Ku provedeni toho patentu pristoupili Kolinsti na podzim r. 1657, kdez vyzvali vsecky sve veritele k traktaci o pozadavcich, ktere za obci miti sobe pokladali; ovsem ze ucelem toho bylo, aby mesto na veritelich dosahlo odpusteni zadrzeni uroku a dle moznosti take sleveni na jistinach samych . . . Mezi 19 veriteli s celkovymi pohledavkami 23.028 zl. 39 kr. nalezaji se take veritele zidovsti:. 1. Enoch, prazsky Zid, 2333 zl. 20 kr., 2. dedici po Nathanu Zidu 2333 zl. 20 kr., 3. obec zid. z r. 1622 400 zl., 4. Abraham, Pacovsky Zid, 527 zl.
Str. 19 7. — R. 1660. Toho casu byli Kolinsti tezce navstiveni uplavici, jez tak zahubne radila, ze od cervna do vanoc podlehlo tomu moru 38 deti a 26 odrostlych, kdezto v meste bylo sotva 1000 obyvatel krest. Jako jindy, tak i nyni hledana byla pricina te nakazy v Zidech, a 25. cervna 1660 obzalovani jsou rb. Abraham Borjes a syn jeho Saje, ze pry zabili svini, kteraz z domu vdovy Sperlingovy zabehla do Zid. ulice a hodili ji do obecni studnice, cimz pry voda se otravila a nemoc v meste rozplodila. Lec oba vcas uprchli z mesta a tak unikli soudu.
S t r. 2 0 0/2 0 1. — 16. rijna 1674 ukoncen smlouvou spor mezi dekanem a mestskou radou, dle ktere mel dekan od obce dostavati na kazdy rok 200 zl. hotovych, 3 korce psenice, 10 korcu zita, jecmene, prosa, a hrachu po dvou vertelich, becku soli, 4 sudy horkeho piva ... od Zidu dva kameny loje.
Str. 2 10. — R. 1695 byl podkomori Ferdinand z Seidlern, ustanoviv r. 1693 na miste Kokovskeho za primatora Frantiska Bohuslava Sperlinka, nemalo z K. zamestnavan.   Predmeststi   sousede   vedli   stiznost   na nespravedlivou repartici dani, jezto na nich se zadalo, aby tolik platili, jako bohati varecnici a polari. Chudsi mestane stezovali sobe do magistratu, ze v udileni varek je nespravedliv k nim, prednost davaje bohatym mestanum. Magistrat zase podaval zaloby na Zidy, kterak v meste nad pocet se rozmnozili, na  namesti ze prodavaji ve dny svatecni v cas sluzeb Bozich, reznici jejich ze biji nehodny dobytek a spatne maso prodavaji krest., jini Zide ze vkladaji se do remesla pekarskeho,  do   obchodu v mouce  a  krupach.  K posledni stiznosti   odpovedel   podkomori   vyhybave, ze pry by radeji  videl, aby  oni  „mrzuti Zide"  sami  meli  proc vesti stiznost na krest. Tim pak nic nebylo vyrizeno a Zide nedali si braniti v remeslech a obchodech, ba spise  sli  dale   a   ujimali   se  take umeni bradyrskeho, jakoz r. 1703 kolinsky bradyr (felcar) Josef Such jmenem vsech bradyru podal zalobu do Prahy, kterak oni „neporadni kumstu felcarskeho kazicove vabi k sobe lid  mestsky  i  sedlsky   palenym  a   koralkou,   zvlaste v nedeli a svatek".  K tomu poslal podkomori Vaclav Obytecky  z Obytec  magistratu   pripis   dne   13. unora 1704 v ta slova: ,,Co felcar ove Vasi za tou pricinou, ze vetsi dil krest, dne nedelniho a svatecniho mezi Zidy k pucovani a na paleni se schazeji, sobe stezuji, prilezite vyrozumite.   Jest to vec neslusna a neprikladna, v   takovych   od   cirkve   svatych  ustanovenych   dnech mezi pohanstvo choditi a neprikladne traviti dni svatecni.   Zide  v  tom  zajiste  kresi,   dobrym  prikladem predchazeji a svoje pohanske svatky a sabesy lepe nez krest. zachovavaji.   Slusnejsi jest radeji krest. a bliznimu svemu nezli Zidu ten peniz doprati; protoz narizuji, az obec pohromade bude, aby ji ta neslusnost prednesena byla." Pro zvlastnost pripominame tu zakaz vydany kral. komorou r. 1701, dle nehoz nemeli Zide   choditi  V satech  zlatem   a   stribrem   vysivanych aneb   prymovanych,   ani   ve   zlutych   neb   perlovych obojkach.
