechnicich v Uhrach. R. 1778 uchazely se o neho tri obce: Wiznice v Polsku, Boskovice a K. Dal prednost K. a zustal zde az do sve smrti 1802. R. 1788 se namahala Pest, aby ho ziskala, ale Kallir nedal se zlakati. Je autorem slavneho talmudickeho dila „Aur chodos" (nove svetlo), jez bylo nekolikrat vytisteno. Po jeho smrti vydal jeho syn Alexander Siisskind a jeho pravnuk Eleazar Horwitz jeho dilo „Cheker Halochoh", v nemz jest take castecne otistena jeho korespondence s vyznamnymi ucenci one doby, s Ezechielem Landau a Cvi Hers Zamosc. Jeho jediny syn dostal se jako obchodnik do Brodu v Halici a usadil se tam. Syn tohoto Mayer stal se presidentem obch. a zivn. komory v Brodech; za sve zasluhy o Brody byl jmenovan cestnym obcanem mesta, byl povysen d,'o dedicneho stavu slechtickeho. Byl tez zemskym poslancem. Zemr. r. 1875 ve veku 86 let. Z kolinske knihy daru a venovani se dovidame, ze daroval Eleazar Kallir kratce pred svou smrti synagoze Megilas Ester, aby bylo z ni o Hamanove slavnosti (purim) predcitano. Zachoval se nam od neho dopis, ve kterem si stezuje krajskemu komisari kourimskemu, ze mu jako krajskemu rabinovi dluhuji Zide z Brandysa 50 zl. a pan krajsky komisar si muze snadno predstaviti, co tato castka "pro neho znamena. Prazske autority Ezechiel Landau a Eleazar Flekeles cituji jej Casto ve svych responsnich dilech. Proslula byla Kallirova talmudicka skola, ve ktere prednasel vybranym zakum. Mezi ne nalezel i pozdejsi mladoboleslavsky rabin Izak Spitz. (Viz „Toldoth Jicchok", Biographische Skizze od Jonase Spitze, Praha 1843.) 1802—1810 pusobil v K. prosluly talmudista Benjamin Wolf haLevi B o s k o v i c. Byl synem kolinskeho rodaka Samuela HaLevi, ktery opustil sve rodiste, usadil se v Boskovicich a ridil tam talmudickou skolu, jez byla • daleko siroko chvalne znama. Samuel haLevi je autorem slavneho dila „Machacis hasekel" (vyklady k Mogen Abrohom) a jeho zaci byli tak hrdi na sveho ucitele, ze se po cely zivot podepisovali „zak autora Machacis hasekel". Jeho syn Wolf nar. se asi r. 1740 a pusobil jako rabin na mnoha mistech: v Aszudu, Prostejove, Pesti, Balas Gyarmat, Koline a Bonyhad. V tomto meste zemr. r. 1818. Je autorem nekolika del: „Seder hamisna", ,,Mu' amar Ester", „Susan Edut" a j. I on hledal v talmudickych prednaskach sve nejdulezitejsi poslani. Kdyz zavital do Prostejova, privezl s sebou deset studentu a zadal od obce, aby se postarala o jejich vyzivu, Tak tomu bylo jiste i v K. Byl studiu tak oddan, ze se nedal ani svatbou vyrusiti. Kdezto jeho predchudce oddaval sam vsecky snoubence, cinil tak Wolf Boskovic jen 290 vyjimecne a prenechal tento obrad kolinskym ucencum, mezi ktere nalezel: Natan Schidlow, Juda Lov' Sau dek, Pinkas Schindelka, Tobias G r u n h u t, Adam Friedlander, Samuel P e ts c h e k, Salamoun Flammerschein a j. . 1812__1826 zastaval v K. misto rabina Wolf L o w, vlastne Benjamin W o 1 f, syn Eleazara L o w a, zvaneho Semen Rokeach (nar. 1777 v Polsku, zemr. ve Vrbovem na Slovensku). Wolf Low pusobil jiz predtim v Rozprze u Peterkova a v Amszonove v Polsku. Odesed z K., pusobil deset 'let v Topolcanech a potom se odebral do Vrboveho a byl tam nastupcem sveho otce. Tam jest pochovan. Sepsal dilo „Sa'are tauro" o trech dilech. (Viz L. Munz, Rabbi Eleazar, genannt Schemen Rokeach, Trier 1895.) 