oc zavazuje oDci nasi kazdy ctvrtletne neodkladne odvadeti po 1 zl. 30 kr. tak rocne 6 zl., v kteremzto domku na sebe berou vsecku zamecnickou, sklenarskou, truhlarskou a hrncirskou spravu jakakoli by se vynalezla na svuj vlastni naklad spraviti, pro cez na ten predepsany zpusob se jim takovy domek na jich peci a starost postupuje.
Matej Zeman,
primas.
Izak Kaspar,
P. t, Judenrichter in Namen der ganzen
Wenzel Vodrazka, purkmistr.
Josef Bumbrle,
_.._..____.__.„.uvuKwgojiicu            starsi obecni.
Judengemeinde Pachter dieses Hausel No. V.
Jakub Kucera, ten cas pisar mestsky.
V druhe polovici XVIII. stol. bylo v fi. i se synagogou, spitalem a vinopalnou 13 zidovskych domku. Z tech 10 stalo na Obecnici, c. XI dostala panska vinopalna (nyni hostinec u Radostu), ponevadz ji mel v najmu zid Josef Abraham (Kollmann), c. XII a XIII vystavela sama vrchnost pro zidy nad loukou Pichovskou.                                                  "'   .
Zidovske   rodiny   nelze   v   teto   dobe  jeste   snadno stopovat, nebot zide nemeli do ■ josefinskych dob ani stalych prijmeni,  ani jmena po  dome.  V knihach  se zapisovali obycejne podle biblickych jmen, kazdy se dvema jmeny, na pr. Izak Kaspar. Stala prijmeni vyskytuji se teprve v seznamu z r. 1778 "), kdy byly zidovske   domy   take   jiz   ocislovany   rimskymi   cislicemi17).   Tehdy   nalezel   domek   c.  I   (nyni c.  191, Bocku)   Izaku Fejglovi,' synu Jakuba Samuele; c. II (nyni 405, Huliku) Abrahamu Rablovi, puvodne Abrahamu Samuelovi; c. III (nyni c. 406, Dvoraku) Izaku Kollmannovi, synu Zachariase Abrahama; c. IV Filipu Hermannovi; cisla V a VI patrila spitalu a Synagoze; c. VII   (nyni c. 407, Konopickych)   Abrahamu Sternovi; c. Vili {nyni" 408', Kocove)  Alexandru Koperlovi; c. IX Abrahamu Gottliebovi, c. X bylo tenkrate prazdne,   c. XI   mela   vinopalna,   c. XII   (nyni   177 v Hradecke ulici) patrilo Bernardu Rablovi a c. XIII (nyni    c.    178,    Sindelaru)    Leopoldu    Griinwaldovi. V meste na sousedskem dome c. 34 byl Bernard Stein. Uvedeni  zide  jsou  zaroven predkove  temer  vsech tech prislusniku o. z., jejichz pocet v prvni polovici XIX. st. dostoupil vice nez puldruheho sta
Kolem synagogy byl jeden domek vedle druheho a hrozilo velike nebezpeci, ze prijdeli pozar, shori cela zidovska ctvrt. Proto take mesto nedovolilo, aby domky c. IV, IX a X byly «praveny, kdyz v tricatych letech minuleho stoleti sesly. Doslo tedy k jejich zboreni. C. IV nachazelo se mezi domy c. III a V; domky s cisly IX a X staly mezi domy c. III a VIII pri ceste, ktera vede z Polakovy ulicky do Hradni ulice. Pred jizni frontou synagogy bylo volne prostranstvi a ustilo v ulicku, vedouci mezi c. VII a 95. O ono volne prostranstvi vznikl v druhe polovine XIX. st. spor mezi z. o. a majetnikem domu c. VII. Spor dopadl v neprospech obce a ono volne misto i s ulickou bylo pripojeno k domu c. VII.
