Geschichte der Juden                Dejiny Zidu
in Moldauthein, Kalladay, v Tyne n.Vlt, v Kolodejich, Neznazov und Umgebung.        i\eznazove a okoli.
 Bearbeitet von Prof. J. Sakar, Prag.
Zjide tynsti tvorili jako v jinych mestech zvlastni svou obec, od ostatnich usedliku oddelenou. Zijice pod ochranou drzitelu panstvi, zvlaste jim propujcovanou, byli za to panum svym spolehlivou pokladnou. Prvni historicka zminka o Zidech tynskych poji se k r. 1569, kdyz popudili na sebe Petra Voka z Rozmberka, ktery se na tyto i na ostatni Zidy na panstvich sivych i bratrovych tak rozezlel, ze jim zapovedel vstup na vsecky sve pozemky1). Pozdeji vsak na primluvu svych radcu odvolal zakaz listy otevrenymi, dovoluje Zidum na statcich obnoviti obchod podle libosti.
Na pocatku stoleti sedmnacteho pripomina se v Tyne i skola zid. Zda se vsak, ze jest puvodu starsiho, nez z doby vlady posledniho drzitele tynske zastav5r, Ferdinanda cabelickeho' ze Soutic.     
Pohrby tel mrtvych konali mistni Zide na vlastnim hrbituvku na Male Straae. Dnes zivi se pamet na toto misto starobylym nazvem ,:Na krchuvku". —
V konci sestnacteho veku znamenaji se v meste ctyri zid. rodiny. Vsecky bydlily v „Novem Tyne". V soupisu tynskeho panstvi pri r. 1600 zapsan jest mezi zdejsim obyvatelstvem Polak Zid, Isak, „Zid u mostu" a Markus. Nejbohatsim byl posledni, Markus. ••'■'■■ Kladl rocne urburniho platu 21 gros 5 denaru, kdezto ostatni platili obycejne jen 9 gr. 5 d.'). —
Po celou dobu valky tricetilete udrzely &e v T. aspon nektere rodiny zid., jsouce zvlastni milosti arcibiskupovou zde trpeny, ac proti ostatnim nekatolikum bylo nastoupeno prisne a uzivalo se i vyluky brzy po bitve belohorske. Za to museli zidovsti obcane vypomoci v tisni penezni kancelare arcibiskupske. Dne 5. listopadu 1623 rozkazal na pr. arcibiskup Arnost hr. Harrach tynskemu hejtmanovi Lednickemu, aby vybral od Zidu tynskych do vanoc 2000 zl. kontribuce. Nesezenouli jich, budou pry vylouceni z mesta, az na tri, kteri byli zde nejdele usedli. Tyz knizearcibiskup setril proto take Zidu pred kazdou skodou vice, nez zamecti pani predesli. V obnovenem kontrakte s obci tynskou o najem velkostatku zdejsiho roku 1640 zarucuje Zidum, kteri „ode davna meli v T. domy", bezpecny pobyt, ustanoviv clankem 24., aby zde byli trpeni a poslouchali rychtare. Sami, zivice se starym zpusobem zamestnani, meli mezi krestany pokojne ziti a neciniti jim v zivnostech prekazek. Urad mestsky i pansky regent meli Ziduv opatrovati, za kterouzto ochranu prijimal rocni platy knizearcibiskup i regent. Leta 1643 napominal zamecky regent tynske Zidy, aby odvedli Jeho Eminenci ulozenou berni a jemu smluvene „masti a koreni". Avsak take magistrat tynsky dozadoval se na zid. obcanstvu davky urcite, a to nekdy tak velike, ze Zide zdejsi hledali pomoci az i u z. o. prazske. Dne 6. unora 1645 zaslali starsi z. o. z   Prahy   kardinalu   Harrachovi   snaznou   prosbu   za
Zpracoval Prof. J. Sakar, Praha.
ochranu proti velike davce, kterou mesto T. = ulozilo Zidums).    '         :                   ;
Dne 1. ledna 1652 domohli se tynsti Zide u prazskeho knizearcibiskupa vyznamnych privilegii. Obsah jejich jest takovy:
„Jeho Eminence na mnoha dolehani vltavotynskych Zidu racil dle zasluhy jejich do odvolani tyto milosti ustedriti:           :                                          '
I.  Zidum, kteri od pradavna az dodnes v T. bydli a vlastni dum maji, neb v soukromi bydli u tynskych usedliku nepodezrelych, dopousteji se vysady cisarem povolene, i nastupcum  jejich,  s tou vsak vyminkou, aby od nynejska zadneho Zida jiz neprijimali pod ztratou tychz vysad.
