Frantiska Vojtechovskeho v ulici Kourimske (c. 15). Prvni pokoutni trh o dum krest. podnikl r. 1810 David Dub, kdyz na jmeno Karla Legeli, pojezdneho v Kostelci nad Lesy, koupil hostinsky dum „XJ beranka" (5. 6).
Kolinsti Zide meli pri sve skole ode davna tez uciliste pro svou mladez, aby tato mimo jine se naucila jazyku hebrejskemu. R. 1788 tam chodilo 41, r. 1789 jiz 50 deti, ac pry jich melo choditi 80. R. 1805 najali Zide pro tu skolu pokoj, kuchyni a komoru v 1. patre domu pani Martiny Valkove (c. 2 Prazska ul.) na 6 let, podiobny najem skolnich mistnosti stal se r. 1810 v dome Josefa Palecka (c. 12 Kourimska ul.).
Nynejsi drzitele domu v Zidi. ulici, at Zide, at krest., jsou tito: C. 1. Josua Friedlander; c. 2. Marek Kohn a Marie Spirova; c. 3. Low Kantor, Filip Schon, Amalie Reichmannova a Julius Vlasim; c. 4. o. z. (obydli rabinovo); c. 5. Elias Fiser, Simon Sachsel, Josef Dousa; c. 6. o. z. (skola); c. 7. Emanuel Gelber a Mojzis Kovanic; c. 8. Jakub  Fiser; c. 9.  (nekdejsi mestska satlava v koute ulice)   o. z., Josef Beutler, Josef Weiss, Hoffmann, Josef Masek,  Jakub  Fiser,  Jacker, Isidor Stopper, Muller, Schickler, Teuerle a j.; c. 10. Amalie Reichmannova, Leopold Feldmann, Norbert Hrdlicka; c. 11. Samuel Tauber, Israel Placek, Vilem Soudek; c.  12. Leopold Frim, Adamec, Sara Zemankova a j.; c. 13.   Marek Blattner,   Nemecek,   Abraham Soudek a j.;  c.   14. Lazar  Sachsel,   Reich,  Zemanek a  Josef «iKraus;  c.  15.  Jakub Lowinger,  Sochet;  c.  16.  David . Spindler a Feuerloscher; c. 17., 18., 19. (domy puste) Matej' Melichar;   c.   20.   Lazar  Hammerschlag;   c.   21. Marek Morgenstern a Emanuel Weiss; c. 22. Samuel Pecek;  c. 23.  Samuel Budie, Samuel Pecek a Simon Placek; c. 24. Hrdlicka, David, Nagel, Jacker, Polacek, Polak, Budie, Pecek, Weiss; c. 25. David Nagel; c.   26.   Eckstein,   Izak   Bergmann,   Fleisch!   a   ydova Briillova; c. 27. Isidor Polacek a dedici Goldsmidovi; c. 28. Josef Weiss, hrebenar a David Nagel, zeleznik; c. 29.   (na   rohu   do   ulice Kourimske)   Josef Holas,  krupar; c. 30. Vincenc Jandovsky; o. 31. a c. 32. Max Skuc;   c.   33.  Filip   Schiff;   c,  34.   Filip   Fleischner  a Bernard Mandelik; c. 35.  Pinkas  Eisler, Elias Fiser, David Nagel, Izrael Placek; c. 36. Nathan Sidlof, Pinkas Gartner a Ignac Stein; c. 37;' Filip Schiff; c. 38. Lazar Fleischner; c. 39.  Salomoun Fleischner; c. 40. dum pusty;  c.  41. Amalie  Soudkova;   c.  42.  Nathan Sidlof,  Isidor  Stepper,  Salomoun   Fleischner;   c.  43. Elias Fischer,» Elias Neurad,  Segrova,  Spindler,  Kopecky,   Stepper,   Salomoun   Kohnj  Salomoun  Fleischner; c. 44. Elias Fiser, Zemanek; c. 45. Izak Hauser a Josef Brull; c. 46. Leopold Feldmann a Moric Polacek; c, 47. Leopold Feldmann obuvnik; c. 48. a 49. Elias  Fiser,   starosta  n.  o.   a  zemsky  statkar;   c.  50. Ignac Mandelik;  c.  51.  Ignac Pachner;  c.  52.  Volf Hammerschlag; c. 53. skola;.(c.  54. pani Terezie Paleckova; c. 55. Moric Polacek.
Z tohoto vykazu (r. 1886) jest zrejma rozdrobenost vetsi casti v ulici Zid., jak trva od nepameti a drzba jednotlivych dilcu jest velice nestala.
