Rabi
Rb. Lazar Benesch
Markus Rabi
r. 1789 na c. V, Koprle r. 1802 na c. 36, Piukas r. 1782 na c. XI, Stern r. 1778#na e. VII a Lieblich. Potomek Sternuv Wolfgang zil v Treboni, je vsak pochovan se svou manzelkou Alzbetou na zdejsim hrbitove. Jako Herrmannove zalozil i on pro recicke chude nadaci — castkou 1000 zl. Lieblich pochazel z Destne a ozenil se s Terezii, vdovou po Abrahamu Herrmannovi. V nynejsi divci skole zridil si dilnu na vyrobu vaty a tkalcovskou dilnu. Byl take v letech 1856—1858 a potom v letech 1863—1866 predstavenym z. o.
R. 1848 bylo zruseno poddanstvi a take zide prestali byti pod ochranou neboli sucem vrchnosti. Misto stare patrimonialni spravy zamyslela zemska vlada umistiti v it. nove politicke a soudni urady. Tehdejsi mestska rada netusic, jaky by to melo vyznam pro mesto, odeprela postoupiti statu radnici. Zato sousedni mesto Veseli n./Luz. svou radnici ochotne statu nabidlo a stalo se sidlem okresniho uradu a soudu, fi. klesla potom na obycejne, venkovske mestecko. Nasledky takove neproziravosti pocaly se brzo ukazovati. Zacal vaznouti obchod i jine zivnosti a nejcitlivejsi pro takove zmeny — zide — pocali znenahla opousteti zdejsi mesto, stehujice se do mist obchodne zivejsich.
Pres to ale, kdyz bylo potom zrizeno okresni hejtmanstvi v Treboni, nalezeli vsichni zide z celeho hejtmanstvi k recicke o. z.; v recickyeh zidovskych matrikach byly zapisovany obrizky jejich deti, jejich svatby i umrti. Na zdejsim hrbitove se take pochovavali. To . trvalo az do r. 1895, kdy vysel novy zakon o z. obcich. Od te doby patri k nasi obci vsichni zide, usidleni v obvodu okresniho soudu Veselskeho az na zidy ve Veseli n./L., kteri se pripojili k Sobeslavi. Sidlem kr. rb. byl Tabor. Tam zasilali zide ctvrtletne prislusne prispevky a zachovaly se i dopisy, v nichz oznamuje fcr. rb., ze prijede do R. na inspekci.  ;
Bylo jiz uvedeno, ze prvnim kt. v synagoze, vybudovane r. 1708, byl Josef Michal, jmena dalsich kt. muzeme stopovati teprve od josefinskych dob, kdy bylo narizeno vesti pravidelnou matriku. Od r. 1786 byl kt., bydlicim v zidovske skole, Veit Wolf, od r. 1789 Anselman, od r. 1793 Abraham Fischl, rb., od r. 1802 Aron Trost a od r. 1810 Salamon Fried. Potom byl rb. Lazar Benesch z Vrutice u Mlade Boleslave, ktery prisel do R r. 1835 a pusobil tu celou radu let.
Bydlil nejprve v byte u synagogy a vyucoval nemecky mladez a to nejen nabozenstvi, nybrz i vsem ostatnim predmetum. Mel cetnou rodinu a proto podal predstavenstvu z. o. r. 1856 zadost, aby najala nejakou mistnost pro skolu, ponevadz jeho byt nestaci pro ten ucel a nelze tam s uspechem ucit. Obec najala skutecne pro neho a pro skolu na namesti domek
Samuel Rabi
Dr. Ludwig Gottlieb
c. 213 od Abrahama Feigla, ktery se prestehoval do J. Hradce. V r. 1873 pomysleli predstaveni obce vystaveti dokonce novou skolu i s bytem pro kt. Budovu projektoval stavitel Hynek Vita proti synagoze na miste, kde stal spital. Zachoval se i plan a rozpocet, podle ktereho1 by byla vysla stavba na 1328 zl. 23 kr. Od stavby bylo ale upusteno, a to patrne proto, ze novym skolnim zakonem bylo zruseno konfesionalni skolstvi a zidovska mladez zacala chodit jako jine deti do ceske obecne skoly. Lazar Benesch vyucoval potom zidovske deti nemcine a nabozenstvi. R. 1867 mel 30 zl. za ctvrt leta sluzby. Pozdeji byl mu plat zvysen na 53 zl. 30 kr. ctvrtletne. Casto ke konci rijna nemel jeste drivi na vytapeni skolni mistnosti a byl nucen podavati zvlastni zadost z. p., aby mu bylo palivo dodano. Zemre'1 r. 1891 a byl polednim recickym rb. a zaroven kt.                   ■
Mezi tim vyhorelol8. kvetna 1863 dolni poradi Hradni ulice a obeti pozaru stalo se take cele ghetto a stara synagpga. Byla to nizka prizemni budova beze vsech okras, kryta sindelem. Podarilo se z ni zachraniti pouze posvatne svitky. Po pozaru rozesilaly se vsem z. o. v cechach prosby o pomoc pohorelym a obce s ochotou konaly sbirky a poskytovaly pohorelym penezite dary. Byla podana take zadost tehdejsimu majiteli recickeho panstvi knizeti Karlu Paarovi, aby daroval potrebne drivi na stavbu synagogy. Misto dreva dostali zide % knizeci kancelare 50 zl.
