„„„^.^u, ouvtc, a v^nareje jvyspery. trodany byly za ■ 600—1200 kop mis., hotove splacenych,, ale penezi lehkymi, jichz pet kop vychazelo na jeden rissky tolar. Soucasne s timto rozmnozenim Zidu v meste delo se tez vkladani jejich do zivnosti kresl'. Dne 3. zari 1621 uvazovali konsele, ze Zid Salomoun SlOmele ve svem dome v ulici Zidovske na rohu do ulicky k rynku upravil zajezdny hostinec, tam pivo a vino' cepuje, a nejen cizi Zidy, ale i krest. formany u sebe prijima; dale ze se Zide ujimaji obilniho obchodu. Dne 3. listopadu zalovali na Saje Zida, ze provozuje remeslo krejcovske na skodu krest. krejci, kterych pry jest v meste 30, malo dila maji, bidne se zivi a v techto zadavnych casich ani kontribuci zastati nemohou. I prosili knizete Lichtensteina, aby na zadost Zida nic nedal, jakoz zada pod tou barvou, kterouz pry Zide dle svych chytrosti a obmyslu vyborne trefiti umeji.
Lec vsecky stiznosti proti Zidum nedosly u knizete povsimnuti; nemelit Kolinsti posud odpusteni za odboj, ani potvrzeni svych privilegii, kdezto Zide cesti pozivali tehidaz nemale prizne cisare Ferdinanda II, jejz znamenitymi sumami na vedeni valky zakladali. Zejmena se to vi o prazskem Zidu Jakubu BasSevi, ktery za to jmenovan byl „dvornim Zidem" a povysen byl do stavu slechtickeho s praedikatem „von Treuenberg".
Str. 6 1. — Pan Gryzl, hejtman pansivi a gubernator mesta, vselijak sousedum skodil i na zivnustkach. V dobe, kdy privilegia mestska ulale zustavala bez potvrzeni cisare Ferdinanda, daval proti vsemu obyceji zamecke pivo cepovati v meste i na predmestich, lide neosedli s jeho povolenim provozovali ruzne obchody; solni obchod, potud jen obci vyhrazeny, pustil uplne Zidum, jichz zvlastnim byl priznivcem a od nichz kupoval pro zamek vsecku spotrebu masa, sto liber tydne, po 4 krejcarich libru. Jak hluboko za jeho gubernaci v K. klesla vaznost mestskeho uradu, videti z chovani   Adama   Zubce   Zida   prati   mestskemu   rychtari Pavlu Vrchlabskemu, u nehoz   onen   Zid   na   podzim r. 1624 se zodpovidati mel pro jakys neporadny trh o konopi, a taklo se nan osupil: „Vsak ty v hrdlo lzes jako selma! Ja nejsem podvodnik! Zadneho prava ke mne nemas a nic na tebe nedam, ani  na   sest  panu! Nejsi muj pan. ani ja tvuj poddany! Mohu dobre do komory kralovske trefiti a na te zalovati!" Kdyz pak ho pritomny radni servus, Jirik Sebestianuv, napomenul, aby se ku pravu slusneji choval, vzkrikl Zubec: „Co! pravo nepravo!" Za takove chovani byl vsazen Zubec do satlavy  ; ale kdyz rychtar k nemu na pbycejny dozor prisel, tu Zid jim «trcil, div ze ho nesbil, a mocne vysel ze satlavy.
