a take Ephraima Pleschnera z Neznasova, jehoz starsi predek, Abraham, obchodoval v meste hasem, jiz r. 1814 a Markus Pleschner r. 184435). Zatim vsak prohlaseni obcanske rovnosti vyradilo veskery spor i starsi protizidovske vysady, a od r. 1849 stava se T. opet hlavnimm utulkem Zidu na miste kdys oblibenych Kolodej a osady neznasovske.
Vedle rozvijejici se starsi rodiny Jakuba Bondyho otevreli tu sve kramy z rodu Kopperlova Leopold a Josef. Mojzis Polak z Kolodej podrazdil si tynske sousedstvo r. 1858, pristehovav se bez opovedi. Mestsky vybor pokousel se vytlaciti jej z mesta, ale Polak ziskal r. 1861 souhlasu k zivnosti od okresniho uradu a zustal36). Moises Plesner z Neznasova hledal si zde byt jiz r. 1855 pro vinny akcis. Byl odmrsten. R. 1860 zridil si tu obchod zbozim smisenym, a soucasne s nim take jeho neznasovsky krajan, Moises Hochner, zacal tu zivnost sklenarskou. Kdyz Ephraim Pleschner zadal r. 1861 o prijeti do mestskeho svazku, byl obecnim zastupitelstvem oslysen. Dlouhym sporem u okresniho uradu, mistodrzitelstvi a u ministerstva Pleschner pri vyhral a stal se prvym zid. drzitelem domu tynskeho cp. 209. Jiny z tehoz rodu obchodnik zdejsi r. 1862 jest Salomon. V ostatnich letech do konce devatenacteho veku pribyly rodiny Kohnu, Frischu, Neumannu. Schicku a j. Za to vymizela rodina Polaku, Roubicku a Kopperlu. Z rodu Plesnerova nejvice podnikavosti ukazal Alexander Plesner, syn Mojzisuv, odvaziv se r. 1888 zakladu dilny na obrabeni dreva, z niz zahy vyrostla „Prvni jihoceska tovarna na drevene a soustruznicke vyrobky". Pro pohon uzilo se v dilnach vodni sily mlynu, ve kterych postupne podnik se zakotvil. R. 1914 vyhorel mlyn Voj. Samce a v nem i Plesnerova tovarna. Zahy vsak zalozil si podnikavy tovarnik dilny nove, z nichz rozesilaji se oblibene tovary soustniznicke a hracky do cele stredni Evropy, Anglie, Recka i do Egypta. Od 37) smrti otce Alexandra r. 1932 ridi tovarnu syn Otto Plesner.
Bernhard Radok
Karel Straka
V nedalekych Kolodejich po r. 1848 prazdnily se a pustly obchodni domy pri patrnem poklesu zivnosti v rode Marody, Ehrlichu, Basche, Mahleru, Modreho, Stampfu, Nosalu, Friedu, Parizka a j. Jen bratri Lowy udrzeli si docasne velkoobchod dobytkem a Bernard Radok, postmisitr,  obchod obilni.
Neznasovska obziva Zidu odumirala tehdy jeste rychleji a take i v jinych drobnych osadach okresu, podlehajic obecnemu vylidnovani ceskeho jihu ve prospech Vidne, Ameriky a po prevratu i Prahy a vetsich prumyslovych mest.
citaloli se v Albrechtci r. 1886 Zidu 17, zilo jich tam r. 1904 jiz jen 6;av Brezi 6 — 9, na Bile Hurce 2 — 0, v Hladne — 6, v Hroznejovicich 4 — 0, v Hrusove 11 — 0, v.Kstenove 15 — 1, v Chrastanech 11 — 11, na Modre Hurce 3 — 7, v Temeline 3—3,
v Zimuticich 4 — 6. V Kolodejich bylo Zidu: r. 1886 153, r. 1904 35, r. 1930 jen 8; v Neznasove 36, — 19. — 6. V Tyne n. Vk. zilo r. 1886 60 zid. osob. r. 1904 51 3S), r. 1930 jen 19, vedle 4 vojinu Zidu v tamnejsi posadce.
