pamatka 401eteho panovani cisare chramovou i skolni slavnosti; chudym zid. i krest. venovano 50 zl.
Dne 13. cervence 1890 usneseno bylo pridelit obec nasi k rabinatu kolinskemu. Usneseni toto vsak neprovedeno pro reorganisaci z. o. n. a utvoreni obce v U. J. podle zakona.
Dne 14. ledna 1891 provedena nova volba. Star. zvolen Alfred Schwarz, radnimi S. Bauinan a J. Federer. Do« vyboru zvoleni: Aron Boudy, B. Federer, Jakub Weinberger, Adolf Adler, B. Schulhof, Leopold Jelinek, nahradniky Boh. Meisl, Siegmund Friedlander, A. Wessely.                                        :
Dne 23. rijna 1892 zemr. Salomoun B a u m a n n, mestsky lekar. V U. J. usadil se 1836 a praktikoval zde za nejtezsich okolnosti. Ucinne a prospesne byl cinnym v cetnych velkych epidemiich cholery a nestovic zde a v okoli. O n. o. ziskal si velkych zasluh, vetsich vsak o pohrebni bratrstvo. Pamatka jeho uctena ve schuzi predstavenstva dne 30. prosiijce 1892.
Dne 4. zari 1893 zemrel byv. starosta obce Josef Schwarz v Praze a pohrben na zdejsim hrbitove. Zasluhy jeho o nasi obec, kterou organisoval a financne zajistil, zachovaji mu pamatku v dejinach obce nasi navzdy.                                                    '
V r. 1893 usneseno po> navrhu Bohumila Meisl a, by modlitba za cisare a veskere modlitby, drive prednasene nemecky, konany byly priste jazykem ceskym. Vynosem min. kultu a vyucovani ze dne 10. brezna 1893, c. 1021 z r. 1892, ustanoveno zde sidlo nove n. o., a k obci te pridelen cely politicky okres janovicky vyjma Sobesin a V otru by. Nove volby, jez po tomto novem rozdeleni nasledovaly, konaly se dne 24. rijna 1893. Star. zvolen Alfred Schwarz, radnimi Jakub Federer, Alois Stern, do vyboru: B. Federer, Alois Bacher z Kacova, Leopold Grunberg ze Sazavy, Alex. Wessely v Rasovicich, Abraham Hoffmann, Adolf Spiegel v Stankovicich.
Pri techto volbach pominuta byla uplne druha strana v obci hlavne pricinenim B. Federera. V cele teto druhe sirany byli Adolf Adler a Boh. Meisl. Nasledek toho jevil se za ctyri nedele, kdyz byly volby do vyboru pohrebniho bratrstva. B. Federer, dosavadni starosta teto korporace, nezvolen ani do vyboru.
Prvnim rb. v obci zvolen dne 14. ledna 1894 Isidor Roibitschek, jnaducitel, jenz nyni je spravcem; zid. skoly v Praze. Byl potvrzen co rb. vynosem c. k. okr. hejtm. v Hore Kutne ze dne 5. prosince 1894, c. 16.310.
Ze ucitel nebo' jiny funkcionar n. o. beze vseho stati se mohl rabinem se vsemi pravy a povinnostmi rabinu skutecnych a graduovanych, tomu dovolil vynos min. kultu a vyucovani ze dne 27. prosince 1891, al. 5, ktery pravi: „Der Statthalter fur Bohmen wird hiemit bis auf Weiteres ermachtigt, den RabbinatSr candidaten in Bohmen behufs ihrer Anstellung als Rabbiner daselbst in vorkommenden rucksichtswurdigen Fallen in Anwendung des vorletzten Alinea des § 11 des citierten Gesetzes die Nachweisung uber die erlangte allgemeine Bildung im Namen des Cultusministers zu erlassen." Predposledni odstavec § 11 zakona ze dne .21. breana 1890 zni: „Fur das Amt eines Rabbiners ist ausser den im § 10 genannten Eigenschaften der Nachweis allgemeiner Bildung erforderlich. Das Mass derselben wird mit Rucksicht auf die in den einzelnen Landern bestehenden Verordnungswege bestimmt. Auch bleibt es dem Cultusminister wahrend eines Zeitraumes von 10 Jahren, von der Kundmachung dieses Gesetzes an, vorbehalten, in rucksichtswurdigen Fallen diese Nachweisung
UM. Janovice 4
zu erlassen." Zakonem tim zruseny tedy veskere predpisy, ktere urcovaly kvalifikaci rabinu a jichz celou radu muzeme stopovati az do nasich dnu. Kdezto Nejvyssim rozhodnutim ze dne 22. ledna 1820 narizeno bylo: „dass nach einer festzusetzender angemessenen Zeit in Meinen Staaten kein Rabbiner angestellt werde, der nicht in einer vorlaufigen Prufung vollkommene zureichende Beweise einer grundlichen Kenntnis der philosophischen Wissenschaft und der judischen Religionslehre abgelegt hat," mohl se nyni skoro kazdy stati rabinem.
