Ku provedení toho patentu přistoupili Kolínští na podzim r. 1657, kdež vyzvali všecky své věřitele k traktaci o požadavcích, které za obcí míti sobě pokládali; ovšem že účelem toho bylo, aby město na věřitelích dosáhlo odpuštění zadržení úroků a dle možnosti také slevení na jistinách samých . . . Mezi 19 věřiteli s celkovými pohledávkami 23.028 zl. 39 kr. nalézají se také věřitelé židovští:. 1. Enoch, pražský Žid, 2333 zl. 20 kr., 2. dědici po Nathanu Židu 2333 zl. 20 kr., 3. obec žid. z r. 1622 400 zl., 4. Abraham, Pacovský Žid, 527 zl.

Str. 19 7. — R. 1660. Toho času byli Kolínští těžce navštíveni úplavicí, jež tak záhubně řádila, že od června do vánoc podlehlo tomu moru 38 dětí a 26 odrostlých, kdežto v městě bylo sotva 1000 obyvatel křesť. Jako jindy, tak i nyní hledána byla příčina té nákazy v Židech, a 25. června 1660 obžalováni jsou rb. Abraham Borjes a syn jeho Saje, že prý zabili svini, kteráž z domu vdovy Šperlingovy zaběhla do Žid. ulice a hodili ji do obecní studnice, čímž prý voda se otrávila a nemoc v městě rozplodila. Leč oba včas uprchlí z města a tak unikli soudu.

S t r. 2 0 0/2 0 1. — 16. října 1674 ukončen smlouvou spor mezi děkanem a městskou radou, dle které měl děkan od obce dostávati na každý rok 200 zl. hotových, 3 korce pšenice, 10 korců žita, ječmene, prosa, a hrachu po dvou věrtelích, bečku soli, 4 sudý hořkého piva ... od Židů dva kameny loje.

Str. 2 10. — R. 1695 byl podkomoří Ferdinand z Šeidlern, ustanoviv r. 1693 na místě Kokovského za primátora Františka Bohuslava Šperlinka, nemálo z K. zaměstnáván.   Předměstští   sousedé   vedli   stížnost   na nespravedlivou repartici daní, ježto na nich se žádalo, aby tolik platili, jako bohatí várečníci a polaři. Chudší měšťané stěžovali sobě do magistrátu, že v udílení várek je nespravedliv k nim, přednost dávaje bohatým měšťanům. Magistrát zase podával žaloby na Židy, kterak v městě nad počet se rozmnožili, na  náměstí že prodávají ve dny sváteční v čas služeb Božích, řezníci jejich že bijí nehodný dobytek a špatné maso prodávají křesť., jiní Židé že vkládají se do řemesla pekařského,  do   obchodu v mouce  a  krupách.  K poslední stížnosti   odpověděl   podkomoří   vyhýbavě, že prý by raději  viděl, aby  oni  „mrzutí Židé"  sami  měli  proč vésti stížnost na křesť. Tím pak nic nebylo vyřízeno a Židé nedali si brániti v řemeslech a obchodech, ba spíše  šli  dále   a   ujímali   se  také umění bradýřského, jakož r. 1703 kolínský bradýř (felčar) Josef Such jménem všech bradýřů podal žalobu do Prahy, kterak oni „nepořádní kumštu felčarského kazičové vábí k sobě lid  městský  i  sedlský   páleným  a   kořalkou,   zvláště v neděli a svátek".  K tomu poslal podkomoří Václav Obytecký  z Obytec  magistrátu   připiš   dne   13. února 1704 v ta slova: ,,Co felčar ově Vaši za tou příčinou, že větší díl křest, dne nedělního a svátečního mezi Židy k pucování a na pálení se scházejí, sobě stěžují, příle-žitě vyrozumíte.   Jest to věc neslušná a nepříkladná, v   takových   od   církve   svatých  ustanovených   dnech mezi pohanstvo choditi a nepříkladně tráviti dni sváteční.   Židé  v  tom  zajisté  křeši,   dobrým  příkladem předcházejí a svoje pohanské svátky a šabesy lépe než křesť. zachovávají.   Slušnější jest raději křesť. a bližnímu svému nežli Židu ten peníz dopřáti; protož nařizuji, áž obec pohromadě bude, aby jí ta neslušnost přednesena byla." Pro zvláštnost připomínáme tu zákaz vydaný král. komorou r. 1701, dle něhož neměli Židé   choditi  V šatech  zlatem   a   stříbrem   vyšívaných aneb   prýmovaných,   ani   ve   žlutých   neb   perlových obojkách.

