«vi,tcucu»ivi zustava, protoze rejtharske tlupy loupezniku potloukaji se ve vukoli, po zpusobu soldatskem do vsi se bytem vkladaji, lidem sediskym platy ukladaji a pocestne lidi obiraji, takze ani krest. ani Zide za handlem a zivnosti   nemohou   nikam bezpecne vyjiti. Str. 131. ■—■ ... Dne 21. unora vzkazal plukovnik (Jan z Hasenburka)   mestske rade, ze nelze mu prestati na  120 porcich denne pro sve muzstvo  a zadal mimo to pro sebe a svuj stab na tyden 150 zl. V tom se  mu konsele  opreli  a  kvapne podali  prou  nemu pisemnou stiznost k hrabeti z Vrtby, zadajice za pomoc. Lec pres vsecku dobrou vuli tohoto pana nic tim neziskali; neb pan Hasenbursky, napomenut jsa z Prahy, aby se mirnil, dne 28. unora 1633 zadal pro sebe a stab na kazdy tyden 120 zl., 2 sudy piva, 12 slepic a 2 jehnata a tyden  pozdeji zadal jiz  o   60 zl. vice. . .. Ponevadz tim vydanim byl mestsky duchod brzy na mizine, ulozili konsele sousedum a najemnikum velikou kontribuci, a sice z becky hostinskeho vina 8 zl., z varky horkeho  piva  8 zl., senkyrum z becky piva 1 zl., z pinty paleneho 10 kr., sevcum z paru bot 3 kr., z paru strevicu 2 kr., mydlarum z prodeje centu mydla neb   svicek 20 kr., reznikum   z   vola 20 kr., z kravy 10 kr., z drobneho dobytka po 5 kr.; podobna kontribuce  uvalena na  prodej  chleba, mouky, jahel, krup, obili, ryb i drivi, i ze mleti. Dan tato tezka zpusobila u sousedu nevoli a reptani. . ..'I Zide, nechtice s mestem trpeti, odpirali kontribuci z senku vina a sbiteho dobytka   a   zalovali   u  kral.   komory,   ze   jim   mesto smlouvu  konarovskou  porusuje,  kdezto  zase konsele u kral. komory dokazovali, ze ona smlouva tou kontribuci se nerusi, a ze kdyz krest. na vychovavam vojska cisarskeho vsechen statek nakladaji, i Zide mohou k tomu prispivati.
Str. 13 3—1 3 5. •—: V ty casy zadavne padlo na mesto take to souzeni, ze pocatkem srpna r. 1633 v Zid. ulici vypukla morova rana. Kolinsti konsele to sice dle moznosti zastirali a tlumili, a zvedevse, ze remeslnikum kutnohorskym od sepmistru byla navsteva vyrocniho trhu kolinskeho o av. Bartolomeji zakazana, psali do Hory, ze pry v K. jest chvalabohu vzduch zdravy; umreli pry sice do 12. srpna v zidech dva stari a ctyri deti ,.na hlavni nemoc", nez ta rana ze od tech dob ustala. V pravde vsak neustala; neb jiz 19. srpna
V   rjlnem   slirnmn5rl2^i  1,„„i_l"_   .    i
.....   r__..v»,  .ca», neustala; neo jiz 19. srpna
v plnem shromazdeni konselu stalo se usneseni, ponevadz    mnrnva     '"     —
_____„ ...,.»v.u ouanj se usneseni, ponevadz morova rana mezi Zidy proskakuje, tedy ze nema Zidum trpino byti, aby chodili mezi krest. do mesta. Sousedum zakazany vsecky styky se Zidy a rychtar mestsky, svec Martin Frank, prijal od rady •Doruceni, ahv   ™»mn■'   '■
bude prostrednim zvonem zvoneno na modleni, a :tu kazdy, kdekoliv ho  to zvoneni zastihne, necht se nestydi kleknouti a se modliti. V senkovnich domech prestantez povyky, hudby, piskani, zrani a rozpustilosti. — 2. Krest. nechodte mezi Zidy, toho moru puvody, a nic od nich nekupujte, zvlaste masa. Podruzi, kteri Zidum slouzi, at zustavaji pri nich a mezi krest.  