.. _,, . — ^viix íia ryiutu „ťod štítem" stojící poloviční domek za 100 zl. Byl povinen věkem sešlého otce Marka i svou nevidomou sestru Rachel ve svém bytě míti a do< smrti jim slušné vychování dáti. Měl dva bratry: Abrahama a Filipa. Povinnosti mu byly uloženy stejně jako předešlým kupcům. Shora uvedené spory mezi Aronem Samuelem (Bondym) a Jakubem Wolfem přenesly se na pole náboženského soužití. Wolf byl rychtářem židovským, t. j. předs. n. o. Vybíral tedy poplatky k účelu obce. Aron Samuel obžaloval rychtáře u magistrátu v. říjnu 1779, že prý mu-u porovnání s jinými platícími vyšší čtvrtletní daň předepsal a žalovatel jen k vůli opatrnému magistrátu oněch 52 kr. naň připadajících složil. Proti tomu se ohradil rychtář pravě, že repar-tice byla správná a stěžoval si, že Aron jej nazval falešným člověkem a zlodějem. Uvádí, že rychtářství na Se přijal nikoli k vůli soukromému zájmu, nýbrž podle uznání celé ž. o. a od magistrátu vyslaného komisaře. Pokračuje: „Kterak k tomu přicházím, že tak špatným podezřelým mužem, zlodějem a faleš-níkem byl jsem nazván, když zde po mnoho již zběhlých let všelikým obchodem počestně jsem se živil a po dobu mého rychtářství nikdo říci svědomitě nemůže, že jsem kohokoliv o jeden krejcar podvodně připravil. Tak bych dle toho' budoucně rychtářem naší obce býti nemohl." Vysvětluje při tom, že repar-tici sám nesepsal, nýbrž stalo se tak za přítomnosti všech, jak vlastní podpisy dosvědčují, a že jen částku rozvrženou upomínal. Konečně žádá, by mu magí-■ stratem bylo zadost učiněno. Na to se vzdal Jakub Wolf svého úřadu a oznámil to vrchnostenskému úřadu y Ratajích, jenž mu pro známý již obchodní spor nebyl nakloněn. Ředitelství panství odpovědělo purkmistrovi obce, že pro resignaci Wolfovu a „také skrze všeliké žaloby" jest zapotřebí, aby na jeho místě byl představen jiný rychtář. Listina v arch. ž. o. praví o sňatku Adama S a-m u e 1 e, jenž pojal za manželku Veroniku Chas-kovu, vdovu po Jakubu Bernardovi, Schutz-judovi. Nevěsta měla dům v Ratajské ulici a žádala, aby tento dům byl vložen do knih pro jejího manžela. Prosbě této magistrát vyhověl, uloživ mu, aby z toho domku všecky královské daně platil, ke dvoru panskému každoročně jednoho žence v době žní posílal, faráři janovickému ročně zapravoval štoly 1 zl. 30 kr., koledy 17 kr. a kantoru koledy též 17 kr, V r. 1791 zakoupili Židé nynější kostel. Byla to chalupa na zboření pod ě. pop. TV'., nyní č. III. V chatrči té byla už dříve modlitebna, vedle té pak 2 místnosti k obývání. Zbořeniště to náleželo městské obci. Obec žid. měla je najato za ročních 10 zl. nájemného. Kupní cena stanovena částkou 50 zl. a ihned o. ž. zaplacena. V r. 1798 dům tento přestavěn na kostel, také byl v něm byl? pro kantora (nynější dámský sebe a svou ženu. Za úřadování Josefa Gutha založena při n. o. naší matrika a Josef Guth vedl ji sám až do konce r. 1839. Velmi zajímavo je, že Josef Guth jako stár. obce také oddával. V staré matrice několikrát přichází jeho jméno jako funkcionáře při oddavkách, ovšem, že na základě delegace