památka 401etého panování císaře chrámovou i školní slavností; chudým žid. i křesť. věnováno 50 zl.

Dne 13. července 1890 usneseno bylo přidělit obec naši k rabinátu kolínskému. Usnesení toto však neprovedeno pro reorganisaci ž. o. n. a utvoření obce v U. J. podle zákona.

Dne 14. ledna 1891 provedena nová volba. Star. zvolen Alfred Schwarz, radními S. Bauinan a J. Federer. Do« výboru zvoleni: Aron Boudy, B. Federer, Jakub Weinberger, Adolf Adler, B. Schulhof, Leopold Jelínek, náhradníky Boh. Meisl, Siegmund Frieďlander, A. Wesselý.                                        :

Dne 23. října 1892 zemř. Šalomoun B a u m a n n, městský lékař. V U. J. usadil se 1836 a praktikoval zde za nejtěžších okolností. Účinně a prospěšně byl činným v četných velkých epidemiích cholery a neštovic zde a v okolí. O n. o. získal si velkých zásluh, větších však o pohřební bratrstvo. Památka jeho uctěna ve schůzi představenstva dne 30. prosiijce 1892.

Dne 4. září 1893 zemřel býv. starosta obce Josef Schwarz v Praze a pohřben na zdejším hřbitově. Zásluhy jeho o naši obec, kterou ořganisoval a finančně zajistil, zachovají mu památku v dějinách obce naší navždy.                                                    '

V r. 1893 usneseno po> návrhu Bohumila Meisl a, by modlitba za císaře a veškeré modlitby, dříve přednášené německy, konány byly příště jazykem českým. Výnosem min. kultu a vyučování ze dne 10. března 1893, č. 1021 z r. 1892, ustanoveno zde sídlo nové n. o., a k obci té přidělen celý politický okres jano-vický vyjma Soběšín a V otru by. Nové volby, jež po tomto novém rozdělení následovaly, konaly se dne 24. října 1893. Star. zvolen Alfred Schwarz, radními Jakub Federer, Alois Stern, do výboru: B. Federer, Alois Bächer z Kácova, Leopold Grünberg ze Sázavy, Alex. Wesselý v Rašovicích, Abraham Hoffmann, Adolf Spiegel v Stankovicích.

Při těchto volbách pominuta byla úplně druhá strana v obci hlavně přičiněním B. Federera. V čele této druhé sírany byli Adolf Adler a Boh. Meisl. Následek toho jevil se za čtyři neděle, když byly volby do výboru pohřebního bratrstva. B. Federer, dosavadní starosta této korporace, nezvolen ani do výboru.

Prvním rb. v obci zvolen dne 14. ledna 1894 Isidor Roibitschek, jnadučítel, jenž nyní je správcem; žid. školy v Praze. Byl potvrzen co rb. výnosem c. k. okr. hejtm. v Hoře Kutné ze dne 5. prosince 1894, č. 16.310.

Ze učitel nebo' jiný funkcionář n. o. beze všeho státi se mohl rabínem se všemi právy a povinnostmi rabínů skutečných a graduovaných, tomu dovolil výnos min. kultu a vyučování ze -dne 27. prosince 1891, al. 5, který praví: „Der Statthalter für Böhmen wird hiemit bis auf Weiteres ermächtigt, den RabbinatSr candidaten in Böhmen behufs ihrer Anstellung als Rabbiner daselbst in vorkommenden rücksichtswürdigen Fällen in Anwendung des vorletzten Alinea des § 11 des citierten Gesetzes die Nachweisung- über die erlangte allgemeine Bildung im Namen des Cultusministers zu erlassen." Předposlední odstavec § 11 zákona ze dne .21. břeana 1890 zní: „Für das Amt eines Rabbiners ist ausser den im § 10 genannten Eigenschaften der Nachweis allgemeiner Bildung erforderlich. Das Mass derselben wird mit Rücksicht auf die in den einzelnen Ländern bestehenden Verordnungswege bestimmt. Auch bleibt es dem Cultus-minister während eines Zeitraumes von 10 Jahren, von der Kundmachung dieses Gesetzes an, vorbehalten, in rücksichtswürdigen Fällen diese Nachweisung

UM. Janovice 4

zu erlassen." Zákonem tím zrušeny tedy veškeré předpisy, které určovaly kvalifikaci rabínů a jichž celou řadu můžeme stopovati až do našich dnů. Kdežto Nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. ledna 1820 nařízeno bylo: „dass nach einer festzusetzender angemessenen Zeit in Meinen Staaten kein Rabbiner angestellt werde, der nicht in einer vorläufigen Prüfung vollkommene zureichende Beweise einer gründlichen Kenntnis der philosophischen Wissenschaft und der jüdischen Religionslehre abgelegt hat," mohl se nyní skoro každý státi rabínem.