ar nechodi. — 3. Kazdy at strezi se domu, kde lide na hlizy stuni. — 4. Nikdo nema se nemocnych dotykati, ve smradu a puchu pri nich sedeti, aneb z domu, kde lide mrou, satu prijimati. — 5. V byte svem at kazdy cistotne   se   chova   a   pilne   jalovcem   vykuruje.  •—• 6. Mrtva tela nemaji byti parena, ano z takove pary nejvice nakazy pochazi. — 7. Kdyz kdo v dome umre: periny, na nichz lezel, maji pod krov aneb jinam na vitr vyveseny byti, aby dobre vycichly, cely dum ma pak casto vykurovan byti. —8. Pro nynejsi parna maji •umrli co nejdrive zabedneni a na krchov vyneseni byti: pod prisnym trestem je tam nikdo odlirazovati nema. —• 9. Hrobnikum prisne se zakazuje, aby cistotne se •chovali, zrani po hospodach zanechali a radeji ve svych bytech na zvonici zustavali, satu a klocu po mrtvych nemaji brati a na vez no.siti. — 10. Pro1 nynejsi vedra maji pohrby az po 22. hcdine aneb pred 12. hodinou (t. j. po 4.  hod. vecer, neb pred 6. rano)   odbyvany byti.
Druheho dtie svolani obyvatele opet k radnici a tu ohlaseny dalsi artikule, panem dekanem podane, a sice: 1. V lazni obecni nema byti topeno ani pro krest. ani pro Zidy. — 2. Hnoje a necistoty at bez prodleni z mesta se vyklidi, cehoz si hledeti maji zvlast pani reznici, majice toho pred masnymi kramy prilis mnoho. — 3. Pekari nemaji teplych chlebu prodavati. — 4. Zide maji ve sve ulici se zdrzovati a mezi krest. necho. diti, a to pod pokutou satlavniho vezeni a placeni jednoho dukatu. Rychtar a jeho servus maji karabacem je do jejich ulice hnati, odporne za krk brati. — 5. Podruhyne a vubec krest. nemaji zid. pradla prijimati. — 6. Nikdo nema v meste svinskeho dobytka cbovati. — Koncem rijna prestal mor .. .
Str. 14 0. — Ku konci toho nestastneho r. 1634 stizeni byli mestane novym nestestim. Pocatkem prosince odpocivali v meste dva cisarsti plukove panu Koseckeho a Zahradeckeho a z neopatrnosti tech vo
jakU   Vznikl   nniOy   ».«.KM—C     i' v        "
. ___^^v^vcuu a z neopatrnosti tech vojaku vznikl pozar veliky, jimz spaleny nektere domy v ulici Prazske, v ulici Zamp.r.t&#171;&#187; <&#187; TV" &#9632;''T
___ ^&#8222;&#8222;&#8222;^  ,^juvj, jiiuz spaieny nektere domy
v ulici Prazske, v ulici Zamecke a Na prikopech, dil ulice Zid. s satlavou, pri cemz od prudkosti iohne prilehle hradby mestske na dile se zritily. Plameny pak
_,,   .. __ ,^&#8222;,...^1  .Hin,  pnjai  od  rady     sirily se na Prazske predmesti, kdez zhorel novy spital, &#8226;poruceni, aby, vezma regiment (t. j. zilu), po domichXJrehdaz 40 Wnm^ is&#187;,<  iuisenkovnii4i oiinrlii   ?;&#171;&#9632;!,, &#8222;,ui
_, ___,,  . uuu<i icgiuicux \i. j. zilu), po domich
senkovnich chodil, Zidy odtud naporad vyklizel a do jejich ulice  hnal.  Zda  se, ze  tesne, lidem preplnene a neprilis ciste   domy v Zid. ulici   nakazu   morovou velice zmahaly, a proto Zide, jsouce ve velikych uzkostech,  prosili  mestskou radu, aby jim byly  vykazany nektere prazdne domy na predmesti, kde by mohli po cas moru prebyvati; konsele jim to vsak odepreli. Koncem srpna zurila nakaza po meste i na predmestich a dekan, knez Jindrich Hofman, muz zkuseny, zaslal dne 2. zari v te pricine mestske rade jiste artikule o tom, jak by lide proti nakazeni od moru se chranili meli. I svolani jsou tehoz dne vsichni sousede, najemnici a podruzi na namesti pred radnici a tu ohlasil primator Jaklin, ponevadz proti moru neni lekafstvi   a kdo ze ho dostane, rychle podleha, tedy ze nema nikdo tak hovadskym byti, aby se nechranil nakazy.  Tyto artikule opatrnosti, jak pan dekan je sepsal, potom radni pisar,   mistr   Viktorin   Moravek   Pekelsky,   ohlasoval vsemu shromazdeni hlasem velikym: 1. Vsichni modr lete se k Bohu a ponevadz Buh naa valkou, neurodpu i morem trestati raci, proloz na kazdy den o polednach
