R. 1874 daroval Aron ÍBondy pozemky, jež kolem hřbitova koupil, n. o., jež je jen pohřebnímu bratrstvu k účelům hřbitovním-, smí zaprodati. ... -: Prvním stár. „Nér Tomid Chevre" byl Jos. G u t h, a to až i||o r. 1839. Po něm byl stár. Markus S té r n, jemuž vydatně pomáhal Simon Federer, mag. chirurgiae v U. J. R. 1867 stal se stár. pohř. bratrstva Isák Federer a po něm 1876 Bernard F e-derer, jeho syn. S B. Federerem do výboru byli zvoleni: Abraham Kraus z Rataj, Vilém Piek .z. Karlovic, A'lois Stern, S. Baumann, Aron Boudy, Leop. Stránský ze Sázavy a Josef Schwarz, stár. náb. obce, co viřilista. B. Federer zvolen opětně v letech 1878, 1881, 1884, 1887, 1890 stár. bratrstva. R. 1885 stal se kustodem' bratrstva Marek Weil. Dne 12. listopadu 1890 jmenován Šal. Baumann, městský lékař v U. J., čestným členem pohř. bratrstva. Dlouho však z pocty té se netěšil, zemř. dne 23. října 1892, želen jsa všemi členy tohoto spolku, jemuž oddán byl tělem i duší. Dne 8. lisíop. 1893 zvolen stár. bratrstva Leopold Jelínek. Bern. Federer byl 17 roků stár. a zastával úřad svůj poctivě a nezištně. Jemu hlavně děkuje obec za vzorný pořádek na hřbitově a za ladnou úpravu tohoto posvátného místa. Federer i Baumann učinili vše, aby bratrstvo zajistili finančně, při tom však nikdy se nešetřilo, kde pořádkem a vzornou úpravou hřbitov náš vynikati měl nad jiné. B. Federer nezvolen 1893 proto do výboru, protože jeho protistrana v obci přičiněním jeho do představenstva obce zvolena nebyla. Odevzdal na jmění bratrstva 1652 zl. 99 kr. Od r. 1893 vedou se zápisy bratrstva česky a úřadování je rovněž české. Výbor v letech 1893—1896 staral se všemožně udržovati zavedený již vzorný pořádek a dosáhl též plných úspěchů. Nemožno zde opominouti skvělých služeb, jež bratrstvu prokázali členové výboru Berthold Schulhof a Bohumil M e i s 1, tehdejší majitelé hořejšího mlýna. Nejen že vždy cestu úvozem ke mlýnu spravovali, že svým nákladem vystavěli před hrází rybníku dřevěný most, ale i z polí za mlýnem odkopati dali značnou část, áby rozšířili cestu místy neschůdnou a nebezpečnou. Jich obětavost bude zachována povždy ve vděčné upomínce. Na valné hromadě 5. listop. 1896 zvolen opětně Leop. Jelínek stár. a v téže .schůzi Aron Bon d,y čestným členem. R; 1897 změněny stanovy bratrstva a mimo jiné důležité opravy starých stanov stanoven» též, že jednací řeč je česká. Když v r. 1899 hejtmanství si vyžádalo hřbitovní řád, vypracoval jej MUDr. Jul. Fischer. V r. 1907 se vzdal Leopold Jelínek svého úřadu a stár. bratrstva se stal dr. F i-scher, městský lékař v U. J. Do výboru bratrstva byli zvoleni v' r. 1899: Star. Lecip. Jelinek, náměstkem Abr. Hoffmann, jednatelem Boh. Meisl, členy dr. Jul. Fischer, Josef Dub (Oužice), Adolf Spiegl (Staňkovice), Josef Berner, Z. Friedländer. V r. 1899 byla založena zvláštní chudinská pokladna, již vedl Jakub Federer a do níž plynou všechny dary u tory slíbené. V t. r. odstěhoval se do Prahy horlivý člen obce Bernard Schulhof. Při valné hromadě bratrstva upuštěno po prvé od pořádání obvyklé hostiny. Částka takto ušetřená byla věnována opravě a rozšíření hřbitova. R. 1907 se takto .stalo. Hřbitov rozšířen na stranu východní, ostatní zdi a domek hrobníkův opraveny za 3225 K 10 h. R. 1907 se vzdal úřadu stár. bratrstva L. J e 1 i-n e k a zvolen MUDr. Julius Fischer, jenž ukončil úpravu a vnitřní výzdobu na hřbitově, osázel novou Dne 29. března 1911 zémř. Abraham Hoffmann, po dlouhá léta člen předst., předs. synagogy a nám. starosty pohř. bratrstva. Tento spolek mu vypravil pohřeb na -svůj náklad a jméno zesnulého zapsáno do knihy „Keren kajemet" na uctění památky tohoto velmi zasloužilého muže. Pohř. bratrstvo oslavilo dne 8. prosince 1929 slavnostní valnou hromadou, při níž slavnostní kázání