II.  Jezto od mnoha let maji Zide nektere domy a mista, trhem od krestanu koupene: dum Komejickych, kde    bydli    Musel,    Slehovskych,    Ciprinu,    Hvezdu, Knihu, Vyskocilu, Podminichu, smeji takove obyvati, zricene a spaleniste znova vystaveti, a jisouli bei pristresi, mohou byti pokojne v najmu u krestanu za plat bez jakehokoli odporu.
III.  Ona dve sva zboreniste, z nichz v jednom nyni soukenikum zbudovali dilnu na suseni suken, a druhe, jez nalezi staremu Zidu Eliasi, moliou, chtejili, znova sobe vystaveti.
IV.   Mohou  si opatriti rocne  patnact  soudku vina k   vlastni  potrebe  podle   predpisu  rituelnioh   a mezi sebou  vypiti.  Drive  vsak  zaplati  z tehoz  vina  Jeho Eminenci a obci tynske po 26 gr. ze soudku.
V.  Jezto  se prihazi, ze krestane   neb chasa  a  jini lide bud z opilstvi, neb ze zlomyslnosti na Zidy utoci a je pronasleduji, narizuje Jeho Eminence vsem. krestanum toho se zdrzovati pod pokutou jedne becky soli do panskeho duchodu. S druhe strany at Zide pokojne se chovaji, s krestany se nehasteri, urednikum prokazuji povinnou cest a jim neodpiraji. Dopustili se Zid ceho z  toho, pohaniIi krestany   neb  jimi opovrhne, touz pokutu at zaplati — becku soli, od hejtmana arcibiskupskeho mu ulozenou."
Tyz hlavni urednik na panstvi mel Ziduv pilne chraniti. Za to slibila z. o. v T. klasti rocne 50 zl. do zameckeho duchodu, pokud by jim arcibiskup techto milosti dopraval4).
Zide tynsti vazili si udelenych vysad vice nez jejich krest. sousede. Kdezto katolicti obyvatele mesto nenahle opousteli, z danych svobod malo tezice, pribyvalo v T. kvapem Zidu, hledajicich zivnost, nekdy i nad mez daneho dovoleni 5). Kdyz bylo tu r. 1654 uredni scitani, nahledaly se 93 domy kreat. a 6 zid. Po desiti letech rozkvetl v T. zid. zivel tak napadne, ze meli zdejsi Zide 22 domy se 122 prislusniky. Byl to dum Eliase, Abrahama, Isakuv, Jakuba, Votickeho, Mausluv,  Hersluv,  Marikuv  a  jinych.  Kardinal,  byv
Tyn n.jVU. 1
240
upozornen na tento znacny prirustek, hledal pricinu v naduziti udelenych vysad. Proto pravo prijimani do mesta znacne omezil; osada zid. vsak se neztencila. Dne 18. listopadu 1666 zavazala se o. z. k rocni davce 70 zl. a k vycleni vsech veci, ktere v meste prodava. Zastupce jeji, Michal Hersl, koupil si touto nabidkou u~panskeho hejtmana pro sve cleny v z. o. pevnejsi ochrany prave v dobe, kdy tynsti konsele zadali v arcibiskupske kancelari vyluku Zidu zdejsich. Prizen panska netrvala vsak jiz dlouho  ).
