.._,____, v^viuiu, uucrou inunan a Munter, odvadel duchodu 6 zl., kontribuce 3 rynske.
Kantor Joachim z r. Juda, e zenou Rivkou, synem Lebelem, Herslem, Seligem a Mojsem, neplatili kontribuce, ani panske davky. Od z. o. prijimal kantor rocni sluzby 50 zl.
Na panstvi Vysokeho Hradku zil jediny Zid v Brezi — Jonas Abraham z. r. Arom, od r. 1698. Zena jeho slula Segele, synove Manat, Zacharias, dcery Hora, Brejdel, a jeji muz Mojses Benjamin. Jonas Abraham obchodoval perim, vlnou, platnem a ruznym zbozim, se ziskem 128 zl. Kontribuce platil 26 zl.8).
\ Tyne n. Vit. v prvych desetiletich veku osmnacteho nebylo zid. obyvatel. Mistni trh nebyl jim vsak zavren a „Registra mestska" vykazuji jiz r. 1709 v prijmu duchodenskem i zidovsky „Standgeldt"9). Ze tynsti konsele zisk ze zid. stanku o trzich velmi hodnotili, prozradil dne 31. cervence 1723 prohlaseny rozsudek. Toho dne „plnym snesenim radnim Josefu Davidovi, Zidu kolodejskemu, pro jeho neslusne P. P. Purkmistru reci ten kazdou stredu povoleny kramskych a jinych veci prodej se zamezuje. Pokudz ale se koriti a prositi bude, tehdy na miste toho tres.tu registrujicimu P. Purkmistru Relaxati a moc v pokutu 6 kop misenskych zameniti se zanechava"10). Potom Josef David odp rosil, pokutu zaplatil a v trhu zustal.                                            |
Novy rad trzni, mezi konsely tynskymi v lete 1723 smluveny, dotykal se zid. trhovcuv znovu citelne. „Dne 17. zarit, r. Zide, kteri v stredni dny zde" celorocni trhy drzi a sve zbozi prodavaji, byvse do radniho domu predvolani (jsou o toni zpraveni), ze Standtgeldt jejich k obci platici (jest) zvejsen." Pri obsirnem jednani (stanoveno), ze tri hlavnejsi: Josef David a Vitek koiodejsky i NOsal nezdasovsky 6 zl. rocne da. Druzi: Mejtriej kolOdejsky i Frisch a Isaak, ze mene zboai mivaji, po 2 zl. 45 kr. platiti budou. Za to vsak se jim pod podloubim rathauznim mista vykazati maji11)." Brzy po tomto smlouvani nastalo z priciny dnes nezname jednani nove. Dne 31. brezna 1724 „nenadalou a od Jich Excellenci a Mti. kr. P. P. mistodrzicich narizenou Visitati Zidovstva kolodejskeho" podnikli zemsti zastupci jiz 1. dubna t. r., „ku ktere pres polovic panuv radnich (tynskych) pri panich starsich deputirovano jest bylo. Vsak se nic podezreleho nevynaslo 12)".
Mrzutejsi byl spor, projednavany dne 13. zari 1745 v arcibiskupskem zamku mezi tucapskym Zidem Alexem Simonem i jeho druhem a panskymi poddanymi, _ kteri pri vyrocnim trhu svatojakuhskem v T. dopustili se na techto dvou kramarich nejakeho nasili. Konecne strany se smirily, kdyz vinnici zaplatili zalobcum 20 zlatych rynskych ").
Trvalou tuzbou Zidu, zijicich v okoli Vltavskeho Tyna, bylo ziskati pevnejsiho bytu v meste. Podle nedosti zjevne zpravy panskeho archivu zil pry jiz v prvych letech osmnacteho stoleti v T. zase aspon jediny Zid, ziskav zdejsi ochrany se souhlasem zameckeho hejtmana Jana Moucky za uplatek 1000 zlatych rynskych. Radni akta zaznamu o tom vsak nemaji. R. 1746 pomahalo Zidum k nastupu do mesta samo kralovske mistodrzitelstvi v Praze. K jeho vyzve psal krajsky hejtman hr. Millesimo 13. cervence t. r. arcibiskupskemu hejtmanu do T., ze Zide z Prahy maji se prijimati do venkovskych mest. A podle tohoto niistodrzitelskeho narizeni primlouval se krajsky hejtman a soucasne jiz posilal Salomona Lovositze, Zida, toho casu bytem v Bechyni, do T.: „Slibuje pry tento obchodnik hledeti si tu sve zivnosti beze skody soused
Tyn n.jVU. S
stva, chce pry v meste ziviti se jen a usedlym byti.1" Tynsky hejtman Vaclav Vorel netroufal si vsak roizhodovati ve veci zasadni. Psal dne 30. cervence do prazske ustredni kancelare arcibiskupske plnomoeniku Himppainnovi, netaje se upozornenim na" zakaz knizetearcibiskupa Waldsteina z r. 1680, kterym Zide vylucovali se z mesta, a lake na privilegia tynska o vyluce Ziduv, cisarem Karlem VI. stvrzena 14).