Str. 2 17. — Prusové v Čechách .. . Potom ukládal pruský král vší zemi přetěžké daně na  penězích,

spíži a dobytku, čímž byly Čechy velice ochuzeny. Dne 6. září 1744 nařídil městu K., aby pod pokutou 500 zl. poslali do pruské pekárny v Brandýse čtyři pekaře; dne 11. září žádal na všem kouřimském kraji dodání 400 koní černých neb červených, 4—8 letých, pro pluk Kyau v Brandýse ležící; sliboval za to hotové zaplacení, ale těm, kdož by se tomu vyhýbali, pohroz|l pokutou tělesnou i peněžitou. Obec kolínská, jsouc pťp takové rekvisice ve veliké tísni, dne 14. října 1744 sjednala s místními Židy, že jakž zavázáni byli k obci odváděti ročně 81 zl. 30 kr. co daň na ochranu' (Schutzgeld), tato daň na čas války zvýšena jest na 300 zl.

Str. 21 8—2 2 0. — R. 1745 přinesl nemalou starost   ž. o.  v K.  Byli tehdáž  Židé   čeští  uvalili  na   se podezření, že   během   okkupace  pruské   s   nepřítelem obchody měli a vůbec Prusy fedrovali. Pro kteroužto příčinu císařovna Marie Terezie na  Židy  zanevřevši, dne 18. prosince 1744 vydala rozkaz, aby všichni Židé do konce ledna 1745 z Čech vyšli a té země navždy prázdni byli.   Ona lhůta potom prodloužena venkovským Židům do konce června. Byloť tehdáž v Praze 20.650,  na  venkově  30.000  Židů.  I bylo   kolínským Židům na to stěhování se chystati, což bylo ne pouze pro Židy  samy  s   nemalou   potíží,  ale  též pro křesť., kteří jim jednak   dlužní  byli,   jednak  u  nich  značné sumy měli  á   tak  jejich   lichvy  na   zapřenou   účastni byli.   Sám   primátor   Antonín   Šperlink   měl   za   nimi 2900 zl. hotových peněz. Když pak doba stěhování se blížila, prosili Židé 29. dubna 1745 u městské rady za úřední odhad všech žid. domů v K., v čemž jim bylo povoleno a v tu věc uvázali se radní Karel Dittmann, Petr Pokorný, Josef Wildt, koželuh a Jiří Formandl. V relaci těch odhadů uvádějí se následující majitelé žid. domů v K.: Mojžíš Graf (dům v ulici Kouřimské 200 zl.),   Enoch Soudek  (dům nárožní 300 zl.),   společníci Josef Suhnl Soudek, David Felix a Marek Löbl (900  zl.), Hošek  (650  zl.),  Abraham Šochet  a Bro-sam (500 zl.), Löbl Šindelka (300 zl.), Manel Jáchym (400 zl.),   Pentlář a Rif ke (600 zl.),   Šesták (300 zl.), Jakub Poláček (400 zl.), Abraham Zásmuk (1000 zl.), Anči Mandl (400 zl.), Elbogen (400 zl.), Zubatý (500    ■ zl.), Barke (300 zl.), Heršl Bérl (700 zl.), David Chlumec (600 zl.), Mandl Rubin (700 zl.), obecní dum žid,. (100 zl.),   Samuel Poláček  (200 zl.),   Jáchym Soude| (1200 zl.),   Vlčes  (400  zL),   Rubínoví   dědici   (diůni vedle Pražské brány 800 zl.).   Po druhé ^traně ulice Šalamoun   Chajle   (proti   masným   krámům   na   rohu 350 zl.),   Würzburger (250 zl.),   Mendl Rubín (100Q .zl.), David Pacovský a Tupadler (500 zl.), Nathan "a Netvoříc   (400 zl.),   Lazar   Kounický,   Šimon   Popper Kat7 i Abraham Poděbrad (450 zl.), Efrajim Glaser, Eliáš   Kavkes   s   Abrahamem   Kounickým   (350 zl.), Abraham   Jonas   (100 zl.),   Samuel   Lipme   (60 zl.), Sušme Leipen, Beneš Hořický a vdova kantorka (600 zl.), Izák Lederer, Feišl Bunzlau a Šalamoun Houser (650 zl.), Mojžíš Zbraslavic a Samuel Abraham (250 zl.), sestry Anča a Vokatá  (250 zl.), Anna Soudková (350 zl.)   a  Filip   Soudek  na   rohu   do   ulice  Pražské (400 zl.).   Ührnem mělo tedy 57 osedlých rodin žid., s   nimiž   též  všickni  nájemní   spoluvěrcí  ze 42 domů (v   ceně   odhadní   19.210 zl.)   vyjíti.   Potom   dne   12. května 1745 stala se smlouva mezi o. ž. a křesť. věřiteli v ten způsob, že jakož mají Židle ze země vyjíti, zůstavují   své   domy   věřitelům;   než   kdyby   Židé   do dvou let sjednali sobě dovolení k návratu, pak že jim domy v pdhadní ceně zase puštěny býti mají; jenom náklady na opravy v slušné ceně mají býti nahrazeny. Za starost a  práci při dozoru nad opuštěnými domy slíbili   Židé   20 zl.   ročně   platiti.   Za   ž.   o.   podepsali smlouvu Josef Suhnl Löwe, primátor žid., pak starší;