R. 1680 zabloudil take do T. urputny nepritel — mor. Rozcileni obecne ze smrtonosne rany hledalo zahy puvod prinosu zhoubne nakazy u Zidu, vinic je, jako by ji sem zanesli svym obchodnim stykem s Polskem. Verejne mineni stvrzoval posleze i urad pansky, jenz brzy potoni — r, 1684 — vynesl nad mistnimi Zidy kruty soud. Vsickni byli z mesta vylouceni a domy proti vuli jejich prodany. Nekteri, nemohouce nebo nechtejice statecku svych pirodati, nechali je ladem a v poustce. „Kniha zidovska", v cas nuceneho trhu zrizena7), vykazuje prodej domu Jana Valle za 190 zl., domu Markovskeho za 140 zl., stare skoly zid. za 30 zl'.j domu Jakuba Votickeho za 30 zl., domu Maujslovskeho za 220 zl., domu Zachariasova za 35 zl. a druheho domku tehoz vysteho valce za 20 zl.
Vypoved tykala se celeho panstvi. Zide tynsti nestehovali se vsak tuze daleko, usadivse se blizko stareho domova v Neznasove a v Kolodejich nad Luznici, kterazto mista, ac necelou hodinu od Tyna vzdalena, byla jiz mimo pravomoc prazskeho knizetearcibiskupa, jsouce pod vrchnosti cizi. Baron Jan Brandstein, pan v Kolodejich, rozhodl se vystaveti prichozim'Zidum pri svem sidle kamennou synagogu a deset obchodnich domu.
Byl sice varovan, ale umysl uskutecnil pri r. 1695 prece. Pocatkem rijna 1697 byly v nove synagoze slaveny prve bohosluzby.                                     .   V;
R. 1721 hlasilo se v kolodejske o. z. 65 Zidu s 89 detmi. Nalezel k nim: Berchynsky Zid s zenou, hochem a 2 divkami; v Kolodejich byl jiz od r. 1704, mel dilnu kozeluzskou a za panskou ochranu platil 7 zlatych rocne. Bozovsky s zenou; od r. 1691, s sosovnim platem 7 zl. Isak Abraham s zenou, hochem a 2 dcerami, reznik, od r. 1703, s platem 8 zl. Schneider s zenou, krejci, ,od r. 1720, s platem 6 zl. Benedi Isak s zenou, 2 syny. a dcerou, obchodnik perim a platnem, od r. 1711, .s sosovnim platem 4 zl. Josef Isak s zenou,
2  syny a dcerou, od r. 1710, obch. perim a platnem, s  platem 4 zl.  Mendel  Lebel s  zenou  a   synem,  od r. 1718, obch. vlnou a perim, s platem 4 zl. Alexander Schuster s zenou a 2 hochy, od r. 1695, svec, s platem 12  zl.   Jakub   Samdel  s  zenou,  dcerou  a  sluhou,  od r. 1710, obch. platnem a perim, s platem 6 zl. Stara vinopalnice s hochem a 2 divkami, od r. 1701, s platem 3 zl. Masak s zenou a hochem, od r. 1704, reznik, •s platem 4 zl. Nalzovska, vdova, se synem a 3 dcerami, od r. 1701, s platem 4 zl. Adam Katzel s zenou, zebrak, od r. 1685, s platem 3 zl. Doktr s zenou, synem a dcerou, od r. 1675, obch. platnem a perim, s platem
3  zl. .Vit Schimerle s zenou a 2 dcerami, od r. 1705, obch. platnem  a perim,  s platem 6  zl.  Jakub Lebel s zenou a 3 dcerami, od r. 1708, obch. perim, s platem
5  zl. Lebel Spratek s zenou,  synem a dcerou, od r. 1705, kozeluh, s platem 6 zl. Lebel Schimerle s zenou a dvema detmi, od r. 1715, obch. perim, s platem 3 zl. 30 kr. Jakub Kaiseril s zenou, hochem a divkou i najemnikem, od r. 1713, obch. ruznym zbozim, s platem