1828—1837 pusobil v K. Joachim Deutschmann, nar. v. Rychnove n. Kn. asi r. 1759. Zemr. ve veku 78 let. Kdyz prisel do K., bylo mu jiz 69 let. Pusobil take v Horicich a v Trebici. Nalezel mezi nejvetsi ucence sve doby. V K. nevenoval se jen. sve skole, nybrz i peci o chude, jak cteme na jeho nahrobku. 1839—1860 Daniel Frank. Byl povolan z Votic. Nar. se v Radenine u Tabora, ve vesnici s padesati zid. rodinami, v r. 1796. Jeho pusobeni v K. bylo velmi blahodarne a pojednavame o nem v odstavci o kol. skole. Pri vsi ucenosti byl vzorem skromnosti; coz vysvita nejlepe z jednoducheho napisu, ktery sam napsal pro svuj nahrobek. Byl v pratelskem styku se zdejsim dekanem. Krajskym rabinem kourimskym byl tehdy karlinsky rb. Jakub H a 11 e r, dostaval z K. 44 zl. rocne. Trebaze byl Daniel Frank pouze lokalnim rabinem, hral prece znacnou roli mezi tehdejsimi rabiny v Cechach, kteri dobre vycitili, ze nastava nova doba, a chteli nalezti spravny pomer cloveka z ghetta osvobozeneho k nabozenstvi. Nebyli ovsem pochopeni a mnohemu byl tehdy za tuto snahu zivot ztrpcovan. Byl clenem poradniho sboru notablu (Notabelnversammlung), ktere povolalo mistodrzitelstvi do Prahy r. 1850, aby vypracovali novy statut pro Zidy v Cechach. Ve sve uprimnosti oznamil Daniel Frank kolinskym Zidum, ze se^, navrhuje, aby byly zrizeny lokalni rabinaty, podrizene krajskym rabinatum: ktere by podlehaly zemske ustredne. Kolinsti vsak vec nepochopili a myslili, ze bude kazda sebemensi" z. o. nucena vydrzovati rabina, ucitele nabozenstvi, ucitele, kantora, koseraka, mOhela (obrezavace), pisare, sluhu a ze budou nuceni platiti na krajske rabinaty a zemske urady. I svolali narychlo schuzi obci do K. na 9. prosince r. 1850. A skutecne se dostavili delegati asi ze 40 obci. Schuze se konala v budove na hrbitove. Predsedou byl zvolen Aron A 11 s c h u 1 z Ceske Lipy. Zahajil porady . temito slovy: „Flandaci (die Pfaffen) se smluvili a chteji na nas uvaliti nove dane a chteji nas ovladati. Pricinime se, aby se tak nestal o." Potom byla prectena pripravena resoluce a mela byti zahajena debata o ni. Ale v tom okamziku vstoupil do salu statni urednik a rozpustil schuzi. Pres to byla kolinska resoluce odevzdana na mistodrzitelstvi. V ni byla vyslovena zadost, aby byli pribrani k poradam pani Hiller z Turnova, Perutz z Teplic, Bondi z Hroznetina (Lichtenstadt), BischitzkyzBrandysa, LedererzPlzne, Piek z Nachoda a Eisler z Kolina. Umyslem bylo, aby nabyl venkov vlivu nad Prahou a laicky zivel nad theology. Mistodrzitelstvi vyhovelo ochotne teto zadosti a tito duvernici venkovskeho Zidovstva se mohli brzy presvedciti, ze sleduje vlada vyssi cile a ze nechce zatiziti Zidy novymi zidovskymi danemi. Skoda, ze bylo malo z toho, co bylo navrzeno a usneseno, provedeno. (Viz Albert Kohn, Die Notabelnversammlung der Israeliten Bohmens in Prag, ihre Beratungen und Beschlusse.) 