iv uusiavem iiono ^íaa je přivésti nemůže pro zlost úst a nectných slov.

Ne nadarmo jsem jednoho ze starších karabáčem vyplatil a jestli se jim nějaká uzda neučiní, stálé zaneprázdnění s nimi bude.

Ke konci pak svého dopisu ještě připojil tuto poznámku: chtěli mne dary obmyslně sobě koupiti, abych jim folk větší pustil a je tak v ostrosti neměl, byli však i s tím nepříjemně odbyti.

Někdy na podzim r. 1677 došla na kancelář lnářskou zpráva, že zdejší Židé přespolní Židy umrlé obzvláště ze Sedlice nočním časem do K. k pohřbu přijímají. I dal hejtman Židy předvolati a tak činiti jim přísně zakázal, s tím doložením, že se toho doěinili nevědouce jak kterak té moci od nich se dočiněné na nich dosti k trestání a pokutě přivésti.

Hrabě pak Černín ještě doložil k této zprávě hejtmanově:

Židy přespolní pochovávati na hřbitově židovském při městysi K. žádným způsobem nedovoluji pod skutečnou pokutou, nebo skrze takové nejsnáze by .se nemoc na panství vtrousiti mohla, která by se rozmnožila a panství, ke škodě byla, nemají se žádní, jinší nežli sami pod šosem v K. a na panství mém zůstávající Židé tam pochovávati.

R. 1686 vzrostl počet Židů kasejovických na 14 párů.

V r. 1695 zůstávali již v 6 domech a během let zakoupili sobě ještě jiné 4 a v jednom domě bydleli společně s křesťany.

Dle gruntovní knihy Inářské z x. 1695 bydleli zde tito Židé:

1.  Dědici   Mentpergrovští   prodali   svůj   doinek zvaný Karasovský r. 1687,   který   ria   obecním   místě stojí a na němž také někdy Žid bydlel, Jakubu Herz-k o v i, Židu, za 40 zl., pole pod 4 strychy a louka na jeden vůz sena ty Židovi patřily.

2.  Naproti tomu bude Žid povinen k obci každoročně „kontribuci platiti 3 zl. mil. vrchnosti  dle   obyčeje 6 dní ženní roboty vypravovati, ouroky, patřící do důchodu vrchnostenského odvozovati.

Více k obci mimo od starodávna ouroku obecního, za lovení rybníkův obecních, též místo chování vojáků, bude týž Žid povinen ročně složiti 1 žl. 3 kr. A tak sedí v zaplaceným a nemá žádný nic na tom domku co povyhledávati.

Poplatek z krámů.

R. 1717 zavázali se smlouvou dva Židé, že budou k obci kasejovické odváděti každoročně z míst neb krámů 7 knih dobrého papíru, aby na místech jim vykázaných o jarmarcích aneb trzích ,své krámské zboží svobodně prodávati mohli.

Židé v Kasejovicích r. 1119.

1.  Marek Samuel, z rodu Jakub, obch. peřím a plátnem. Členů 6.

2.  Löbl Samuel, z rodu Jakub, rodák zdejší, 5 členů.

3. Abraham Písecký, z rodu Ruben, sklenář, 8 členů, rodák zdejší.

4.  Israel Beřlík, z rodu Jakub, koňský handlíř, 4 či.

5.  Herztgy Berlík, z r. Mojžíš, 5 či., koňský hanďlíř, rodák zdejší. ■....■:     ,      "   .                            -

6.  Mojžíš Tayschl, z r. Levy, koňský handlíř a peřím. Bydlel v Kasejovicích 21 let.

7. Markus Hartti, z r. Aron, 3 či., obch. peřím, rodák zdejií.

8.  Samuel Mates, rodák, 3 členi.

9.  Tomáš Lebl, z r. Levi, obch. peřím, 4 či., rodák.

10.  Josef Mates, rodák, z r. Levi, obch. peřím.

11.  Šťastný Sesanský, z r^ Benjamin, rodák, obch. kožemi a plátnem, 2 či.                                               ~

12.  Jakub Markus, obch. peřím, z r. M., bydlí zde 35 let.

13.  Heřman Leder, z r. Levi, bydlí zde 23 let, 2 či.

14.  Heřman Samuel, rodák, z r. Levi, obch. peřím a vlnou, 11 či.

15.  Herschl   Mates, rodák, z   r. Isak, 3   či., obch. peřím.

16.  Elias Herschl, obchodník peřím, rodák, 3 či.

17.  Jakub Písecký, z r. Jakub, sklenář, 3 či., bydlí zde 40 let.

Suma členů 75.

