Geschichte der Juden in Kardas Recitz.
Bearbeitet  von Prof. Dr. B. Vita, Kard. Recitz.
Jen pozvolna vyrostla v Kardasove Recici velka zidovska obec, ktera zila po cela staleti s ostatnim obyvatelstvem v miru a pokoji.
Zpravy o zidech v E.  sahaji  az   do  pocatku XV. stol. x). Tenkrate bylo nase mesto ve velkem rozkvetu a delilo se na dve strany: na stranu Horni a Dollni. Horni strana nalezela panu Janu starsimu z  Hradce a Dolni Janu Plesskemu z Usti. Jan starsi z Hradce, chteje,   aby jeho   strana  jeste  vice   vzkvetala,   dal  ji r. 1407 zvlastnim privilegiem pravo odumrti. Zemrelli po vydani tohoto privilegia hospodar v Horni strane a nezanechalli zadneho potomka, pripadlo hospodarstvi  a  jmeni  bud  zene,  nebo  nejblizsim pribuznym. Staloli  se  neco  podobneho   na   strane  Dolni,   ktera onim privilegiem nebyla obdarena, byla dedicem vseho jmeni sama vrchnost. A ono privilegium vztahovalo se i na zidy, nebot cteme v nem doslovne: „V tech pravioh ustavenych jmenovanych maji sedeti a ostati na strane mesta naseho v fi. bydleci, erbove jich i dedici vecne; buduci, jich  vsecka zbozi i  dediny,  budto   tu v meste, neb pred" mesteinkdezkoli lezi; budte v nem krestane   neb   zide..."  A   dale   se   pise   v  listine: „... chceme, aby s jiz jmenovanych zbozi a dedin berne spolu trpeli vsickni, kdoz je maji, budte krestane neb  zide,'v'tez  mire,  jakozto  kralova  jina  mesta, podle jmeni davajuc, a nic podle urokOv, budto berne kralova, neb  pomoci k vdavani   panskych   deti,   neb jakychzkoli jinych pomoci2).
Jmeno prvniho recickeho zida vyskytuje se az v pivovarskych uctech r. 16013). Tehdy upravil okna v pivovare,   ktery   stal   na   miste   nynejsiho   zamku,   zid K h a c a 1. Za 60 kolecek do oken dostal   30   grosu. Bydlel   pravdepodobne   na   Male   Strance   v   dome c. .105, kde se po dome rikalo i pozdeji  ,.u  Kacalu'% ac  slaveni  preslo. potom  do  rukou   jinych   sousedu. " Krome tohoto zaznamu v pivovarskych uctech nevime po cele XV. stol., v XVI. stol. a v prve polovine XVII. stol. o osudech zidu v nasem meste nic.   V  listinach, pokud se zachovaly, neni o nich zminky.   Bylili   tu, provozovali podomni obchod a   za   tricetilete   valky, kdy veskeren obchod vazl, pravdepodobne R. opustili. Teprve po teto dlouhe valce, kdyz R. nalezela hrabeti Adamu Pavlovi Slavatovi (1633 az 1657), mame o zidech zpravu z r.   16544).   Tehdy  bydleli   3   zide: Izak Áron a jeho dva zletili synove, Izak   Baroch   a Simon Mojzis, v obecnim domku, vystavenem na Broumovskem grunte. Grunt nalezel obci a proto se jmenoval Obecnice. O onech zidech je zapsano: „Zivnost jejich jest handl ven z panstvi. V meste nesmeji miti zadneho kramu, nez co  tak po domich   prodati   mohou" 5). Izak Aron   platil   tehdy   vrchnosti   rocne   za suc 2 grose, 1 peniz uroku.
V  dalsich  letech  zidu  pribyvalo   a  obec  vystavela pro ne na Obecnici do konce st. celkem 4 domky, z na
Dejiny Zidu v Kardasove Recici.