Str. 2 17. — Prusove v Cechach .. . Potom ukladal prusky kral vsi zemi pretezke dane na  penezich,
spizi a dobytku, cimz byly Cechy velice ochuzeny. Dne 6. zari 1744 naridil mestu K., aby pod pokutou 500 zl. poslali do pruske pekarny v Brandyse ctyri pekare; dne 11. zari zadal na vsem kourimskem kraji dodani 400 koni cernych neb cervenych, 4—8 letych, pro pluk Kyau v Brandyse lezici; sliboval za to hotove zaplaceni, ale tem, kdoz by se tomu vyhybali, pohroz|l pokutou telesnou i penezitou. Obec kolinska, jsouc ptp takove rekvisice ve velike tisni, dne 14. rijna 1744 sjednala s mistnimi Zidy, ze jakz zavazani byli k obci odvadeti rocne 81 zl. 30 kr. co dan na ochranu' (Schutzgeld), tato dan na cas valky zvysena jest na 300 zl.
Str. 21 8—2 2 0. — R. 1745 prinesl nemalou starost   z. o.  v K.  Byli tehdaz  Zide   cesti  uvalili  na   se podezreni, ze   behem   okkupace  pruske   s   nepritelem obchody meli a vubec Prusy fedrovali. Pro kterouzto pricinu cisarovna Marie Terezie na  Zidy  zanevrevsi, dne 18. prosince 1744 vydala rozkaz, aby vsichni Zide do konce ledna 1745 z Cech vysli a te zeme navzdy prazdni byli.   Ona lhuta potom prodlouzena venkovskym Zidum do konce cervna. Bylot tehdaz v Praze 20.650,  na  venkove  30.000  Zidu.  I bylo   kolinskym Zidum na to stehovani se chystati, coz bylo ne pouze pro Zidy  samy  s   nemalou   potizi,  ale  tez pro krest., kteri jim jednak   dluzni  byli,   jednak  u  nich  znacne sumy meli  a   tak  jejich   lichvy  na   zaprenou   ucastni byli.   Sam   primator   Antonin   Sperlink   mel   za   nimi 2900 zl. hotovych penez. Kdyz pak doba stehovani se blizila, prosili Zide 29. dubna 1745 u mestske rady za uredni odhad vsech zid. domu v K., v cemz jim bylo povoleno a v tu vec uvazali se radni Karel Dittmann, Petr Pokorny, Josef Wildt, kozeluh a Jiri Formandl. V relaci tech odhadu uvadeji se nasledujici majitele zid. domu v K.: Mojzis Graf (dum v ulici Kourimske 200 zl.),   Enoch Soudek  (dum narozni 300 zl.),   spolecnici Josef Suhnl Soudek, David Felix a Marek Lobl (900  zl.), Hosek  (650  zl.),  Abraham Sochet  a Brosam (500 zl.), Lobl Sindelka (300 zl.), Manel Jachym (400 zl.),   Pentlar a Rif ke (600 zl.),   Sestak (300 zl.), Jakub Polacek (400 zl.), Abraham Zasmuk (1000 zl.), Anci Mandl (400 zl.), Elbogen (400 zl.), Zubaty (500    ■ zl.), Barke (300 zl.), Hersl Berl (700 zl.), David Chlumec (600 zl.), Mandl Rubin (700 zl.), obecni dum zid,. (100 zl.),   Samuel Polacek  (200 zl.),   Jachym Soude| (1200 zl.),   Vlces  (400  zL),   Rubinovi   dedici   (diuni vedle Prazske brany 800 zl.).   