Izraelite kolinsti, jakkoli prestali byti zvlastni obci politickou, tvori prec mezi sebou o. z., kterouz zastupuje vybor sedmiclenny (r. 1886 jest starostou Elias Fiser a podle neho clenove vyboru: Simon Sachsel, Arnold Turnau, Jakub Goldschmied, Jachym Stepper, Jindrich Fleischner, Ignac Skuc). Na tomto vyboru spociva pece o vydaje nabozenske (rocne 4000 zl.), skolni (3600 zl.) a chudinska (v r. 1885 dostalo se 60 chudym rodinam zid. verejne podpory 3080 zl.). Z mistnich rb. kolinskych znami jsou nam dle manualu mestskeho  1653  a jeste  1660 Abraham Borges  a
syn jeho Saje (Izaias), 1670 rb. Liebermann. Pametni knihy zid., zacinajice r. 1729, vedou k tomu, ze asi v polovici 18. stol. tu byl rb. Nezr Hakkod e s, po nem Elias Vely (Rabu), v letech 1775 a 1778 rb. Jakub 111 o v i z Uherskeho Brodu, 1780 az1815 Lazar K a 11 i e r, 1806—1812 Volf Low Boskovic, 1812—1826 Volf Low, 1828—1836 Jachym Deutschmann, 1839—1860 Daniel Frank, od r. 1861 Dr. Josef Gugenheimer, rodily z Frankfurtu.
Az potud profesor Vavra. Tyto zpravy lze pro dobu starsi nepatrne doplniti BondyDvorskym, ze ktereho se dovidame, jak mnoho pozornosti venovaly urady kutnohorske kolinskym Zidum.
1.    20.   unora   1510   predklada   nejvyssi  mincmistr kral.  Ceskeho, Bernart z Valdstejna, urednici horsti, starsi horniku atd. v Kutne Hore krali zpravu o nutnych opravach a prosi take, aby zapovedel kolinskym Zidum pujcovati hornikum penize na jiny zpusob nez na  zastavu,  nebot  pry podvodnymi  zapisy prislo  jiz mnoho  obyvateluv o  vsechen svuj  majetek.
2.    24. unora  1530   ustanovuji   pani   sepmistri   a obecni starsi kutnohorsti, ze Zide v jejich meste jen ve dny  trhove a soudni zdrzovati se  smeji a po odbytem soudu ze maji ihned domu se odebrati; nesmeji niceho u obyvatelu si uschovati, ani v meste prenocovati.  Pujcili  Zid zene bez  vedomi  a  svoleni jejiho muze aneb sirotkovi bez vrchnostenskeho povoleni na jakykoliv  zpusob,  ma  o  ty penize prijiti.  Ktery zid by proti tomuto ustanoveni jednal, musi navzdy mesta prazden byti a na zadnou primluvu nebude mu milost udelena.
3.   24. cervna 1560 byli povolani starsi Zide kolinsti do rady mesta Kutne Hory, kde bylo k nim promluveno: „ponevadz pak jsu zase v Ceske zemi, pani ze proti tomu ze nemluvi, nez bezpochyby ze v pameti maji, predesle jake se jim vymereni stalo, aby sklepu a  komor zde  nemeli  a  v jiste  dny aby zde bejvali, proto   aby   se   podle   predesleho   vymereni   chovali." Zide vsak odpovedeli,  ze  se  na  zadiie zaka?y z drivejsi doby nepamatuji a ze maji glejt, aby jim v zivnostech prekazky cineny nebyly. Na takovou odpoved nebyli   pani   radni   pripraveni,   proto   odlozili   yee   o tyden a 2. cervence 1560 oznamili starsim Zidum kolinskym:   „ze   pani   jistou   zpravu   maji,   kterak   oni Zide zde na Horach Kutnych na zkazu souseduv zivnosti sve provozuji a jak s manzelkami cizimi mnozi handluji. A proto ze jim po dnesek rozkazuji, aby mimo dny trhove zde v meste nebyvali, zadnych sklepuv ani komor   u   zadneho   nemivali   a   pres   noc   na Horach Kutnych nezustavali. Jestlize by se pak kdo toho dopustil a pres  tento rozkaz neco  toho ucinil, ze ma skutecne vedle uvazeni panskeho trestan byti."
4.   28. brezna 1568 bylo vydano cis. narizeni, jimz se zapovida Zidum prebyvati a obchodovati v Kutne Hore a v ostatnich mestech hornich.
5.   20. cervna 1568 byl vydan ve Vidni cis. list, aby bylo kolinskym Zidum obchodovani v Hore Kutne az na dalsi rozhodnuti dovoleno.