Nedariloli   se   Zidum   otevriti   si   trvalou   zivnost primo mezi sousedstvem, uvolnila jim vstup na tynske uzemi sama arcibiskupska vrchnost. R. 1764 smlouvala s kolodejskym JakuBem Zidem o spravu ve sve vinopalne pri pivovaru nad mestem. Kdyz o tom zvedeli domaci usedlici, sesli se v obecnem shromazdeni na rathuze, „protestujice proti onomu jiz skutecne corroburovanemu   contractu.   Zadali,   by   slavny   Magistrat svou  opatrnou  protestati,   aby tak  tyz Zid ke  zkaze celeho mesta na panske pude v pivovaru osazen byti nesmel. Na to  predneseni jsou dva pani radni, pani starsi obecni a nekteri P. P. mestane k P. direktoru vyslani byli a jej za prostredkovani toho zadali. Ponevadz ale od neho vyrozumeli, ze by jemu narizeno bylo   pravenemu   Zidu   contract   s   povolenim   vseho handle  podepsati,  procez  z usneseni  vzacneho  Magistratu a pocestne obce mel se ponizeny memorial na Jeho . knizeci   Milost,   by   tak   tyz   handl   jeinu   Zidu eonfirmovan nebyl, vyhotoviti a osobne ponizene podati. Ten memorial byl skrze P. souseda Zirgla a Jana Schyrmanna v nepritomnosti JMti. v Praze P. Pollingrovi,   hospodarske  rade,   do   rukou   odevzdan  a   na takovy nasledujici odpoved oustni dana:.Pokudiz kdo z   mestanu  tech  1200  zl.   rocniho   pachtu  dati   chce, tomu   prednost   udelena   (bude);   daleji   pak  ze   Zidu vsechen handl do mesta se zapovida15)". Protoze nikdo ze sousedu nabizene souteze se neodvazil, zustal Jakub koiodejsky od r. 1765 v panske vinopalne a po nem byvalo jiz ustalenym zvykem, sverovati koralecni zivnost najemcum zidovskym.
Po nezdarilem zakroku pri urade zameckem odhodlali se tynsti mestane k svepomoci a dovazeli si koralku z panstvi cizich. Kdyz r. 1769 k zadosti panskeho direktora zabavili konsele vedro cizi koralky, sesli se sousede 14. cervence na radnici a zadali o dovoleni, aby smeli vysetriti v tamejsich  privilejich, musili se brati koralka z panske vinopalny. Tehdy shledali, ze nutnosti nestava, nybrz ze k paleni dava se mestanum pravo volne. Z toho duvodu „shromazdena obec dne 7. rijna zalobne prednasi, ze dovazena koralka k obziveni. sousedskemu skrze confiscaci jedine k vuli P. Direktorovi pruchod nema. Proto za laskavy prostredek  zada,  ponevadz  zadny  z  panu  sousedu  takovou skrze  Zida  mestu  v  te  pripadnosti zahubu  ciniciho, tahnouti  v stavu  neni,   by  vzacny  Magistrat  in  hoc passu tu, kde patri,  prostredkem ponizene suplicaci sollicitiroval16)". Nastalo dlouhe jednani a vysledkem jeho. bylo   dne   30. cervence 1770 konselske rozhodnuti: „Ponevadz   dle   samovlastniho   priznani  sousedstva patrno jest, ze Zid Jakub, pansky vinopal, k »tenceni sousedstva vsechen handl sousedsky vede, tak jak jednoho kazdeho vypoved in actis suo loco se spatruje, krajskemu uradu odeslano a za vysetreni a .zamezeni zadano bude17)." Zda se vsak, ze i Zid Jakob v panske vinopalne  prece zustal  a  ze jest  totozny s  Jakubem Ehrlichem, ktery si v T. i modlitebnu zridil zai roicni urok 50 zl. rynskych. Pri r. 1807 byla modlitebna jiz zase zrusena a Ehrlich vinopal chodil k zid. poboznostem opet do Kolodej18).