R. 1895 provedeny větší opravy v kostele dámském.

Nové stanovy oJbce na základě zákona z r. 189Q schváleny byly hejtmanstvím dne 5. března 1896, ě. 35.695. První volby se konaly dne 7. června 1896. Zvoleni byli:

Do užšího předst.: Alfred Schwarz, Jakub Federer, Alois Stern, B. Schulhof, Alois B ä-cher z Kácova, Leopold Grünberg ze Sázavy, Alex. Wesel ý z Rašovic, MUDr. Julius Fischer a Abraham Hoffmann.

Náhradníky: Josef Basch, Josef Berner, Jakub Štědrý.

Do' zesíleného předst.: Josef Dub z Oužic, Leopold Hübscher ze Sázavy, Edvard Lederer z Vavřince, JUDr. Jindřich Kohn, Josef Schulhof, Zikmund Friedländer, Adolf Adler, Adolf Spiegel, Leopold Jelínek.

Do rozvrhovací komise: Emil Bloch ze Sázavy, Josef Dub z Oužic, Alexander Wesely.

Výbor z užšího předst. byl zvolen těmito pány dne 21. června 1899. Starosta: Alfred Schwarz, nám. stár.: Jakub Federer, pakl.: B. Schulhof, účetní: MUDr. Julius Fischer, předn. modl.: Abraham Hoffmann, Alois Bächer v Kácově, Leopold Grünberg a Leopold Hübscher pro Sázavu, Josef Dub pro Rataje. Dozor nad vyučováním svěřen dru Fischerovi.

Počátkem července 1897 zemř. Josef Basch, člen předst. Dne 15. května 1898 zemř. býv. stár. Aron B o n d y. R. 1898 daroval B. Schulhof v upomínku na svoji tetu paní Rosalii Bondyovou naší obci skvostné bílé perochis.

Dne 12. března 1899 zvolen stár. naší obce Alfred Schwarz do místní školní rady. V okresní školní radě zasedal po žádosti naší obce kutnohorský rabín S. Ábeles, jenž byl zástupcem obce v Kutné Hoře i v Uhl. Janovicích, pouze však s Masem poradním, poněvadž počet Židů na hejtmanství kutnohorském nepřesahoval 2000 duší.

Nové • volby dne 4. června 1899 měly tento výsledek:

Do užšího předst.: Adolf Schwarz, Jakub Federer, Abraham Hoffmann, MUDr. Julius Fischer, Zikmund Friedländer, Josef Berner, Bohumil Meisl, Adolf Adler, Jakub Štědrý. — Za náhradníky: Josef Spiegl, Albert Löwy, Josef Schulhof. — Do zesíleného předst.: Josef Dub z Oužic, AI. Bächer z Kácova, Leopold Grünberg a Emil Bloch ze Sázavy, Eduard Lederer z Vavřince, Adolf Spiegl ze Stankovic, Alois Dub z Mitrova, JUDr. Jindřich Kohn, Adolf Fischer. Dne 14. června 1899 utvořilo se předst.: Alfred Schwarz, starosta, Jakub Federer, náměstek stár., Abraham Hoffmann, předn. modl., MUDr. Julius Fischer,  dozorce  nad  vyučováním náboženství.

R. 1901 vypracován kostelní řád.

Volby   do   předst.   r.   1902   měly   tento   výsledek:., Alfred Schwarz, Jakub Federer, Bohumil Meisl, Abr. Hoffmann,  dr.   Julius  Fischer,   Josef  Berner, Jakub Štědrý,  Alois Stern, Adolf Adler.  Dále: Emil Bloch ■v Sázavě, Josef Dub v Oužicích, Alois Bächer v Ká-

2Í0

§cpvě, Albert Löwy, Adolf Fischer, Eduard Pollak, ^Alfred Seger, Robert Hoffmann, Jindřich Fried. Sta-ířpstou byl zvolen Alfred Schwarz, náměstkem se stal ijákub Federer, předn. .módi Hoffmann, dozorcem ?nad : vyučo-yáním náboženství MUDr. Julius Fischer. ^ÍKdýž r. 1903 vzdali se svého úřadu stár. města a Itllgého náměstek, stať se Adolf Schwarz úřadujícím S||dní(m obce, pověřen bí do nových voleb správou, f^éióval částku mu příslušející chudým města. SÍDnp31: pros, 1903 zemř. v Praze Bernard F e d e-Ifl^ípMouholetý' stár. pohř. bratrstva a vlivný člen }n!Sp'|«|nesta^a^okresu U. J.

