syny Samuelem, Eliasem, Davidem a Lazarem, Izacek, Benes Pinkas Holy, Jece Pinkas a synove jeho Josef, Saje a Levi, Jakub Pelhrimovsky, Marek, kt. s Pufl, matkou svou, Salomoun a Lazar Zatecti, Izak Roudnicky, Josef Nosek, Manasse (Manasek), Sadoch, Josef Kaderavy, Mojzis Silhavy, Viktorin, Jakub Omsl Benatsky, Elias Friz, Smerl, Mojzis Munka, i Elias Houser. Vystehovali se vsichni do Polska, a tam prebyvali dilem ve Lvove, dilem v Kazimeri Krakovske; domy jejich v K. zustaly prazdne a v Zid. ulici bylo po osm let ticho jako po vymreni. R. 1549 opet vraceli se do K. a ujimali se domu svych, nebot podarilo se Zidum krale Ferdinanda presvedciti o sve nevine, a r. 1551 obdrzeli vseobecne dovoleni, ze opet smeli v Cechach prebyvati a tu sve obchody provozovati. Lec kolinsti Zide nedosli jeste klidneho v mesfcs prebyvani. Z neznamych dosud pricin obdrzeli r. .1557 od krale Ferdinanda glejt, aby mohli v zemi rok se pozdrzeti a sve penize, co na lichvach meli, vyupominati, pak ale se meli ze zeme vystehovati. Kral sam dne 23. cervence 1558 z Vidne psal rade kolinske, aby Zidy v tom podporovala a dne 5. prosince dal dovoleni, ze jest kresf. volno opustene domy zid. kupovati. Vsak jde na rozum, ze Zide se svym odchodem z mesta nespechali, kdezto mestska rada je k odchodu nutila; jeste 23. dubna 1559 napominal arciknize Ferdinand, ktery v nepritomnosti otce sveho cisare Ferdinanda kralovstvi ceske spravoval, konsely kolinske, aby ne Zidy nesahali a jim v obchodech neprekazeli, ponevadz obyvaji v meste pod glejtem cisarskym. R. 1559 nekteri Zid.e sve domy prodali krestanum, nez ucinili si ve smlouve vyminku, aby jim v teze cene byly pusteny, kdyby si oni Zide zjednali dovoleni k dalsimu pobytu v meste. Teprve z jara 1561 hnuli se Zide vsichni z K., nekteri prodali domy krestanum, jini nechali svych domu neprodanych. Dne 20. listopadu 1561 naridil cisar konselum," aby ty opustene domy zid. za slusny peniz krest. prodali a ty penize aby tak dlouho na radnici zustaly, az by Zid pro ne prisel. Nekteri Zide prodavali domy svym pratelum v obchode; Viktorin Zid prodal svuj dum za 106 kop c. Pavlu Haymannu v Kutne Hore, Jakub Omsl Benatsky zas obchodnimu domu Sabingru v Mnichove. Mezi kupujicimi spatrujeme i jednoho zchudleho clena stavu panskeho; bylt to pan Ondrej Jaroslav Zub z Landsteina, ktery, prodav statek Zapy u Brandysa, koupil dva zid. domy bliz rohu k ulici Prazske za 100 kop c. a tu r. 1564 umrel, zustaviv vdovu Elisku z   Holohlav.
R. 1564 umrel Ferdinand L, a na dedici jeho, cisari Maxmilianu II., jakoz byl pan dobrotivy a shovivavy, dosahli toho Zide kolinsti, ze smeli zase z vyhnanstvi se navratiti. Lec nove usazeni jejich potkalo se v K. s velkymi obtizemi; ti, jichz domy posud prodany ne , byly, ovsem bez nesnazi v nich se zase usadili; zato vsak krest., koupivse zid. domy, nechteli jich bez zisku Zidum vratiti a nachazeli v tom u mes.tske rady, ktera Zidum neprala, ucinlive zastani. To zavdalo pricinu k zalobam a stiznostem k zemske vlade, z nichz vychazi najevo, ze mnohem vice Zidu do mesta veslo, nezli se jich vystehovalo. Zejmena zalovali konsele na podzim r. 1564, ze pry do mesta mnozi neznami a nikdy nevidani Zide prichazeji a na ukor chudych sousedu se chytaji vseho obchodu, proti cemuz repta obecny lid. Vsak zemska vlada se Zidu zastavala a jeste r. 1572 narizoval president komory kralovske konselum, aby neprekazeli Zidum, by zase k domum svym prijiti mohli, a to v te cene, za kterou je byli prodali. Tomuto rozmnozeni Zidu pri meste odpovida silne deleni domu zid. na tri az sest dilu, jak tehdaz se delo. Zajimavo vsak jest, ze prave nejbohatsi rodove
zid., jako Pinkasove, Jelenove i Munkove, s nimi  tez rb. Mojzis Malostransky, do K. vice se nevratili.