R. 1895 provedeny vetsi opravy v kostele damskem.
Nove stanovy oJbce na zaklade zakona z r. 189Q schvaleny byly hejtmanstvim dne 5. brezna 1896, e. 35.695. Prvni volby se konaly dne 7. cervna 1896. Zvoleni byli:
Do uzsiho predst.: Alfred Schwarz, Jakub Federer, Alois Stern, B. Schulhof, Alois B acher z Kacova, Leopold Grunberg ze Sazavy, Alex. Wesel y z Rasovic, MUDr. Julius Fischer a Abraham Hoffmann.
Nahradniky: Josef Basch, Josef Berner, Jakub Stedry.
Do' zesileneho predst.: Josef Dub z Ouzic, Leopold Hubscher ze Sazavy, Edvard Lederer z Vavrince, JUDr. Jindrich Kohn, Josef Schulhof, Zikmund Friedlander, Adolf Adler, Adolf Spiegel, Leopold Jelinek.
Do rozvrhovaci komise: Emil Bloch ze Sazavy, Josef Dub z Ouzic, Alexander Wesely.
Vybor z uzsiho predst. byl zvolen temito pany dne 21. cervna 1899. Starosta: Alfred Schwarz, nam. star.: Jakub Federer, pakl.: B. Schulhof, ucetni: MUDr. Julius Fischer, predn. modl.: Abraham Hoffmann, Alois Bacher v Kacove, Leopold Grunberg a Leopold Hubscher pro Sazavu, Josef Dub pro Rataje. Dozor nad vyucovanim sveren dru Fischerovi.
Pocatkem cervence 1897 zemr. Josef Basch, clen predst. Dne 15. kvetna 1898 zemr. byv. star. Aron B o n d y. R. 1898 daroval B. Schulhof v upominku na svoji tetu pani Rosalii Bondyovou nasi obci skvostne bile perochis.
Dne 12. brezna 1899 zvolen star. nasi obce Alfred Schwarz do mistni skolni rady. V okresni skolni rade zasedal po zadosti nasi obce kutnohorsky rabin S. Ábeles, jenz byl zastupcem obce v Kutne Hore i v Uhl. Janovicich, pouze vsak s Masem poradnim, ponevadz pocet Zidu na hejtmanstvi kutnohorskem nepresahoval 2000 dusi.
Nove • volby dne 4. cervna 1899 mely tento vysledek:
Do uzsiho predst.: Adolf Schwarz, Jakub Federer, Abraham Hoffmann, MUDr. Julius Fischer, Zikmund Friedlander, Josef Berner, Bohumil Meisl, Adolf Adler, Jakub Stedry. — Za nahradniky: Josef Spiegl, Albert Lowy, Josef Schulhof. — Do zesileneho predst.: Josef Dub z Ouzic, AI. Bacher z Kacova, Leopold Grunberg a Emil Bloch ze Sazavy, Eduard Lederer z Vavrince, Adolf Spiegl ze Stankovic, Alois Dub z Mitrova, JUDr. Jindrich Kohn, Adolf Fischer. Dne 14. cervna 1899 utvorilo se predst.: Alfred Schwarz, starosta, Jakub Federer, namestek star., Abraham Hoffmann, predn. modl., MUDr. Julius Fischer,  dozorce  nad  vyucovanim nabozenstvi.
R. 1901 vypracovan kostelni rad.
Volby   do   predst.   r.   1902   mely   tento   vysledek:., Alfred Schwarz, Jakub Federer, Bohumil Meisl, Abr. Hoffmann,  dr.   Julius  Fischer,   Josef  Berner, Jakub Stedry,  Alois Stern, Adolf Adler.  Dale: Emil Bloch ■v Sazave, Josef Dub v Ouzicich, Alois Bacher v Ka
2I0
§cpve, Albert Lowy, Adolf Fischer, Eduard Pollak, ^Alfred Seger, Robert Hoffmann, Jindrich Fried. Stairpstou byl zvolen Alfred Schwarz, namestkem se stal ijakub Federer, predn. .mOdi Hoffmann, dozorcem ?nad : vyucoyanim nabozenstvi MUDr. Julius Fischer. ^IKdyz r. 1903 vzdali se sveho uradu star. mesta a Itllgeho namestek, stat se Adolf Schwarz uradujicim S||dni(m obce, poveren bi do novych voleb spravou, f^eiOval castku mu prislusejici chudym mesta. SIDnp31: pros, 1903 zemr. v Praze Bernard F e d eIfl^ipMouholety' star. pohr. bratrstva a vlivny clen }n!Sp'|«|nesta^a^okresu U. J.