Pocatkem XIX. st. zvetsovalo se nase mesto, nebot bylo sidlem vrchnostenskeho politickeho a soudniho uradu pro cele recicke panstvi, fi. se stala zivym obchodnim mistem a dorostli potomci zidu z ghetta pocali se usazovati i v druhych castech mesta a nekteri z nich vystaveli si tu dukladne, jednopatrove obchodni domy. Ponevadz zide nesmeli miti podle zakona ani v tu dobu jeste nemoviteho majetku na panstvi, obchazeli zakon. Vystaveli novy dum svym nakladem na cizim pozemku podle smlouvy, uzavrene s majetnikem stavebniho mista. Novy dumprijali na 20 neb 30 let do najmu s podminkou, ze majitel pozemku bude po
Synagoga (vnejsek)
KardaSova Recice 3
. vinen jim vratiti cely stavebni naklad, az smlouva vyprsi nebo az bude zrusena. Na to ovsem nikdy nedoslo a nove zidovske dOmy se staly po case take uznanym majetkem zidu.
Se syny Izaka Fejglazc. I, Josefem a Samuelem, setkavame   se   r. 1804   na   c. 137   (Landstejnuv dum v Ruzove ulici). R. 1807 zil Josef na c. 112 (nyni Simek,   pekar)   a   pozdeji   (1814)   si   vystavel   dum   c. 1871S).  Samuel se prestehoval v tricatych letech na c. 227 (u Kozenych) a konecne se zase vratil do otcovskeho domu c. I. Jeho synem byl Salamon. Salamon zivil se potom  podomnim obchodem  (Hausierer),  zil do konce padesatych let take na c. I, nacez si koupil domek c. 76 (nyni Kouteckeho). Jeho synove Alois a Ignac meli dum c.  117  (nyni Nathan Weiner)  a syn Samuel otevrel si advokatni kancelar v Plzni. Jiny syn Izaka Fejgla, Markus, ozenil se r. 1806. R. 1812 mel v najmu obchod na namesti v pridomci domu c. 39, ktere po velkem pozaru r. 1820 koupil a ktere dostalo pak c. 213   (nyni Flejsmaiiu). Jeho syirem byl Abraham, zenaty od' r. 1839 s Rozalii Lieblichovou z Destne, a dcera Sara neb Sabi, vdana r.  1850 za Izaka Rabla z c. II. Konecne ctvrty syn Izaka Fejgla, Wolfgang, narozeny r. 1799 a zvany vseobecne Bulfik neb Vulfik,   bydlil   neustale   na   otcovskem   dome   a   byl zidovskym poslem a chramovym sluhou. Z otcovskeho domu mel jeste obrizky v. 1850. Nejdele se udrzela v R. linie Samuelova na c. 117. Teprve zacatkem XIX. st. prodal Alois Fejgl tento dum Nathanovi Weinerovi a zije nyni u sve dcery Anny, provdane za dra Beinkolesa, advokata ve Vyprtech.
Nejvice potomku mel v R. Abraham Samuel z c. II, ktery se r. 1778 nazyva Abraham Rabi.
Jak je videti ze schematu, byli synove Abrahama Samuele (Rabla) Bernard, zijici do r. 1790 na c. XII, a Samuel, ktery zustal na otcovskem dome c. II. Bernard Rabi ozenil se s Ester a meli syny Moisesa (1785), Josefa Marka (1786), Siracha (1790) a dvojcata Benjamina a Wilhelma (1796). Co se stalo s Moj
250
   KardasReCitz 3
sesem, neni znamo. Jeho bratr Josef (Marek)  zplodil
manzelkou Sarou, rozenou Herrmannovou, na c. 5 Tninio iine dne 16. unora 1830 syna Bernarda a zemrel na c. 5. r. I842. Kolem r. 1860 koupil Bernard Rabi od Vojtecha Kollmanna dum c. 11 a zalozil si tu obchod. Bernard Rabi byl dlouha leta predsedou o. z. a mel s manzelkou Katerinou (nar. 1844) dva syny, Filipa (1863) a Alfreda (1874) a tri dcery: Malildu, Herminu a Reginu. Nejstarsi syn Filip, vystudovav v J. Hradci gymnasium a ve Vidni medicinu^ zacal provozovati lekarskou praxi v Jihlave a pocatkem XX st usadil se jako lekar ve svem rodnem meste. Syn Alfred je velkoobchodnikem a bursovnim radou v Liberci. Z dcer je nejstarsi provdana za Pleschnera v Tyne n. Vit., druha, Hermina za Allina ve Sv. Hypolitu v Dol. Rakousieh a treti za Freunda ve Strazi n. Nez.