lilVelkyípozár vznikl dne 14. srpna 1904 o 2. hod. SpäpSiu Í>ěkařky-Touškové. V úžasné rychlosti strávil Sfmíphifdomů/stodol a stavení, mezi nimiž i majetek Sžid ■roäiii: M. Dub, J. Federer, L. Dub, Berner, B. Meisl. ÍIl{fab:?oÍ3ec zakoupila v r. 1905 za 1600 K dům SČÍS109 od Marka Weila, jenž odešel do Prahy. Krát-Skóu dobu po něm zde byl Adolf Gans z Piotivína a 5p%pm zastával tento úřad od r. 1906 Š. Kohn z, Ber-inardič do svého odchodu do Plzně (1910) a po něm ^přijat J. TJub.

=|áaŘS|906 byl zrušen nájem ze sedadel a zrušena yše-■*chná dědičná "sedadla.^"?;*  -   .:■■-• ■■■'                               .    .

gí/Znbyu vznikl iyelkýipóžár v samotné žid. ulici dne |Ž^;^|tolÍ&13i^áp^oiar^dopol. v domě Richarda |S;|3^;^í^átĚí^Í,í?MÍ^:tikoštel, minul novou školu ||{op?f|l 1 jÓ)^sSstojící Mecue Ykpstela, .strávil pak .domek. lkui|pdT^cpfÉJĎ9)^Idpměk.pro rb. (čp. 108) a starou I^|áu|¥ppužřyanóu jako chudobinec (čp. 107). Mimo Itoíllýyhbřeld ještě 10 domů, mezi nimiž náleželo Iičp5lí|00i;MoHci F r e u n d o v i, čp. 94 koželužně Zik-iimundú HR o s enžweigovi. Všechny tyto domy llyyliorély ^úplně a nábytek byl vynesen jen s velkou inaiůahou. ^Kostel lehl popelem taktéž do základů. |§^y;:;a i tory zachránil MUDr. Julius Fischer. SBoho|lužbý>? konány - nejdříve v domě Adolfa F i-Ssic li é ír a,;pak y bývalé škole až do vysvěcení nového Ik^slela^SS^říSSitfe^",^.. ■ ■■■■.

|||f|Pryní :;>a';Má sledu jící schůze konány v bytě dra F i-|s^:li;e|J;|;Nejdřívejbyl zvolen stavební výbor (stár. ísSdólf í|S c íi w a r\z,^ Jakub ;F ederer a dr. F i-5||che r)v;jenž ihned po požáru také zahájil sbírky ||iaj%avbu nového kostela/Plány na tuto stavbu zho-||otí1 archjtekt Hadrava, kdežto stavitel Josef Gallat :|z oUfí;J.; přayedl ;štavbu na dosavadním místě. Aby ||nphJah^ti rozšířena stavební plocha pro kostel a pro *j}ůni/;:prp lfunkcionáře, prodal Jakub Federer obci IIyWJ pozemek č,k. 99 se sousední zahrádkou č. k. 79 íMXtrhoyou cenu 1600 K a věnpval tuto částku obei jgna zřízení nadace zádušní prp své rodiče, pro sebe. ga^svou manželku. Zároveň byl postaven dům pro Anfeionáře. Celý příjem byl 26.782 K 06 h a vydáno lift f^b« kostela a domu 25Í909 K 13 h. Kostel vy-ifl|pl^;*feAdolfem. Löwym 18. srpna 1914, tedy ijlptcljpjo^.vypuknutí světové války. IIIPSIIJ; Rryních dnech yáíky byli povoláni do slu-Spfep^W1Sf(5h'.^členové předst. Alfred Seger, Mo-m?MMP,Vosef ■■S.ei.dl a Ferdinand L i s s a u. Hejt-||«y|]zakázalo konati volby do n. o. V listopadu a||P|iPrisli|první váleční uprchlíci do našeho města. |Me^^rmibyl jen jeden Žid. Však začátkem prosince mm^p^^a židovští uprchlíci z okolí Turky a ná-Äfe3^ 3eště; Jiné transporty. V březnu 1915 ustavil 5|e^pmočnývýbor, vedený drem Fischerem, jenž |M;takeTduvěíníkem pro uprchlíky u okr. hejtman-fStyi. na Horách Kutných.

apZvřnašich souvěrců padl ve Vladimíru Volyňském :m^ari 1915 Richard Stern. Jeho pozůstatky po-ísfey.v čestném hrobě zde 9. listopadu 1915. Ze Židů ipaseho   okresu padl   poručík  Ladislav   Grünberg,

■;Vhl. Janovice ;5

syn poštmistra ze Sázavy, a po válce při další službě vojenské nešťastnou náhodou Josef D u b, syn Mořice Duba z U. J. Zemř. v Čáslavi 28. února a pohřben zde 2. března 1920.