6.   25. cervna 1568 prosi kolinsti Zide cisare za povoleni   k   dalsimu   obchodovani   v Kutne Hore,   aby mohli sve pozadavky dobyvati.
Zatim podali cisarsti komisari v Kutne Hore cisari zpravu o skodlivem pusobeni Zidiu v K. a okoli bydlicich na dolovani v Kutne Hore a radili, aby bylo •Zidum vubec zapovezeno obchodovati v mestech hornich. 6. cervence 1568.
Podobnou zpravu a radu podala tehoz dne cisari i ceska a dvorska komora, jez se vyslovila pro to, aby cisar zamitl zadost Zidu kolinskych v pricine obchodovani v Kutne Hore.
Nasledek toho byl, ze byly Zidum zakazany veskery obchody v Hore Kutne a ve vsech mestech hornich. ■. Vynos zemske komory, vydany na hrade prazskem 21. srpna 1568, byl pro kolinske Zidy velmi nepriznivy. Prikazuje se v nem sepmistrum a konselum kutnohorskym, aby vsecky dluzniky zid. pred sebe obeslali a je skutecne k tomu pridrzeli, aby jeden kazdy z nich svuj dluh jim do 4 tydnu zaplatil a co takto od dluzniku vyupominaji, aby Zidum kolinskym sami odvedli, nebot nesmi byti dopusteno, aby Zide „ao Hory Kutny toulati se smeli", O kolik penez prisli kolinsti Zide pri teto praksi, ktera dala dluznikum moznost, aby dluh svuj zamlceli? Hlavni pohnutkou byla i zde konkurencni zast. ■                                            .
Kutnohorsti dluznici s placenim ovsem nikterak nespechali a Zide kolinsti byli jeste v r. 1571 nuceni zadati cisare Maximilana II., aby jim dovolil docasny pobyt v Kutne Hore, aby mohli sve dluhy vyupominat. Cisar si vyzadal dobrozdani zrizene rady komory ceske, ktera mu radila, aby zadost kolinskych Zidu . zamitl a tak naridil panovnik 16. srpna 1571, aby byl kolinskym Zidum pristup do Kutne Hory i na dale zakazan."                                  ■                            '
Kdyz nesmeli kolinsti Zide do Kutne Hory za svymi zakazniky, sli tito do K. obstarat sve nakupy, coz jest nejlepsim dukazem obchodni seriosnosti kolinskych Zidu. Kutnohorsti konkurenti byli opet nespokojeni, coz vysvita z dobreho zdani sepmistru a rady mesta Hor Kuten o obnovenych pravech hornich z r. 1580, kde cteme: „ .. .Neb i ten fortel a praktiku, zvlaste Zide kolinsti, na nas horniky sou vymyslili: nerhohouli sami k nam na Hory Kutny se vypraviti a najiti dati, ale lid za sebou tam do K. potahuji a majice je u sebe; s nimi rozlicne handle vedou a v mnohe tezkosti skrze prodavani a na zaklady penez pujcovani uvozuji. A tudy potom mnoha zaneprazdneni, jakz nebohejm lidem, tak i pravu skrze dopisovani a dopomozeni a stavunkuv ohrazovani cini, a schazili casem z toho, tehdy i k tomu privozuji, aby lide tam z nimi do K. se trmaceli* tam na prave jich stati a utratu a meskani vesti musili a jim pravi byli; z cehoz aby sjiti mohlo a lide takovymi vymejslenymi praktikami ztezovani nebyli, bude potrebi to napraviti."
Prebyvani v hornich mestech zustalo Zidum zakazano az do doby konstitucni.
Co Zide v 2. polovine XVI. stol. v K. vytrpeli, jak se s nimi tehdy zachazelo, vyplyva z jejich zadosti, podane v cervenci r. 1573 komore ceske, kde cteme: „ .j . ze jsme velmi souzeni od obyvateluor tyhoz mesta K., vselijake nam prikori, coz mpjhou nejhorsiho, cinivaji bez vselijakejch jim pricin danych, jakoz Pak r}Y}° dni nedavno jminule jednoho z nas Zidu kotlar.nakej vokrvavil, kladivo mu do hlavy vrazil, ze mu se tvar krvi polila, tak ze nebylo skoro poznati, cloveku cili hovadu podoben byl. Tez take dni tyto jminule^ opet jinych Zidu tri uprali a vokrvavili, z cehoz obecny lid poteseni ma. Zadneho z toho netresci, vo.dlozili to k soudu az k sv. Bartolomeji a takz my, chudi souzeni Zide zadneho vopatreni nemame.