Po druhe ^trane ulice Salamoun   Chajle   (proti   masnym   kramum   na   rohu 350 zl.),   Wurzburger (250 zl.),   Mendl Rubin (100Q .zl.), David Pacovsky a Tupadler (500 zl.), Nathan "a Netvoric   (400 zl.),   Lazar   Kounicky,   Simon   Popper Kat7 i Abraham Podebrad (450 zl.), Efrajim Glaser, Elias   Kavkes   s   Abrahamem   Kounickym   (350 zl.), Abraham   Jonas   (100 zl.),   Samuel   Lipme   (60 zl.), Susme Leipen, Benes Horicky a vdova kantorka (600 zl.), Izak Lederer, Feisl Bunzlau a Salamoun Houser (650 zl.), Mojzis Zbraslavic a Samuel Abraham (250 zl.), sestry Anca a Vokata  (250 zl.), Anna Soudkova (350 zl.)   a  Filip   Soudek  na   rohu   do   ulice  Prazske (400 zl.).   Uhrnem melo tedy 57 osedlych rodin zid., s   nimiz   tez  vsickni  najemni   spoluverci  ze 42 domu (v   cene   odhadni   19.210 zl.)   vyjiti.   Potom   dne   12. kvetna 1745 stala se smlouva mezi o. z. a krest. veriteli v ten zpusob, ze jakoz maji Zidle ze zeme vyjiti, zustavuji   sve   domy   veritelum;   nez   kdyby   Zide   do dvou let sjednali sobe dovoleni k navratu, pak ze jim domy v pdhadni cene zase pusteny byti maji; jenom naklady na opravy v slusne cene maji byti nahrazeny. Za starost a  praci pri dozoru nad opustenymi domy slibili   Zide   20 zl.   rocne   platiti.   Za   z.   o.   podepsali smlouvu Josef Suhnl Lowe, primator zid., pak starsi;
Kolin S
ze Zidu Be/rl Hers Chlumec, Enoch Soudek, Mendl Rubin, Hersl Houser, David Pacovsky a Josef Modrian, prisedici Anci Mandl a Susme Leipen. Vsak s vystehovani Zidu seslo, kdyz cisarovna k primluve Anglicanu a Holandanu onen dekret ze dne 18. prosince 1744 odvolala a Zidum prozatim a do vule sve dovolila v zemi zustati a obchody dale vesti. Ze pak tehdejsi magistrat kolinsky Zidum byl nachylny, vysvita z toho, ze hned potom udelil trem Zidum, Salamounovi Chajle, Enochu Soudkovi a Rafaeli Plattenovi, koncessi na obchod v tabaku v K. O tutez koncessi prve marne se uchazel u magistratu mestan a kupec Vaclav Hausler, a proto zazadav za ni u podkomorskeho uradu, take ji sobe vymohl. Tu musili oni tri Zide s nim se smlouvati, a obe strany dne 1. srpna 1750 na tom zustaly, ze Hausler ma ve svem dome na namesti (c. 20) chovati hlavni sklad tabaku dobre suseneho a predeneho, z toho mel k obci 16 zl. 42.1frrocne platiti, Zide pak jen u neho.meli tabak za 7 zl. 30 .kr. po centu brati a sve trafiky miti dve v Zid. ulici a jednu v meste.