Sirach (?) se psal pozdeji bezpochyby jako Jakub a mel krome jinych deti syny Samuela (1831) a Salamona a dcery Terezii a Marii. Samuel (Simek) dozil se vysokeho stari (zemrel 1916) a byvaval „Vorbeter" zejmena po r. 1895. Z jeho synu je Max cestujicim u velkonakupny na Vinohradech, Jakub soudnim radou v Moste, dcera Regina zije v rodnem meste a tnf*dcery se dostaly do Ameriky. Ze synu Salamonoyych je Adolf tovarnikem v Kleinmiinchen u Lince, iudvik zubnim lekarem ve Vidni 10) a Julius se usadil v Temesvaru.   '
' Wilhelm obyval puvodne dum c. VII, pak byl na dome c. 244 (zalozna) a konecne na c. 187 (Brozu). Jeho synove byli Marek (nar. 1833), dlouholety pokladnik z. o. a Jakub. Potomci Markovi se udrzeli dosud na dome c. 257 (po dome u Marecku). Syn Marka Rab}a Eduard zije v Praze20), dcera Erna je provdana za bratrance MUDra Ludvika Rabla ve Vidni a Ida za reditele tovarny Schreibra 21). Potomci Jakubovi jsou na dome c. 83 (po dome u Kubu), Synove Jakuba Rabla Ludvik22) a Julius'28) ziji v Praze, Emil ve Stode a dcera Berta je provdana za Rojka ve Vidni24).
Druha vetev Rablu byla Samuelova. Ten mel s manzelkou Ciborou 7 dcer a 6 synu. Mezi nimi byl i Abraham (1803) a Izak (1807). Syn Izaka Rabla byl Bernard, dlouha leta obchodnik na c. 74 (po> otci Izakovi nazvany Ajzik). Abraham Rabi obchodoval kozemi na c. 6 a 7, pak na c. 135 a konecne na c. 227, kde se dosud rika uKozenych. Jeho deti byly Emanuel, Jakub, stabni lekar, Rozalie, Zofie a Lidmila.
Dale byli v R. Gottlieb o ve. O jejich praotci vyskytuje se po prve zprava r. 1788. Byl jim Abraham Gottlieb na c. IX, kteremu uvedeneho roku prod_la obec domek c. III za 30 zl. rynskych a za staly rocni najemni plat. Jeho bratri byli patrne Josef a Jakub, kteri se asi brzy z R. vystehovali, ponevadiz neni o nich dalsich zprav.
Abraham Gottlieb zemrel r. 1830 a jeho vdova Rosalie r. 1844 na c. 135. Ve zdejsim meste zustal po nem pouze syn Gabriel, ktery, kdyz se zenil (1835), bydlil na dome c. 112, ale pozdeji mel jiz svuj vlastni domek c. 157, kde se po dome rika dodnes u Gabrielu neb u Gottliebu. Provozoval v nem hlavne obchod se slamou. Dve jeho dcery, Marie a Rosalie, mely tento domek a v nem kupecky kramek jeste pocatkem XX. stol. Synove Gabriela GOttlieba byli Jakub, Josef, Bernard a Leopold. Jakub zalozil si obchod ve Vidni, Josef v Liberci. Bernard studoval prava a byl advokatem v Dol. Rakousich ve Stadtsteyeru. Leopold (nar. 1852) venoval se lekarstvi a byl nejprve praktickym a obvodnim lekarem ve svem rodnem meste na c. 244. R. 1886 byl jmenovan okresnim lekarem v Jachymove a dosahl potom titulu cisarskeho rady.
Jeho pricinenim se stalo, ze v 'Jachymove byly zrizeny proslule radiove lazne. R. 19H vysla od GOttlieba u W. Braumiillera publikace „Radiumbad St. Joachimstal", kde pise o historii jachymovskych lazni, o jejich poloze, podnebi a lecivych pramenech. Pozdeji byl prelozen do Prahy, kde zije dosud po nem vdova na Ujezde.
