jemuz v rukojemstvi se postavili Jan Pokorny, pekar z Dob. a Jakub Klacek, rychtar z Ouhrec, poddani panu synu J Mti.
Samuel Zid ze Sobotky. Rade Stareho mesta Prazskeho, ze Zide ne k mestske, ale k sprave vrchnosti nasi nalezeji.
Aron Zid, Lidmila, dcera jeho. Enoch a Izak Zide.
(Za purgmistra a primasa Jana Zateckeho.) Do Hradiste nad Jizerou. Aron Zid od vas z Hradiste zpravu nam ucinil, kterak s Annou Trunsovou z Bukoviny rozepri pri prave a narathouze vasem ma, a v te pri z prava jemu nalezeno prisahu Zidum obycejnou na temz rathouze vasem vykonati. Ponevadz pak k tvrzeni takove prisahy zid. rabi potrebi jt, a u vas v Hradisti zadneho neni, takze od nas z B. vyzadan byti musi, pozadan jt k tomu David rabi mladsi u nas v Boleslavi, ktery s Aronem Zidem pred vami se postavi. Pro lepsi toho duvernost Marek Ronovsky a Enoch, Zide starsi, prijavse na to prisahy, kterez k te povinnosti ucinili, vysvedcili a seznali, ze tyz David Zid v pravde rabi podle radu jejich jt. — Ano i nam dobre vedome jt, ze on rabi David nejednou pri vykonani prisahy zid. na rathouze u nas stal. Ve ctv. po sv. Mikulasi.
1589: Opatrnym panum purk. a konselum mestecka Brodce nad Jizerou (!) Psani jste .... za to zadajice, abychom Izaka Zida Turnovskeho, u nas v Ml. B. obyvajiciho, kterehoz vy sousedem nasim jmenujete, k tomu aby Marusi pastorkyni Bartolomeje kovare, souseda vaseho, 4 k. mzdy za sluzbu povinne dal, pridrzeli.                                                             _
Oznamujeme vam, ze Zide pri meste nasem obyvajici (ponevadz k sousedstvi nasemu a pod privilegia nase neprislusi), k sprave nasi neprinalezeji, ■• ale k sprave JM pana naseho — k JM jest vam o to dopisovati.
1599: 228 domu krestanskych, 12 zid.   Zid   Benes.
Pamet radni Tobiasovi Slavikovi z Nymburka proti Jirikovi Chmelnickovi. Vysvedcujeme: Jedno, ze Zid Lazar pri meste nasem zakoupeni ma a tak zpusobem jinych Zidu pri meste obyva. (Obyvani Zidu v Ml. B. jest tak stare jako knihy mestske, ktere se pocinaji v dobe krale Jiriho v XV. stol., tudiz zajiste od casu nepametnych!) Druhe, ze jest' Tobias Slavik poradem prava dotceneho Lazara k vydani svedomi pripravil a tyz Zid vedle starobyleho radu pri prave nasem obvykleho v pritomnosti dvou osob radnich ... prisahu zid. na paterych knihach Mojzisovych vykonal toliko z same kladby, kterouz jeho rabin zid., pokud by kriye prisahal, kleti mel. Treti, ze svedomi zid. tim zpusobem na prave nasem prijimana, kazdemu pravu domacimu i prespolnimu jak svedomi krestanska jsou postacovala a postacuji. V str. po ned. In. 99. — Simon Brand!ejsky z Sobotky. — Jelen Zalman Zid.
Do Zitavy (Zittau i. S.) Lazar Zid upomina z dluhu 112 tol. Bartol. Solce v Zitave — cesky, kdezto do Perny (Pirna i. S.) nemecky, — Do Zitavy a Lipeho Salamoun rabi Zid o dluhy. — Stastny Zid. — Marek, syn Stastneho Zida. — Adam Florus z Kvetne Hory (tez Florovsky) koupil (1. 1579) dum od Zida Marka maleho proti skole zid. lezici a v nem provozoval zivnost kramarskOu, s zbozim, jak my rikame^ striznym.
1528: Zalmik Zid.
1549: Abraham Zid strenieky!