TehdejSi pr. obce Moritz Lieblich psal take dlouhou a dojemnou supliku cisari Ferdinandovi I. do Reichstadtu. Zacina slovy "):
„Am 18. Mai 1863 brach in der Stadt K. R. des Taborer Kreises in Bohmen aus bisher unbekannter Ursache ein verheerendes Feuer aus, das ausser anderen Burgerhausern auch die Synagoge, das Krankenspital und die Wohnungen der Kultusfunktionare der Kiesigen K. G. vollends in Asche gelegt hatte.
Kardasova Re
252
Julius Rabi
MUDr. Filip Rabi
Alfred Rabi
Emil Rabi
Die hiesige Kultusgemeinde besitzt ausser den abgebrannten Gebauden gar kein anderes eigenes Vermogen, die Mitglieder dieser Kultusgemeinde sind samtlich arme Leute, die sich recht kummerlich, aber ehrlich ernahren.                   •
in dieser jammerlichen, und uber alles traurigen Lage, in welcher die hiesige mittellose israelit. K. G. mehr denn ein . langes Jaihr auf den Trummern ihres abgebrannten /Pempels zum Himmel um Hilfe und Erweckung von .Wohltatern ze flehen nicht ermudet, in diesem unaussprechlich grossen Unglucke, in welchem es den frommen Kultusmitgliedern an der ' gewohnten .geheiligten Statte eines gemeinschaftlichen Bethauses fehlt, in diesem endlosen Trubsale allgemeiner geistiger Beklommenheit und Trauer waget der in tiefster Ehrfurcht unterge zeichnete Kultusvorstand sich Euerer kaiser. konigl. apostolischen Majestat in tiefster Demut mit der fussfalligsten Bitte zu nahen ... — Celkova skoda byla odhadnuta v teto zadosti na 8000 zl., coz take pr. mesta Lustigem bylo potvrzeno. Vsechna ta krasna slova v zadosti vyznela ale naprazdno. Bylo na ne la konicky odpovedeno: „Seine Majestat der Kaiser Ferdinand finden sich bei dem grossen Andrange nicht bestimmt, diesem Gesuche zu willfahren. Reichstadt am 7. August 1864."
Posledniho prosince r. 1863 podal stavitel K. Hamr rozpocet na stavbu nove synagogy. Rozpocet dostoupil vyse 2845 zl. 51 kr. Ke stavbe bylo prikroceno v nasledujicim roce, ale jeste 5 let nato splaci z. o. staviteli Hamrovi dluh a Moises Feigl podava si ucet za sklenarskou p>raci. Lavice a oltar byly do nove a ** uhledne synagogy porizeny r. 1874. Pekne a slohove stavena budova byla potom dlouho ozdobou mesta.
Mimo synagogu vyhorel take stary zid. spital, ktery nebyl jiz obnoven. Zbyla po nem az dosud zricenina vedle nynejsiho domku c. 406 (drive III). Poslednimi spitalniky byli Benjamin Honig od r. 1802 do r. 1830, Lobl Rabi (r. 1833) a Lobl J u s t i t z do pozaru.
Lazne, jez stavaly pri spitalu, byly pro seslost zboreny jiz .pocatkem XIX. st. Misto nich byly vystaveny malicke domecky za cislem III; jeden piro lazne., druhy patrne pro omyvani mrtvych (Waschhaus).