Kolin 6
_ r___&#8222;&#8222;ou, mm ^uurei novy spital.
40 domu krest. lehlo popelem. V meste sameni zbyvalo pouze 21 domu nepohorelych .. .
Str. 15 3. &#8226;&#8212; Potreba rozmnozeni cisarske delostrelby byla pricinou, ze v cervenci r. 1640 poslan jest z Prahy rozkaz do mest ceskych, aby u vsech obchodniku zabavena byla zasoba medi a mosazi a dodana byla na hrad prazsky. Vedle toho kolinsti konsele poslusne se zachovali a 28. cervence zabavili v Zidech vsechen &#8222;metali", 150 liber medi a 100 liber mosazi, vse v cene 27 zl. 50 kr., a poslali na hrad prazsky.
Str. 16 0. &#8212; V r. 1644 vpadli Svedove do Cech, zvitezili u Jankova a odliid tahli na Moravu. Z Nemeckeho Brodu vzkazal jejich velitel Jost Sigmund Traus z Gultentagu, aby mu kraj caslavsky a kourimsky zaplatil 100.000 tolaru vypalneho. Kolinsti sli smlouvat a po nich vzkazal ustne mestske rade, .,aby do 24. brezna vyslala k nemu plnomocniky, li aby ihned s sebou prinesli 300 tolaru hotovych; dale kazal, aby Zide kolinsti do tehoz dne 24. brezna poslali 300 dukatu na Lipnici...
Str. 16 5. &#8212; ... za nedlouho rozmnozena jest posadka tato pesim plukem Don Felix, jemuz velel pod
282
plukovnik Don JuliO Manini. Vojaci neprestavali behem jara zatloukati koly a planky na parkane, a k teto praci shaneni na pomoc najemnici, podruzi, ba take
Zide
Str. 16 7. &#8212; R. 1645. Za onech casu videlo se arcibiskupu kardinalu Harrachovi zakazati Zidum v Cechach kazdy prodej masa lidem krest. Jezto tim zakazem by uchazel Zidum velky zisk, provozovali kolinsti Zide pokoutny prodej masa, lec bojice se v tom dekana patera Galii, poslali k nemu sveho skolnika Bernarda Schulkleppera a tyz nabizel dekanovi penize aneb novy odev, aby neprozrazoval onoho pokoutneho obchodu. Lec dekan, rozhnevav se, pokusitele vyhnal a listem z 18. cervna 1646 obzaloval ho u arcibiskupa. Nedlouho potom byl Schulklepper z rozkazu mistodrzitelstva aatcen, spoutan a v zelezich do Prahy dodan na potrestani. Ze pak mestska rada kolinska dovolila sobe neopatrne primluvy za onoho Zida, dostali pani radni dne 4. cervence oetrou dutku od zemske vlady, kterak z takove jejich primluvy se rozumiva, ze deji se v meste mnohe nerady, na nez rada hledi skrz prsty a teprv z donuceni je privadi k naprave: &#8222;Hledte vy zle tupiti, nab. kat. na spasu svych dusi zvelebovati, pana dekana vaseho nalezite respektovati, ve vecech duchovnich jim se riditi, do kostela pilne prichazeti, zpoved svatou casteji "a horliveji vykonavati a Zidy, co u vas jsou, v takovem radu drzeti, aby panu dekanovi zadneho pohorseni necinili, ani jeho ani sluzeb Bozich od neho konanych nepotupovali." Jak velky trest Schiilkleppera stihnul, neumime udati, vsak v malo letech byl tyz Zid predstavenym o. z. v Koline a od vlady v tom potvrzen.