Kolín S

že Židů Be/rl Herš Chlumec, Enoch Soudek, Mendl Rubín, Heršl Houser, David Pacovský a Josef Mod-rian, přísedící Anči Mandl a Sušme Leipen. Však s vystěhování Židů sešlo, když císařovna k přímluvě Angličanů a Holanďanů onen dekret ze dne 18. prosince 1744 odvolala a Židům prozatím a do vůle své dovolila v zemi zůstati a obchody dále vésti. Že pak tehdejší magistrát kolínský Židům byl náchylný, vysvítá z toho, že hned potom udělil třem Židům, Šalamounovi Chajle, Enochu Soudkovi a Rafaeli Plattenovi, koncessí na obchod v tabáku v K. O tutéž koncesší prve marně se ucházel u magistrátu měšťan a kupec Václav Häusler, a proto zažádav za ni u podkomoř-ského úřadu, také ji sobě vymohl. Tu musili oni tři Židé s ním se smlouvati, a obě strany dne 1. srpna 1750 na tom zůstaly, že Häusler má ve svém domě na náměstí (č. 20) chovati hlavní sklad tabáku dobře sušeného a předeného, z toho měl k obci 16 zl. 42.1fr-ročně platiti, Židé pak jen u něho.měli tabák za 7 zl. 30 .kr. po centu bráti a své trafiky míti dvě v Žid. ulici a jednu v městě.

S.tr. 2 2 5. — Prusové v K. v r. 1757. Dne 17. května o třetí hodině odpolední přišlo to vojsko ke K. a tábořilo za městem blíže Nové Vsi. Sám kníže velitel (August Vilím z JBeveru) ubytoval se v městě v domě „U zlatého lva'' na náměstí. . . S ním v městě se ubytoval jeho štáb, plukovník Finke „U bílého beránka", podplukovník Tettcnborn co místní velitel „U zlaté štiky", tři majorové a dva prapory granátníků v síle 938 hlav položili se v nových kasárnách a po domích sousedů. Nastalo tehdáž soužení veliké K. od' páňbvi-tých a nemilosrdných nepřátel'. . .Potom když nepřátelé jali se město opevňovati, chtíče tu . po případě císařským se brániti, zabrali všecko stavební dříví, kde jaké našli, na obci k tomu 150 zl. vynutili, potom hnali občany k robotné práci zatloukání upevňovacích kolu; když pak měšťané, aby toho byli zbaveni, kapitánu zákopníků dali 30 zl. a místnímu veliteli Tettenbor-novi.100 zl., tu 22. máje na tu robotu sháněni Židé .

Str. 2 3 4/2 3 5. — Obec městská byla od r. 1724 v držení koželužny pod městem vedle mostu labského. Důra ten prodal magistrát pod emfytheutický plat dne 3. března 1780 místní o. ž., již zastupovali Löbl Heršl, primas žid., Israel Gultmann, Eršl Ellbogen, David hen Izák a Heršl David starší, Mojžíš Lébl Würzburger, písař a Mojžíš Flammerschein Schulltlöpper, a to za 200 zl. hotových peněz a za 66 zl. ročního platu k obci, tak aby tam Židé vydělávali kůže aneb pálili dráslo; jen pálení kořalek, pekařství, hokvnířství, aneb porážení dobytka táni neměli před se bráti.

Str. 2 3 9. — ... tu potkalo město K. neštěstí, jemuž rovno netylo od mnohých věků. Bylo to dne 24. července 1796 za horkého dne a prudkého větru suchého od strany polední, a obyvatelé právě požívali oběda, když jakýs 13 lety pacholík, Jan Zima jménem, hlídaje zahradu někdejšího primátora Pabíčka při dvoňi č. 1 na předměstí kutnohorském, z brokovnice střelil na heino vrabců. Doutnající zátka padla na doš-kovou střechu blízké stodoly, kteráž okamžitě vzňala se plamenem. Při obecném suchu a prudkosti vetru hořelo vkrátce pět přilehlých dvorů s chlévy, sýpkami a plnými stodolami, a nežli kdo se nadál, hořelo 15 fa-miliantských dvorů v blízké Císářovsi (zámeckém dvoře), žhavé oharky přenesly se přes hradby městské a zapálily v Žid. ulici dům, Marka Soudka, odkudž' shořela všecka ulice Zid. A o týž čas při vší zuřivosti větru zahaleno téměř všecko město v plameny a dým, vše nulo se v popel a rumy za děsného křiku prchajícího obyvatelstva. Na hašení nepomýšlel nikdo. Tu když hořela již budova děkanská, přikvapil tam" purkmistr tekel a snášel matriky a všechen arch.   děkanský   do