Zpracoval prof. dr. B. Vita v Kardasove Recici.
seho stanovy jen nepatrne chatrce, ktere si zide 7?Z DaS\Za p?,at' nebo gi ie kupovali dozivotne. Tnt t %n°,UPU SI Zid Josef Michal, nazvany Cukrpekr, za 50 kop grosu misenskych takovy domek na Obecnici s podminkou, ze po jeho smrti pripadne zase obci. Misto roboty platil obci rocne 3 /rynske. Kupni c.enu 50 kop, grosu splacel v rocnich lhutach. Posledni splatka 2 kop grosu je zapsana r. 1689 ■)
Stary zidovsky kram
Kardasova Recice 1
Deset let pozdeji mame zpravu o Samuelovi Salamonovi 7). Obec tehdy zadala hrabete Jana Jachyma Slavatu, aby byl prijat pqd ochranu neboli suc. Hrabe obci vyhovel temito siovy: „Ackoliv bych sice vice zidu v mestysi mem fi. trpeti povinen nebyl, aniz obec recicka tu moc mela, jich nad obycej vice prijimati, ani na potom vice bez meho vedomi prijimati ma, Vsak nicmene ponevadz se tento zid jiz drahny cas v R. zdrzoval, pokudz; kazdorocne do duchodu meho hradeckeho 4 kopy 'misenske za ochranu odvadeti chce, ma daleji v temz mestys (vsak do vule me a dedicu mych) trpen byti."
Podobna zadost byla take podana r. 1689 s) za zida Josefa Bferla. I tehdy povolil mu hrabe pobyt v E. touto odpovedi: „Vzhledem k tomu, ze muj recicky magistrat tohoto zadatele, ponevadz on tam narozen jest, sam zada, povoluji mu milostive tak dlouho se tam zdrzovati a bydleti, pokavadz se tam dobre a poctive chovati bude a zadna zaloba proti nemu se nenaskytne, a dokud 6 kop misenskych neb 7 zlatych ryn
248
Kardas Recitz 1
kvch do duchodu meho v hotovych penezich odvadeti h de Daleji vsak, nehledice ku vyplneni svrchu polozenych podminek, stoji mne a dedicum mym svobodne, iei odtud dle me libosti zase vypovedeti. Kteryzto dekret nejenom v me hradecke kancelari, nybrz take v recickych mestskych knihach na vecnou pamatku zaznamenan a zapsan byti ma.'"
Z obou hrabecich resoluci je zaroven patrno, ze zide byli v te dobe i velkym zdrojem prijmu pro vrchnost, jiz platili cim dal tim vetsi poplatek za suc.
Pohled na Gheto                     ■     .
V druhe polovici XVII. st. deje se take prvni zminka o zidovskem hrbitove, ktery byl v tech mistech, kde jej nalezame dosud. R. 1673 dovolila obec na zadost zida Michala „na ten cas spolusouseda recickeho, aby krchov zidovsky k pohrbu jich pri obci recicke pro lepsi bezpecnost, aby jim od dobytka a jinych neprilezitosti pri nem zadna skoda a prekazka se necinila, nalezite ohraditi a opatriti smel" 9). Za totq do, voleni uvolil se zid Michal platiti pulletne po 30 krejcarich do obecni pokladny. Mnohe pomnicky na hrbitove nalevo od vchodu, zapadle hluboko do zeme$ pamatuji jiste tuto dobu10).                                  .
Pocatkem XVIII. stol. bylo v nasem meste jiz asi 8 zidovskych rodin a tu se rozhodli zide, ze si vystavi take synagogu, spojenou s bytem kt. Proto si zaopatrili opet na Obecnici stavebni misto. Je o tom takovyto zapis v mestskych knihach: „'. . . na zadost a toho vyhledavani pronajato obci misto, ha travniku obecnim za Jirikem Nejhorterh") a s druhe strany (za) Urbanem 12) lezici zidum recickym pro synagogu neb skolu, z kterehozto mista poctive obci kazdorocne beze vseho odporu po 3 kopach gr. misenskych, totiz 3 zlaty, 30 krejcaru rynskych, vzdy pulletne, pri sv. Jane polovic a k novemu roku take druhou polovic, dotud, dokud to staveni stati bude, platiti se uvolili. Vsak ale s tou vyminkou, ze obec nebude nakladati na spravu onoho staveni, nybrz zide sami je museji opravovati a travnik nemarit. Kdyby tam bydlel nektery jiny zid mimo kantora, jest povinen platiti cisarskou kontribuci, od niz_jen kantor jest frei."