Str.  9 5. — Nedlouho potom  stalo  se  mesto  K. svedkem popravy nad jednou rytirskou osobou. Byl to Jan Lipansky z Lipan, potomek  ceske  rodiny starozitne, jehoz otec r. 1588 pri valecne vyprave arciknizete Maxmiliana do Polska   co   podplukovnik   upadl v zajeti Polaku a potom jiz zustal v Polsku. Jan Lipansky r. 1625 dal se v Slezich najati k jednomu spanielskemu pluku, ktery nekde v Cechach lezel; lec za tim plukem nepospichal, ale potloukal sS po Morave a Cechach. Dne 15. dubna, jda silnici od Ronova ke K., potkal se s kolinskymi Zidy, kdyz se vraceli z trhu. I zastavil je a v«lel jim, aby mu   ukazali   sve  pruvodni listy; potom na nich zadal penez s pohruzkou a dobytou zbrani. Oni vsak se nebali, kord z ruky  mu  vyrazili a jeho sameho za hrdlo vzali, nacez pry „on bandita   vynav  pod   plastem   kratkou    rucnici,  jednoho z nich, Simona Semecha, syna Izakova, otce deviti deti. zastrelil   a   tak   nevinnou   krev   vylil."   Ostatni   Zide vsak se vraha pevne drzeli, ruce mu svazali a ku pravu mesta K. dodali. Kdyz konsele  zvedeli,   ze ten   vrah
Kolin 4
jest rodu rytirskeho, zaslali dotaz ku kral. komore do Prahy, odkudz 5. maje dosla odpoved, aby Lipahskeho dali mecem stiti.  Vsak  tehoz  dne prisli do  rady tri jizdni Chorvate z pluku Don Martina   Huerty,   ktery prave v Hore a Caslave zustaval, a zadali jmenem pluku, aby onen Lipansky byl pri hrdle zachovan  a z vezeni propusten. Jimz odpovedeli konsele, aby <si  toho pohledavali pri komore kral. Potom si Chorvate pousteli rec, ze prijdou z Hory ve velkem poctu  a  Lipanskeho mocne osvobodi. Z te priciny uzili konsele nalezite .opatrnosti. Kdyz dne 8. kvetna dostavil se  v K. kourimsky kat, a   vrah   na   popraviste   za   Prazskym predmestimvyveden byti mel, tu naridili konsele, aby vsichni senkyri se ozbrojili a popraviste obstoupili. Podobne mel i rychtar Herzane a s nim i voleni k tomu konsele, Martin Frank, Vaclav Bystrsky, Simon Vecan, Jan Krska a Pavel Horyna v plnem ozbrojeni  tam  se dostaviti. Poprava potom vykonana beze vsi prekazky. S t r. 9 8. &#8212; Malo casu potom behal Vaclav Strnad, kovar, v stavu opilem po meste, v zid. ulici machal sekyrou a takto na Zidy volal: &#8222;Tcuto sekyrou stinani budou vsichni katolicti, az prijdou sedlaci, kteri cisare jiz maji v rukou!"' Minil tim zajiste sedlaky hornorakouske, o jichz vitezstvi dosly klamne  zpravy.  Slysice tuto rec tri Zide, Cizek Htomovacek, Jakub Ancrlik a Jakub Nosek, bezeli ke gubernatorovi na zamek a udali na Strnada, kteryz za to pykal 14 dni za kladou v satlave.