Synagoga (vn_,..-,

Založení nového židovského města.

Na Židy, pokud bydleli společně s křesťany, docházely na vrchnost stále stížnosti. Mezi nimi stěžoval si také zdejší kaplan Ant. Pánek na ně, jak se neslušně chovali, když šel jednou k nemocnému, a jak na něho pokřikovali.

Pro takové a zajisté ještě jiné pohoršení, které spolubydlení Židů s křesťany způsobilo, nařídil hrabě Glary, tehdejší poručník dítek Kuniglovských, aby Židé zůstávali odděleně od křesťanů a za tou příčinou poslal svého Buchhaltera Bartoloměje Wurknera s Inářským hejtmanem Matějem Forstmajerem do JL., aby vyhledali vhodné místo, kde by Židé byli sami pro sebe. I ustanoveno jest jim za obydlí místo na obecních gruntech pod rybníkem pivovarským. Místo to bylo původně 474 sáhů dlouhé a tolikéž široké. Jía tomto místě postaveno původně, tuším, jen 6 domků, kterýžto* počet vzrostl během let na 13. A tyto domky dřevěné, šindelem a došky kryté, vykázány Židům za obydlí. Takovým způsobem povstalo tak zvané židovské město asi v letech 1726. Toho roku bydlelo v žid. městě 25 mužských Židů.

R. 1763 žid. obec, majíc k tomu dobrý zřetel, že jedné každé obci na tom nejvíce záleží, aby pro ctnostné zvedení dítek jedno místo pro vystavění domu, v němž by Boha znáti, jemu sloužiti, sebe pro dobré obecné a k svému budoucímu dobrému a prospěchu cvičili, vykázané býti mohlo, usnesla se k zachování svého starozákonního náboženství na svůj náklad nejenom svou židovskou synagogu nad čtyřmi domky v prostředku města žid. vyzdvihnouti a vystavěti a uvnitř krásnou malbou, lampami a jinými po-

sejovice 2

262

Kassejoivilž

třebnými věcmi ozdobiti, ale i také, aby v určitém čase starozákonné náboženství dokonaleji a horlivěji vykonáváno býti mohlo, pro vychování a zaopatření svého kantora neb Rebe na svůj náklad pod tou synagogou obecní dům vystavěti nechá, v kterémžto židovské děti obojího pohlaví svému náboženskému i liternímu umění se náležitě cvičili.

Jména Židu v Kasejovicích z r. 1815-1S20.

1.  Jakub Sabbath.

2.  Kateřina Bayer.

3.  Isák R u d i n g e r.

4.  Abraham Levý.

5.  Isák Schwager.

6.  Michl L e d e r e r.

7.  Israel Levy.

8.  Judita Pink as.

9.  Nathan Adler. 10. Abraham Stern.

11.  Synagoga.

12.  Markus Feldman.

13.  Franziska Ro senfeld.

14.  Zachariáš Herzig.

15.  Isaiáš L e w y.

16.  Michel Orlík.

17.  Joachim Sonnenschein.

18.  Eliáš Ohrenstiel.

19.  Seligman Ohrenstiel.

Židovský bál.

Zajímavá zpráva o žid. bále v K., odbývaném dne 24. dubna 1799 právě o Velikém pátku, konaném proti dvornímu dekretu ze dne 5. března 1796, a i nařízení ze dne 15.\února 1799, zachovala se v policejním protokolu./         ■■'■"■'"'.