Tak tedy byla postavena r. 1708 synagoga a prvnim kantorem v ni byl Josef M i c h a 1, jenz drive nez synagoga byla vystavena, bydlil u tkalce Korandy v c. 94 13). Josef Michal mel 3 deti a „handloval tez po vsich s perim". Platil panovi za suc 4 zl. 40 krejcaru rocne a na zvlastni zidovskou kontribuci, predepsanou recicke zidovske obci, prispival rocne 2 zl. ryn.
Synagoga byla postavena, kdyz panem R. byl hrabe Gotz (1695—1725), ktery sidlil na recickem zamku. Ke starsim 4 zidovskym domkum pribyly za neho na Obecnici jeste 2 a Obecnice neboli Zidovina stala se treti recickou ctvrti vedle starych krestanskych Ctvrti,
Horni a Dolni strany. Zide tvorili zvlastni z. o. a meli sveho rychtare, ktereho jim dosazovala vrchnost vzdy na 3 leta. V sobotu, o sabesu, byli zide povinni zdrzovati se doma a nevychazeti za drat, jimz byli oddeleni od ostatni obce a ktery byl napjat od rohu prvniho zidovskeho domu (nyni c. 191) ke stitu domu c. VIII (nyni c. 408). Podobne jako kt. provozovali i ostatni zide jen podomni obchod po panstvi; ve svych domech nesmeli puvodne miti nijakych kramu.
Presnejsizpravy o zidech v E. mame z r. 1714 14). Bylo tu tenkrate jiz 10 zidovskych rodin, jez citaly 48 hlav. Bydlili vesmes na Obecnici, v obecnich chalupach, z nichz platili obci od 4 do 6 zl. najmu a po 5 krejcarich mesicne na obecni kontribuci. Za suc panovi davali obycejne 3 zl. 30 kr., nekteri 4 zl. 40 kr. a jeden, patrne nejbohatsi (Josef Perl), 6 zl. rocne. Jen vdova Lida platila pouze 2 zl. 20 kr. Mimo to odvadeli i zvlastni zemskou kontribuci, uvalenou na zidy, v castce 71 zl., kterou delili mezi sve cleny podle vlastniho usouzeni. Ze skoly a ze hrbitova platili obci 4 zl. 30 kr. a vrchnosti za suc 3 zl. 30 kr. Vsichni obchodovali, jen vdova Lida se zivila sitim. Ctyri provozovali podomni obchod s kramarskym zbozim a jezdili s nim na trhy,do okolnich mist. Tri meli podomni obchod s platnem a dva kupovali peri, hadry a pod. Jeden, Josef Michal z c. II, jenz prodaval platno, byl r. 1726 zapleten do svatokradeze, spachane v drahovskem kosteliku. Koupil totiz u Tabora u jakehosi senkyre 2 snury perel, pochazejicich z one kradeze. Jaky trest ho stihl, nelze zjistiti, ale byl patrne vypoveden z recickeho panstvi.
Hrbitov
Asi za 40 let po vystaveni synagogy poridili si zide take svuj spital, v nemz nalezali utulek chudi prislusnici z. o. Pri spitale, ve kterem bydlil i zidovsky chramovy sluha neboli sofit, byly zrizeny ritualni lazne (niikva) pro ocistovani zidovskych sestinedelek. O spitalu je po prve zminka v listine z r. 1755. Na kterych mistech na Obecnici se nachazel, je tezko dnes rici. R. 1777 byl pro spital urcen domek e. V, stojici proti synagoze, jak o tom svedci tato listina 15):
„Leta Pane 1777 dne 25. Juli predstoupice pred pocestny magistrat a starsi obecni mestyse R. Izak Kaspar, ten cas zidovsky obce rychtar, na miste, vsech ziduv s uctivou zadosti, ponevadz pred nekterym rokem obecni zidovsky domek nyni Nro V pred vokny skoly zidovske pro Davida zida od nasi obce vystaven jest byl, pod! cinzi kazdorocne 6 zl., a ponevadz pro chudobu z nej odsel, prilezito jest zidum pro sve chude a vandrovni zidy takovy kvartyr miti, tak nadpraveny Izak Kaspar zadajice na miste jejich obce, abychom obecni byt na budouci casy se jim zanechal k jejich obci pro ty vandrovni chudy zidy za spital, aby je v temz domku prechovavati a prelezeti nechali, z kterehozto domku onen Izak Kaspar na miste vsech
249
Kardas Recitz 2