BondyDvorsky c. 747.
O internich pomerech v z. o. kolinske pojednal Dr. Tobias J a k obovits v I. rocence Spolecnosti pro dejiny Zidu v ceskosl. rep. ve stati, nadepsane: „Judisches Gemeindeleben in K. 1763—1768."
A nyni nekolik slov o institucich z. o. kolinske.
Synagoga.
Podle povesti meli kolinsti Zide puvodne drevenou modlitebnu. Stala prirozene v Zidovske ulici. Sousedila s mestskymi hradbami. O jejich osudech lieni nam nic znamo. Nevime, zda vyhorela, anebo zda jinak nevyhovovala. Jen tolik vime, ze na jejim miste byla vystavena nynejsi kamenna synagoga, ktera byla asi teprve po mnohaletem usili dokoncena, jak hlasa napis pod stropem: Dokonceno r. 456, t. j. 1696. Ale tehdy nemela jeste dnesnich rozmeru. Leva lod (pulise) byla zrizena mnohem pozdeji. Pocatkem 18. stol. byla zapadni zed na spadnuti. Tehdy odkoupili kolinsti Z. od mesta dya sahy hradeb a rozsirili synagogu smerem zapadnim, cimz ziskali hlavne mnoho mista pro zeny. Hlavni ozdobou chramu jest starobyla skrin pro tory (oraun hakaudes), dar videnskeho vlivneho Zida Samuela Oppenheimra z t. r., kdy byla synagoga dostavena. Podle tvrzeni Rudolfa liloveho (c. z. kalend. 1930/31) pochazela Oppenheimrova manzelka Sandela, roz. Carcassonova, z K. U stropu cteme ruzne napisy, pripominajici nektere druhy zbozi, jimiz se obchodovalo. Jsou to zkratky versu z Pisma sv.: atlas, samet, damasek a j. I v kolinske synagoze stal almemar (vyvysene misto k predcitani tory) dlouho uprostred chramu a kolkolem staly lavice a stojanky pro navstevniky chramu. Mnohe byly rodinnym majetkem a prechazely s jednoho pokoleni na druhe. Jine byly nadacni. Byly odkazany majiteli synagoze, ktera je pronajimala a z vytezeneho najemneho plnila nadacni zavazky. O odstraneni almemaru ze stredu chramu zachovala se mistni povest, ktera vypravuje, ze zavolani krest. delnici nechteli s praci pociti, aby se neprohresili proti Bohu, ze bouraji, co jest mnohym posvatne. Pritomny Zid PI. je nekolikrat vybidl, aby konecne zacali. Odpovedeli mu: Vykopnete prvni kamen a potom budeme pokracovati, ale hrich spada na vas. I vzal PL s chuti motyku do ruky, odkopl jeden kamen a delnici dovrsili dilo prvni reformy. Ale do roka zemrela mu jedina dospela dcera.
S almemarem byly odstraneny i pohyblive stojanky a byly nahrazeny peknymi lavicemi, ktere jeste diies vyhovuji a cini pekny dojem.
Kolinska synagoga byla nekolikrat opravovana a upravovana, ale jeji puvodni raz nebyl setren, ani kdyz bylo pred deseti lety zavedeno elektricke svetlo. Bylo namontovano na stare lustry.
V r. 1924 byla v leve lodi chramove zazdena zuloVa deska, dar Pavla Polacka, hlasajici jmena clenu izr. n. o., kteri zahynuli ve svetove valce, konajice nejtezsi vlasteneckou povinnost. Jsou to: Feldstein Vlastimil, Freund Jindrich z Tynce n. L., KJDr. _ Golds chrni d Alfred, Golds chmid Richard, K o b 1 e r Jaroslav, Mandelik Ignac, Reichner Leo, JUC. Sommer Rudolf z Nebovid, Weissberger Leo, Weissenstein Karel, Weissenstein Richard, Ing. C. Werner Antonin z Tynce n. L.
Z ohledu na rodinu bylo vynechano jmeno legionare Rudolfa A d 1 e r a, jehoz pamatce venoval Rudolf Vlasak *svou knihu „Zidacek Leo". (Vydala Druzina csl. legionaru jako XXXII. svazek sve knihovny.)
Kolinska synagoga ma velke mnozstvi tor, opon (porauches), zavesu (kapaures), plastiku na tory, stribrneho nacini (kle kaudes). Mnohe vykazuji velice uctyhodne stari. Mezi nejkrasnejsi predmety nalezi zaves (kapaures), venovany vlivnym primasem Judou Lev Saudkem r. 1765.                         n D(%