Rabi Rb. Lazar Benesch Markus Rabi r. 1789 na c. V, Koprle r. 1802 na č. 36, Piukas r. 1782 na č. XI, Stern r. 1778#na ě. VII a Lieblich. Potomek Sternův Wolfgang žil v Třeboni, je však pochován se svou manželkou Alžbětou na zdejším hřbitově. Jako Herrmannové založil i on pro řečické chudé nadaci — částkou 1000 zl. Lieblich pocházel z Deštné a oženil se s Terezií, vdovou po Abrahamu Herrmannovi. V nynější dívčí škole zřídil si dílnu na výrobu vaty a tkalcovskou dílnu. Byl také v letech 1856—1858 a potom v letech 1863—1866 představeným ž. o. R. 1848 bylo zrušeno poddanství a také židé přestali býti pod ochranou neboli šucem vrchnosti. Místo staré patrimoniální správy zamýšlela zemská vláda umístiti v ít. nové politické a soudní úřady. Tehdejší městská rada netušíc, jaký by to mělo význam pro město, odepřela postoupiti státu radnici. Zato sousední město Veselí n./Luž. svou radnici ochotně státu nabídlo a stalo se sídlem okresního úřadu a soudu, fi. klesla potom na obyčejné, venkovské městečko. Následky takové neprozíravosti počaly se brzo ukazovati. Začal váznouti obchod i jiné živnosti a nejcitlivější pro takové změny — židé — počali znenáhla opouštěti zdejší město, stěhujíce se do míst obchodně živějších. Přes to ale, když bylo potom zřízeno okresní hejtmanství v Třeboni, náleželi všichni židé z celého hejtmanství k řečické o. ž.; v řečickýeh židovských matrikách byly zapisovány obřízky jejich dětí, jejich svatby i úmrtí. Na zdejším hřbitově se také pochovávali. To . trvalo až do r. 1895, kdy vyšel nový zákon o ž. obcích. Od té doby patří k naší obci všichni židé, usídlení v obvodu okresního soudu Veselského až na židy ve Veselí n./L., kteří se připojili k Soběslavi. Sídlem kr. rb. byl Tábor. Tam zasílali židé čtvrtletně příslušné příspěvky a zachovaly se i dopisy, v nichž oznamuje fcr. rb., že přijede do R. na inspekci. ; Bylo již uvedeno, že prvním kt. v synagoze, vybudované r. 1708, byl Josef Michal, jména dalších kt. můžeme stopovati teprve od josefínských dob, kdy bylo nařízeno vésti pravidelnou matriku. Od r. 1786 byl kt., bydlícím v židovské škole, Veit Wolf, od r. 1789 Anselman, od r. 1793 Abraham Fischl, rb., od r. 1802 Aron Trost a od r. 1810 Salamon Fried. Potom byl rb. Lazar Benesch z Vrutice u Mladé Boleslave, který přišel do Ř- r. 1835 a působil tu celou řadu let. Bydlil nejprve v bytě u synagogy a vyučoval německy mládež a to nejen náboženství, nýbrž i všem ostatním předmětům. Měl četnou rodinu a proto podal představenstvu ž. o. r. 1856 žádost, aby najala nějakou místnost pro školu, poněvadž jeho byt nestačí pro ten účel a nelze tam s úspěchem učit. Obec najala skutečně pro něho a pro školu na náměstí domek Samuel Rabi Dr. Ludwig Gottlieb č. 213 od Abrahama Feigla, který se přestěhoval do J. Hradce. V r. 1873 pomýšleli představení obce vystavěti dokonce novou školu i s bytem pro kt. Budovu projektoval stavitel Hynek Víta proti synagoze na místě, kde stál špitál. Zachoval se i plán a rozpočet, podle kterého1 by byla vyšla stavba na 1328 zl. 23 kr. Od stavby bylo ale upuštěno, a to patrně proto, že novým školním zákonem bylo zrušeno konfesionál-ní školství a židovská mládež začala chodit jako jiné děti do české obecné školy. Lazar Benesch vyučoval potom židovské děti němčině a