Patrny smir mezi vrchnostenskym vinopalem Jakubem a sousedy tynskymi nastal brzy po r. 1770. Byl dusledkem bezpochyby zmeneneho hlediska, s ktereho posuzoval se mistni obchod koralecni. Dosedse totiz
ahv presvedceni, ze prime zuzitkovani prava k paleni bvlo by vynosnejsim pramenem zisku, nez prekupni trzba z cizich lihovin, rozhodli se zdejsi mestane vystrojiti v mistnostech opusteneho pivovaru tynske radnice obsirnou vinopalnu. Neprihlizejice jiz k starsim zasadam o vyluce Zidu, uvedli do sve nove dilny zidovskeho vinopala po vzoru spravy zamecke, a take zvlastni komoru v rathuze sverili mu pro prodej veci kramskych. A rathausky cinzovni Zid Marek Kopperle z Klodej pracoval tu s jejich vuli jiz od r. 1774 az do osudneho pozaru mesta 12. brezna 1796, kdy spalen byl skoro cely Tyn. Protoze zkazila se ohnem take radnice a v ni vinopalna s kramem, doznal Marek Kopperle skody na zbozi a zarizem 1000 zl. Zadal o dvouletou slevu cinze, avsak pani radni dne 10. dubna t. r. prohlasili: „Ponevadz zdejsi mestska obec skrz ohen do chudoby privedena jest, proto zadosti zadosticiniti se nemuze19)." Podle obnoveneho .kontraktu platil potom Kopperle z kramu a senku koralky rocni najem 450 zl. Prece vsak i v nepriznivem stavu vydrzel Markus Kopperle v mestske vinopalne az do vysokeho veku sam a po roce 1810 i syn jeho Josef, ziskav k otcove prosbe mestske podruzstvi i s Alzbetou, zenou, a v radnici najem vinopalny20). Take on po^zpusobu otcove zamestnaval se tam prodejem veci kupeckych, a to nejen doma, nybrz i v okoli, odjizdeje na trhy take do C. Budejovic21).
R. 18l4 zadal o sestilety pobyt v T. Israel Fried, slibuje na magistrate za tuto ochranu 40 zl. Tomu odpiral nejvice Josef Kopperle, prose, aby cizi kupci do mesta prijimani nebyli, jezto by nemohl plniti povinnosti najemnych22). .Vetsi ochoty dockal se Israel Fried u nekterych krestanskych kupcu, kteri jej chteli r. 1817 miti spravcem svych obchodu. Zdarilo se mu to i pri. odporu ostatnich. Kdyz vsak pokousel se r. 1818 otevriti take obchod strizni a odpor tynskych zajemniku zesilil, prinutil krajsky urad zdejsi magistratni radu, aby zbavila Israele Frieda ochrany a vratila jej zase do Kolodej 23). Stalo se tak az r. 1819, a to s nechuti, protoze magistrat smluvil zatim » Friedem najem sveho  kramu za 200 zl.  a primlouval  se
0  schvaleni sveho cinu i.u prazskeho gubernia. Avsak krajsky urad odpiral, ukazuje, ze ma Fried povoleni k   seycovstvi,   ne   k   obchodu   striznimu.   Proto   seslo
1  s obecniho najmu. Misto Frieda pripomina se r. 1821 Zid V alf. Holub a  Joachim Lammelfeld, ktery ziskal souhlas k  pobytu v T. na 3  az 4 mesice 2i).  Zili  tu vedle Abrahama Ehrlicha, spravce panske vinopalny, a Josefa \Kopperle, najemce mestskeho. Jiny clen teto rodiny,  Simon Kopperl,  vyucil  se  pekarstvi a  zustal v  T., vykoupiv si  r.   1835  vrchnostensky  souhlas  za 10 zl. rocne25).
Vhodnou prilezitost k nastehovani se do mesta pusobily obcasne drazby sbirek, ruznych davek a neprimych dani. Do r. 1830 byl najemcem potravni dane z masa Josef Wagner Zid 20), obecnim najemcem v 1. 1829—1832 Israel Karpeles, najemcem potravni dane Simon Bondy, obchodnik vlnou, kuzemi, soli a j.27). Isak Bondy, najemce mestske vahy a nastupce Jos. Kopperle v radnicni vinopalne 1836—1842, ziskal pozdeji najem pivovaru v Rosicich1).