pronesl rb. kolínský dr. Richard Feder, a hostinou („sude"), pořádanou dámským spolkem, stoleté trvání bratrstva. Po šesté zvolen stár. dr. Fischer. Matrika byla zal. v r. 1811. První byl zapsán Aron B ondy, pozdější stár. n. o. Matrikářem byl do r. 1839 Jošěf G ü t h, po něm vedl ji rb. Stein. Po smrti Steinově prozatímně spravoval matriku Markus Weil, kustos obce. R. 1886 byla svěřena správa Šal. Baumannovi, jenž ji vedl do své smrti a potom ji převzal Adolf Löwy. Nová matrika byla zal. 1896 a vede se česky. R. 1899 zakoupena za 136 zl. xyío-lithová pokladna na matriku. Israel, dobročinný spolek dám byl zal. v r. 1830—1835. Jeho účelem jest podporovati chudé ženy a nevěsty a přispívati na kostel. Předsedkyní byly paní G u t h o v á, Ludmila Ster nová, Federe r o v á, choť Isáka Federera, Jindřiška Federe-r o v á, choť Bernarda Federera a po resignaci její (1893) Eliška Baschová. Vr. 1897 zvolena po resignaci Karolina Adlerová. Nyní předsedá spolku Františka Fischerova, choť lékaře. Náboženská škola. Až do r. 1849 vyučovány byly děti žid. zde jen soukromně v bytech rabínů, a to skoro jen herbejšti-ně, Písmu svatému po příp. jeho komentářům a náboženství. Uč. byli až do r. 1812 rb. Mojžíš Singer, do r. 1822 rb. Wolf E 1 s a s s, konečně rb. Šalomoun Stein, jenž zemř. r. 1886. Vlastně žena rb. Steina byla učitelem. Mb. Šalomoun Stein . _, ____„« munuvc, usazei novou část stromy, upravil nové cesty a schody, vše to nákladem vlastním. ■'\<^r% Ulil. Janov Teprve r. 1849 (23. dubna) zal. tu spolek ku zřízení řádné školy a řádného vyučování. Stanovy jsou zachovány a tvoří přílohu kroniky mezi str. 62 a 63. Prvními členy spolku byli: Markus Stern, stár. spolku a školy, Simon Federer pokladníkem spolku a dozorcem nad vyučováním, Jakub D u b, Isák Federer, Joachym Hoffmann, Samuel Freund, Aron Hoffmann, Benjamín Sine k, Mojžíš Veleminský, Aron B o n d y, Škvrnov, Isák Friedländer, Josef Guth, Josef Růžička, Aron Bondy, Rauch v Staňkovicích, Dub v Smilovicích. Škola otevřena dne 1. května 1849. První uč. byl S i n e k, jenž měl roční plat 720 zl. šajnů. Češtině vyučoval uč. obecné školy Drož. Od 1. května 1851 stal se uč. M. Fischer, jenž působil do r. 1861. Když té doby dětí nápadně ubývalo, uč. Fischer vida, že by se nadále neudržel, stal se cestují- Josef Weinberger Ferdinand Federer Sigmund Federer Dr. Julius Fischer cím obchodníkem a dítky počal znovu vyučovati rb. Stein resp. jeho žena ve svém bytě, nynější hoř. žid. škole. Když r. 1865 se nynější dolejší škola znova vystavěla, ohlížela se obec po novém uč., za něhož byl přijat A. Utitz. Stavba školy došla tak, že dům č. .107, jenž náležel Joach. Friedländrovi, musila obec koupiti, poněvadž majitel byl dlužen obci, která zbořeniště proto koupila za 448 zl. 71 kr. R. 1866 stal se uč..Hermann D ux. Zemská školní rada potvrdila 1871 školu jako jednotřídní něm., za správce školy Hermanna L Ö-w y h o. Nastoupil svůj úřad 1870, jeho plat byl 600 zl. Dětí tenkráte bylo 20 a 30. V následujících letech stoupal počet dítek, takže bylo nutno přibrat výpomocnou sílu. R. 1874 byl přijat uč. a košerák Markus Schulhof.z Golčova Jeníkova za ročních 250 zí. Naduč. Löwy tu působil až do r. 1876. Po něm nastoupil v tento úřad J. N e 111. V r. 1878 povolena škola jako dvoutřídní. Správcem se stal Josef Stimmer. Druhá třída byla umístěna v domě č. 208, .-jenž náležel Marii Fischerové, za roční nájem. 