náboženství. R. 1867 měl 30 zl. za čtvrt léta služby. Později byl mu plat zvýšen na 53 zl. 30 kr. čtvrtletně. Často ke konci října nemel ještě dříví na vytápění školní místnosti a byl nucen podávati zvláštní žádost ž. p., aby mu bylo palivo dodáno. Zemře'1 r. 1891 a byl poledním řečic-kým rb. a zároveň kt. ■ Mezi tím vyhořelol8. května 1863 dolní pořadí Hradní ulice a obětí požáru stalo se také celé ghetto a stará synagpga. Byla to nízká přízemní budova beze všech okras, krytá šindelem. Podařilo se z ní zachrániti pouze posvátné svitky. Po požáru rozesílaly se všem ž. o. v cechách prosby o pomoc pohořelým a obce s ochotou konaly sbírky a poskytovaly pohořelým peněžité dary. Byla podána také žádost tehdejšímu majiteli řečického panství knížeti Karlu Paa-rovi, aby daroval potřebné dříví na stavbu synagogy. Místo dřeva dostali židé % knížecí kanceláře 50 zl. TehdejSí př. obce Moritz Lieblich psal také dlouhou a dojemnou supliku císaři Ferdinandovi I. do Reichstadtu. Začíná slovy "): „Am 18. Mai 1863 brach in der Stadt K. R. des Ta-borer Kreises in Böhmen aus bisher unbekannter Ursache ein verheerendes Feuer aus, das außer anderen Bürgerhäusern auch die Synagoge, das Krankenspital und die Wohnungen der Kultusfunktionäre der Kiesigen K. G. vollends in Asche gelegt hatte. Kardašova Ře 252 Julius Rabi MUDr. Filip Rabi Alfred Rabi Emil Rabi Die hiesige Kultusgemeinde besitzt außer den abgebrannten Gebäuden gar kein anderes eigenes Vermögen, die Mitglieder dieser Kultusgemeinde sind sämtlich arme Leute, die sich recht kümmerlich, aber ehrlich ernähren. • in dieser jämmerlichen, und über alles traurigen Lage, in welcher die hiesige mittellose israelit. K. G. mehr denn ein . langes Jaihr auf den Trümmern ihres abgebrannten /Pempels zum Himmel um Hilfe und Erweckung von .Wohltätern ze flehen nicht ermüdet, in diesem unaussprechlich großen Unglücke, in welchem es -den frommen Kultusmitgliedern an der ' gewöhnten .geheiligten Stätte eines gemeinschaftlichen Bethauses fehlt, in diesem endlosen Trübsale allgemeiner geistiger Beklommenheit und Trauer waget der in tiefster Ehrfurcht unterge zeichnete Kultusvorstand sich Euerer kaiser. königl. apostolischen Majestät in tiefster Demut mit der fußfälligsten Bitte zu nahen ... — Celková škoda byla odhadnuta v této žádosti na 8000 zl., což také př. města Lustigem bylo potvrzeno. Všechna ta krásná slova v žádosti vyzněla ale naprázdno. Bylo na ně la-- konicky odpověděno: „Seine Majestät der Kaiser Ferdinand finden sich bei dem großen Andränge nicht bestimmt,- diesem Gesuche zu willfahren. Reichstadt am 7. August 1864." Posledního prosince r. 1863 podal stavitel K. Hamr rozpočet na stavbu nové synagogy. Rozpočet dostoupil výše 2845 zl. 51 kr. Ke stavbě bylo přikročeno v následujícím roce, ale ještě 5 let nato splácí ž. o. staviteli Hamrovi dluh a Moises Feigl podává si účet za sklenářskou p>ráci. Lavice a oltář byly do nové a ** úhledné synagogy pořízeny r. 1874. Pěkně a slohově stavěná budova byla potom dlouho ozdobou města. Mimo synagogu vyhořel také starý žid. špitál, který nebyl již obnoven. Zbyla po něm až dosud zřícenina vedle nynějšího domku č. 406 (dříve III). Posledními špitálníky byli Benjamin Honig od r. 1802 do r. 1830, Löbl Rabi (r. 1833) a Löbl J u s t i t z do