Sir. 10 2. &#8212; Za velike ublizeni od pana Gryzle sobe pokladali Kolinsti, ze dopoustel Zidum vkladati se do remesel a obchodu, ktere do te doby jen sousedum vy. hrazeny byly, a ze se jich Zidu vzdy razne ujimal, kdykoliv konsele chteli v. tech zivnostech   jim   prekazeii. V dubnu r. 1626 obzalovali kovari Josefa Zida, ze vede obchod v zeleze a tak jim na zivnosti ujmu   cini; tu dala mestska rada Zidovi zapecetiti sklep, v nemz zasobu zeleza choval. Vsak jiz druheho dne kazal jim pan Gryzl, aby Zid strhnul pecet a zeleza sveho aby uzil dle libosti. Mezi duchody obecni nalezel jindy   uzitek z, vysadniho prodeje ,soli, ktery vynasel rocne 180 kop c.; kdyz pak r. 1622 pan Gryzl obci vsecky   duchody obecni odnal, pustil ten solni obchod Zidum, coz obec snasela do r. 1626, kdez sousede, vypujcivse si penize od primatora Jaklina, devet becek soli koupili, tak obnovili obecni slanarstvi a Zidum zakazali takovy obchod. Tu vsak dne 24. cervence poslal pan Gryzl sveho pisare na radnici se vzkazem, aby pani neprekazeli Zidum v obchodu se soli, obilim, zelezem i jinym zbo' zim, an ma on hejtman od   cisarske   komory rozkaz, aby Zidy, kteri zvlastni   majestat od   JMC.   obdrzeli, chranil a jim prekazky ciniti  nedal. Konsele, vyslech &#8226; nuvse takovy vzkaz, poslali ihned dva s sebe do Prahy, aby se pozeptali, jaky ze to Zide majestat maji.   Vyslanci staveli se u pana Pavla Michny z Vacinova, ktery byl pravou rukou zemskeho vladare knizete z Lichtensteina, a cn slyse jejich stesky a tuzby, divil se tomu velice, kterak Zide v K. toho se opovazuji,   cehoz ani v Praze ciniti nesmeji a naridil ustne, aby  Zidum sul, obili, zelezo i vino zabavili, rka na konec: &#8222;Nad vami ruka drzena bude u komory a pri cisarske  kancelari a ne nad Zidy!" Takto posilneni, vystupovali kolinsti konsele razneji. Dne 31. cervence vezli bydzovsti Zide od Prahy pet centu koreni, v kolinskych branach vsak zdrahali se platiti z toho*  povinny   ungelt, kdyz se zaroven ukazalo, ze v Praze vedle sveho   obmyslu jen za tri centy cla platili, bylo jim   zbozi po rozkazu rady mestske zabaveno. Nez pan Gryzl, zvedev o tom, povolal mestskeho rychtare, Jana Herzane, k sobe na zamek a rekl jemu: &#8222;Ja  vam  poroucim,  pane rychtari, abyste to koreni Zidum bydzovskym  vydali, ja sam chci z toho  odpovidati!" Jeste napadnejsi byl
280
vystup 'dne 8. srpna. Zid Izak Houser hnal totiz do mesta koupene voly, a pri tom zpusobil nemalou skodu na jednom ovesnem poli. Za to byl od rychtare zatknut a uveznen. Jen ze se to* pan Gryzl dovedel, obeslal rychtare k sobe a takto nan se osupil: &#8222;Housera ihned pustte a zakazuji vam, abyste Zidy komandoval, jieb oni v me moci pozustavaji! Pokuty, ktere jste jim pro handl solni ulozil, ihned jim vratte, neb oni v soli i v obili handlovati mohou! Maji Zide sva privilegia sobe dana a vy sva v hluboke studni mate!" Toho jiz neminili Kolinsti klidne snaseti, i vyslali dva konsely, Jana Krsku a Simona Vecana k panu podkomorimu Pribiku Jeniskovi z Ujezda, ktery tehdaz na svem zamku Breznici dlel. Nez vyslani malo co poridili, nebot pan Jenisek odkazal je ke knizeti Lichtensteinovi, jemuz pan Gryzl primo podlehal. Tedy" naridili konsele radnimu pisari Jiriku Sebestanu, aby sepsal naiezitou supplikaci jak k panu podkomorimu, tak ke knizeti Lichtensteinovi, coz zase pana Gryzle nemalo popudilo, jakoz ise o radnim pisari takto pronesl: &#8222;Ten selma Jirik mne na plnou prijde; tomu se vymstiti musim, ze na me supplikuje!"    &#8226;&#9632;&#9632;&#9632;&#9632;&#8226;;;