Str. 15 1. — Mensi peci nez na slechtu meli konsele na Zidy, a nekdy i dovolili, aby krest. domy v Zidovske ulici smely Zidum prodany byti, jen kdyz tito se zavazali k povinnostem sousedskym, a tak v letech 1588—1608 pet krest. domu, na nez krest. kupcu nebylo, v zid. ruce se dostalo.
Str. 17 4—17 7. — Zide, tak jak po svem vyhnanstvi r. 1564 do mesta se vratili, zdrzovali se tu napotom pod ochrannym listem zemepanskym. Do roku 1558 bylo "v K. 27 osedlych Zidu, kteri sve domy meli, do r. 1608 skoupili s dovolenim konselu pet dalsich domu v Zid. ulici, na nez krest. kupcu nebylo, a tak se rozmnozil pocet osedlych Zidu na 32; pri tech pak drahne jinych rodin zid. v najmu zustavalo. Povazimeli, ze r. 1618 bylo v celem kralovstvi ceskem 382 osedlych Zidu, toz jiz tenkrate mel K. po Praze nejcetnejsi O. z. K niestu neplatili zadnych poplatku mimo ty, co onech pet domu krest. koupili. Take ubytovanim vojska nesmeli byti obtezovani; vsak odvadeli tezke poplatky do kral. komory. (Zid. berne v cele zemi r. 1618 obnasela 18.000 tolaru, tedy z jednoho osedleho Zida 47 totecu^rocne.)
Mezi sebou tvorili zvlastni o. n., volili sobe vzdy na rok tri starsi, kteri meli na peci uklizeni vsech rozepri mezi Zidy samymi. Pri skole sve meli Zide. rb. (r.'1541^1559 zastaval ten urad rb. Mojzis Malostransky, r. 1588 jmenuje se rb. Kaiman ben V i ktorin, 1591 rb. Izak, 1603—1608'rb. Michael, 1620 rb. Pinkas), kt. a skolnika, kteryz zastaval i urad zid. servusa. Pro biti dobytka dle sveho ritu meli sve rezniky, jichz dle smlouvy s mestskou radou r. 1572 nemelo byti vice nez ctyri. Jinak podlehali Zide mestskemu radu policejnimu i soudnimu; nove zvoleni starsi jejich podlehali stvrzeni U konselu, a dostavalo se jim pri tom rozlicnych napomenuti, jako na pr. 1603, aby vedle povinnosti sve ke kazdemu spravedlive se zachovali, dale aby zapovedeli svym Jideni V nedeli a ve svatek po. meste se potulovati; reznici, jejich aby krest. masa neprodavali, ve fertosich aby nechodili a psu zbytecne nechovali. R. 1611 vystavena pro Zidy zvlastni satlava za skolou na utraty Zidu samych, nebot starsi jejich sami prve si styskali, ze kdyz ktery Zid do obecne satlavy prijde, tam pry jen obzerstvi se oddava, divne se chova a spise se horsi, nezli by se napravil.                  .                      ■>
Kolinsti Zide meli na vsem zpusoby Zidu polskych; poukazuji k tomu zjevne jmena nem.zid.. jaka svym dcerkam davali na pr. Hyndl (kuratko), Vogele (ptacek), Pufl (loutka), Golde (zlata), Gytl (dobra), Piu mel (kvetinka), i prijmeni rodinna, jako Seftl, Smerl, Kakrle. Susskind, Mandl, Sloml, Kasmaul a j., tak jak vse u polskych Zidu bylo v obyceji. Mezi sebou mluvili nemecky a v arch. mestskem nachazeji se tytez cedule jejich nemecke, chaldejskou literou psane.