požáru. Lázně, jež stávaly při špitálu, byly pro sešlost zbořeny již .počátkem XIX. st. Místo nich byly vystavěny maličké domečky za číslem III; jeden píro lázně., druhý patrně pro omývání mrtvých (Waschhaus). V. sedmdesátých letech bylo v našem městě asi 110 příslušníků ž. o. Tehdy bylo 0 velkých svátcích prostranství u synagogy přeplněno židy a židé pořádali o masopustě i svůj vlastní bál. O tehdejších židovských rodinách můžeme si učiniti pěknou představu, nahlédneme-li do protokolu28) o schůzích členů ž. u. Podle těchto záznamů dostupovaly roční výdaje obce asi 180 zl. a bývaly rozděleny tak, že Moritz Lieblich platil 33 zl., Móises Rabi 6, Wilhelm 3, Adolf 12, Za-dharias Grünwald 6, Salomon Feigl 7'30, Ignatz Rabi 3, Adolf Feigl 730, Gabriel Gotťlieb 6, Adalbert Kollmann 13'30, Ignatz 15, Moritz a Kateřina Herr-mannová 21, Arnstein z Pluhová Žďára 3, J. Eisen z Veselí 3, Karel Kollmann 3, Filip Rabi 730, Abraham Honig 6, Filip Herrmann 6, Šimon Votzásek 3, Adolf Feigl ve Volyni 3 a Wolf Feigl 3 zl. Z toho je patrno, že bylo v Ě. asi 17 židovských rodin. Počítá-me-li, že rodiny byly přibližně šestičlenné, dostaneme přes 100 členů israelského vyznání. Schůze členů obce se konaly nejméně každé čtvrtletí. Bylo totiž nutno vypočítati a zaplatiti každého čtvrt roku tak zvaný kvartál, částku, která připadala na každou hlavu rodiny. Z těchto vybraných peněz hradily se pak ony celoroční výdaje obce, o kterých byla v předešlém odstavci řeč. Volby funkcionářů odbývaly se pravidelně vždy jednou za 3 roky. O volbě podávala se zpráva okresnímu hejtmanství, které vzalo vypsání volby na vědomí a zároveň volby schvalovalo. Volen byl představený obce, představený synagogy a pokladník. Tak byl zvolen 17. dubna 1881 při prvním skrutiniu za př. Bernard Rabi. Když ale prohlásil, že volbu nepřijímá, poněvadž právě v uplynulém období představeným byl a pro jiná zaměstnání nemůže úřad zastávat, bylo přikročeno k druhé volbě. A tu byl zvolen za př. osmi hlasy JUC. Filip H e r r m a n n, za d. .s. Bernard Rabi pěti hlasy a za pokladníka Markus Rabi, také pěti hlasy. Na téže schůzi bylo usneseno, aby byla opravena hřbitovní zeď podle roapočtu stavitele B. Víty. Dozor na opravu měli míli Samuel Rab}, Abraham Honig, Alois Feigl a Ignatz Rabi. Kromě uvedených členů obce zúčastnili se této schůze ještě Samuel ;Ho-. nig, Joachim Honig, Filip Herrmann, Jakub Rabi a bratr Aloise Feigla, Ignatz. « . - Do konce XIX. st. klesl počet židů v Ě. na 50. Po Lazaru Beneschovi pokoušela se několikráte ž. o. obsaditi uprázdněné místo u. n., ale nedařilo se jí to. Žádný z učitelů nepracoval tak svědomitě, jako . sta^ řičký rb. Když potom příslušníků židovského vyznání stále ubývalo, byla celá záležitost vyřízena tak, že přijížděl děti vyučovati rb. z Jindřichova Hradce, a to obyčejně v neděli odpoledne. V synagoze zastupovali jej při modlitbách místní židé, zejména Samuel Rabi a zeť Beneschův Samuel Honig. V r. 1930 žijí v fi. již jen tito členové ž. o.: Na č. 110 Karel Honig, řezník, se svou manželkou a dcerou Marií, na č. 181 sestra K. Höniga, Hermína, na č. 117 Nathan Weiner29), obchodník, s manželkou, se švagrovou a s Reginou Rablovou, na č. 11 MUDr. Filip Rabi, na č. 227 Žofie a Lidmila Rablová, na ě. KardaŠova ŘeČic 253 Kardaš Řečitz, 6