S.tr. 2 2 5. — Prusove v K. v r. 1757. Dne 17. kvetna o treti hodine odpoledni prislo to vojsko ke K. a taborilo za mestem blize Nove Vsi. Sam knize velitel (August Vilim z JBeveru) ubytoval se v meste v dome „U zlateho lva'' na namesti. . . S nim v meste se ubytoval jeho stab, plukovnik Finke „U bileho beranka", podplukovnik Tettcnborn co mistni velitel „U zlate stiky", tri majorove a dva prapory granatniku v sile 938 hlav polozili se v novych kasarnach a po domich sousedu. Nastalo tehdaz souzeni velike K. od' panbvitych a nemilosrdnych nepratel'. . .Potom kdyz nepratele jali se mesto opevnovati, chtice tu . po pripade cisarskym se braniti, zabrali vsecko stavebni drivi, kde jake nasli, na obci k tomu 150 zl. vynutili, potom hnali obcany k robotne praci zatloukani upevnovacich kolu; kdyz pak mestane, aby toho byli zbaveni, kapitanu zakopniku dali 30 zl. a mistnimu veliteli Tettenbornovi.100 zl., tu 22. maje na tu robotu shaneni Zide .
Str. 2 3 4/2 3 5. — Obec mestska byla od r. 1724 v drzeni kozeluzny pod mestem vedle mostu labskeho. Dura ten prodal magistrat pod emfytheuticky plat dne 3. brezna 1780 mistni o. z., jiz zastupovali Lobl Hersl, primas zid., Israel Gultmann, Ersl Ellbogen, David hen Izak a Hersl David starsi, Mojzis Lebl Wurzburger, pisar a Mojzis Flammerschein Schulltlopper, a to za 200 zl. hotovych penez a za 66 zl. rocniho platu k obci, tak aby tam Zide vydelavali kuze aneb palili draslo; jen paleni koralek, pekarstvi, hokvnirstvi, aneb porazeni dobytka tani nemeli pred se brati.
Str. 2 3 9. — ... tu potkalo mesto K. nestesti, jemuz rovno netylo od mnohych veku. Bylo to dne 24. cervence 1796 za horkeho dne a prudkeho vetru sucheho od strany poledni, a obyvatele prave pozivali obeda, kdyz jakys 13 lety pacholik, Jan Zima jmenem, hlidaje zahradu nekdejsiho primatora Pabicka pri dvoni c. 1 na predmesti kutnohorskem, z brokovnice strelil na heino vrabcu. Doutnajici zatka padla na doskovou strechu blizke stodoly, kteraz okamzite vznala se plamenem. Pri obecnem suchu a prudkosti vetru horelo vkratce pet prilehlych dvoru s chlevy, sypkami a plnymi stodolami, a nezli kdo se nadal, horelo 15 familiantskych dvoru v blizke Cisarovsi (zameckem dvore), zhave oharky prenesly se pres hradby mestske a zapalily v Zid. ulici dum, Marka Soudka, odkudz' shorela vsecka ulice Zid. A o tyz cas pri vsi zurivosti vetru zahaleno temer vsecko mesto v plameny a dym, vse nulo se v popel a rumy za desneho kriku prchajiciho obyvatelstva. Na haseni nepomyslel nikdo. Tu kdyz horela jiz budova dekanska, prikvapil tam" purkmistr tekel a snasel matriky a vsechen arch.   dekansky   do
sklepa spodniho. Zatim horel jiz velebny kostel dekansky s vezemi, kdez vzacne zvony se slily a zkazily, horela skola, vsecky domy v ulicich Kourimske, Reznicke a Dekanske, poledni a vychodni strana namesti, obe ulice labske a krovy tri veznich bran: Kourimske, Horske a Labske, planuly jako pochodne. V brzku zasahl pozar tez klaster kapucinsky a vojenskou nemocnici. A tak sotva za hodinu shorelo na predmesti Kourimskem 6, v Cisarovsi 15, v Zid. ulici 43, v meste 54, na Horskem predmesti 29 budov obytnych a 255 rodin kresl'., 205 rodin zid. bylo bez pristresi, v nouzi a bide. Pravy div byl, ze toliko jeden zivot lidsky pri tom zmaren; v dome c. 28 v ulici Seznicke uhorel 80iety chirurg a bradyr Jiri Barvonic. Co ve chlevech dobytka nazmar prislo, neni zapsano. Ve zricenych budovach horely a doutnaly tramy a late jeste plnych 14 dni. Vseobecnemu hnevu obyvatelstva na nestastneho puvodce pozaru ucinil purkmistr zadost tim, ze onoho pacholika Jana Zimu dal zatknouti a pak po tri dni vzdy po 15 ranach pred radnici drabem verejne nmskati. Nestastnik potom povyrostl v chudobe a nouzi, az zemrel co zebrak r. 1857.                                     ..    .