Táž muzika-konala^se v domě Žida Jakuba. Baše Nr. XVII. Toho roku totiž oslavována v-domě slavnost Purim právě o Velikonocích, ale s hudbou a tancem. Věc přísně vyšetřována. Majitel domu vymlouval se, že o. tom nevěděl a poukazoval na veliká svá břemena kontribuční a životní. Soud na tyto výmluvy nedbal a vynesl následující rozsudek 4. května r. 1799:

Maj. domu Jakub B a š odsouzen k pokutě 10 říš. tolarů, Izák Freund ä Ezechiel Orenstil, každý po 4, dohromady s 8 říš. tolary, pro místní chudinský ústav, sluha Gabriel Neuman 10 ran holí, rabín 3 denní domácí vězení obdrželi, ostatním však, kteří při tom tanci byli, a sice: Jakub Finta, Izrael Ltnvy, Izrael Bayer, Abrahám Stern, potom i služebníku Gabrieli Neumanovi, který o zákazu muziky dobře věděl a zároveň i tancoval, určen byl trest 7 zl. 30 kr. a každý musel složiti do chudinského ústavu 2 říšské tolary.

Za druhé: Městský představený .se omlouval, že v tu dobu nebyl doma v Kasejovicích- policajkomisar Jan Jedlička dostal důtku, že příhodu tu sám nehlásil a po-hroženo mu úřadem krajským zbavením místa, kdyby ještě jednou něco podobného zapomněl hlásiti.

Konečně všech pět muzikantů odsouzeno: jeden-každý obdržel 12 hod. arrest.

Změny r. 1848 učinily Židy úplně rovnými s obyvatelstvem křesťanským. Před t. r. zůstávali v 21 domech v K. v žid. městě tito Židé:

Rychtáři židovští.

V čele obce stáli též rychtáři, volení vrchností, a mezi jinými jejich povinnostmi bylo také vybírati od Židů kontribuci. Z rychtářů známe:

Lajbl byl r. 1676 již 18 let starším, r. 1679 byla volba starších, 1691 Šmul Lajbl, 1697 Jakub Ěesanský a Lajbl Šmule, starší, 1763 Volf Markus, 1763 Josef Samuel Skákalík, 1783 Josef Moses, 1790 Salmek a Josef Samuel, 1795 Jakub Wass Salamon, 1814 Michael Orlík, židovský představený, 1818—1830 Seligman Ohrenstiel, vrchní rychtář, 1836/37 Aron Basch.

Od r. 1788 začaly se psáti matriky.

Z rabínů známe pouze r. 1651 Salamouna.a r. 1783 Jakuba Lazara, rabína. R. 1784 zřízeni tak zvaní krajští rabíni.

Isak Sabat, geprüfter Beschneider, 1835—1853.

David K h o n, 1848—1854.

Dr. Filip Bondy, rb. v K., asi 1869 (?).

1.  Jakub B a j e r,

2.  Aron B a j e r,

3.  Izák   Ru ding er a Izák Freund,

4.  Filip Gotl.ieb a dědici Mojžíše Levy,

5.  Josef Š v a g e rs

6.  Bernard Lederer a Jakub Lederer,

7.  Šimon Freund,

8.  Vilém Pinkas a Abraham Lederer,

9.  Samson Adler.

10.  Herman Teic hlinge r

11.  Synagoga,

12.  Markus Feldman,

13.   Israel    Rosenfeld, Markus Rosenfeld, a Alexander Levy,

14.  Zachariáš Herzig,

15.  Isaiáš Levy,

16.  Samuel Orlík,

17.  Aron   Basch   a   jeho matka Marie Basch,

18.  Jakub Ohrenstiel,

19.  Israel Ohrenstiel.

Kromě těchto Židů byli zde ještě tito: Julius Levy, Simon Rosenfeld, Israel Beneš, Karel Gliicksman, Šimon Stolberger, Herman Kohn.                                 "

Jakub Lederer

Eduard Rüdinger

Učitelé, pokud jsou známi:

Již 1766 byl zde kantor:

Jakub Her Levy, Schulmeister, 1785.

Juda Stern, Schulmeister, 1797.

Levi Steiner, 1840.

Marek B 1 o c h, 1842—1844.

Židé mívali své výběrčí daně. Takovým byl Hastrlín, výběrčí potravin, 1792, r. 1799 Glückmann, a své účetní:   Zachariáš   Herzig, Rechnungsführer   1836/37.

Synagoga byla po r. 1818 znovu zřízena. R. 1825 opravována.

Hřbitov (stará část)

Škola nová vystavěna 1828 o jednom poschodí.^ Az do r. 1864 musely žid. dítky navštěvovati také křest', školu, a sice třikrát v týdnu. R. 1864 byla žid. škola od katolické oddělena a stala se samostatnou školou

263

Kassejoíritz 3