R. 1634: Die Tradition hat seit jeher in Jakob Bassewi, Edlem von Treuenburg, den Erbauer der GrossenhofSynagoge" in Prag erblickt. Man stuzte sich hiebei mehrfach auch auf rein nebensachliche Umstande, z. B. darauf, dass er vor seiner Flucht   seinen   Adels
brief in diesem Gotteshause deponierte. Befremden muss es uns aber, warum diese Synagoge, falls die erwahnte Tradition auf Wahrheit beruht, nicht wie die meisten ubrigen Gotteshauser Prags den Namen des Stifters erhalten hat. (Wir konnen der Ansicht „Jahrbuch fur die israel. Kultusgemeinden 5654, S. 99" nicht zustimmen, als hatte die Gmd. den Akt der Pietatlosigkeit je begangen, Bassewis Namen, weil er spater ftis Ungluck kam, absichtl. von der Syriag. loszutrennen. Ja, wir wissen sogar, „Jud. Centr alb 1 a 11", 1884, S. 58, dass die Kinder Bassewis auch nach dem Erloschen des weltlichen Ansehens seines Hauses in der Prager Gmd. noch Ehrenamter bekleideten.) — Ein weiteres Bedenken gegen die Richtigkeit der Tradition wird in uns durch den Mangel eines Hinweises auf diesen Synagogenbau in der B a s s e wi gewidmeten, sehr ausfuhrlichen Grabinschrift auf dem Juhgbunzlauer Friedhofe erweckt, welche doch sonst viel von dessen Taten in Prag zu berichten weiss. (Als Quellen zur Biographie Bassewis sind folgende zu berucksichtigen: Jirecek, ehem. Unterrichtsminister, in Casopis ceskeho musea, 1883, S. 325—330, GAL— ED, Nr, 28, S. 23, Podiebrad a. a. O., S. 63—67, Volf in Josef Wertheimer, S. 14 und Beilage V, VI, VII, Ein Prozess im Hause Liechtenstein in der „N. Fr, Presse" v. 14., 16., 17. Juli 1890, Gindely, Waldstein wahrend seines ersten Generalrates; Grunwald in Jakob W. Pascheies Jud. Volkskalender f. d. J. 5652, S. 93—118, G. Bondiy, Zur Geschichte der Juden in Bohmen, Mahren, Schlesien.) Wahrscheinl. starb er in Jitschin ain 2. Mai 1634 und wurde in Jungb u n z I a u bestattet, wo  wir  seinen Grabstein finden.
Jakub BasSevi z Treuenburku, primas (predstaveny) z. o. prazske, kralovsky mincmistr a prvni Zid v Cechach, ktery byl povysen do stavu slechtickeho (Jakub Smiles zvany), dostal svuj slechticky erb a titul v dobe pro narod cesky velmi trudne! Bylo to po nestastne bitve na Bile hore. Drive jiz ziskal si pro sve zasluhy o stat a dvur od krale Rudolfa II, (r. 1590) a od Matyase (r. 1611) nekolik vysad (privilegii), avsak slechticky predikat a erb obdrzel teprve od krale Ferdinanda II., a to dne 18. ledna 1622. Mimoto obdrzel zvlastni ,.slechticky diplom", v nemz se mu udeluje pravo svobodneho obchodovani a stehovani, nabyvati domu a pozemku v cele risi, vsechna prava vysoke slechty a osvobozeni od dani a myta. Vesmes prava, o nichz se dosud Zidum ani nezdalo! Ba, jako „dvornimu uredniku" bylo mu dovoleno bydleti na dvore cisarskem a smel sam sobe sepsati „ksaft" cili „testament" (zavet, posledni vuli pred smrti). Byl to prvni Zid, ktery byl takto vyznamenan!
Za Ferdinanda II. byly zemske finance velmi spatne. Dlouholete valky a rebelie (povstani) vycerpaly vsechny zdroje statni a kral, neveda, jak si z nouze pomoci, sahl k prostredkum, ktere musily svym koncem vesti k zahube zemi. Na radu valecneho dobrodruha Pavla Michny z Vacinova (r. 1621 byl povysen na hrabete), dal raziti tolary lehci vahy nezli jake byly v dobach miru. Tyto „lehke" tolary obdrzel nejprve BasSevi za dvorni dodavky a dal je do obehu. Z toho vznikly nespravne povesti, ze dostal BasSevi „regale" (vysadni povoleni) k razeni penez, Tolary byly vsak razeny ve vaze stale mensi a nemely konecne ani zrnka stribra v sobe a nikdo je nechtel prijimati za platidlo. K razeni techto „lehkych" nebo, jak se rikalo, „dlouhych tolaru" ustavila se spolecnost, ktera mela mincovnu najatu. Byl to predevsim sam spravce kralovstvi Ceskeho knize Liechten, stejn, pak Albrecht z Waldstyna, Pavel Michna z Va
cinova, Jan de Witte a jinych deset nejmenovanych osob. mezi nimi pry i korunni princ. Tato „cista" spolecnost ochudila zemi ceskou tak, ze vzesla z toho hospodarstvi ohromna bida. Cisarskym narizenim ze dne 14. prosince 1623 oznameno bylo znehodnoceni techto penez, ktere mely byti vymeneny za penize nove s obrovskou ztratou (az i 86 %).
