Oto Hutter, syn Simona Huttra z K., prisel do ruskeho zajeti a po vojne se vratil zdrav.
Oto Weisl mel se prave pri vypuknuti valky vratiti z  vojny   domu,  jako  jednorocni   dobrovolnik.   Musel vsak na vojne zustati, byl tam 6 a V2 roku a prodelal celou valku na vsech frontach.
JUDr. Robert Frank z K. narukoval, kdyz mu bylo 18 let, stal se  dustojnikem, ke konci valky dostal se do italskeho zajeti a po valce vratil se zdrav.
Karel Frank z K., prokurista Zemske banky v Nachode,  byl po  celou valku ha fronte jako  dustojnik u dragounu, po valce vratil se zdrav.
Uprchliku z Halice bylo v K. na 70 osob. Prisli tain ve velmi ubohem stavu z karanteny y Uherskem Hradisti. V K. byli ubytovani v sirkarne firmy Hutter. Netrvalo to dlouho  a vypukla mezi nimi nakaza cernych nestovic. Byli tedy isolovani, lekar je osetroval a nikdo se s nimi nesmel stykati. Touto nemoci zemrel 9 lety hoch  a  byl   pochovan  na  katolickem hrbitove v K. Uprchlici pochazeli z malych ohci z Halice.
O  prumysl  zaslouzil  se v K.  Hynek Isak Hutter, syn Adama Huttra z Kanic. V K. byla sirkarna Bern. Ebksteina, ktera vsak brzy zamkla. Prevzal ji Hutter a vedl podnik nejaky Cas dale, pozdeji se svym zetem Jindrichem   Frankem   zalozil   vyrobu   kartacu,   stetcu a   kostat.  Touto   vyrobou  zamestnavala   se  jiz   drive v.K. firma M. Cerneho, kdyz. tato zanikla v r.  1890, koupila firma Huttra tento zavod a  rozsirila tim vyrobu   techto   predmetu,   opatrila   tovarnu  modernimi stroji a povznesla vyrobu na velky stupen dokonalosti, ze dnes nalezi mezi prvni firmy v republice. Poskytuje 120 i vice delnikum celorocni zamestnani. Firmu tuto dale vede Vojtech Hutter k velkemu prospechu celeho  chudeho kraje.                                  ......
V K. neni spolku eh.k., ale jsou Kolovecti pripojeni ke Stankovu. Jiny spolek zidu v K. neni.
Pred lety byla v K. tez zidovska skola, zamkla vsak jiz r. 1912, poslednim ucitelem byl jiz uvedeny Bern. Osterreicher. Skola byla umistena v. dome modlitebny v jedne sini. V cas rozkvetu mela az JL5 zaku, pozdejL kdyz zide se odstehovali do vetsich mest, zaku ubyvalo, az pak mivala 3 az 4 zaky, a tak byla zavrena. Kdyz vynesenim ministerstva kultu a vyucovani ze dne 1. cervence 1895, c. 25.211, bylo narizeno na zaklade zakona ze dne 21. brezna 1890, c. 57, zriditi nove obvody z. o., pripadla K. s okolim k zidovske obci nabozenske ve Kdyni. A tu za Kolovec vyvoleni byli do zastupitelstva z. o. tito panove: R. 1894 Volfgang Schwarz z K., v r. 1897 opet Volfgang Schwarz z K., dozorcem templu zvolen pro K. Simon Hutter.
Dne 26. cervna 1914 vykonany nove volby do z. o. ve Kdyni a za K. zvoleni pp. Rudolf Schwarz z K, a Josef F i s c h 1 z Hradiste, revisorem uctu zvolen Simon Schwarz z K.
Pri poslednich volbach r. 19.23 zvoleni za K. pp. Rudolf Schwarz a Vojtech Hutter, prvni z nich byl zaroven dozorcem templu v K.
Kdyz splynula z. o. ve Kdyni s z. o. v Klatovech dne 16. dubna 192S, podepsal prohlaseni o tona za K. Rudolf Schwarz.
Ruzne prihody ze zivota zidu na Kolovecsku:
Josef Fleischt, narozeny r. 1848 v Hradisti, vypravuje tuto prihodu:
V  K. zil Jindrich Sonnenschein, vseobecne se mu rikalo „Vesely dales". Byl zenat a mel jen 8 deti. Byl hezkym  muzem a mel velkou silu.  Casto produkoval se jako silak v hostincich a umel take ruzne eskamoterske kousky provadeti. Pozdeji vystehoval se s  celou  rodinou   do   Ameriky.  Jeho   manzelka  „Babrle" pekla sisky a nosila je na taliri na prodej. Babrle pochazela  z Puclic  a  byla   rozena  Lorieova.   Cela  tato rodina, ac byla velmi  chuda, byla vesela a ucastnila se i poradani tanecnich, zabav v K. i v okoli.