Od prosince 1914 byl tu také vojenský^ lazaret, jehož správu vedl pisatel této  stati.

Státní převrat minul zde celkem klidně. Jen v Ratajích byl vyrabován střižný obchod Josefa Wittler a.

Později prodán dům čp. 11 v Sázavě, majetek ta-mější n. o., Josefu Justicovi za 10.500 Kč. V r. 1920 prodali jsme bývalý kostel ratajský a zahradní parcelu při něm za 4000 Kč Anně Winternitzové a Josefě Hermannové z Rataj.

Star. Alfred Schwarz se vzdal z důvodů. zdravotních svého úřadu dne 18. pros. 1921 a stěhoval se do Prahy. Více než 33 roků vedl správu pbce vzprně a nezištně. Za jehe úřadpvání naše obec byla postavena na pevnou zákonitou a finanční základnu. Proto byl jmenován 15. ledna 1922 čestným starostou naší obce. Od té doby vede správu obce MUDr. Julius Fischer. Byl zvolen 15. února 1922.

Rb. Löwy zemř. 26. září 1925 v pražském sanatoriu. Byl pohřben ze synagogy zde dne 30. září. Ve službách obce byl od 15. května 1892 co uč. a kt. a od 5. června 1898 rb. Vynikal svědomitostí, horlivostí a přesností v každém oboru svého působení jemu vždy milém. Byl vzorem opravdové zbožnosti. —■ Jehe nástupcem se stal rb. z Českého Brodu Alois S c h i r e n z,  jenž  tu působil  do  konce   srpna  1929.

Modlitebna v Kácově zrušena 1926 a celé její zařízení bylo převezeno do U. J. Starobylý mosazný svícen a některé staré modlitební knihy byly darovány žid. museu v Praze.

Dne 12. ledna 1930 zvolen rb. dr. phil. Tobias Jakobüwits, knihovník žid. obce v Praze, jenž vyučuje náb. u nás.

Israelitské pohřební bratrstvo.

Z U. J. pohřbíyalo se, než tu byl hřbitov, ponejvíce v Zbraslavicích a v Malešově, někdy i až v K o 1 í n ě. R. 1829 bylo zde zal. „Bratrstvo Nér Tomid", jehož účel podobal se zdaleka nynějšímu pohř. bratrstvu. První provolání k přistoupení k tomuto spolku a stanovy bratrstva jsou zachovány. Pocházejí asi od rb. Steina a jsou hebrejsky psané v něm. jazyce. (1 list.) Stanovy mají 10 odstavců, jspu ze dne 3. sivanu 5589 a jspu vlepeny do kroniky p. ž.

Dne 20. září 1832 zakeupil tehdejší stár, n. o. Josef G u t h od manželů Antonína a Antonie Peroutko vých pozemky top. č. 651 (577 čtver. sáhů) a top. č. 650 (785 čtver. sáhů) za 40 zl. C. M. a za 32 zl. C. M. Pozemky ty určeny byly k účelům hřbitovním a podána ihned patrimoniálním úřadem v Ratajích k českému guberniu žádost e povolení k zřízení hřbitova. Povolení dáno dekretem ze dne 12. prosince 1833, č. 53.434 a počalo se pohřbívati v r. 1834. První pohřben Michael Weiss 10. únpra 1834, druhpu byla Anna Friedlanderová, vdova po Jáchymu Friedländerovi, dne 16. dubna 1834. Hřbitov byl tehdy ještě neohrazen. Teprve r. 1846 byl dostavěn úplně a stávající část byla řádně opravena nákladem 511 zl. 58 kr. Stavěno bylo odchylně od připravených plánů, jež rovněž jspu zachovány v kronice o. ž.

Správu hřbitova měla s počátku „Nér Tomid Che-vre", jež se udržovala s malou přestávkou až do r. 1860. R. 1876 schváleny první stanovy spolku „Israelitische Beerdigungsbrüderschaft in Kohljano-witz". 1868 byl zakoupen nový umrlčí vůz v -Praze za 356 zl. 51 kr.

Kohlianowitz 5