6  zl. Josef Bernard s zenou, 4 syny a dcerou, od r. 1707, obch. perim, s platem 3 zl. 30 kr. Bernard Manel s zenou, 3 syny a 2 divkami,.od r. 17.15, s platem 10, zl. Efroym Lebel s zenou a «ynem, od r. 1715, obch. plat
nem a perim, s platem 6 zl. Josef David s zenou, matkou a sluzkou, od r. 1717, obch. vlnou, platnem a perim, s platem 11 zl. Jakob Pehel s zenou, synem, 2 dcerami a sluzkou, od r. 1696, mytny a obchodnik herinky, platnem a perim, s platem sosovnim i za myto 24 zl. Samuel Polak s zenou, od r. 1712, pansky vinopal, platil 188 zl. Salomon Mandel s zenou a 2 syny, od r. 1717, obch. perim, platnem a kuzemi, s platem 5 zl. Josef Polak s zenou, 2 syny a 2 dcerami, puvodem z Polska, od r. 1700, kramar, s platem 5 zl. Lebel Glasser s zenou, 2 syny a divkou, sklenar, s platem. 5 zl. Goldschmied s zenou, 5 syny a 2 divkanii, od r. 1721 usedly zlatnik. Jakob Eecicky s 5 hochy a 2 divkami, od r. 1718, obchodnik perim a vlnou, s platem 5 zl. Markus Benedi se sestrou, v Kolodejich rodily, obch. perim. Imger Stampf s zenou, synem a divkou, od r. 1709, obchodnik perim a kuzemi. Mojses Nosal s zenou, 3 syny a divkou, v Kolodejich rodily. Otec zil tu 30 let. Obchodnik perim, platnem, s platem 10 zl. Nosaluv svagr Lysel Efraim. Vit Abraham s zenou i 5 ditkami z prvych zen, od r. 1687, obchodnik platnem, perim a kuzemi, s platem 12 zl. V dome Abrahamove zila take Zidovka Rosina Benedi. Sluzek zid. byLo 11.
Byvala synagoga v Neznaiove
V Neznasove tvorila se pod ochranou hrabete z Vrtby nova zid. osada soucasne s kolodejskou — od r. 1681. Panstvi otviralo Zidum pristup i do vlastni hospodarske spravy. R. 1721 zilo v N. jiz deset rodin. Jakub Lebel z rodu Aron byl hrabecim vinopalem. Zivil se vsak i reznictvim a kramarstvim, ziskavaje rocne 175 zl. Z toho platil 75 zl. panskemu duchodii a 25 zl. kontribuce. Vedle manzelky Judith mel syna Moysesa, Josefa a 2 sluzebne. Isak Josef z r. Aron, kramar, manzel Veruny a otec dcery Evy, byl od r. 1684 kramarem se ziskem 50 zl. Sosovniho platu kladl 6 zl., kontribuce 2 zl. Jakub Salomon z. rodu Josef s manzelkou Ester, syny Salomonem, Herslem, Filipem, dcerami Sorel, Iriz, Schondl, od r. 1687 obchodoval platnem a kramskymi vecmi s vydelkem 120 zl. Za to platil do duchodu 12 zl. a kontribuce 4 rynske. Salomon Plauzkar z rodu Levi s zenou Alenou, synem Mandlem a 2 dcerkami, od r. 1691 zivil se tu kramarstvim. Ziskal rocne 67 zl., duchodu platil 12 zl., kontribucnimu 3 zl. Salomon Schmer z rodu Salomon s zenou Itel, synem Lebelem a dcerami Chaile i Zipperl, tezil od r. 1707 z kramu 50 zl. Uroku vrchnosti odvadel 6 zl., kontribuce 3 zl. Pinkas Vokaty z r. Levi s zenou Asdale, dcerou Leze a Sorle, pristehoval .se r. 1719. Kramarstvim ziskaval rocne 50 zl., hrabecimu uradu kladl 6 zl., kontribuce 3 zl. Jakob Feldtscher z r. Benjamin prisel teprv r. 1721. Manzelka slula Judita, syn Lebel, sluha Sorel. Svym umenim vydelal si rocne 55 zl. Za ochranu platil vrchnosti 6 zl., kontribuce 3 zl. Josef Bernardt z r. Abraham s zenou Ester tezili z kramu 60 zl. Panstvi platili 6 zl., kontribuce 3 zl. Volf Lebel z r. Aron, kramar, s zenou