toho kterého rb. Svého zetě a ná- 2G8 stupce v úřadě starosty.náboženské obce naší Marka Sterna oddal sám dne 23. března 1832 s dcerou svou Ludmilou. Podle úředního záznamu z r, 1811 byli na ratajskem panství v kraji kouřimském tito „Židé familianti": Josef GuthvU. J., Adam Markolius (Margolius) v U. J-, Josef Hoffmann v U. J. a jeho nejstarší syn Alexander Hoff mann v U. J„ Jakob Blum v U. J., Mojžíš Fe derer v U. J., Joachim Friedländer z U. J., Adam Bundi (Bondy) z U J a jeho nejstarší syn Simon Bundi z U. J., Bernard D u b z U. J., Filip Freundzü. J, Löbl E y s s 1 e r z U. J-, Abraham Friedmann v Ratajích, Šalomoun G 1 a u b e r v Křešeticích, kraj čáslavský Samuel Dub v Křešeticích a jeho nejstarší syn Josef Dub v Křešeticíoh, Jakub Frischmann v Střížkově a jeho nejstarší syn Israel Frisch-rriann v Střížkově, Jonas Kohn ve Voseku. Nejstarším familiantem panství byl Adam Bundi (od r. 1770). ■ ■■.."■ R. 1848 darovala o. ž. 100 zl. conv. m. dobrovolně k založení národní gardy v U. J. I jednotlivci platili značné obnosy. Isák Friedländer musel dát 100 zl., Mojžíš Hoffmann 200 zl. A přes to vše přelétla t. r. přes hlavy jejich největší as bouře, kteráž v pokoji a míru zde žijícími souvěrci mocně musela zachvět. Z občanstva zdejšího utvořil se 13členný výbor. Hlavní vůdci byli truhlář Hronek a bývalý krejčí Zeman. Zhotoveny zbraně a sedmý den pesach měl být hlavní útok na Židy podniknut. V největší úzkosti utekla se přede dnem šestého dne svátků deputace Židů do Rataj k vrchnímu Václaví-kovi. Byli to Chaim Lejb Hoff mann a Isak Dub. Ratajský vrchní přijel s nimi ihned do Janovic a intervenoval u faráře. Intervence měla skvělý výsledek. Ještě téhož večera mohl farář P. Škoda po předvolání Hronka Židům oznámiti: „Liebe Israeliten! Fürchtet nichts mehr, ich habe für euch gesorgt." Tak zažehnána bouře a nastalo zas klidné spolužití, jež v naší obci vždy — až na malé výjimky — bylo a je. Po Josefu Guthovi byl stár. o. Markus Stern. Nar. r. 1806, zemř. dne 23. listopadu 1887. Za jeho starpstenství opraven a . vevnitř úplně přestavěn kostel, a to r. 1860 nákladem 1300 zl. T. r. skončil proto taky deficitem 228 zl. 19 kr. Deficit ten stoupl r. 1861 na 386 zl. 6OV2 kr. Za staro stěnství Marka Sterna zbořena chatrč č. 107 a postavena táni škola nákladem 630 zl. 9 kr. Až do r. 1868 byla n. o. naše povinna platit faráři štolu částkou 9 zl. 45 kr. conv. m. Povinnost ta zrušena zákonem ze dne 25. května 1868, č. 49, či. 9. Marku S.ťernovi vydatně pomáhal v úřadě býv. zdejší lékař Simon F e d e r e r, který Vlastně byl^ duší celého předst.'On -vedl v pokladnu a účty obce; od 7.. března 1859 až do 1. října 1867. Markus Stern společně s ním starali se poctivě napraviti už tehdy neurovnané poměry v obci státně schvalovanými stanovami, leč práce, jejich byla marnou. Simon Feder er zemř. dne 11. února 1876. Náboženská naše obec je povinna památce jeho díky nejen za věrné, vytrvalé služby, nýbrž { za skvostné „porochet", jež kostelu daroval a za nadaci „keren kajemet" 800 zl. V den jeho a jeho