Ve vyzive sve byli nemalo obmezeni, nebot nesmeli mimo domy sve miti jinych gruntu, ani dobytek chovati mimo kone k tahu. (Chovali si take kozy, kiere se pasly na parkane pri domech zid.; ty kozy vylezaly vsak az na hradby za komonici bujne tam rostouci, z cehoz veslo mesto K. v lehkost a posmech u vukolni slechty, jako by kozy jim hradby hlidaly. Proto bylo Zidum r. 1603 paseni koz na parkane zakazano.) Take prekazeli jim konsele ujimati se tech remesel a obchodu, ktere od sousedu provozovany byly. I zustaveno iiylo dumyslu zid., aby krome lichvy, ktejrou provozovali temer vsichni Zide, jine prameny vyzivy vyhledavali. Bohatsi z nich meli rozsahle spojeni oi>%"jJ chodni za hranicemi, kupujice cizozemske zbozi strizni
ne, zbrane, slane ryby, jizni ovoce, sladka vina, jini zas prodavali skla, kratke zbozi kovove i kozene, nastroje hudebni i vetes. V knihach smluvnich cteme casto o znacnych sumach, ktere kolinsti Zide zahranicnim, firmam byli.dluzni. R. 1572 tahli se Norimbercane Sebald Airar a Baltazar Konig k pozustalosti po Stastnem Zidu pro dluh 1000 zl. R. .1583 byl Mojzis Benatsky dluzen Martinovi Selingovi v Lukove (Dolni Luzice) 400 zl., Josef Zid Kristofu Weissovi v Solnohrade 422 zl. a tehoz r. vyplaceno bylo z pozustalosti Viktorina Zida Janu Braunovi v Solnohrade; 204 zl. a Donatu Gotzovi.v Kleve (v Poryni) 253 zl. R. 1611 platil Israel Moravec Bartolomeji Podesita v Modene vlasske 389 zl. Bavorsti platenici v Landshutu meli r. 1614 u Simona Isakova 727 jzl. a po r. pak 100.9 _.zl. I e Jihlavou, Vidni, Lincem i Steierem meli kolinsti Zide spojeni, a to vse svedci o rozsahlem, jejich velkoobchode. Prodavali pak bud ve svych domech aheb.q jezdili po trzich vyrocnich a mivali vlastni sye potahy, jakoz temer v kazdem jejich dome marstale byly.
Od konce 16. stol. nastala v  meste  velka  kyselost proti Zidum, kdyz dali se do pokoutniho prodeje masa. Dle umluvy z r. 1572  smeli Zide pro   svou potrebu masa miti Ctyri sve rezniky; ktery z nich by vsak maso z mesta na prodej vynasel, ten mel pobranim, masa a pokutou kopy gr. c. trestan .bytu Prvni vykroceni z tohoto zavazku zpusobila sprava zamku kolinskeho, kdyz zamluvila sobe u Zidu zadky a droby dobytka u  nich porazeneho pro zamecke sluzebnictvo a krmeni loveckych psu nizozemskych. Totez pak cinila sprava cisarskeho zamku podebradskeho. Toho pouzili Zide   zahy na svuj prospech, skupovali u vukolni slechty dobytek (na uver prodavali jim  dobytek jp.ani  Hrabanove na Peckach, Sigmund z Freudenbacnu na Konarovicich, Vaclav Vchynsky z Vchynic a j. Ve smlouve trzni vzdy pripomenuto, ze maji Zide ve smluveny   cas   zaplatiti beze vsech fortelu a obmyslu zid.), naporad ho bili a, pod zaminkou jizdy do Podebrad rozvazeli zadky hovezi a skopove po vukolnich vesnicich, ba  i  hostinske domy v K. davaly si od Zidu  za   tmy   maso   donaseti. Tim pak prisli kolinsti reznici na veliky upadek, velky dil jich musili remesla nechati, vysadni kramy sve pro. dati a pak s nouzi a bidou se potykati. V te pricine sly v letech 1595—1615 caste zaloby konselu na Zidy k uradu cisarske komory, potom k samemu cisari Matiasi, jejz 23. rijna r. 1615 pisemne prosili, aby stara privilegia cechu reznickeho obnovil a rozsiril na   ochranu proti tem „Zidum fortelnym a obmyslnym". — Konsele take bedlive k tomu prihlizeli, abykrest.   mimo obchod s Zidy se nestykali;  proto   zakazovali   kresi.,» aby Zidum slouzili, pod jejich krovem spali; ba pradleny ani jejich pradlo prijimati nesmely. V «as moru zakouseli Zide velike protivenstvi, nebot vzdy   se   jim davala vina, ze ze svych cest obchodnich nakazu morovou do mesta zavlekli; pak nesmeli ze Z„id. ulice vy■    chazeti, ani  v kasne  svymi  nadobami  vody   nabirati; v moru r.   1613—1614   dali. konsele  oba  vchody   do Zid. ulice zazditi.
^ 11. d i 1, s t r. 2 8. — Za Bedricha Falckeho byly ulozeny K. tezke dane. Ponevadz te doby duchod obecni uplne byl vycerpan, odhodlali se konsele dne 4. zari k tezkemu kroku, zalozili totiz sousedska registra, vedle nichz^ kazdy soused osedly mel tydne k obci odvadeti po peti grosich, najemnik a senkyr po dvou, podruzi po pulgrosi. Z deviti sousedu mel vzdy jeden odpovednym vybercim byti. Zidum ulozen tydenni plat dvou grosu z domu. •        ■      .        .