V  Kanicich  zila  znama   z.   rodina   bratri  Filipa  a Samka   Huttru,   kteri  jiz   v   davnych   dobach   patrili mezi nejzamoznejsi zidy  v  okoli. Meli obchod  striznym zbozim,  prodavali zvlaste  sukna,  dale zridili  si v Kanicich i velkou vinopalnu a ucastnili se i obchodu dobytkem. Jezdili daleko siroko po vyrocnich trzich, kam je vozival jejich oblibeny, stary koci, znamy pod jmenem Seplik z Hradiste.
V  Kanicich zila zena v pastusce, velmi chuda, a vydelavala si svuj chleb tim, ze zvlaste v sohotu u zidu posluhovala. Rikalo se ji Chumela, ale vseobecne byla znama pode jmenem Samisle, ze prave u zidu v sobotu pracovala. Tez zidovskou modlitebnu mela na starosti a velmi rada „puciserem" cistila a zhasinala v templu svicky.  Zidovske  rodiny mely ji rady a  odmenovaly ji stravou,  zvlaste v  sobotu se   dosti najedla,  nebof dostala v kazde rodine kavu a dukladnou buchtu, na zidvosky Novy rok pak ji davaly tyto rodiny neco od satstva a tez penize. Nejednou se stalo na Novy rok, ze  dostala nekolik «tejnych  casti   odevu,  na  pr.  nekolik zaster, a ze ani nevedela, kterou ma drive nositi.
Vesely dales Jindrich Sonnenschein z Kanic mel bratra, ktery vsak nebyl dosti dobry v hlave. Vseobecne se mu rikalo Bolfik. Chodil po Kanicich a mel stale v rukou draty a pletl ponozky. V zime v lete chodival bos a prece byl zdrav. Byl hezkym hochem, ale kolecka v hlave mel popletena. Chlapci z dediny na nej povolavali tatrmajie, nebo take panaco!
Prameny:
Farni matriky z K. z r. 1808. Matriky zidovske, ulozene ve Kdyni. ■ Zpravy pana Vojtecha "Huttra, tovarnika 2 K. Zpravy o schuzich nabozenske ohce isr. ve Kdyni, Bedrich Holub, historik z Kolovce: Kolovec.
Dejiny Zidu v Koline.
Zpracoval Dr. Richard Feder, rabin a profesor v Koline.
. Profesor Josef Vavra vydal v r. 1886 „Dejiny kralovskeho mesta Kolina nad Labemli ve dvou dilech, a venuje v nich mnoho  pozornosti i kolinskym Zidum.
Profesor Vavra cerpal z cetnych pramenu, psal nestranne a proto budiz zde predevsim uvedeno, co o „kolinskych Zidech" ve svem s nejvetsi peclivosti a svedomitosti psanem dile vypravuje:
I. d i 1, s t r. 3 8. — Ve 14. .stol. bydlelo v K. drahne Zidu, kteri velikou cast ulice Zidovske zaujimali, svymi starsimi se spravovali, i sveho reznika a nepochybne tez svou modlitebnu meli. V 1. 1376—1401 jmenuji se v mestskych knihach Zide Nachman a Herac bratri, Izak a David bratri, Pakus a Dusme, kteri se r. 1378 o jeden dum rozdelili, dale Ruben, Elias, Lazar Seybl, Mojzisek (Muschlin), syn Lazaruv, Salomoun (Slome), Lev Tendl, Jers, Babka, zena Izakova, sestry Duchyne a Esthera, reznici Jakub a Malek. Vyziva Zidu byla v obchode a lichve; jediny Zid Nachman mel r. 1396 u lidi zamoznych do 90 kop po malych castkach rozpujceno. Zejmena byli mu dluzni: Stepan Eylauer 8V2 kopy, Stanek, krejci, 5 kop, Maly, forman, 4 kopy, Vavrinec, sladovnik, 2 k., Hajek, kolacnik v Mnichovicich, 1 k. 30 gr., Kunes, kovar, 10 k. 5 gr., vdova Hermanova z Hory 4 k., Jakub, kozeluh, 41 gr., Haman Buzicky 7 k., Enderlin, sladovnik z Tynce, 3 k., Jakub, reznik, 50 gr., Vaclav v dome Jelencove 80 gr., Vaclav Tridvorsky 5 k., Franc z Mnichovic 2 k., Maly a Finder, formani, 2 k., Jan, rektor skol, 8 k., Ulman ze Zalabi 5 k., Vaclav, hrncir, 6 k., Prokop, reznik, 2 k., Schwarzniki, forman, 2 k., Nikus Buzicky 4 k.          '
Ulice v Zidech.
Str. 12 0. — Ulice tato nemela naskrz domy zid.; domy od rohu ulice Kourimske az po roh ulicky na namesti vedouci byly v rukou krestanu; lec tehdejsi vymezeni domu s. nynejsim se srovnati neda, ponevadz Zide vsecky domy krest., kterych v 1. 1588—1623 nabyli, na mensi dilce rozdelili,,, na. pr. ze tri vetsich domu jich osm nadelali. Ze sousedu v'te ulici usedlych tyto zname: v dome vedle Jakse, soukenika, r. 1511 hospodaril Martin, reznik a r. 1516 ho prodal za 22 k. Vavrinci, kantoru; vedle neho mel r. 1511 dum Krivohlavek, reznik, a dalsi dum drzel r. 1494 Jan Skorne, konsel, jehoz vdova ho r. 1511 postoupila Rihovi, rezniku. Po druhe strane vedle Medenicky mel r. 1520 dum Samik, svec a na rohu ulicky Tomasek, reznik.