Leta 1839 zrusila se panska vinopalna a r. 1843 byl mrtev byvaly mestsky vinopal Josef Kopperl. Avsak rodin zidovskych od tech casu pribyvalo prece pro zdatnou silu v obchodni soutezi a vzajemne napeti u ostatnich mistnich kupcu. Alzbeta Kopperlova, vdova po Josefu, otevrela novy kram a Simon Kopperl ziskal r. 1842 od ceskeho gubernia zivnostni pravo a stal se pekarem, posleze i cukrarem pri odporu pekarskeho cechu. Take Vit Ehrlich, Clen rodiny byvaleho vinopala a prislusnik neznasovsky, zustal v T. jeste
r. 1848 a drzel se tu i proti, rozhodnuti magistratu. Josef Roubicek, od r. 1842 mestsky vinopal po Isaku Bondym, pracoval v tamnejsi dilne az do sve smrti r. 184828). Uprazdnene misto sveril magistrat opet Bondyove rodu. R. 1858 ziskal Jakob Bondy, mestsky vinopal, pravo na prodej koralky v pudech, na obchod kozemi a j. Rodina Bondyova zivila se v radnici az do zaniku obecni vinopalny r. 1882. Potom, zdokonalil si svou zivnost Jakub Bondy ve vlastnim dome cp. 18.
Vice ochoty nez k Zidunizivnostnikum mivali Tynsti k zidovskym lekarum. R. 1837 zacal tu svou sluzbu MUDr. Leopold F e i g 1, puvodem z Prahy a drivejsim bytem v Bechyni a v Kolodejich. R. 1844 jmenovan byl mistnim fysikem. R. 1848 prijat byl za lekarskeho zastupce koiodejsky ranhojic Jakub Stein29).
Take v sousedni osade Kolodejich nad Luznici a v Neznasove udrzoval se jeste cily zivot obchodu zid., za casu valek napoleonskych zvlast kvetouci. Zid. obchodnici kuzemi a vlnou z techto mist byli hledanymi dodavateli tynskych remeslniku, pracujicich pro cisarskou armadu. Proto take bylo lze vydrzovati pri tamnejsich synagogach vyssi duchovni spravu a konfesijni skolu. Leta 1827 byl Abraham K a uder v Kolodejich krajskym rabinem 8o). R. 1839 byl matricnim zapisovatelem ustanoven jiz jen zid. kantor Lazar Veil.
Moses Pick
Krb. Samuel Lob Kauder
Pred nim ridili skolu zid.: Salomon J u f e, Abraham K o h n, R e b a h a m, B i n z e r, Suchny, K oschiezer a f iesmayer, Po Veilovi Moric Mahl er. Em. K o h n, Josef Fried, Bunzel, Steiner a Josef Pick. R. 1876 zmenila se zid. skola kolodejska ve verejny ustav nemecky. Spravcem jejim byl az do zaniku pri konci stoleti minuleho Benedikt Krajsky31).
V Neznasove pusobili ucitele zid.: Aron Josef Trost, Michael Mauthner, Isak L e d e r e r, ucitel a rabin, Rafael Steiner, Nathan Krugenberger, Stern, Hotte, Moric V e d e r e r, Isak Stein a Salomon Kulka do r. 1877, kdy zanikla skola pro nedostatek zactva32).
Obe tato ohniska zid. ruchu mela i sve lekare a pomocnice pri porodu. Takovou byla r. 1814 na prazske universite vyzkousena Sara Fiirthova z Kolodej33). Z kolodejskych lekaru znam jest jiz pred r. 1837 svrchu jmenovany MUDr. Leopold Feigl, r. 1845 pripomina se tam ranlekar Klara leta 1847 Jakob Stein, ktery byl r. 1848 v T. substitutem a pozdeji praktickym lekarem. V Neznasove lecil r. 1806 Markus Neumann,   ranhojic,   a   r.   1833   Sal.   Schulz34).
R. 1848 nebyl s pocatku Zidum prizniv. Jako jinde tak i v T. n. Vit. obraceli se mestane, naladeni antisemitismem, proti pobytu zid. obchodniku, kteri meli tu svou vyzivu. Na urednich mistech zadala se vyluka starsich podruhu Vita Ehrlicha i Leopolda Kopperle
242
Moldauthem 3
16*
243