Str. 11 5&#8212;117. &#8212; Pretezkym bremenem obecnim byly dluhy, ktere Kolinsti sdelali od r. 1620 u Zidu; a sice dluzni byli mistni o. z. 400 zl., Simonu Rubenovu 2333 zl., SlOmelesovi 600 zl., Machlovi Pacovskenxu .527 zl., Josefu Tlustemu 700 zl, Enochovi Prazskemu 2333 zl. Z dluhu tech byla povinna obec platiti za tyden z kazde kopy grosu dva penize lichvy, t. j. 25 ze "sta, a na zaplaceni te lichvy Zide nezbedne nalehali. Proto Kolinsti meli naspech a shaneli penize dle moznosti, aby zid. dluhu se zbavili. Po r. 1631 zbyvaly pouze dluhy Simonu ben Rubenovi a Enochu Prazskemu. Tim sobe konsele uvolnili ruce, aby mohli Zidum povinnosti, jake meli k obci, s durazem pripominati. Jakoz byli od r. 1588&#8212;1623 Zide skoupili jedenacte domu krest., polozenych pri usti Zid. ulice do Kourimske a Prazske, ulozeno jim bylo tehdaz od mestske rady, aby vsecka okna v tech domich zazdili a jina okna do dvorku svych sobe prolamali; dale meli k obci tydenni plat (sabbatale) odvadeti. Vsak Zide temto zavazkum necinili zadost a mesto, dokud v nem vladl pan Gryzl, nesmelo je k nicemu nutiti. Teprve kdyz r, 1628 dosahlo vsech svobod svych, tu smlouvali se Zide s konsely o to, aby nemusili oken v onech domich zazdivati. Vysledek toho jednani byla smlouva o. z, s mestskou, radou ze dne 15. cervence 1629, znejici v ten smysl, ze Zide nejsou povinni, okna v onech domich zazdivati; toliko Josef Polacek, Zid, z jehozto domu vedle same brany Prazske byly rozlicni neradove a necistoty na ulici vylevany, smi oken svych jen svetlem uziti a jest povinen dati je hustou mrizi zaplesti. Ostatni Zide se zavazali, ulici svou v cistote chovati a ti, co krest. domy koupili, meli rocne platiti po 40 grosich, k obci mesta K.                                   ...
Lec zanedlouho vypukl novy spor mezi Zidy a mestskou radou. Kdyz cisar v resoluci sve 31. srpna 1629 nar>dil konselum, aby na uspokojeni obecnich veritelu ulozili sousedum a obyvatelum mirnou kontribuci, tu konsele se tak zachovali, ale krome sousedu zavazali tez vsecky Zidy, aby na kazdy tyden uhrnem dva zlate odvadeli. To bylo Zidum proti mysli a 30. rijna 1629 zalovali u kralovske komory, kterak pry konsele jim ukladaji neslychane poplatky a vselike protivenstvi jim cini, takze oni Zide v nedeli a svatek ani pesky ani . s povozy z mesta nemohou a tak ve sve zivnosti jsou zkraceni, takze pro sebe, manzelky a ditky sve casto nemaji ani chleba a pri tom od konselu zakouseji zalarovani a skoly sve peceteni. Soucasne zase zalovali konsele u kralovske komory, ze pry Zide se zmohli poetem  z  32 na  40 osedlych, do vsech krest. zivnosti