Zjevny ubytek obyvatelstva zid. v okrese pusobil i na hluboke promeny v sdruzovani zid. obci. Pocatkem stoleti dvacateho splynula nab. obec neznasovska s kolodejskou a tato stala se Zidum ustredim pro cely tynsky okres. Starozitna synagoga v Neznasove, byvsi
Vnitrek synagogy v Kolodejich nad Luznici
opustena, pustla a posleze se zritila. Samostatnost uchoval si jen tamnejsi hrbituvek, prijimaje zesnule starousedliky zid., zvlaste z oblasti po levem brehu Vltavy. Hrbitov kolodejsky slouzi zemrelym Zidum novejsim 39).
Snaha rabinatu v C. Budejovicich o privteleni Zidu z okresu tynskeho do spolecneho svazu nema dosud uspechu.                                                              '
Olta,
t s tOrou v byv_. synagoze neznasovske
x)  V.   Brezan,  Zivot  P.   Voka   z  Rozmberka,   str.   139,   k  27. cervnu  1569.
2)  J.. Sakar,   Dejiny   Tyna   nad   Vltavou   a   okoli.   R.   1906, I. dil.
3) Archiv    arcibiskupsky    v    Praze:    opis v Praze.
archivu
4)   List   datovany   v   cervenci   na   zamku   v   Cervene   Recici. (Archiv arcibiskupsky;  opis  v  zem.  archivu v  Praze.)
5)   Liber  Memorabilium   v   dekanskem   archivu   v   Tyne   nad Vit., str. 91—92, 98.
6)   Liber Memorabilium,  1.  c.
7)   V  zemskem archivu v  Praze.
8)  /Tereziansky katastr v archivu  zemskem. v Praze
°)  Registra mestska  v  archivu radnim v Tyne  nad  Vltavou. (Bez signatury.)
10)  Manual  radni v  archivu mestskem.   (Bez  signatury.) ") Manual radni, 1.  c, str. 40.
«j  Archiv2'v   arcibiskupskem   zamku   v   Tyne   nad   Vltavou.
(Bez  signatury.)
"1  Archiv zamecky.                                                 .     , ,
**)  Protokol  radni z  3.   ledna   1765  v  archivu mestskem,
w)   Protokol radni ze 7.  Octobris  1769  v  archivu mestskem.
17)   Protokol  radni,  1.   c.
18)   Archiv  zamecky.   (Bez  signatury.)
ld)   Konferencni   kniha   v   archivu   mestskem.
=°)   Protokol   jednaci   v   archivu   mestskem   z   r.   1808,   1810
21)  ed  r   1817  zadal  ceskobudejovicky  magistrat  na  Kopper
lovi    povinne     hlaseni     u     policejniho     komisare.     (Protokol
radni.  1.   c.)                                        im*
".)' Protokol jednaci z 20.  dubna  1814.
23)   Protokol   jednaci  v   archivu  mestskem.
21)   Protokol  jednaci,  1.  c.
25)  Archiv  pansky.
2b) Kniha konferencni, 1. c.
27)   Protokol jednaci, 1.  c.
28)   Protokol   jednaci  v  archivu  mestskem.
29)   Tamtez.
30)   Protokol jednaci,  1.  c, v  archivu mestskem.
31)   Archiv pansky. Listar p. uc. J. Hanzlika z Tyna nad Vit.
32)   Tamtez.
33)   Krajsky  list  v   archivu  mestskem.
34)   Protokol  jednaci v archivu mestskem.
35)   Protokol  jednaci  v  archivu  mestskem.
36)   Konferencni  protokol,   1.  c;  Protokol  jednaci .v  archivu mestskem.
37)   Protokol    jednaci   v   archivu    mestskem;   zprava    p.    O. Plesnera,  tovarnika.
^ Cirkevni   direktar   diocese  ceskobudejovicke. 30)  Zprava  p.  O.  Plesnera.