lilVelkyipozar vznikl dne 14. srpna 1904 o 2. hod. SpapSiu I>ekarkyTouskove. V uzasne rychlosti stravil Sfmiphifdomu/stodol a staveni, mezi nimiz i majetek Szid ■roaiii: M. Dub, J. Federer, L. Dub, Berner, B. Meisl. IIl{fab:?oI3ec zakoupila v r. 1905 za 1600 K dum SCIS109 od Marka Weila, jenz odesel do Prahy. KratSkOu dobu po nem zde byl Adolf Gans z Piotivina a 5p%pm zastaval tento urad od r. 1906 S. Kohn z, Berinardic do sveho odchodu do Plzne (1910) a po nem ^prijat J. TJub.
=|aaRS|906 byl zrusen najem ze sedadel a zrusena yse■*chna dedicna "sedadla.^"?;*     .:■■• ■■■'                               .    .
gi/Znbyu vznikl iyelkyipOzar v samotne zid. ulici dne |Z^;^|tolI&13i^ap^oiar^dopol. v dome Richarda |S;|3^;^i^atEi^I,i?MI^:tikostel, minul novou skolu ||{op?f|l 1 je)^sSstojici Mecue Ykpstela, .stravil pak .domek. lkui|pdT^cpfEJD9)^Idpmek.pro rb. (cp. 108) a starou I^|au|¥ppuzryanOu jako chudobinec (cp. 107). Mimo Itoillyyhbreld jeste 10 domu, mezi nimiz nalezelo Iicp5li|00i;MoHci F r e u n d o v i, cp. 94 kozeluzne Zikiimundu HR o s enzweigovi. Vsechny tyto domy llyyliorely ^uplne a nabytek byl vynesen jen s velkou inaiuahou. ^Kostel lehl popelem taktez do zakladu. |§^y;:;a i tory zachranil MUDr. Julius Fischer. SBoho|luzby>? konany  nejdrive v dome Adolfa F iSsic li e ir a,;pak y byvale skole az do vysveceni noveho Ik^slela^SS^riSSitfe^",^.. ■ ■■■■.
|||f|Pryni :;>a';Ma sledu jici schuze konany v byte dra F i|s^:li;e|J;|;Nejdrivejbyl zvolen stavebni vybor (star. isSdOlf i|S c ii w a r\z,^ Jakub ;F ederer a dr. F i5||che r)v;jenz ihned po pozaru take zahajil sbirky ||iaj%avbu noveho kostela/Plany na tuto stavbu zho||oti1 archjtekt Hadrava, kdezto stavitel Josef Gallat :|z oUfi;J.; prayedl ;stavbu na dosavadnim miste. Aby ||nphJah^ti rozsirena stavebni plocha pro kostel a pro *j}uni/;:prp lfunkcionare, prodal Jakub Federer obci IIyWJ pozemek c,k. 99 se sousedni zahradkou c. k. 79 iMXtrhoyou cenu 1600 K a venpval tuto castku obei jgna zrizeni nadace zadusni prp sve rodice, pro sebe. ga^svou manzelku. Zaroven byl postaven dum pro Anfeionare. Cely prijem byl 26.782 K 06 h a vydano lift f^b« kostela a domu 25I909 K 13 h. Kostel vyifl|pl^;*feAdolfem. Lowym 18. srpna 1914, tedy ijlptcljpjo^.vypuknuti svetove valky. IIIPSIIJ; Rrynich dnech yaiky byli povolani do sluSpfep^W1Sf(5h'.^clenove predst. Alfred Seger, Mom?MMP,Vosef ■■S.ei.dl a Ferdinand L i s s a u. Hejt||«y|]zakazalo konati volby do n. o. V listopadu a||P|iPrisli|prvni valecni uprchlici do naseho mesta. |Me^^rmibyl jen jeden Zid. Vsak zacatkem prosince mm^p^^a zidovsti uprchlici z okoli Turky a naAfe3^ 3este; Jine transporty. V breznu 1915 ustavil 5|e^pmocnyvybor, vedeny drem Fischerem, jenz |M;takeTduveinikem pro uprchliky u okr. hejtmanfStyi. na Horach Kutnych.
apZvrnasich souvercu padl ve Vladimiru Volynskem :m^ari 1915 Richard Stern. Jeho pozustatky poisfey.v cestnem hrobe zde 9. listopadu 1915. Ze Zidu ipaseho   okresu padl   porucik  Ladislav   Grunberg,
■;Vhl. Janovice ;5
syn postmistra ze Sazavy, a po valce pri dalsi sluzbe vojenske nestastnou nahodou Josef D u b, syn Morice Duba z U. J. Zemr. v Caslavi 28. unora a pohrben zde 2. brezna 1920.