sahli, rezniku svych maji nad dovoleny pocet, v obili a zeleze handluji, chleby na prodej pekou, vino na zejdliky prodavaji, nedbajice zakazu purkmistrovskych; kontribuce spravedlive vymerene mestu neodvadeji, na vychovani vojaku pomoci nedavaji, nad to ze z obecniho prava se vyzuli, majice sve starsi, o nichz pry se nevi, kdo je volil a potvrdil. Mezitim, co u kralovske komory tyto oboustranne zaloby uvazovany byly, pribyvalo v K. pricin k dalsim sporum. Ponevadz mestane si stezovali, kterak Zide v obecni kasne vodu nabiraji necistymi nadobami a tak nebezpeci nakazy morove privadeji, tu mestsky rychtar zabavil ony spinave soudky a konve a konsele postavili Zidum zvlastni stojan na vodu v ulici jejich, z toho jim pak vymerili zvlastni dan z vody 38 zl. 33 kr. rocne, tvrdice, zekazdy dum krest', platiza svou spotrebuvody rocne 3 zl. 10 kr. k obci, tedy i jim Zidum prominuto byti nemuze. Proti tomu zas Zide vykopali sobe na ulici pred svou skolou, tedy na grunte obecnim, novou studnici hrazenou, a odtud se opatrovali vodou. &#8212;'&#9632; Jiny pramen mrzutosti vzniknul, kdyz Zide rozmnozili sve kotce a stoky pod loubim na namesti a tu mimo dni trhove i ve dni nedelni a svatecni sve zbozi kramske i vetes prodavali lidu sedlskemu hlucne a s povykem, a kdyz jim konsele z kazdeho kramu ulozili dan k obci po 5 zl. rocne, tak jak to i krest. ukladano bylo, Zide odpirali takovemu platu. Aby se vyhnuli poplatku z uzivani vysadni vahy obecne, postavili sobe v. Zid. ulici svuj vlastni prezmen na vazeni zbozi. Konecne' odpirali placeni obecniho ungel;tu v branach, tvrdice, ze pry k tomujen lide prespolni jsou zavazani, kdezto oni Zide pry jsou lide domaci. Ponevadz pak Zide mnoho povozu meli a k tomu do roka pres 100 kusu jatecniho dobytka do mesta prihaneli, tim odpiranim branniho myta stala se znacna ujma v mestskem duchodu.
Rozeznani vsech tech sporu dala kral. komora 'se svolenim obou stran na Jana Vaclava Gryzle z Gryzlova, ktery dne 31. ledna 1631, povolav na tvrz v Konarovicich zastupce mesta K., tez pr. o. z., toto narovnani mezi nimi ucinil: I. Za uzivani obecniho stojanu vody v Zid. ulici a jakozto sobbotale z domu nekdy krest., jsou Zide povinni platiti k obci rocne 70 zl. II. Onech 12 bandlovnich Zidu, co pod loubim na namesti prodavaji, maji na kazdy tyden' po trech penezich misenskych k obci odvadeti; nikdo jim nema prekazeti v prodeji ani v nedeli, ani ve svatek, toliko , meli Zide v ty dni eve handle bez hluku a rozpravek vesti, a kdyby po rynku sel pruvod s velbnou svatosti, meli Zide bud klobouky smeknouti, anebo do domu se uchyliti. III. Kazde kopani lochu aneb studnic, tez rozsirovani svych domu meli Zide jen s povolenim obce pred ise brati. Ostatni predmety sporu zustaly timto smirem konarovskym nerozhodnuty.
Str. 12 3/124. &#8212; Velkou peci mel pater Hofman o chram dekansky, a protoze krasna ta budova z nedostatku oprav schazela, nalehal u mestske rady, aby kostelni krov dala aspon sindelem spraviti, by klenby nezamokaly. Rozbita okna kostelni dal dekan vlastnim nakladem, svym spraviti. Dustojnost chramu v te mire mu byla na srdci, ze kdyz v maji r. 1633 zid. jeden vyrostek, Machl Pacovsky, z domu otce sveho ke zdem chramovym strelil z rucnice, dekan o sve ujme ho kazal zatknouti a v satlave uvezniti do vule sve.
S t r. 1 2 6. &#9632;&#8212; V behu valecnem mela zeme ceska za let 1628&#8212;1631 znacne polehceni, ze lomoz zbrani shrnul se do severniho Nemecka, kdez vojska hrabete Tilly a knizete friedlandskeho vzdorujici evangeliky krute stihala. Zato trpely kraje ceske nemalo od cetnych rot zbojnickych. Jiz pocatkem r. "1630 psali Kolinsti do Prahy, kterak mesto jejich i s okolim na velikem ne