manželky úmrtí povinna jest n. o. rozdati chudým 10 zl. Po -Marku Sternovi zvolen asi kol 1. října 1867 stár. o. Josef Schwarz. Tomu náleží v prvé řade velká zásluha, že obec finančně zajistil a že podařilo se mu pro stanovy o. n. :dosíci úředního schválení. Za jeho starostenství odstraněna z bohoslužby „licitace micves". Při začátku jeho úřadování měla obec na nemovitém majetku: Domy č. 107, 108, 110 a 111, na hotovosti 12 zl. 96 kr., na dluzích 556 zl. 28 kr. Nadační jmění spravovalo tehdy pohř. bratrstvo a teprv v r. 1876 převzala obec toto jmění ve svou správu. Tenkráte bylo jmění 392 zl. 44 kr. R. 1877 schváleny byly první stanovy obce. Podle nich náležela správa obce starostovi, dvěma radním, šesti výborům a třem náhradníkům. Valná hromada a volby byly každý třetí rok. V červenci r. 1875 vymazán na domech obci náležejících č. p. 107, 108, 110 a 111 vyvažovači kapitál a zaplaceno: za č. p. 107 64 zl., za č. p. 108 32 zl., za č. p. 110 37 zl. 20 kr. a za č. p. 111 53 zl. 50 kr. Dne 6. února 1882 prodán starý lázeňský dům „mikve" (Frauenbad), za 200 zl. Josefu Baschovi. T. r. zakoupena za nadační peníze 3000 zlatová stříbrná renta. Stála 2302 zl. 30 kr. Když Josef Schwarz dne 18. dubna 1882 starostenství se vzdal, maje úmysl stěhovati se do Prahy, obnášelo jmění obce vedle uvedených nemovitostí na hotovosti 174 zl. 08 kr., v pražské spořitelně 139 zl. 06 kr., stříbrná renta v ceně 3000 zl., Vs losu z roku 1860 za 133 zl., knihovaných dluhů 1083 zl. 53 kr., na pohledávkách 486 zl. 08 kr., pole v ceně 320 zl.; celkem 4645 zl. 75 kr. Dne 18. dubna 1882 zvolen stár. obce Aron B o n.d y, nar. r. 1811. O obec naši získal sobě vedle toho, iže; jako- stár. poctivě a nezištně jmění obecní spravoval a opětně zvětšil, neskonalých zásluh proto, že na nedozírnou dobu zabezpečil existenci hřbitova, zakoupiv vedlejší pole, jež darem pak obci odevzdal pro účele hřbitovní, že daroval obci 500 zl. k volné disposici a že zřídil r. 1895 nadaci „keren kajemet" za svou osobu v částce 1000 zl. Mimo to daroval obci v r. 1894 novou toru a dědičná svá sedadla věnoval zdarma obci. S ním zvoleni do výboru: Jakub Fede-rer za I. radního, Alois Stern za II. radního, pak Bernard Federer, Alfred Schwarz, Adolf Adler, Josef Herrmann, Abraham Hoffmann, P. Weil. Za jeho starostenství přestaly různé platy: Wochengeld, Esroggeld, Licht, Beitrag zum Rabbiner a zavedena náb. daň, jež se vybírala podle šesti tříd. První třída 18 zl., 2. třída 14 zl., 3. třída 10 zl., 4. třída 6 zl., 5. třída 4 zl., 6. třída 2 zl. Aron Bondy Alfred Schwarz R. 1885 zvolen opětně starostou Aron Bondy, I. radním Jakub,, Federer, II. radním S. Baumann, do výboru: Bernard Federer, Alfred Schwarz, Alois Stern, Abraham Hoffmann, Adolf Adler, P. Weil. Nová volba (1888) měla tento výsledek: S. Baumann, Alfred Schwarz, B. Federer, J. Federer, Ad. Adler, Dr. Jindřich Kohn, Aron Bondy, J. Basch, Berthold Schulhof. Starostou se stal Alfred Schwarz, radními zvoleni J. Federer a S. Baumann. Převzato na jmění 7607 zl. 89 kr. Dne 2. prosince 1888 oslavena