1860—1896 byl kolinskym rabinem dr. Josef G ugenheimer. Nar. se 29. dubna 1831 v Kriegshaber u Augspurku v Bavorsku. Tam byl jeho otec Aron G u genheimer rabinem. Odtud se dostal otec do Usova (MahrischAussee) a jeho syn Josef vyrustal tedy na Morave. Pojal za manzelku Saru, dceru . prosluleho Samsona Rafaela Hirsch.e, ktery se vzdal dobrovolne vazeneho rabinatu v Mikulove a zemskeho rabinatu na Morave a sel do Frankfurtu n. M., aby tam zalozil nemeckou zidovskou orthodoxii. Gugenheimer byl pravdepodobne jeho zakem v Mikulove a sel se svym znamenitym ucitelem do Frankfurtu. Byl tehoz smeru jako jeho tchan a neustoupil nikdy ani o coul od sveho presvedceni. Do Kolina byl povolan ze Stolicniho Belehradu (Stuhlweissenburg) v Uhrach. Byl prispevatelem casopisu, ktere vydaval jeho tchan, „Jesurun" a „Ben Chananja". Tam uverejnil mimo jine: „Die Stuhlweissenburger Wirren, Entgegnung auf ein Gutachten von Hirsch B. Fassel zu Gr. Kanischa," Darf die Orgel in der Synagoge eingefuhrt werden, Zur Falaschafrage, R. David Neetos Begrundung der Tradition, Zum Kompertischen Pressprozess, a j. Zachovala se nam listina, v niz radi videnskemu ministerstvu kultu a vyucovani, aby upustilo od myslenky zriditi ustav pro vzdelani rabinu, nebot rabinskeho vzdelani lze nabyti jedine v jesive. Vsak byl take na risske rade videnske r. 1883 nazvan pri projednavani skolni novely halicskym poslancem Jellinkem „der heilige Mann von Kolin". I on venoval vsechnu pozornost skole, byl predsedou ucitelskeho sboru a zucastnil se vsech konferenci. Vyucoval nabozenstvi na gymnasiu a zadal, aby sedeli zaci pri jeho vyucovani s pokrytou hlavou. Dbal o to, aby zaci izr. nenosili v sobotu knih do skoly, aby nepsali a nekreslili V. kazde tride byla schralika. Zid. zaci ukladali si v ni v patek odpoledne knihy j>ro sobotu a po ukonceni soboty chodili si pro ne. Kdyz byl zid. zak v sobotu volan k tabuli, sel s nim krestansky hoch a psal za neho. Tak to slo az do r. 1877. T. r. prijel do K. na mspekci zemsky inspektor Weber a odstranil vsecky vysady zid. zaku. Ba i rabin musil se vzdati vyucovani izr. nabozenstvi na gymnasiu, nebot zemsky urad nechtel jiz dovoliti, aby se vyucovalo na ceskem ustave jazykem nemeckym. '(Viz Jan Safranek, Vzpominky na Kolin 1924.) Byl male postavy, silny kurak, muz poctivy, prisny a energicky. Zil na prelomu dvou dob, ale ani pri nejlepsi a nejpoctivejsi snaze nemohl zadrzeti vyvin, ktery nebyl staremu zidovskemu zivotu prospesny. Jake vaznosti pozival ve svete, dovedeli se Kolinsti teprve pri jeho slavnem pohrbu 11. unora 1896, kdy se sjeli truchlici pratele a ctitele zesnuleho zdaleka a hlasali vymluvnymi slovy jeho zasluhy. 1896—1916 dr. Rafael Gugenheimer. Z lasky a ucty k zesnulemu zvolili Kolinsti za nastupce dra Josefa Gugenheimra jeho syna, dra Rafaela Gugehheimra. Pusobil po dvacet let ve svem rodisti v duchu sveho velkeho otce. Byl horlive oddan studiu, neucastnil se verejneho a spolecenskeho zivota. Sepsal „Deutscher Kommentar zur Hagada". Za neho byla zrusena nemecka*'skola a zavedena byla ceska kazani. Tezce snasel, ze byly v chrame proti jeho vuli zavedeny varhany a smiseny sbor na miste sboru chlapcu, kteri v malych kulatych cepickach pusobili dlouho v chrame. Dbal horlive o udrzeni rituelniho koserovani a mikve (rituelnich lazni). Zemr. nilad ve veku 48 let a jest pochovan na novem hrbitove po boku sveho otce a predchudce. Kolin, 19*