Str. 17 7. &#8212; (Po valce tricetilete.) ...Vysetrili jsme na zaklade knih trhovych a smluvnich, ze r. 1649 domu spalenych, zborenych a neobydlenych uvnitr hradeb bylo 38, tedy prave 38%, a sice na samem namesti 6, v obou ulicich k zamku vedoucich 10, v lilici Prazske 3, v Kourimske 3, v Kostelni 1, v ulici U masnych kramu 1, v ulici nad Horskou branou ke kostelu 4, v ulici Horske 1, v obou ulicich labskych 9. Ostatnich 62 domu obytnych a verejnych bylo ve stavu velmi zlem, krov mely na dile spaleny, namnoze hrozily spadnutim. V Zidech bylo 37 domu obydlenych, 5 spalenych a pustych. Jeste hure bylo na predmestich . . . Mestske hradby byly na dile rozvalene, zvlaste za Zid. ulici, vezne brany sesle, dlazdeni ulic vsecho bylo zbrazdene, dilem vytrhane, kostely a obecni budovy ve stavu velmi zlem ...
S t r. 1 7 9. &#8212; V r. 1650 bylo v K. 923 krest. obyvatel. O poctu Zidu poucuje nas zprava z r. 1653, udavajic, ze v K. bylo 107 Zidu muzskych, bud samostatne se zivicich (ve veku od 20 let) anebo pri chlebe mladsiho pokoleni zustavajicich. V pomeru ke krest. obyvatelstvu pocitano bylo r. 1653 v K. as 390 Zidu.
S t r. 1 81/18 2. &#8212; ... V dopisu ze dne 31. brezna 1653, zaslanem komore kral., dolicuje mestska rada bidu mestanu, udavajic, ze jen malo pres 50 domu jest v meste, v nichz sousede krest. bydli, a ty domy ze s tretinu jsou pohorele aneb na spadnuti, sousede v nich bydlici po tech vystalych obtiznostech vojenskych temer naporad z zebroty povstati nemohou a s manzelkami a dirkami u jinych dobrych lidi dluhy delajice, dosti bidne se obzivuji. Remesla ze jim vaznou, handle jim pro Zidy nejsou pristupny, roli ve vetsim dile nemaji a jini, majice role, z nedostatku dobytka malo osivaji, takze vzdalenejsi role a louky zustavaji puste a na dile trnim a lesem zarostle ...