^ Dan ta zpusobila v meste vseobecnou nevoli u chudsich sousedu a najemniku, zvlaste kdyz vzdy vice so jevilo, ze fsecky tezke obeti pro vec krale Fridricha jsou marne, a ze velika zahuba na celou zemi se vali,
jakoz cisarske vojsko dne 24. zari ve velke sile do Cech veslo a s neodolatelnou moci postupovalo. Zide kolinsti jiz 10. zari prosili, aby jim bylo na dani sleveno, udavajice, ze maji v ulici sve 15 sirotcich domu. Mnohem hojnejsi byly zadosti chudych sousedu .a najemniku za sleveni dane tydenni, a mnozi v tom si vzdorovite pocinali.
Str. 3 6. —  (\   prosinci 1620 okupace mesta vojskem.)   Nastala rade vskutku prace velika, ponevadz za  sedmnactidenni  vojenske   okupace  vsechen rad  a vsechna kazen v meste byly poruseny. Stalo se mezi jinym, ze vojaci, cokoliv ve vukolnich vsech a rytirskych .sidlech na dobytku, satstvu i skvostech ukoristili, vse zase v K. zpeneziti hledeli a ty veci sousedum, podruhum, zvlaste ale Zidum prodavali. Jakmile vojsko odeslo, prihrnuli se sedlaci vukolni s celedi svou do mesta, aby patrali po svych vecech uloupenych, a jizjiz chystali se k utoku na ulici Zidovskou. Tu konsele, do toho se vlozili, vesnicany z mesta vybyli, ale zaroven podruhum, jakoz tilo nemeli prava na chovani vselikeho dobytka, pobrali vsecky .kone i kravy od vojaku koupene a dle moznosti poskozenym zpet vraceli. Nemeskali pak Zide knizeti Lichtensteinovi 17. prosince  do Prahy  takto  psati:  „Nemuzeme VKMti pokorne tajiti, kterak se na nas chude Zidy. velika tezkost . nevinne hrnouti chce. Neboze soldati, jichzto 4000 az .dosavad v meste K. v kvartyru zustavalo, vyjizdejice (odtud na pajt do okolnich vesnic, co tam sedlakum kterych veci pobrali, toho pri svem do mesta navraceni krest. na; prodej nabizeli, kteri toho predek meli a  od nich vselijake veci kupovali; co  rozprodati nemohli, s tim mezi nas teprve dochazeli, a to na nas, abychom od nich kupovali, bezdek a z donuceni miti chteli, a tak jsme chtice nechtice kupovali. I chteli proto sedlaci a ,sber obecna pribytky nase vy tlouci, kdezto my za nic nemuzeme, ano  sami jsme  od soldatu ke skode prisli a mnozi, z nas skrze ne o vsecko jsou pripraveni, coz panu bohu porouceti jsme musili. I nepochybujeme, ze purkmistr a rada maji dobrou vuli, nas chraniti, ale proto prece prosime, aby Vase Milost jim sama  to  obzvlast  nariditi  racila."
S t r. 4 6. — I hledeli sousede zbaviti se bremen va* lecnych prodavanim svych domu, jakoz r. 1621 prodaje deseti domu uvnitr hradeb lezicich, do. knih mestskych radne zapsany byly. Lec nebylo dosti kupcu krest. a proto nekteri sousede nabizeli domy na prodej Zidum. Dne 8. zari vstoupil do shromazdeni konselu David, starsi o. z., a oznamil, kterak Karel Oves, senkyr, a Jirik Duka, sedlar, sve domy nabidli Zidum, i piosil, aby pani k tomu dali svoleni. Nez konsele nesvolili, ba obeslali na radnici Ovsa a Duku a karali je, proc sobe krest. spolecnosti tak malo vazi, kdezto oba zde rodili jsou, tu manzelky i ditky maji, a o toru by vedeti mohli, ze vojna vzdy trvati nebude; take ze jim toho. nekaze nutna potreba, aby sve pribytky za maly.peniz Zidum prodavali. Lec pres vse domlouvani prodal Duka svuj narozni dum u brany Prazske potaji ' Lvu Izakovu Zidu za 180 kop c. a sel na vojnu. Konsele ovsem prohlasili tento trh za neplatny, a kdyz Lev Izakuv proto u knizete Lichlensleina zaloval, hajili se pisemne, dokladajice se tim, ze Zid s obci netrpi, vojaku neubytuje, cehoz pbeho pry v teto zarmoucene valce^jest velice potrebi a take ze rozmnozeni Zidu v meste jest na ujmu zivnustkam sousedskym. Ale marne bylo vse braneni; jiz nasledujiciho roku, kdyz bida vzdy horsi na mesto dolehala, preslo ■7 krest. domu v ruce Zidu a zapsany jsou jim radne do knih mestskych. Byly to domy v ulici ke Kourimske brane Mikulase Stehlika, bednare, Marjtina Franka, sevce, Jana Krumpolce a pusty mydlarsky (c. 10). u   Prazske   brany   domy   nekdy   Jiriho   Buky,   Petra