Za sluzby, ktere prokazoval BasSevi dvoru, obdrzel ony vysady.. Svymi velkymi, daleko rozvetvenymi obchody nabyl znacneho jmeni. Ve svem stesti nezapomnel svych souvercu, kteri se tisnili v prelidnenem ghettu. V te dobe bylo v prazskych mestech mnoho domu, ktere bud propadly konfiskaci krali, aneb byly opusteny, jezto se jich majitele vystehovali, aby unikli pronasledovani pro sve nabozenske presvedceni. Tyto domy kupoval BasSevi a dal je zapsati v majetek Zidu; rozsiril tak obvod zid. mesta vice nez dvojnasohne. V te dobe hledali Zide z dalnych koncin Evropy, ze Spanel, z Polska a z Nemecka pomoc a pristresi a nasli obe — v Praze, dik moudrosti a obezretnosti jich primasa BasSeviho. Ovsem neobeslo se to bez velkeho nepratelstvi obce Staromestske, ktera neustala v zalobach proti Zidum u ceskych stavu a u samotneho krale. Avsak BasSevi mel prilis mocne primluvci, z nichz nejvlivnejsi byl „generalissimus" Albrecht z Waldstyna, ktery potreboval k svym dobrodruznym valecnym vypravam penez a zase penez, a ty mu musil vzdy opatriti Zid BasSevi. Jeho nepratele sirili klepy o tak zvanych „Smilesovych tolarech", svadejice celou vyrobu spatnych penez na BasSeviho a podnecovali lid proti nemu; na vlastni puvodce, ony mocne pany, si netroufali, ale na Zida, ktery byl pouze jich nastrojem, ano. Teprve po^ smrti nejmocnejsiho podvodnika, Karla knizete z Liechtenstejna (12. unora 1627),. ktery osidilT stat o sedm milionu zlatych, byl vydan rozkaz k~ zatceni BasSeviho. Ten vsak utekl k svemu protektorovi Albrechtu z Waldstyna^ netuse, ze i hvezda stesti tohoto mocneho pana vyhasla. Nestihl Waldstyna v Jicine a dovedel se k .svemu velikemu zalu, ze byl Waldstyn zavrazden v Chebu (23. unora 1633). Na uteku nalezl na kratky cas ukryt v ghettu mladoboleslavskem. Dlouho vsak neprezil sveho mocneho ochrance, jen o nekolik t. mesicu, zemrel v Mlade Boleslavi dne 2. kvetna 1634, kdez byl tez pochovan. Jeho> nahrobek byl pred nemnoha lety peci (neboztika) pana Subrta (Bedrich Schubert zemrel 1. 1923), predstaveneho pohrebniho bratrstva, obnoven. Pohrebni bratrstvo mini v kvetnu 1934 usporadati slavnost u hrobu BasSeviho.
Prozatim oznacila cestu k hrobu orientacni tabulkou.
Plody obrovsky zalozeneho sdruzeni podvodniku nejvyssich rodu zustaly jich rodum zachovany az na nase dny. Nastroj techto mocnych panu — Zid— mohl se jen kratkou dobu tesiti z cetek jemu hozenych! Slechticky erb na hrbitove, to bylo vse, co zustalo tomu bankeri krale a cisare a vsech mocnych panu jeho dvora. Jmeni nezanechal zadneho, ale hnev lidu zustal trvale lpeti na jeho pamatce a na jeho epigonech. (Jeden z jeho potomku Studienrat Kurt Lenzberg jest evangelik a uci na jednom divcim lyceu v Pruskem Slezsku.)
L. 1507: Jan z Selnberka a z Kosti, nejvyssi komori kralovstvi ceskeho, a jeho manzelka Johanka z Krajku ustanovuji artikule, dle nichz se Zide jejich v Ml. Boleslavi riditi maji.                       .
1546: bylo zjisteni totoznosti: Izak, ktery malo vidi,
v Ml. Bol. se rodil.Samuhel, deti uci, v Bol. se
rodil. — Izak Michalnov v Boleslavi.
1562: List otevreny (odevreny) Nasoltovi Zidu z Mlade Boleslave, aby jemu k dluhu 538 tolskych dopoinozeno bylo.         ■• ■■.■■
1570: Mnoholi Zidu a v kterych mistech kralovstvi ceskeho zaznamenano bylo k odvadeni povinne berne: .  .  . Jung Bunzel 16x/2 Personen.