Do dnesni doby ziji v nasem, meste Honigove. Jejich predkove byli Benjamin Honig a Markus Honig, bezpochyby bratr Benjaminuv. Benjamin mival na starosti zidovsky spital a lazne. R. 1802 mel z tohoto domku svatbu. Synem Benjamina Honiga byl obchodnik David Honig, ktery zemrel r. 1849, zanechav mimo jine deti po sobe syny Aloise a Joachima, pozdeji majetnika domu c. 8. Dcera Joachimova Anna je provdana za L. Resche, tovarnika v  C. Budejovicich. Alois Honig a jeho deti Eduard (lekar), Frieda a Anna ziji v Americe v N. Yorku.
Markus Honig mel,5 synu a 2 dcery: Jakuba (1815), Davida (1823), Abrahama (1827), Samuela (1829), Nathana (1832), Alzbetu (1816) a Rosalii (1824). Samuel mel za manzelku dceru rabina L. Benesche, Alzbetu, a byl dlouha leta mytnym na c. 311. Abraham usadil se v E. jako reznik, a mel 9 deti, z nichz vetsina zije dosud: Karel prevzal po otci reznickou zivnost na c. 110, Hermina je majetnici domu c. 181, Ludvik velkoobchodnikem s zelezem v Brne, Bedrich inspektorem pri duchodkove kontrole v Usti n. L. a Rudolf inspektorem statnich drah v Praze. Gustav byl proslulym lekarem a osobnim lekarem barona Rotschilda v Langau v Dol. Rakousich. Zemrel v mladych letech. Syn MUDr. Jirik Honig zije v Bratislave.
Velice rozvetveny byl rod Koilmannu. Jejich praotec byl Zacharias Abraham, jemuz nalezel podle josefinskeho katastru dum c. IIL Syn jeho Izak koupil r. 1794 emfyteuticky 2i5) vinopalnu c. XI atu meli po nem v najmu, kdyz prodej byl opet zrusen, jeho potomci az do r. 1870. Synove Izakovi byli Salaraon, mydlar, Joachim, Zacharias a Josef. V E. se udrzela vetev Zachariasova (zemrel 1835). Mel syna Vojtecha, Izaka neb Ignace Lowyho (Leopolda), Josefa a Karla. Vojtech byl puvodne obchodnikem na c. XI a pozdeji (1847) se prizenil k Anne Steinove na c. 8. Izak nebo Ignac Kollmann narodil se r. 1821, jeho manzelka byla Rosalie a byl vinopalem na c. XI az do sedmdesatych let. Lowy mel loterni sbernu na c. 244 (zalozna), Josef studoval medicinu a Karel se ucil reznikem. V kterych vsech mestech jsou nyni usazeni potomci recickych Koilmannu, da se: tezko zjistovati; cast jich zije v Praze.                                                ,
Take Herrmannove vyskytovali se v nasem meste. Jeiich predkem byl patrne Filip Herschl, ktery byl r. 1763 najemcem domu c. IV a platil tehdy panovi za suc 10 zl. rocne. Ze jmena Herschl vzniklo asi zmOdernisovanim prijmeni Herrmann. V rodine Filipa Herrmanna jsou pak zapsany v zidovske matrice prvni obrizky r. 1786 a potom jeste casteji. V nas,em meste zustal jen jeden jeho syn Leopold, ktery si r. 1814 vystavel novy jednopatrovy dum c. 231, v nemz zemrel r. 1855, zaloziv pred smrti stipendium pro chude jistinou 1500 zl. S manzelkou Charlottou mel syny Jakuba a Abrahama. Po prvnim zustali v R. synove Adolf na c. 231 a Filip na c. 244 (zalozna); po druhem, ktery pamatoval na chude nadaci 400 zl., synove Ignac a Filip. Ignac se vystehoval potom do Pesti, Filip, zvany Chromy, studoval prava, mel potom obchod v dome c. 6 a 7, ale o ten prisel a zivil se pak udilenim pravnickych rad recickym sousedum.
To jsou rodopisy 20) nejznamejsich recickych rodin. Mimo jmena v nich uvedena setkame se tu a tam i s prijmenim Grunwald r. 1806 i pozdeji, Arnstein
: Recice 4
251
KardasRecitz 4