lucujij oc uuuiK.y zeiezne aratiy v městě &. vždy pa-trněji... Stal se tu dosti záhy počátek velkého průmyslu. V tichém místě, kde zadávna říkali „na Pršíně". za klášterem kapucínským, založil r. 1857 Ignác Seli-kovský velkou továrnu na lisování a rafinování řepkového oleje s výrobou pokrutin, kteréhož závodu pak zakrátko ujal se Jakub Fišer. Odtud zmohlo se v okolí kolínském silné pěstování řepky, čímž zdokonalilo se rolnictví. Menší závod olejnický založila firma Rudolfova na Valech před branou Pražskou. . . Pod skalou kostela Všech svatých, na místě jindy tichém, v Hrobích, založil čilý podnikatel Josef Weissbergér velký závod na rafinování lihu a při něm pěkný dům obytný, prací stavitele Jana Klecandy. ; S t r. 2 5 9. — R. 1866. Největší průchod vojska viděli Kolínští 15. srpna, v den sváteční, ráno. Tehdáž ubíral se městem bez zastávky velký pruský sbor gardy král., pěší a jízdný, s hlučnými sbory trubačů,' s děly, zavazadly a měděnými pontony na vozích; byl to lid mladý a urostlý, který v náladě bujné, ubíraje sé ulicí Pražskou, pitvornými posuňky a pokřiky „Hep, hép! hier ist die Jüdenjasse!" diváky žid. urážel. A tak ty pochody vojenské trvaly do 16. září, kdy poslední Prusové vyšli z města ... Str. 2 6 0. — Jakmile nastal mír, toužil císař pán,-aby navštívil kraje válkou postižené a aby potěšil své poddané. Na té cestě zastavil se v K. na nádraží, kdež jej radostně vítali - městské zastupitelstvo, duchovenstvo, úřednictvo, učitelstvo s žákovstvem, též zastupitelstvo o. ž. pod thorou zlatem na aksamite vyšívanou . . . Str. 2 6 2. — V září r. 1867 provedeny byly volby do městského zastupitelstva a tu zvítězila strana pokroku. Mezi obecními staršími byli Židé: Josef Weissbergér, továrník, Izrael Eisler, statkář, Eliáš Fischer, majitel domu, Šalomoun Schön, chirurg. Při volbách, konaných do obecního zastupitelstva v září 1870, zvoleni Josef Weissbergér a Eliáš Fischer. Str. 2 6 9. — ... a již 1. července 1872 následoval v městě nový smutek, neboť zemřel ochrnutím mozku, maje věku 48 let, Josef Weissberger, člen městského výboru, vyšinuv se z chudého obchodníka k bohatství velikému. Co bohatec býval vždy štědrý k lidu chudému, křesť. i svým spoluvěrcům Židům a založil nadání 2000 zl. pro dobro chudých dítek školních; také nikdy se netajil smýšlením svým českým, a proto když mrtvé tělo jeho vezeno bylo na hřbitov žid., provázelo jej městské zastupitelstvo, kněžstvo, školní mládež, spolky městské i tělocvičná jednota Sokol s praporem a hudbou. Nedlouho potom zemřel též bratr jeho, s ním stejně smýšlející, majitel dvora, Jindřich Weissberger ... Str. 2 8 4. — Počet obyvatelstva: V r. 1857: katolíků 6112, evangelíků 268, Židů 1347. V r. 1879: katolíků 7878, evangelíků 386, Židů 1209. V r. 1881: katolíků 10.050, evangelíků 425. Židů 1148. S tr. 2 8 7. — Leč od té doby stala se v obyvatelstvu velice příznivá změna; zvláště od r. 1867 národní duch opanoval celé město, takže i žid. obyvatelstvo jemu se poddalo a pod vlivem německého antisemitismu přihlásilo se r. 1881 téměř venkoncem k obcovacímu jazyku českému... Str. 3 76—-3 8 3. Židovská ulice. Žid. ulice vzrostla do r. 1623 přikupováním domů křesť. do rukou žid. k rozsáhlosti nynější od ulice Kouřimské do ulice Pražské. V tom prostranství bylo r. 1623 kromě šatlavy městské (v koutě uprostřed ulice) 37 domů žid., kterýžto počet dělením vzrostl na 54. Ale jakož ješlě r. 1652 správa městská neměla řádné známosti o držitelích domů žid., a jednak pro nestálost držby a stálé buď dělení, buď připojování, nebylo nám mož- no sestaviti posloupnost hospodářů