1587: Cisar Rudolf II. Adamovi Krajirovi z Krajku . . . Vsak nicmene to mezi poddanymi tvymi Boleslavskymi skutecne opatr, aby se zatim na Zidy od nich zadne zboureni nestalo a nejaka jinsi nerest z toho neposla, nebrz jestlizeby co toho byti chtelo, skutecne predchazel a zastavel. Na tom jistu a milostu vuoJi nasi cisarsku naplnis. Dan na hrade nasem Prazskem 1. pros. 1587. (Orig. arch. v Treboni.)
1588: Purkmistr a rada mesta Litomeric oznamuji, ze Sebestian Hornigler z mesta Norimberka, obyvatel litomericky, k dobyvani dluhu na Markovi Zidu v Ml. Boleslavi zmocnil Wernera z Liepen. V Litomericich, 11. cervence 1588. (Cesky.) (Arch. m. Litomeric 113.)
1597: Rudolf II. stvrzuje privilegia Zidum v Ml. Bol. od Bohuslava Jachyma Hasistejnskeh© z Lobkovic udelena. (Arch. minist, vnitra ve Vidni. Reg. c. kane. do 14, fol. 408.)
1604: Smlouva trzni o prodej masla ze statku ceskodubskeho Zidum Valentinovi z Dubu a Markovi Stastnemu z Ml. Bol., za kterehoz posledniho zarucil se Jakub Zid z mesta Sobotky. 3. pros. 1604. (Cesky.) (Archiv mesta Ceskeho Dubu. Kniha zapisu f. 61.)
1606: Cisar Rudolf II. purkmistru a rade y Ml. Bol., aby s Zidem Salomounem rabim o mirne splaceni dluhu Vaclavem zvonarem mu povinneho jednali. Na hrade Prazskem, 19. ledna 1606. (Mistodrz. archiv kral. ceskeho, kop. 115, f. 6 r.)   L
Cisar Rudolf II. nejvyssimu ministru Krist, z Sebuzina, aby sepmistri kutnohorsti Zidu Lazarovi, z. Ml. Bol. k dluhum na nekterych spolusousedich kutnohorskych dopomohli. Na hrade Prazskem, 18. unora 1606.
1611: Kral Matyas potvrzuje Zidum v meste Ml. Bol. list, kterym Rudolf II. nektera Bohuslava Joachyma Hasistejnskeho z Lobkovic jim udelena obdarovani potvrdil, jehoz datum na hrade Prazskem v stredu na den sv. Jiri 1597. Na hrade Prazskem v outery u vigilii sv. Bartolomeje (23. srpna) 1611. (Cesky.) (Op: Archiv ministerstva vnitra ve Vidni.)
1765: Samuel Bondi, Jungbunzlau, Mitglied der „Tabakpachtgesellschaft".
PhDr. Moric Grunwald, zvecnely rb. v Ml. B., byl rodem a vychovou z Nemecka; pusobil od r. 1884 do r. 1894 ve dvou ceskych obcich, a sice v Pisku a Ml. B. Za tuto dobu sveho pusobeni naucil se pekne cesky slovem i pismem, takze mohl vyucovati i na strednich skolach nabozenstvi po cesku. V Ml. B. byl z rb. prvnim, kteri cesky ucili. Ve sve autobiografii pravi: ,,Meho zivota cilem je sepsati prameny dejin Zidu v Cechach, abych ukazal obyvatelum zeme, y niz ziji a pusobim, kterak predci nasi spojovali v sobe zboznost a pokrokovost, lidskost a prakticnost, peci o vlastni blaho a o blaho druhych — kterak zili, sami jsouce stastni a obstastnujice sve blizni." —: Bohuzel nebylo mu doprano, aby tento vzneseny zivotni svuj ukol splnil, nebot odesel z Cech a brzo nato zemrel. Psal v roc. XI. a XII. Ceskozidovskeho' kalendare: K dejinam zidovske obce pisecke a mladoboleslavske. Dokazal, ze nasi predkove v Ml. B. uz v 16. stol. cesky jednali.
V dobach, kdy B. byla mestem mnohem mensim nez nyni, kdy citala asi 7000 az 8000 obyvatelu, bydlelo v meste asi 10% vyznavacu nabozenstvi mojzisskeho. Percento Zidu se stale mensilo az do nasi doby. Zid. mesto temer cele lehlo popelem pri velkem pozaru dne 28. kvetna 1859. Zmizely krivolake ulicky ' s tak zvanymi „dilcimi" domy (Teilhauser), kde bylo v nekterem tolik domacich panu, kolik dum cital svetnic,   hure   receno   „kutlochu".   Nase  pata   ctvrt,