Z usedlych Zidu jmenuje se na onen cas zhusta Pinkas, ktery mel velky dum na rohu do ulicky k rynku, tam provozoval zlatnictvi a lichvu. R. 1495 byl starsim o. z., na misto niz slibil, ze nebude nikomu pujcovati penize na veci kradene, a cokoliv u Zidu kradeneho satstvi v zastave se naleza, ze vlastniku vraceno bude bez vyplaty a lieh vy. O bohatstvi jeho svedci velike pujcky, ktere cinil, zejmena mel za jednim mestanem v Caslavi 272 zlatych uherskych. R. 1507 vedli
Geschichte der Juden in Kolin.
 Bearbeitet von
 Dr. Richard Feder, Rabbiner und Professor in Kolin.
jeho obchod synove Jakub, Jece a Saje Pinkasove. Dale jmenuje se' Pinkasuv zet Libtmann a tehoz zena Bejle, pozdeji Libtmannovi synov.e Lazar, David a Jakub, 1520 tehoz syn Izak. Velmi casto jmenuji se bohati Zide Munka a Markvart, mecir a tehoz zena Golda, 1495 Josef Zid vedle birdovny (satlavy) a Izak, soused jeho, dale Majer Horovsky, Zid v dome vedle Kolarovskeho u nove brariyr tyz r. 1522 prodal ten dum za 70 kop c. Jakubu velkemu Zidu a vystehoval se do Prahy; dale Jakub, mecir na rohu proti satlave, u nehoz vydluzili si r. 1495 Mirtl, Kvisek, Matras a Marek vespolek 33 kop gr. misenskych sa 10 gr. tydenni lichvy (26 ze sta); potom Salomoun (Zahnan) z Evancic, ktery r. 1495 Jeclovi. Zidu pustil puli sveho domu. Silhavy Zid r. 1495 Jeclovi Zidu pustil puli sveho domu. Silhavy Zid, Jelen a Kral vedle studnice zid.
V letech 1511—1528 jmenuji se Zide mimo vetsinu vyse vytknutych Michal z Rakovnika, Simon, Zalman a zena jeho Libuse, Holler Majer a Pufl, zena jeho a ta r. 1519 po druhe vdala se za Izaka, kantora, Benes Holy, Majer, reznik, Sadoch a tehoz zena Plumele a dcera Lia, Daniel, porucnik Fegal, sirotka, Elias a Fajse, sklenari, Feitl a Liba, zena jeho, Josef a syn jeho Lev Frankfurtsky, Lazar a synove jeho Samuel a Seftl s zenou Gitl, Ru.e, vdova, Maje a Rhile, zena jeho, Zalman Ochs a Rif ke, manzelka, Jonas se synnm Samuelem, Simon Malostransky, Majer Rysavy, Elias z Nachoda a Mojzis, syn jeho.
R. 1512 deje se prvni urcita zminka o skole zid., ac neni pochyby, ze jiz davno predtim stavala; pri ni zustaval zvlastni skolnik ci sluha (Schulklopper). Z rb. kolinskych jmenuji se v letech 1500—1513 mistr (rb.) Majer a po nem mistr Samuel; oba bydleli ve vlastnich domech svych; meli Zide tehdaz i zvlastni sve zpevaky a ohradniky (kt.), z nichz r. 1513 jmenuji se soucasne Judl a Izak.                        :
Str. 13 8—1 4 0. — Panovani krale Ferdinanda I. sahalo do vnitrnich pomeru mesta K. jinym jeste zpusobem. R. 1541, brzy po onom hroznem pozaru, ktery 2. cervna zkazil mensi mesto Prazske, hrad kralovsky i s dskami zemskymi, dostali vsichni Zide v kralovstvi ceskem osedli podle usneseni snemovniho rozkaz, aby ze zeme se vystehovali, nebot upadli v podezreni, ze v dorozumeni s Turky, uhlavnimi "neprateli krest., onen pozar v Praze zalozili a tez i jinych v zemi pozaru puvody byl?: Tu musili se zdvihnouti a s movitym statkem svym ze zeme vyjiti. Stehovali se do Polska; nez u Broumova byli od neznamych lupicu prepadeni a obrani, pri cemz.se jim staairSkoda 20.000 kop c. Mezi vystehovalymi byli take vsichni Zide kolinsti, zejmena rb. Mojzis Malostransky, Bele Jelenova se syny Jakubem a Stastnym, Jakub Maje se syny Izraelem a Abrahamem, Stastny Silhavy, Seftl se
9*1*1