60 zl. Po odchodu Schul-hofově (1880) byl přijat ihned uč., kt. a koreh Joachim Popper za plat roční 400. zl. Správcem školy po Stimmerovi stal se L. H a a s, Jenž zde byl do r. 1883. Byli zde ale též jako učitelé: Stránský, později rb. v Libni, K a t z, Traub a M. Hirsch, jenž byl. pomocnou sílou v době nemoci uč. Poppra. V r. 1883 byl přijat nový říd. uč. Isidor R o-bitschek, jenž nyní je říd. uč. soukromé školy žid. v Praze. Tenkráte bylo tu na 60 dítek. Dozorcem nad školou byl zasloužilý lékař Š. B a u m a n n. Když r. 1886, dne 2. května, zemř. rb. a býv. uč. Šalomoun Stein, bylo ve valné hromadě obce usneseno, že byt v jeho domě č. p. 110 se přestaví na školu. V této škole počalo vyučování v r. 1886/87. Místnost u M. Fischerové byla vypovězena a později zahrada tamtéž najata jako tělocvična. Uč. Popper zemř. r. 1892 po delší chorobě. Rb. L. Thors ch ze Slaného ocenil zásluhy jeho za naši obec. R. 1892 stal se druhým uč. Adolf Löwy. - , V témže. r. zemř. lékař Baumann, jenž po dlouhá léta měl dozor nad školou. Jeho velké zásluhy o vývoj školy jsou neocenitelné. Vždy neúnavně se staral o působení uč. a prospěch žáků. : Ve vývoji školy se brzo na to ukázala nová fáze. Mmisterstvo žádalo po několik let po uč. Adolfu Löwym_ průkaz způsobilosti učitelské. Když obec služeb jeho co kantora nemohla postrádati a třetího, uč. zkoušeného, pro nedostatek prostředků nemohla přijmouti, mimo to však též v naší obci stále hlasitěji ozýval se hlas mladší generace proti dalšímu trvání školy a mnozí už dítky počali posílati do školy české, usneslo se představenstvo v r. 1895 zrušiti jednu třídu. Tím škola se stala jednotřídní, v r. 1895/96 bylo přijato 47 žáků, počet to zajisté dosti značný. Tento klesl při zápisu na rok 1897 jen o 5 dítek. V r. 1898 však jich bylo 6 platících dítek z Janovic a 20 cizích, tedy 26 dětí. Vyučování však zahájeno již nebylo. Důvody k tomuto konci této dříve důležité školy, kde mnoho generací bylo vychováno v.duchu žid., byly různé. Jednak se jevil prospěch na škole jednotřídní špatnější, což se nemůže klásti za vinu učiteli Robitschkovi. Žactvo bylo ze všech možných českých a německých škol a uč. miisil stráviti mnoho drahého času, než mohl žáky přivésti na stejnou úroveň co do znalosti jazyka vyučovacího. Vliv školy německé právě v době, kdy národnostní poměry obzvláště na venkově se stále zostřovaly, nedal se více udržovati. Proto podalo 13 poplatníků v posledním okamžiku před schůzí, v níž se mělo rozhodnouti, zdali se pro nepatrný počet ohlášených dětí má zahájiti vyučování, žádost za její zrušení, sestavenou zároveň jako ohrazení proti trvání k hejtmanství. Žádost byla zevrubně odůvodněna. Ve schůzí po dlouhé rozpravě byly 3 hlasy pro zrušení, 3 proti němu a starosta Schwarz dirimoval pro zrušení. Toto rozhodnutí způsobilo značný rozruch jak především v o. ž., tak též v celém městě a politické časopisy psaly tenkráte obšírně o této události a s povděkem přijaly usnesení ž. o. Historie školy žid. tím je ukončena. Naduč. Robitschek byl již r. 1894 zvolen rb. a potvrzen jako uč. náb. na obecné škole zde. 1896 potom na škole v Sázavě, o rok později v Kácově. Byly mu regulovány jeho příjmy po rozpuštění školy. Též vyučoval děti němčině v bývalé škole. R. 1898 podal resignaci na hodnost rb. a uč. náb., byv jmenován naduč. v Přerově na definitivní místo při žid. škole; odešel dne 1. září 1898. Jeho působení bylo po dobu 15 let zde vždy velmi blahodárné. Jako uč. byl svědomitý a pilný a často pochválen svými úřady, jako první řádný rb. vynikl svou dobrou češtinou ve svých řečích. Nástupcem byl rb. Adolf Löwy, jenž též vedl vyučování náboženství zde, v Sázavě a v Kácově, v této vlastnosti nejdříve provisorně a po zkoušce na universitě v Praze definitivně (od r. 1899).» Dne 20. listopadu 1899 počalo se v bývalé žid. škole s vyučováním 2. třídy obecné školy, když v staré budově této školy umístěna byla škola měšťanská, chlapecká a dívčí. Zůstala tam tato třída plný rok, za propůjčení místnosti nebylo požadováno nájemné. R. 1901 upravena byla dolejší bývalá škola za byt pro chudou vdovu po býv. členu představenstva Josefu Baschovi.