a také Ephraima Pleschnera z Neznašova, jehož starší předek, Abraham, obchodoval v městě hašem, již r. 1814 a Markus Pleschner r. 184435). Zatím však prohlášení občanské rovnosti vyřadilo veškerý spor i starší protižidovské výsady, a od r. 1849 stává se T. opět hlavnímm útulkem Židů na místě kdys oblíbených Koloděj a osady neznašovské. Vedle rozvíjející se starší rodiny Jakuba Bondyho otevřeli tu své krámy z rodu Kopperlova Leopold a Josef. Mojžíš Polák z Koloděj podráždil si týnské sousedstvo r. 1858, přistěhovav se bez opovědí. Městský výbor pokoušel se vytlačiti jej z města, ale Polák získal r. 1861 souhlasu k živnosti od okresního úřadu a zůstal36). Moises Plešner z Neznašova hledal si zde byt již r. 1855 pro vinný akcis. Byl odmrštěn. R. 1860 zřídil si tu obchod zbožím smíšeným, a současně s ním také jeho neznašovský krajan, Moises Hochner, začal tu živnost sklenářskou. Když Ephraim Pleschner žádal r. 1861 o přijetí do městského svazku, byl obecním zastupitelstvem oslyšen. Dlouhým sporem u okresního úřadu, místodržitelství a u ministerstva Pleschner při vyhrál a stal se prvým žid. držitelem domu týnského čp. 209. Jiný z téhož rodu obchodník zdejší r. 1862 jest Salomon. V ostatních letech do konce devatenáctého věku přibyly rodiny Kohnů, Frischů, Neumannu. Schicků a j. Za to vymizela rodina Poláků, Roubíčků a Kopperlů. Z rodu Plešnerova nejvíce podnikavosti ukázal Alexander Plešner, syn Mojžíšův, odváživ se r. 1888 základu dílny na obrábění dřeva, z níž záhy vyrostla „První jihočeská továrna na dřevěné a sou-stružnické výrobky". Pro pohon užilo se v dílnách vodní síly mlýnů, ve kterých postupně podnik se zakotvil. R. 1914 vyhořel mlýn Voj. Samce á v něm i Plešnerova továrna. Záhy však založil si podnikavý továrník dílny nové, z nichž rozesílají se oblíbené tovary soustnižnické a hračky do celé střední Evropy, Anglie, Řecka i do Egypta. Od 37) smrti otce Alexandra r. 1932 řídí továrnu syn Otto Plešner. Bernhard Radok Karel Straka V nedalekých Kolodějích po r. 1848 prázdnily se a pustly obchodní domy při patrném poklesu živnosti v rodě Marody, Ehrlichů, Basche, Mahlerů, Modrého, Stampfů, Nosalů, Friedů, Pařízka a j. Jen bratři Löwy udrželi si dočasně velkoobchod dobytkem a Bernard Radok, poštmisitr, obchod obilní. Neznašovská obživa Židů odumírala tehdy ještě rychleji a také i v jiných drobných osadách okresu, podléhajíc obecnému vylidňování českého jihu ve prospěch Vídně, Ameriky a po převratu i Prahy a větších průmyslových měst. čítalo-li se v Albrechtci r. 1886 Židů 17, žilo jich tam r. 1904 již jen 6;av Březí 6 — 9, na Bílé Hůrce 2 — 0, v Hladné — 6, v Hroznějovicích 4 — 0, v Hrušově 11 — 0, v.Kštěnově 15 — 1, v Chrášťanech 11 — 11, na Modré Hůrce 3 — 7, v Temelíně 3—3, v Žimuticích 4 — 6. V Kolodějích bylo Židů: r. 1886 153, r. 1904 35, r. 1930 jen 8; v Neznašově 36, — 19. — 6. V Týně n. Vk. žilo r. 1886 60 žid. osob. r. 1904 51 3S), r. 1930 jen 19, vedle 4 vojínů Židů v tamnější posádce. Zjevný úbytek obyvatelstva žid. v okrese působil i na hluboké proměny v sdružování žid. obcí. Počátkem století dvacátého splynula náb. obec neznašovská s kolodějskou a tato stala se Židům ústředím pro celý týnský okres. Starožitná synagoga v Neznašově, byvši Vnitřek synagogy v Kolodějích nad Lužnicí opuštěna, pustla a posléze se zřítila. Samostatnost uchoval si jen tamnější hřbitůvek, přijímaje zesnulé starousedlíky žid., zvláště z oblasti po levém břehu Vltavy. Hřbitov kolodějský slouží zemřelým Židům novějším 39). Snaha rabinátu v Č. Budějovicích o přivtělení Židů z okresu týnského do společného svazu nemá dosud úspěchu. ' Oltá, t s tórou v býv_. synagoze neznašovské x) V. Břežan, Život P. Voka z Rožmberka, str. 139, k 27. červnu 1569. 2) J.. Sakař, Dějiny Týna nad Vltavou a okolí. R. 1906, I. díl. 3) Archiv arcibiskupský v Praze: opis v Praze. archivu 4) List datovaný v červenci na zámku v Červené Řečici. (Archiv arcibiskupský; opis v zem. archivu v Praze.) 5) Liber Memorabilium v děkanském archivu v Týně nad Vit., str. 91—92, 98. 6) Liber Memorabilium, 1. c. 7) V zemském archivu v Praze. 8) /Tereziánský katastr v archivu zemském. v Praze °) Registra městská v archivu radním v Týně nad Vltavou. (Bez signatury.) 10) Manuál radní v archivu městském. (Bez signatury.) ") Manuál radní, 1. c, str. 40. «j Archiv2'v arcibiskupském zámku v Týně nad Vltavou. (Bez signatury.) "1 Archiv zámecky. . , , **) Protokol radní z 3. ledna 1765 v archivu městském, w) Protokol radní ze 7. Octobris 1769 v archivu městském. 17) Protokol radní, 1. c. 18) Archiv zámecký. (Bez signatury.) ld) Konferenční kniha v archivu městském. =°) Protokol jednací v archivu městském z r. 1808, 1810 21) Ód r 1817 žádal českobudějovický magistrát na Kopper- lovi povinné hlášení u policejního komisaře. (Protokol radní. 1. c.) im* ".)' Protokol jednací z 20. dubna 1814. 23) Protokol jednací v archivu městském. 21) Protokol jednací, 1. c. 25) Archiv panský. 2b) Kniha konferenční, 1. c. 27) Protokol jednací, 1. c. 28) Protokol jednací v archivu městském. 29) Tamtéž. 30) Protokol jednací, 1. c, v archivu městském. 31) Archiv panský. Listář p. uč. J. Hanzlíka z Týna nad Vit. 32) Tamtéž. 33) Krajský list v archivu městském. 34) Protokol jednací v archivu městském. 35) Protokol jednací v archivu městském. 36) Konferenční protokol, 1. c; Protokol jednací .v archivu městském. 37) Protokol jednací v archivu městském; zpráva p. O. Plešnera, továrníka. ^ Církevní direktář diocése českobudějovické. 30) Zpráva p. O. Plešnera.