sklepá spodního. Zatím hořel již velebný kostel děkan-ský s věžemi, kdež vzácné zvony se slily a zkazily, hořela škola, všecky domy v ulicích Kouřimské, Řeznické a Děkanské, polední a východní strana náměstí, obě ulice labské a krovy tří věžních bran: Kouřimské, Horské a Labské, planuly jako pochodně. V brzku zasáhl požár též klášter kapucínský a vojenskou nemocnici. A tak sotva za hodinu shořelo na předměstí Kouřimském 6, v Císářovsi 15, v Žid. ulici 43, v městě 54, na Horském předměstí 29 budov obytných a 255 rodin křesl'., 205 rodin žid. bylo bez přístřeší, v nouzi ä bídě. Pravý div byl, že toliko jeden život lidský při tom zmařen; v domě č. 28 v ulici Seznické uhořel 80ietý chirurg a bradýř Jiří Barvonič. Co ve chlévech dobytka nazmar přišlo, není zapsáno. Ve zřícených budovách hořely a doutnaly trámy a latě ještě plných 14 dní. Všeobecnému hněvu obyvatelstva na nešťastného původce požáru učinil purkmistr zadost tím, že onoho pacholíka Jana Zimu dal zatknouti a pak po tři dni vždy po 15 ranách před radnicí drábem veřejně nms-kati. Nešťastník potom povyrostl v chudobě a nouzi, až zemřel co žebrák r. 1857.                                     ..    .

Po tak hrozné ráně rozhostila se truchlota po všem městě. Větší část úrody polní shořela ve stodolách. De-něz bylo namále, řemeslníci a obch. neměli výdělku. Měšťané jen nuzně opravili své spálené domy, kryjíce je šindelem, stodoly doškem; nemajíce peněz na stavbu, prodávali své familiantské pozemky bohatším pola-řům a nad to ještě se zadlužili...

Str. 2 4 5. —- Nedlouho potom slaveny první narozeniny nového císaře Ferdinanda Dobrotivého, a sice ve svatvečer 18. dubna za slavného zvonění osvětlen jest na kasárnách veliký transparent, před radnicí hrála hudba císařskou hymnu a školní mládež a lid vo. láli po latinsku „vivat!". Veliká slavnost za obecné účasti všeho obyvatelstva konala se dne 19. dubna v kostele děkanském, po níž 77 chudých lidí poděleno bylo almužnou po 3 groších v. č.; i Židé konali toho dne modlitby ve isvé škole a dali 25 zl. na chudé.

Str. 2 4 6. — Však byly tehdáž v K. zlé časy. Dlouhá zima při třeskutých mrazech, jež bez úlevy trvaly od adventu r. 1844 do 25. března 1845, způsobila mnoho bídy v lidu dělnickém. Mnoho škody nadělala hrozná povodeň, která nastala po náhlé rozjíži 22. ledna 1846; ve dnech 25.—28. ledna vystoupilo Labe do té výše, že přetékalo most kolínský a tři mostnice strhalo. Ěeka podobala se širému jezeru a níže položené vsi, Bašta, Tři Dvory, Ohrada, Hradisko a Vel-truby uvedeny na veliké nebezpečí. Z úplného ne-v . zdaru zemáků r. 1846 vznikla po vší zemi drahota veliká, takže do hojných žní r. 1847 platila pšenice 48 zl., žito 30 zl., ječmen 20 zl. vid. čís. po korci. V té době hladu a bídy dostalo se chudině vydatné pomoci. Tehdejší kaplan P. Jan Lindner, magistrátní rada Antonín Hlávka a městský fysik Med. Dr. František Bie-mann sestoupili se ve výpomocné družstvo a sbírali dobrovolné dary na potravinách a penězích, jež scházely se od měšťanů i úředníků v takové hojnosti, že v zimě r. 1846/47 za každý týden poděleno bylo 60 rodin hrachem, krupicí, krupkami a jinými potřebami. Místní Židé dali dvakrát po hojné almužně pro 100 rodin křesť.

S t r. 2 4 8. — R. 1848 ... Tehdáž snažili se mnozí z nepovážlivých strhnouti také venkov český k odboji. Onoho dne 12. června přijelo několik studentů z Prahy do K. a klopotnou řečí napomínali obyvatele k tažení na obranu ,.matičký Prahy". Měšťané tomu odpírali, ale obecný lid již se bouřil a v nastalém zmatku strojil se útok na Zid. ulici, čemuž však přítrž učinili ozbrojení měšťané ...

S t r. 2 5 0. — Počátky průmyslu v K. Zatím   zna-