V. sedmdesatych letech bylo v nasem meste asi 110 prislusniku z. o. Tehdy bylo 0 velkych svatcich prostranstvi u synagogy preplneno zidy a zide poradali o masopuste i svuj vlastni bal. O tehdejsich zidovskych rodinach muzeme si uciniti peknou predstavu, nahlednemeli do protokolu28) o schuzich clenu z. u. Podle techto zaznamu dostupovaly rocni vydaje obce asi 180 zl. a byvaly rozdeleny tak, ze Moritz Lieblich
platil 33 zl., MOises Rabi 6, Wilhelm 3, Adolf 12, Zadharias Grunwald 6, Salomon Feigl 7'30, Ignatz Rabi 3, Adolf Feigl 730, Gabriel Gottlieb 6, Adalbert Kollmann 13'30, Ignatz 15, Moritz a Katerina Herrmannova 21, Arnstein z Pluhova Zdara 3, J. Eisen z Veseli 3, Karel Kollmann 3, Filip Rabi 730, Abraham Honig 6, Filip Herrmann 6, Simon Votzasek 3, Adolf Feigl ve Volyni 3 a Wolf Feigl 3 zl. Z toho je patrno, ze bylo v E. asi 17 zidovskych rodin. Pocitameli, ze rodiny byly priblizne sesticlenne, dostaneme pres  100 clenu israelskeho vyznani.
Schuze clenu obce se konaly nejmene kazde ctvrtleti. Bylo totiz nutno vypocitati a zaplatiti kazdeho ctvrt roku tak zvany kvartal, castku, ktera pripadala na kazdou hlavu rodiny. Z techto vybranych penez hradily se pak ony celorocni vydaje obce, o kterych byla v predeslem odstavci rec. Volby funkcionaru odbyvaly se pravidelne vzdy jednou za 3 roky. O volbe podavala se zprava okresnimu hejtmanstvi, ktere vzalo vypsani volby na vedomi a zaroven volby schvalovalo. Volen byl predstaveny obce, predstaveny synagogy a pokladnik. Tak byl zvolen 17. dubna 1881 pri prvnim skrutiniu za pr. Bernard Rabi. Kdyz ale prohlasil, ze volbu neprijima, ponevadz prave v uplynulem obdobi predstavenym byl a pro jina zamestnani nemuze urad zastavat, bylo prikroceno k druhe volbe. A tu byl zvolen za pr. osmi hlasy JUC. Filip H e r r m a n n, za d. .s. Bernard Rabi peti hlasy a za pokladnika Markus Rabi, take peti hlasy.
Na teze schuzi bylo usneseno, aby byla opravena hrbitovni zed podle roapoctu stavitele B. Vity. Dozor na opravu meli mili Samuel Rab}, Abraham Honig, Alois Feigl a Ignatz Rabi. Krome uvedenych clenu obce zucastnili se teto schuze jeste Samuel ;Ho. nig, Joachim Honig, Filip Herrmann, Jakub Rabi a bratr Aloise Feigla, Ignatz.                       «    . 
Do konce XIX. st. klesl pocet zidu v E. na 50. Po Lazaru Beneschovi pokousela se nekolikrate z. o. obsaditi uprazdnene misto u. n., ale nedarilo se ji to. Zadny z ucitelu nepracoval tak svedomite, jako . sta^ ricky rb. Kdyz potom prislusniku zidovskeho vyznani stale ubyvalo, byla cela zalezitost vyrizena tak, ze prijizdel deti vyucovati rb. z Jindrichova Hradce, a to obycejne v nedeli odpoledne. V synagoze zastupovali jej pri modlitbach mistni zide, zejmena Samuel Rabi a zet Beneschuv Samuel Honig.
V r. 1930 ziji v fi. jiz jen tito clenove z. o.: Na c. 110 Karel Honig, reznik, se svou manzelkou a dcerou Marii, na c. 181 sestra K. Honiga, Hermina, na c. 117 Nathan Weiner29), obchodnik, s manzelkou, se svagrovou a s Reginou Rablovou, na c. 11 MUDr. Filip Rabi, na c. 227 Zofie a Lidmila Rablova, na e.
KardaSova ReCic
253
Kardas Recitz, 6