Str. 184&#8212;18 6. &#8212; Hned po valce, kdy mesto ohledavalo sve rany, jake bylo v ohledu hmotnem utrpelo, zacali konsele novy spor se Zidy, do nichz si stezovali,   ze   nejen   vsecky   mozne   obchody   obsahli,
piva a vina senkuji, ale take mnohych remesel se ujimaji, berouce k tqmu krest. delniky na pomoc. Z dopisu zemskeho podkomoriho Oldricha Sezimy Skuhrovskeho, daneho 14. zari 1647, vyrozumivame, ze Kolinsti jiz zle na Zidy zalovali u kral. komory, kterak chudym sousedum vsecky zivnosti berou a takmer posledni chleb z ust jim vydiraji. V te pricine daval podkomori tu radu, aby konsele k samemu cisari o pomoc se uchylili. Tak se stalo a r. 1648 vyslo z cisarske kancelare rozhodnuti, ze Zide sic maji od r. 1628 dovoleni provozovati remesla, lec aby krest. tovaryse a &#8222;fusery" u sebe meli a prechovavali, bud v domich neb na ulici, toho at se jim netrpi. Ponevadz v takovem vyrizeni nebylo zminky o prodeji napoju a nadto Zide neprestavali sobe krest. celadku chovati, vedli konsele dalsi stiznost na Zidy u kral. komory ceske, odkudz r. 1650 vyslo rozhodnuti, ze Zide nemaji nizadnou krest. celadku sobe chovati, vyjma nadeniky, ale ti nemeli u nich pres noc byti. V obchodech vsak Zidum nikdo braniti nema, ani v prodeji vina, ani ve vycepu piva, dokud cepuji pivo domaci. Prodej piva prespolniho aneb dokonce vlastniho vareni se jim trpeti nema. Tim vsak spor nebyl ukoncen, neb jiz r. 1652 zalovala mestska rada u sameho cisare Ferdinanda III., kterak Zide chude krest. v meste skrze odneti obchodu a zivnosti nejvys potlacuji, a ke vnitrnimu dle starobylosti radu v meste stati nechti, a koncila prosbou, aby cisar Zidy z mesta vyzdvihnul a jinde usadil. Zda se, ze Zide rovnez utikali se ke komore kral. s prosbami za ochranu proti mestske rade, neb 3. unora 1655 vysla resoluce komorni, dle niz mestske rade odnata pravomocnost nad Zidy, kteri postaveni primo pod kral. komoru, jejim zastupcem v meste byl napotom vzdy JMC. rychtar. Rozhodnuti toto bylo konselum nemilym nadelenim i nemeskali zaslati kral. komore toto promemoria: &#8222;My. na Zidech nizadne poddanosti, tak aby nam dedicne .nalezeti meli, nezadame, nybrz ponevadz domy jejich zid. ku pravu mesta K. odedavna jsou privlastnene a v temz meste od starodavna JMC. pravo konselske zrizeno jest: aby Zide jako jini obyvatele mesta pravu a osobam priseznym k setrnosti a poslusnosti zavazani byli, bez svoleni konselskeho nikoho do sve obce neprijimali. Nyni ale Zide ze vsi poslusnosti se vytahuji, nove Zidy o sve ujme prijimaji, uradu JMC. konselskemu vzdoruji, jine krest. snizuji, kdykoliv za pricinou uredni mezi ne osoby prisezne byvaji vysilany, aneb mestsky rychtar kterehokoliv Zida pro vystupky vezenim opatriti ma: jinsi Zide se sbihaji, vyslanym osobam na odpor se stavi, ba i na pravo rychtarske mocne sahaji a Zidy do v&zeni vedene nasilim jemu odjimaji. Jaky to zly obecnemu lidu priklad, kdyz ten viry prazdny Zid tak tezkeho skutku na pravo sahani se opovazuje, kteryzby zadnemu krest. tak snadno prominut nebyl!" Jakymsi ukoncenim tech sporu byla smlouva, kterou 22. brezna 1657 purkmistr Lukas Cikan ucinil se starsimi o. z. Bernardem Schulkleonerem, Nathanem Jikrnatym a Rubenem Nemcem, dle niz povoluje se Zidum senkovani koser vina a za to maji Zide z kazdeho desitivedroveho sudu 2 zl. k obci odvadeti.
Str. 18 8/1 8 9. &#8212; Velmi dulezite jednani nastalo v pricine upraveni obecniho dluhu. Ponevadz nejen mesto K., ale tiez vsecka mesta v kral. ceskem za dlouhotrvale valky v tezke dluhy upadla, a tyto dluhy neplacenim uroku do uzasne vyse vzrostly, tu uchopil se teto zalezitosti snem kral. ceskeho, vyhledavaje cesty, jak by obcim placeni dluhu cestou zakona se usnadnilo. Jednani o to zapocalo jiz r. 1650 patentem kral. kancelare ceske, publikovanym v Praze 22. rijna 1654.