Od prosince 1914 byl tu take vojensky^ lazaret, jehoz spravu vedl pisatel teto  stati.
Statni prevrat minul zde celkem klidne. Jen v Ratajich byl vyrabovan strizny obchod Josefa Wittler a.
Pozdeji prodan dum cp. 11 v Sazave, majetek tamejsi n. o., Josefu Justicovi za 10.500 Kc. V r. 1920 prodali jsme byvaly kostel ratajsky a zahradni parcelu pri nem za 4000 Kc Anne Winternitzove a Josefe Hermannove z Rataj.
Star. Alfred Schwarz se vzdal z duvodu. zdravotnich sveho uradu dne 18. pros. 1921 a stehoval se do Prahy. Vice nez 33 roku vedl spravu pbce vzprne a nezistne. Za jehe uradpvani nase obec byla postavena na pevnou zakonitou a financni zakladnu. Proto byl jmenovan 15. ledna 1922 cestnym starostou nasi obce. Od te doby vede spravu obce MUDr. Julius Fischer. Byl zvolen 15. unora 1922.
Rb. Lowy zemr. 26. zari 1925 v prazskem sanatoriu. Byl pohrben ze synagogy zde dne 30. zari. Ve sluzbach obce byl od 15. kvetna 1892 co uc. a kt. a od 5. cervna 1898 rb. Vynikal svedomitosti, horlivosti a presnosti v kazdem oboru sveho pusobeni jemu vzdy milem. Byl vzorem opravdove zboznosti. —■ Jehe nastupcem se stal rb. z Ceskeho Brodu Alois S c h i r e n z,  jenz  tu pusobil  do  konce   srpna  1929.
Modlitebna v Kacove zrusena 1926 a cele jeji zarizeni bylo prevezeno do U. J. Starobyly mosazny svicen a nektere stare modlitebni knihy byly darovany zid. museu v Praze.
Dne 12. ledna 1930 zvolen rb. dr. phil. Tobias Jakobuwits, knihovnik zid. obce v Praze, jenz vyucuje nab. u nas.
Israelitske pohrebni bratrstvo.
Z U. J. pohrbiyalo se, nez tu byl hrbitov, ponejvice v Zbraslavicich a v Malesove, nekdy i az v K o 1 i n e. R. 1829 bylo zde zal. „Bratrstvo Ner Tomid", jehoz ucel podobal se zdaleka nynejsimu pohr. bratrstvu. Prvni provolani k pristoupeni k tomuto spolku a stanovy bratrstva jsou zachovany. Pochazeji asi od rb. Steina a jsou hebrejsky psane v nem. jazyce. (1 list.) Stanovy maji 10 odstavcu, jspu ze dne 3. sivanu 5589 a jspu vlepeny do kroniky p. z.
Dne 20. zari 1832 zakeupil tehdejsi star, n. o. Josef G u t h od manzelu Antonina a Antonie Peroutko vych pozemky top. c. 651 (577 ctver. sahu) a top. c. 650 (785 ctver. sahu) za 40 zl. C. M. a za 32 zl. C. M. Pozemky ty urceny byly k ucelum hrbitovnim a podana ihned patrimonialnim uradem v Ratajich k ceskemu guberniu zadost e povoleni k zrizeni hrbitova. Povoleni dano dekretem ze dne 12. prosince 1833, c. 53.434 a pocalo se pohrbivati v r. 1834. Prvni pohrben Michael Weiss 10. unpra 1834, druhpu byla Anna Friedlanderova, vdova po Jachymu Friedlanderovi, dne 16. dubna 1834. Hrbitov byl tehdy jeste neohrazen. Teprve r. 1846 byl dostaven uplne a stavajici cast byla radne opravena nakladem 511 zl. 58 kr. Staveno bylo odchylne od pripravenych planu, jez rovnez jspu zachovany v kronice o. z.
Spravu hrbitova mela s pocatku „Ner Tomid Chevre", jez se udrzovala s malou prestavkou az do r. 1860. R. 1876 schvaleny prvni stanovy spolku „Israelitische Beerdigungsbruderschaft in Kohljanowitz". 1868 byl zakoupen novy umrlci vuz v Praze za 356 zl. 51 kr.
Kohlianowitz 5