Po tak hrozne rane rozhostila se truchlota po vsem meste. Vetsi cast urody polni shorela ve stodolach. Denez bylo namale, remeslnici a obch. nemeli vydelku. Mestane jen nuzne opravili sve spalene domy, kryjice je sindelem, stodoly doskem; nemajice penez na stavbu, prodavali sve familiantske pozemky bohatsim polarum a nad to jeste se zadluzili...
Str. 2 4 5. — Nedlouho potom slaveny prvni narozeniny noveho cisare Ferdinanda Dobrotiveho, a sice ve svatvecer 18. dubna za slavneho zvoneni osvetlen jest na kasarnach veliky transparent, pred radnici hrala hudba cisarskou hymnu a skolni mladez a lid vo. lali po latinsku „vivat!". Velika slavnost za obecne ucasti vseho obyvatelstva konala se dne 19. dubna v kostele dekanskem, po niz 77 chudych lidi podeleno bylo almuznou po 3 grosich v. c.; i Zide konali toho dne modlitby ve isve skole a dali 25 zl. na chude.
Str. 2 4 6. — Vsak byly tehdaz v K. zle casy. Dlouha zima pri treskutych mrazech, jez bez ulevy trvaly od adventu r. 1844 do 25. brezna 1845, zpusobila mnoho bidy v lidu delnickem. Mnoho skody nadelala hrozna povoden, ktera nastala po nahle rozjizi 22. ledna 1846; ve dnech 25.—28. ledna vystoupilo Labe do te vyse, ze pretekalo most kolinsky a tri mostnice strhalo. Eeka podobala se siremu jezeru a nize polozene vsi, Basta, Tri Dvory, Ohrada, Hradisko a Veltruby uvedeny na velike nebezpeci. Z uplneho nev . zdaru zemaku r. 1846 vznikla po vsi zemi drahota velika, takze do hojnych zni r. 1847 platila psenice 48 zl., zito 30 zl., jecmen 20 zl. vid. cis. po korci. V te dobe hladu a bidy dostalo se chudine vydatne pomoci. Tehdejsi kaplan P. Jan Lindner, magistratni rada Antonin Hlavka a mestsky fysik Med. Dr. Frantisek Biemann sestoupili se ve vypomocne druzstvo a sbirali dobrovolne dary na potravinach a penezich, jez schazely se od mestanu i uredniku v takove hojnosti, ze v zime r. 1846/47 za kazdy tyden podeleno bylo 60 rodin hrachem, krupici, krupkami a jinymi potrebami. Mistni Zide dali dvakrat po hojne almuzne pro 100 rodin krest.
S t r. 2 4 8. — R. 1848 ... Tehdaz snazili se mnozi z nepovazlivych strhnouti take venkov cesky k odboji. Onoho dne 12. cervna prijelo nekolik studentu z Prahy do K. a klopotnou reci napominali obyvatele k tazeni na obranu ,.maticky Prahy". Mestane tomu odpirali, ale obecny lid jiz se bouril a v nastalem zmatku strojil se utok na Zid. ulici, cemuz vsak pritrz ucinili ozbrojeni mestane ...
S t r. 2 5 0. — Pocatky prumyslu v K. Zatim   zna